Vím, že je tenhle report zbytečný, ale musel jsem to prostě někam napsat
Tvůj report není zase tak zbytečný. Pořád tady radíme, aby začátečník nekupoval levné malé dalekohledy za 3-4 tis. co mají montáž pevnou jako sulc.
Taky jsi chtěl koupit
Cituji: Sháním něco vhodného pro světlejší deep sky a byl mi doporučen BK 114/500EQ1 SkyWatcher (cca 3500,-). Existuje v podobné cenové relaci něco lepšího, nebo se vyplatí si ještě připlatit a jít do BKP 130/900EQ2? (4700). Tam si ale nejsem jistý, protože podle parametrů má nižší světelnost a o osm kilogramů víc (jsem turista-neřidič) Smiley
Díky za názor.
To bylo před pár dny. Pak jsi koupil trošku lepší dobson 130/650 a byl jsi hrdým majitelem Cituji
Od včera jsem hrdým majitelem Dobsona 130/650 - za 4100,- prostě nejlepší koupě cena/výkon/přenosnost. I přes naprd podmínky a ze dvou třetin zataženou oblohu jsem šel spát až hodně, hodně pozdě
No a kukám, že už máš dobson 200/1200, který hodně doporučujem.
Ty kupuješ další dalekohled už snad po několika hodinách
Tvoje zkušenosti jsou důležité stejně, jako těch víc zkušených, které leckterý začátečník nebere vážně a koupí téměř nepoužitelnou hračku.
Tak se klidně poděl o své zkušenosti.
Ty kupuješ další dalekohled už snad po několika hodinách
Pořídil jsem ten přenosný+triedr a o pár dní později potkal na bazaru opravdu výhodnou nabídku na Dob 200 a řekl si "no proč ne"... Uživím pro různé příležitosti oba (zahrada/výlety) a jak bylo řečeno už mockrát jinde: lepší do začátku větší investice a wow-efekt při každém novém objektu, než živořit s malokukem, zklamat se nezřetelnými šmouhami a pak se na to vykašlat do týdne, čili jsem si zvýšil limit a koupil všechnu výbavu naráz
Abych nebyl úplně offtopic: včera jsem zkusil opakovat výsledek z 200mm a temné oblohy na 130mm a příměstské obloze: noooo... M13 i M51 v tom vidět jsou, ale nic moc teda (moc malý kontrast), takže jsem se nakonec zasekl na měsíci
li jsem si zvýšil limit a koupil všechnu výbavu naráz
To si len myslis, za par mesiacov uvidis vyhodnu ponuku a sup bude doma, a tak dalej ... Ale na druhej strane ta radost ked zistis ze vidis opat viac alebo ostrejsie za to stoji. Ved ludia davaju peniaze do ovela vacsich nezmyslov .
ES Dobson 300/1500, APO 127 ... Binohlavky, Binokukatka
Trochu opožděně páteční observing s dobsonkem 130/650:
Byl jsem pár km od Benátek nad Jizerou, Praha už tam bordelí jen trochu, ale SV do cca 20° obloha nepoužitelná od Mladé Boleslavi. MHV odhadem 5 (konzultoval jsem oko s mapou a tohle bylo to nejmenší, co jsem okem zahlídl, tak je to snad určené správně)
Cílem té noci bylo najít s malým dalekohledem co nejvíc objektů a udělat si přehled, co a jak je vidět. Žádné detailní pozorování, fakt spíš najít, pokochat se a jít dál.
Začal jsem cca v deset a do jedné v noci jsem trávil na Jupiteru a měsíci a čekal, až zaleze.
Kolem 01:00 jsem začal přehlídkou kulových hvězdokup: M3, M5, M13, M56 a M71.
Víc detailů a jasné dělení na hvězdy bylo vidět jen na M3 a M13, zbytek spíš flíčky a na zvětšení 65x už je to moc tmavé, takže jednotlivé hvězdy ano, ale jinka pohled nic moc. M56 mi přišla víc do šišata než kulatá.
