Jarní a letní pozorování

Mlhoviny, hvězdokupy, galaxie, supernovy,...
Uživatelský avatar
Myval
Příspěvky: 118
Registrován: 24. 10. 2011, 21:12

Re: Jarní a letní pozorování

Příspěvek #676 od Myval » 16. 09. 2019, 23:33

Michal1 píše:...

Nedá mi to, abych se tu ještě nepochlubil svým osobním vítězstvím. V roce 2013 jsem tu psal o svém neúspěšném pozorovaní "šesté galaxie Stephanova kvintetu", NGC 7320c.


Blahopreju k takovemu peknemu vitezstvi i dalsim pozorovanim! Jsem rad ze je tu vic lidi s podobnym stylem pozorovani, i kdyz Ty jsi podstatne vice pokrocily nez ja :) . Po precteni tady tech predchozich prispevku slysim jak mi ve skrini klepe zevnitr na dvere rozebrana 250tka UL ze chce jit taky ven pozorovat. Ty kresby NGC 7331 a M 31 jsou taky moc prima. S tim pozorovanim 3.5 kou Naglerem uz jdes na zvetseni 1.15 D, coz se obvykle na galaxie nedoporucuje. Ja na sobe pozoruji jak s postupujicimi zkusenostmi take pouzivam rostouci zvetseni (a taky vetsi dynamicky rozsah zvetseni) na DSO, ale nejdu pres 225x na 250tce dobsonu (0.9D) ale ne proto ze by dany objekt prilis ztmavnul, ale hlavne protoze uz mam problem udrzet ten objekt v zornem poli orthoskopickeho okularu na postrkovanem dobsonu. Kdybych nemel kruhy ve vysce o pulmetrovem prumeru, ktere umoznuji velmi hladky chod, tak bych se zastavil jeste pri mensim zvetseni. Protoze ma Nagler 4x vetsi plochu zorneho pole nez ortho, a mas paralaktiku, tak muze byt udrzeni v zornem poli snazsi.

Taky mam rad dobijeni ruznych objektu a detailu na nich po dobu nekolika let. Muj asi nejoblibenejsi objekt v tomto smyslu je Copelanduv septet = Hickson 57 a kupa galaxii Abell 1367.

Presne jak pise Michal, tak mam tu samou zkusenost ze objekty, ktere se zdaly nemozne v danem dalekohledu jeste pred nekolika lety, po urcite dobe rutinne pozoruju skoro kazdou noc. Ve 114 mm dalekohledu byly pro me ty stupne treba galaxie M 74 (kdyz jsem byl dite tak jsem ji nedal), NGC 147, NGC 891, NGC 4395 (vsechno pod Bortle 5). Clovek se takto krucek po krucku posouva. Docela pomuze cesta za tmavsi oblohou - potom ty same objekty jsem vetsinou schopen vykoukat i pod horsi oblohou kdyz uz jsem je jednou videl a vim co cekat.

Letos na La Palme jsem podnikal 250tkou dobsonem po ctyri nasledujici noci koordinovane utoky na kupu galaxii v Coma Berenices, a mensi dobivani kupy Abell 1367 a detailu v ramenech M99. Vylamal jsem si zuby pri snahu o detekci Palomar 3, 5 a Antlia dwarf v podobnem duchu. Az tech vic jak 40h pozorovani z Bortle 3+ oblohy zpracuju, tak o tom napisu report.

Taky ocenuju jak se Michal1 deli o svoje zkusenosti - dekuju za tip s medem; krome toho aplikuju skoro vsechno co Michal1 popisuje. Me asi taky nejvic vadi mzitky pred ocima, na cemz se asi taky castecne podepisuje unava oci. Me se stava ze u mene pohodlnych okularu (typicky ortho se vzdalenosti vystupni pupily < 10mm) se my ty mzitky (v podobe svetlych skvrn behajici po zornem poli) vyskytuji casteji a zacnou drive nez u komfortniho sirokouhleho Pentaxu. Pamatuju si ze jsem za mrazu dal po hodine vykoukavani s 6mm orthoskopickym okularem 15.5 V mag eliptickou galaxii, ale pak jsem byl po zbytek noci uz uplne nepouzitelny. Myslim ze pokud by ten okular na sobe nesl napis Pentax/TeleVue, tak by me to urcite tolik nevycerpalo a tu galaxii bych detekoval asi taky a mozna i driv protoze bych mel mnohem delsi cas na bocni pohled predtim nez je treba dobson znovu postrcit, coz by vice nez kompenzovalo to mnozstvi skel v sirokouhlem okularu. Vzhledem k tomu ze jsem zmenil styl pozorovani tak ze nyni pozoruji celou noc v kuse, tak je komfort prioritou a uvazuji ze ke svym preferovanym orthum poridim jeste sourozence s komfortnim pohledem za cenu komplexni optiky s o chlup horsim kontrastem a propustnosti. Nicmene kvalita optiky hraje v techto pozorovanich podradnou roli, na prvnim miste (krome kvality oblohy) je zkusenost pozorovatele.
Ultralighty 254/1200, 114/500
Milovali jsme hvezdy prilis, nez abychom se bali noci. (Epitaf dvou amaterskych astronomu)

