Blahopreju k takovemu peknemu vitezstvi i dalsim pozorovanim! Jsem rad ze je tu vic lidi s podobnym stylem pozorovani, i kdyz Ty jsi podstatne vice pokrocily nez ja . Po precteni tady tech predchozich prispevku slysim jak mi ve skrini klepe zevnitr na dvere rozebrana 250tka UL ze chce jit taky ven pozorovat. Ty kresby NGC 7331 a M 31 jsou taky moc prima. S tim pozorovanim 3.5 kou Naglerem uz jdes na zvetseni 1.15 D, coz se obvykle na galaxie nedoporucuje. Ja na sobe pozoruji jak s postupujicimi zkusenostmi take pouzivam rostouci zvetseni (a taky vetsi dynamicky rozsah zvetseni) na DSO, ale nejdu pres 225x na 250tce dobsonu (0.9D) ale ne proto ze by dany objekt prilis ztmavnul, ale hlavne protoze uz mam problem udrzet ten objekt v zornem poli orthoskopickeho okularu na postrkovanem dobsonu. Kdybych nemel kruhy ve vysce o pulmetrovem prumeru, ktere umoznuji velmi hladky chod, tak bych se zastavil jeste pri mensim zvetseni. Protoze ma Nagler 4x vetsi plochu zorneho pole nez ortho, a mas paralaktiku, tak muze byt udrzeni v zornem poli snazsi.Michal1 píše:...
Nedá mi to, abych se tu ještě nepochlubil svým osobním vítězstvím. V roce 2013 jsem tu psal o svém neúspěšném pozorovaní "šesté galaxie Stephanova kvintetu", NGC 7320c.
Taky mam rad dobijeni ruznych objektu a detailu na nich po dobu nekolika let. Muj asi nejoblibenejsi objekt v tomto smyslu je Copelanduv septet = Hickson 57 a kupa galaxii Abell 1367.
Presne jak pise Michal, tak mam tu samou zkusenost ze objekty, ktere se zdaly nemozne v danem dalekohledu jeste pred nekolika lety, po urcite dobe rutinne pozoruju skoro kazdou noc. Ve 114 mm dalekohledu byly pro me ty stupne treba galaxie M 74 (kdyz jsem byl dite tak jsem ji nedal), NGC 147, NGC 891, NGC 4395 (vsechno pod Bortle 5). Clovek se takto krucek po krucku posouva. Docela pomuze cesta za tmavsi oblohou - potom ty same objekty jsem vetsinou schopen vykoukat i pod horsi oblohou kdyz uz jsem je jednou videl a vim co cekat.
Letos na La Palme jsem podnikal 250tkou dobsonem po ctyri nasledujici noci koordinovane utoky na kupu galaxii v Coma Berenices, a mensi dobivani kupy Abell 1367 a detailu v ramenech M99. Vylamal jsem si zuby pri snahu o detekci Palomar 3, 5 a Antlia dwarf v podobnem duchu. Az tech vic jak 40h pozorovani z Bortle 3+ oblohy zpracuju, tak o tom napisu report.
Taky ocenuju jak se Michal1 deli o svoje zkusenosti - dekuju za tip s medem; krome toho aplikuju skoro vsechno co Michal1 popisuje. Me asi taky nejvic vadi mzitky pred ocima, na cemz se asi taky castecne podepisuje unava oci. Me se stava ze u mene pohodlnych okularu (typicky ortho se vzdalenosti vystupni pupily < 10mm) se my ty mzitky (v podobe svetlych skvrn behajici po zornem poli) vyskytuji casteji a zacnou drive nez u komfortniho sirokouhleho Pentaxu. Pamatuju si ze jsem za mrazu dal po hodine vykoukavani s 6mm orthoskopickym okularem 15.5 V mag eliptickou galaxii, ale pak jsem byl po zbytek noci uz uplne nepouzitelny. Myslim ze pokud by ten okular na sobe nesl napis Pentax/TeleVue, tak by me to urcite tolik nevycerpalo a tu galaxii bych detekoval asi taky a mozna i driv protoze bych mel mnohem delsi cas na bocni pohled predtim nez je treba dobson znovu postrcit, coz by vice nez kompenzovalo to mnozstvi skel v sirokouhlem okularu. Vzhledem k tomu ze jsem zmenil styl pozorovani tak ze nyni pozoruji celou noc v kuse, tak je komfort prioritou a uvazuji ze ke svym preferovanym orthum poridim jeste sourozence s komfortnim pohledem za cenu komplexni optiky s o chlup horsim kontrastem a propustnosti. Nicmene kvalita optiky hraje v techto pozorovanich podradnou roli, na prvnim miste (krome kvality oblohy) je zkusenost pozorovatele.