Pokračoval jsem galaxiemi - Bodeho a Cigárová (M81 a M82) v Medvědici. U Bodeho byly vidět náznaky ramen, u Cigára spíš tvar. Snažil jsem se zahlídnout dělení a nejsme si jistý jeslti viděl nebo ne, každopádně na 64x je to nádhera. Pokračoval jsem na M51 - náznaky ramena vedle "hvězda", které jsem pak podle fotky identifikoval jako další galaxii.. holt se mám ještě co učit. Od Spirálovky pokračování na Slunečnici M63, ale skočil jsem moc daleko a místo toho jsem "objevil M94 - krásně viditelná, přišla mi dvojitá, ale po konzultaci s fotkou jsme přišel na to, že "druhá galaxie" je jen jasnější rameno té první. Pak konečně nalezena M63 - centrum viděno zřetelně, kolem něj slabý opar zbytku.
Dále pokus o nalezení M104 - bohužel bylo Sombrero kousek nad obzorem (v oblasti bordelu z Benátek a Prahy), takže jsem spíš vytušil světlejší proužek, který se po zvětšení ztratil, tkaže si nejsem jistý, jestli to bylo ono.
Dále skok na trio ve Lvu - nalezeno lehce, ale jsou dost malinké a viděl jsem jen dvě - třetí byla pod moje rozlišovací schopnosti a považivla jsem ji asi spíš za hvězdu.
Pokračování na dvě nejjasnější mlhoviny - M27 a m57 - obě v minidobsonku krásně viditelné i s detaily, kochal jsem se docela dlouho - s filtrem i bez něj mi přišly plus mínus stejné, M27 to trochu pomohlo (vylezly okrajové části).
Zlatý hřeb večera měla být Labuť, ale zároveň se to ukázalo jako největší provar. Hledal jsem difuzní mlhoviny u hlavy a řasy, ale nenašel ani jedno - trápil jsem se s tím hodinu a půl s filtrem i bez filtru a propátral to fakt důkladně, ale nenašel. Labuť se tou dobou nacházela kus nad koncem světelné koule od Boleslavi, ale byla vidět mléčná dráha a poměrně hodně hvězd pouhým okem, ale ty difúzky zkrátka ne a ne... Tak nevím co bylo špatně. Zahojil jsem se na propátrávání okolí hlavy labutě s tisíci hvězd mléčné dráhy a otevřenými hvězdokupami - kolem hvězd byl vidět takový jak když modravý opar a vypadalo to nádherně, ale asi se mi spíš začalo mlžit sekundární zrcadlo, protože se chýlilo k ránu a bylo to v nížině na otevřeném poli.
Kolem páté ráno jsem se chtěl mrknout na Saturn, ale vlhkost byla už šílená a okulár i sekundár se rosily tak, že nebylo nic vidět, takže jsem vzdal pokud podívat se na Galaxii v Andromedě, která tou dobou konečně vylezla nad světlo od Boleslavi, ale rosilo se mi už úplně všechno, to jsem to zabalil.
Celkově nádherná noc, která alespoň přehledově ukázala možnosti malého Dobsonka a zároveň jeho slabiny - nevyhovující setový 10mm okulár (malé zorné pole a celková tmavost obrazu - na planety a jasné objekty dobré, na DSO jde kvalita hodně dolů) a absence rosnice. Vážně se těším, až nepojedu na lehko a budu si to moci zopakovat s velkým kukadlem. A až najdu ty mlhoviny v Labuti - vím že tam jsou!! (aby nebyly.. už jsem je v 200mm viděl, ale ve 130 bohužel ne)
A až najdu ty mlhoviny v Labuti - vím že tam jsou!! (aby nebyly.. už jsem je v 200mm viděl, ale ve 130 bohužel ne)
Ony ty velké mlhoviny v labuti (Řasy, Sev. Amerika, Pelikán) jsou nejlépe vidět v světelném malém refraktoru s 2" UHC. Ačkoliv mám 12" i 8" dobson, výše uvedené jsem nejlépe viděl v 102/500 achromátu s 2" Astronomik UHC a 26mm 2" 70st okulárem. Detaily neskutečné, mlhoviny jako světlešedivá vata.
Chce to počkat na léto, až bude Labuť v zenitu a zajet na to někam do tmy, ideálně po přechodu studené fronty v létě (po bouřce druhý / třetí den), to je pak lahůdka. Jak já se už těším!
Ladislav Červinka
vizuální pozorování a fotometrie proměnných hvězd a zákrytů hvězd planetkami
Spis nechapu, proc jsem je nevidel vubec. Svetelnost f4.6, docela tma a labut byla dokonce vys nez kdyz jsem je posledne nasel (ale to bylo 200mm a filtr, tak je mozna 130 newton fakt malo, nebo jsem slepy )
Doporučuji ke shlédnutí sice slabší, ale moc hezkou "jehličku", galaxii NGC 5746 v souhvězdí Panny. Je těsně u hvězdy 109 Virginis, takže ji lehce a rychle naleznete!