Uživatelský avatar
Michal1
Příspěvky: 432
Registrován: 21. 03. 2008, 23:15

Re: Jarní a letní pozorování

Příspěvek #677 od Michal1 » 22. 09. 2019, 23:14

Díky!
Myval píše: Ja na sobe pozoruji jak s postupujicimi zkusenostmi take pouzivam rostouci zvetseni (a taky vetsi dynamicky rozsah zvetseni) na DSO, ale nejdu pres 225x na 250tce dobsonu (0.9D) ale ne proto ze by dany objekt prilis ztmavnul, ale hlavne protoze uz mam problem udrzet ten objekt v zornem poli orthoskopickeho okularu na postrkovanem dobsonu. Kdybych nemel kruhy ve vysce o pulmetrovem prumeru, ktere umoznuji velmi hladky chod, tak bych se zastavil jeste pri mensim zvetseni. Protoze ma Nagler 4x vetsi plochu zorneho pole nez ortho, a mas paralaktiku, tak muze byt udrzeni v zornem poli snazsi.

Přesně tak to mám taky, požívám čím dál větší zvětšení. Jak jsem se divil, když s 11 mm okulárem M31 vyrostla oproti 25mm - a to ne jen kvůli většímu zvětšení. Nebo jsem také strávil neúspěšným vykoukáváním spirálních ramen s 11mm okulárem hroznou dobu, než jsem zjistil, že musím použít 6mm. Tam jsou vidět takřka na první pohled. Mým nejpoužívanějším okulárem na galaxie je nyní Radian 6mm, ale ty nejslabší jsem viděl s 3.5mm Delosem nebo Naglerem, viz výše. Se utíkáním objektu nemám větší problém. Nemám teď u sebe poznámky, ale jestli si dobře pamatuji, galaxie u M13 vydržela v zorném poli 3.5mm Nagleru 60 nádechů,tedy cca 2 min. Dokonce si pohrávám s myšlenkou pořídit i 2.5mm Nagler, ale zatím se do toho nehrnu. Je opravdu jen málo galaxií, které bych viděl v 3.5mm okulárech podstatně lépe než v 6mm. Třeba se to s rostoucími zkušenostmi změní a pak bude mít význam větší zvětšení kupovat. Nebo touha experimentovat zvítězí ;) .

Myval píše: Nicmene kvalita optiky hraje v techto pozorovanich podradnou roli, na prvnim miste (krome kvality oblohy) je zkusenost pozorovatele.

Tak tak. Kdybych měl faktory seřadit podle důležitosti, bylo by to asi: zkušenosti, vhodné zvětšení (většnou velké), pohoda při pozorování, dobrá obloha. To myslím z hlediska sebe jako pozorovatele ze stále stejného místa se stejným dalekohledem. Samozřejmě když cokoliv z toho bude hodně špatné, tak nebude pozorování stát za nic.
Planetoskop (konečně hotový dobson 200/2000), Dal (Schmidt-Newton 203/812)
Polární ustavovač PARot ke stažení

Uživatelský avatar
Cztwerec
Příspěvky: 6784
Registrován: 03. 02. 2007, 17:58
Bydliště: Břežany II.
Kontaktovat uživatele:

Re: Jarní a letní pozorování

Příspěvek #678 od Cztwerec » 20. 04. 2020, 11:21

Včera jsem měl vlastně odpočinkovou noc, vytáhnul jsem opět SCT 11" Edge. Seeing byl hodně špatný i tak jsem ani nic nečekal... temperace byla ale v pohodě a chtěl jsem také testovat optické vlastnosti přístroje i co se týče pole a kontrastu zároveň se mrknout na kandidáty na focení menším tripletem. Při pozorování klasických dvojhvězd 95 Her, Epsilon Lyrae, Albireo apod. jsem se vydal na lov kulovek v Hadonoši a přes planetárky M57, NGC 6210 jsem se dostal až k Mlhovině Kočičí oko (NGC 6543). To už jsem ovšem zjistil, že seeing se diametrálně zlepšil (po 1:00 SELČ)a začala se zlepšovat i samotná průzračnost. Protože takhle jsem jí minulé noci (ani předešlá pozorování) opravdu neviděl. Oválný prstýnek s mlžinkou ztmavení uvnitř, ne úplně ostrými okraji skoro kosočtvercového tvaru vnějšího hala, dalo by se říct výběžky na jedné, zřejmě severní straně i jasnější a centrální hvězda, která je vyýborně patrná, vypadá pak v dojmu tak, jako kdyby svítilo přední světlo přibližujícího se vlaku co jede k vám - já vím, že je to blbej příměr, ale tak mi to přišlo :D Tohle vše bylo vidět bočním viděním při zvětšení 150x, potom při zvětšení 300x už to bylo i přímým. Paradoxně větší zvětšení pomohlo.

Musím říct, super tečka pozorování, budu se vracet.
Dobrý seeing, to je oč tu běží...
https://fotografovaniplanet.webnode.cz/

Uživatelský avatar
Sasa3
Příspěvky: 4466
Registrován: 06. 11. 2007, 15:22
Bydliště: Ricany
Kontaktovat uživatele:

Re: Jarní a letní pozorování

Příspěvek #679 od Sasa3 » 21. 04. 2020, 09:05

NGC6543 je paradni v malych i velkych dalekohledech. Dodnes jsem nezapomel na pohled pres 300vku v Liticich. Nektere popisovane rysy (kosoctvercovy tvar, jasnejsi vybezek na severni strane) se da vykoukat i v malych dalekohledech

Obrázek

Jinak ta noc byla vyjimecna, az zpracuji kresby dam je sem. Chvili to potrva, protoze i vcerejsi noc bylo povedena (i kdyz uz ne tak pruzracna) a mam jeste dalsi kresby ke zpracovani. Jestli bude porad jasno, tak ty cmaranice od okularu nestihnu ani poradne prekreslit...
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/

Uživatelský avatar
majklus
Příspěvky: 703
Registrován: 12. 06. 2014, 09:18
Bydliště: Tehov u Říčan
Věk: 42

Re: Jarní a letní pozorování

Příspěvek #680 od majklus » 21. 04. 2020, 09:30

Tyjo, 530x, to je kolik, 8.5D? Obdivuju že dokážeš zaostřit a provozovat takovýhle zvětšení a to myslím ani nemáš poháněnou montáž... Já měl problém "už" při necelých 4D na naváděný paralaktice....
ES ED127/952, TS72/432 APO, N100/1029 na koukání; RC203/1624, N203/1000, N150/600 na focení; Canon 1000Dm, ASI174MM Cool

Uživatelský avatar
majklus
Příspěvky: 703
Registrován: 12. 06. 2014, 09:18
Bydliště: Tehov u Říčan
Věk: 42

Re: Jarní a letní pozorování

Příspěvek #681 od majklus » 23. 04. 2020, 13:19

Včera jsem dorazil do Konojed poprvé s ED127. Neuvědomil jsem si, že je dalekohled o 25cm kratší než můj achromát a ze zvyku jsem ho, já blb, upnul nesmyslně vysoko, čímž jsem se kromě zenitu připravil o pohodlný posez na polstrovaném křesílku. :-) Než mi to došlo tak jsem měl ustaveno a byla tma, takže jsem zaskřípal zubama a nechal to tak.

Nicméně dojmy mám velmi pozitivní, Dlouho jsem koukal na kulovky M3, M13, M92 protože mi přišel rozdíl proti achromátu značný. Hvězdy byly při 109x a 142x krásně bodové jiskřičky a já jich v hvězdokupách viděl mnohem více než předtím v tomto průměru. Hvězdokupy se krásně třpytily, byl to moc hezký pohled. Nemohl samozřejmě konkurovat nedaleko stojící 450cm bestii, ve které M3 při 200x vyloženě oslňovala, ale i tak jsem spokojený.