Ladislav Červinka
vizuální pozorování a fotometrie proměnných hvězd a zákrytů hvězd planetkami
diky Saso za dalsi tip! Moc hezka kresba, uz se na ni tesim...
Ještě upozorňuji na moc hezkou dvojičku "jehlovitých", nebo-li z boku viděných galaxií NGC 4216 a 4206.. Třístovkou z jizerské oblohy (SQM-L 21.62v zenitu) velice jasné, překrásná dvojice "jehliček". Doporučuji vidět.
Ladislav Červinka
vizuální pozorování a fotometrie proměnných hvězd a zákrytů hvězd planetkami
Včerejší pozorování jsem začal ve 23 hodin našeho času. Byl jsem připraven na kreslení a doufal jsem, že se mi podaří planety. Nakonec planety nevyšly a musel jsem vzít za vděk galaxiemi a i těch jsem stihl jen na prsty jedné ruky. Po temperaci jsem začal s Jupiterem. Už to vypadalo, že něco půjde vypozorovat a zakreslit, ale nakonec jsem nebyl úspěšný díky oblačnosti, které mi pozorování komplikovala. Přešel jsem tedy na galaxie a rovnou do zenitu, abych měl co nejlepší podmínky. Použitá zvětšení byla 64x, 160x a 267x. Nejprve jsem pozoroval M 51 a její satelit NGC 5195 v Honících psech. Na M 51 se díváme čelně, vzdálená je od nás asi 25 milionů světelných let, vysává a postupně pojídá svůj satelit NGC 5195. Výborně pozorovatelné byly spirální ramena v M 51 a částečně i proud hmoty mezi ní a NGC 5195. Zákres obou byl nakonec složitější než jsem si myslel, několikrát sem ho přepracovával.
V Honících psech jsem dále pozoroval M 63. Vzdálená je taky 25 milionů světelných let a patří do skupiny galaxií M 51. Pozorovatelné bylo jasné jádro, ale spirální struktury ne, stejně jako u M 94. M 94 je ve vzdálenosti 15 milionů světelných let, je taky spirální, ale v okuláru mi při zvětšeních 160-267x připadala spíše jako eliptická. Následovala galaxie Kokon NGC 4490 společně se svým satelitem NGC 4485 nacházející se severozápadně od beta Honících psů. Je to působivá dvojice. Kromě tvaru kapky a zjasnění v centrální části byl v NGC 4490 pozorovatelný i zobáček k NGC 4485. Dále jsem v Honících psech pokračoval na galaxii NGC 4449. Je to nepravidelná trpasličí galaxie s jasností 9,5 mag., vzdálená asi 12 mil. sv. let a zaujala mě svým tvarem nepravidelného obdélníku zejména v severní části a dále i dvěma zjasněními. Jedno zjasnění je patrné v centrální oblasti, kde se promítala i slabší hvězda, a druhé zjasnění jsem pozoroval v severozápadní části. Jak jsem se později doma dočetl v průvodci hvězdnou oblohou, tak zjasnění jsou důsledkem bořivé hvězdotvorby.
Oblačnost se po půlnoci začala nasouvat i do zenitu, tak jsem ještě rychle shlédnul Saturn. Ve chvílích vyjasnění byly patrné měsíce, jasné Cassiniho dělení Planety byla barevně s mírným nádechem do žluté barvy, do hněda zbarvená oblačnost v rovníkové oblasti a do zelena byla oblačnost u pólu.
Pekne vypozorovano Leone. M94 jsem nedavno pozoroval od nas z Rican. Moc detailu tam skutecne nebylo, ale vsimnul jsem si dvou zjasneni. Jedno (severo) zapadne od jadra, druhe, slabsi, jihovychodne od jadra.
Ahoj Sašo.
Na M 94 jsem viděl jen velmi jasné jádro a okolní halo-tedy max. jeden "prstýnek", nic co by mě zaujalo pro kresbu. Více prstýnků jako Ivan (IVM) jsem si nevšiml, ani zjasnění jako Ty. Chtělo by to ještě trochu lepší podmínky. M 51 jsem viděl už mnohem detailněji na Švarné Hance, ale tam není čas na zákresy. Kdyby byly takové podmínky jako tehdy, dalo by se vypozorovat víc i na M 94, ale na kdyby se nehraje. (děkuji za reakci).