Trochu zklamaní přičlo na NGC 6543 (kočičí oko), kde jsem několik minut silně doufal v centrální hvězdu, ale ostudně jsem neuspěl. Loni jsem jí viděl v Chemikově 160cm apochromátu, tak jsem také zatoužil. Ještě tomu dám někdy šanci, tentokrát nic ani při 317x.

Před jednou hodinou jsem zkoušel test na hvězdy u M57 a přestože Lyra byla ještě nízko, tak tu 13m hvězdu jsem viděl okamžitě přímým pohledem a po malé chvilce vylezla i ta nedaleká 14m. Tu 13m viděl i nakukující Ondra_z_hor, takže to snad není jen sugesce. Zvětšení jsem použil 240x.

Pak následoval okuk několika jarních galaxií v Panně a v zenitu jsem se zastavil u těhto dvou, každé jsem dal cca 20minut:

ngc4565.jpg
ngc4565.jpg (84.2 KiB) Zobrazeno 1031 x



m51.jpg
m51.jpg (100.24 KiB) Zobrazeno 1031 x


U M51 jsem si doma dohledal ve Stellariu magnitudy a byl jsem velmi překvapen! Ta 13.6m svítící přes mlžinu galaxie byla naprosto zřetelná téměř po 100% času. I u NGC 4565 je několik zakreslených hvězd mezi 13 - 14 magnitudou, náznak prašného pásu se mi občas objevil jen u centrální oblasti a to mezi jasným jádrem a nedalekou slabou hvězdou..

Myslím, že bodovější kresba přístroje opravdu dosah na hvězdných cílech zvyšuje docela podstatně. Dalekohled už ukázal svoje na dvojhvězdách, Měsíci a teď i na tom DSO je to malinkato posun (tady jsem ho navíc moc neočekával, tím se radost násobí. :-D ). Nemůžu se dočkat planet.

Na závěr příjemný pokec, byla to krásná polonoc, v 13:30 jsem odjížděl, abych ráno nezdechl - a to se povedlo jentaktak. :-)
ES ED127/952, TS72/432 APO, N100/1029 na koukání; RC203/1624, N203/1000, N150/600 na focení; Canon 1000Dm, ASI174MM Cool

Uživatelský avatar
ladis
Příspěvky: 2926
Registrován: 05. 09. 2006, 05:12
Bydliště: Dolní Bousov
Věk: 40

Re: Jarní a letní pozorování

Příspěvek #682 od ladis » 18. 05. 2020, 10:21

Myval píše:Planetarka NGC 6742 mne prekvapila tim jak byla zretelna. Myslel jsem ze ji bez podrobnejsi mapy v hustem hvezdnem poli nenaleznu. Pri zvetseni 96krat vypadala jako kruh (prumer odhaduji tak polovicni nez M57) o konstantni povrchove jasnosti.


Dnes jsem si tuto planetární mlhovinu NGC 6742 alias Abell 50 vychutnal ve svém 12" dobsonu na vesnické obloze (SQM-L21.45). Souhvězdí Lyry se mi promítalo před koncem astronomické noci krásně vysoko na tmavou, východní část oblohy u mě. Taktéž mě velmi překvapilo, jak je tato planetární mlhovina jasná! Již v Nagleru 17mm s UHC byla rozeznatelná jako světlý flíček a plné krásy a velikosti mlžinky ukázala v 9mm ES 100°(VP 1.8mm). Zde ani nebylo třeba UHC při tomto zvětšení.
Jedná se o menší PN (31x31"), patří mezi jasnější (13.4mag). Kombinace menší velikosti (ale již dostatečně velké, aby se jednalo o flíček a nikoliv jen o rozmazanou hvězdu) a relativní velké jasnosti z ní dělá opravdu zajímavý a výrazný objekt již v menších aperturách (od 12"). Je snadno nalezitelná díky blízkosti jasné hvězdy 16 Lyr a pro nalezení jsem užil okuláru Scopos 35mm jako hledacího okuláru. Po nalezení pole jsem přehodil postupně na Nagler 17mm a ES 9mm. Vřele tuto Pn doporučuji, jistě vám udělá stejně, jako mnně, radost, je fakt vidět! ;)
Obrázek
Ladislav Červinka
vizuální pozorování a fotometrie proměnných hvězd a zákrytů hvězd planetkami

Uživatelský avatar
Artaban
Příspěvky: 5695
Registrován: 13. 07. 2009, 21:42
Bydliště: Kostelec nad Labem
Věk: 53