Leon
Včera jsem se rozhodl pocvičit se v hledání známých objektů a zároveň prubnout možnosti naší bohnické zahrady v kombinaci s 200mm dobsonem (bohužel přímo na pozemek svítí dvě lampy z ulice, takže jsem vždycky utíkal pozorovat až za blázinec, kam už nesvítí nic). Našel jsem si stíněné místo za keřem a začal Venuší a Jupiterem, ale tetelilo se to a vlnilo, že jsem pokusů něco vypozorovat rychle vzdal (alespoň jsem otestoval, jestli na Venuši pomůže měsíční filtr: planeta sice přestala tak svítit, ale zato na filtru udělala hvězdičku z odlesků, tak si nejsem jistý, jestli to byl přínos)
Stejně jako pokaždé jsem na rozcvičku začal M51 – dvě jasná jádra a obláček okolo, z ramen ani prd. Pokračování opět klasicky na lví trio M65 a M66 – jasný tvar a směr, bohužel třetí galaxie nic, a to jsem se fakt snažil. Pokračoval jsem přehlídkou všech viditelných Messier kulovek a snažil se v nich vysledovat rozdíly. Kupodivu už při 120x všechny granulují až do středu dokonce i při tom světelném znečištění, z čehož jsem měl radost. Pro porovnání na kulovkách jsem vytáhl ven i 130mm minidobsona, ale tam už to takový zázrak nebyl, ale bylo fakt zajímavé sledovat rozdíly viditelnosti při podobném zvětšení a různých průměrech. Nejdéle jsem se zasekl na M92 a asi se do ní zamiloval. Asi je to dost subjektivní, ale přijde mi úplně jiná než všechny ostatní. Tahle mi jako první dala opravdu nahlédnout do nekonečna a jsem si jistý, že se k ní na rozdíl od "okoukané" M13 budu ještě vracet.
Pravá výzva začala kolem druhé ranní. Nasadil jsem UHC a zamířil na Labuť, která mi stále vzdorovala i při sledování kus za městem. A pak se stal zázrak (nebo jsem se konečně naučil koukat) a já z naší zahrady, pět metrů od pouliční lampy, uviděl Řasy. Teda vlastně jenom „koště“ a jenom světlý tvar na tmavším pozadí, ale bylo tam! Ten tvar mám z obrázků naučený zpaměti, takže jsem se určitě nespletl! Při pokusu to zvětšit z 50x na 120x se mlhovina úplně ztratila a ještě mi při manipulaci s okulárem spadl filtr přes výtah do tubusu, protože jak jsem zjistil, je na setovkách nějaký divný závit Povzbuzen úspěchem jsem přemířil na Ameriku… a našel! Zase jenom jako světlejší pozadí bez jakýchkoli struktur, ale BYLA TAM! Pelikána ani "Crescent Nebula" NGC 6888 jsem bohužel nevyduchařil, ale mám pocit, že jsem spatřil plošné zjasnění v místech, kde má být Gamma Cygni, ale doopravdy netuším, jestli to alespoň mohlo být ono. V tu chvíli mě mrzelo, že jsem fakt nevyrazil alespoň na to pole… Pokračoval jsem na Pacmana a zase spíš vyduchařil zjasnění v předpokládaném tvaru, pak zkusil „sloní chobot“ IC 1396, ale neúspěšně, nevyduchařil jsem ani zjasnění. Když už jsem byl v této části oblohy, našel jsem si kometu Lovejoy a snažil se vykoukat ocas. Kometa byla vidět krásně, ocas ne.
Kolem čtvrté ranní jsem si dal ještě rychlý Saturn, ale seeying se od večera moc nezměnil, takže se to vlnilo jak pod vodou. I přes to se mi podařilo rozlišit asi tři pásy barevnosti a dělení prstenců. Pak začali řvát první ptáci, tak jsem to zabalil.
Největší přínos noci: naučit se „vidět“ emisní mlhoviny. Těším se, až se mi podaří někam vyjet.
(ocením, když mě někdo uvede na pravou míru, jestli jsem vážně mohl pozorovat to, co jsem popsal, nebo ne - třeba tu gamma cygni)
.