Re: Jarní a letní pozorování

Příspěvek #683 od Artaban » 19. 05. 2020, 10:13

Chtěl jsem zkusit těsnou dvojhvězdu 78 ve Velké Medvědici s rozdělením 0,8", ale ikdyž je hodně vysoko, tak seeing byl horší a spíš jsem jí neviděl, než viděl. A tak jsem přesedlal na mnohem méně náročnou, ale zajímavou a jasnou dvojhvězdu, kterou jsem v R 172 asi ještě ani nepozoroval.
Jde o Alula Borealis Ný ve Velké Medvědici. Je to jasná dvojhvězda 3,5 mag. Tahle oranžová obří hvězda má průvodce žlutého trpaslíka 10 mag. s odstupem 7,4". Díky velkému rozdílu jasů obou složek, se říká, že může být náročnější na rozlišení. V R172 je pohodová už v nejmenších zvětšeních a je na ní opravdu pěkný pohled. Hodně mi připomíná dvojhvězdu Rigel. Vhodný objekt pro začínající s dalekohledem od asi 100mm. Tím může být i galaxie NGC 5907 v souhvězdí Draka. Je pěkně vysoko a tak se hodí i do horších podmínek, jako mám třeba já 20km severně od Prahy.
K jejímu nalezení se hodí blízká M102 od které je asi 1,5 stupně severně. Zajímavá je tím, že to je taková ta dlouhá jehlice. Vidíme jí přesně z boku a s rozměry 12x1,5 úhlové minuty vyplnila velkou část zorného pole okuláru ES 14mm 82° zvětšení 118x.
No a bylo celkem průzračno a vrtule v M13 byla vidět po asi 50% času. I tu lze dopuručit pro začínajíci.
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654  Refra.Zeiss AS 80/1200 Refraktor AD800 (meopta 56/800)  triedr TS 20x80 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar
http://planety.g6.cz/

Uživatelský avatar
Yarkho
Příspěvky: 315
Registrován: 23. 07. 2018, 18:20
Bydliště: Říčany
Věk: 38

Re: Jarní a letní pozorování

Příspěvek #684 od Yarkho » 15. 06. 2020, 16:54

Pomerne teplá noc v piatok 12. 6. 2020 ma primäla vybrať C9.25. Nebolo treba temperovať a tak bol ďalekohľad pripravený na okamžité pokukanie. Venoval som sa M5. Po chvíli porovnávania s TS Apo 125/975, v ktorom to bola len hmlistá škvrnka, som ocenil väčší priemer. Nakoniec som vytiahol i 10mm SSW - zv. 235x. Hviezdokopa zaberala veľkú časť zorného poľa a rozložená bola na hviezdy až do stredu. Pamätné pozorovanie.
Celestron 9.25" XLT + AZ-EQ6 - Celestron 6" XLT - TS Apo 125mm f/7.8 - TS Apo 102mm f/7 - TS Apo 80mm f/7 - Omegon ED 66/400mm
binohlava Lacerta / okuláry Vixen SSW / Baader Morpheus / SW Aero ED
http://astrofotky.cz/~Yarkho

Uživatelský avatar
PetrK
Příspěvky: 350
Registrován: 24. 09. 2014, 21:32
Bydliště: Brno

Re: Jarní a letní pozorování

Příspěvek #685 od PetrK » 23. 06. 2020, 21:28

Po období dešťů se vyjasnilo a bylo příjemně teplo, tak jsem bez ohledu na to, že nenastává astronomická noc vyrazil kousek za město s Dobsonem 200/1200. Pozorování se mi nějak mimoděk zvrhlo v kombajn kulovek.
Začal jsem M4, M80 ve Škorpiónovi a cestou k NGC6517 se mi připletla do cesty pěkná dvojhvězda Jabbah (Nu Sco).
Pak jsem si vzpomněl, že ve Velkém voze je kometa, takže povinně rozcvička galaxie M82, M81, M108 a M109 a kometa C/2017 T2 (PANSTARRS) vše v šedi nad městem, takže trochu nezajímavé.
Raději jsem to otočil na kulovku M5 velmi nápadná a jiskřící už v hledáčku a při zvětšení 69x se v okuláru třpytili tisíce drobounkých hvězdiček, připadala mi hezčí/zajímavější než M3. Klasika M13 v Herkulovi a poblíž pěkně vylezla galaxie NGC6207. Pak smršť kulovek v Hadonoši M12, M10, M107, M9 a NGC6342.
UHC filtr, který solidně ztmavil šedomodrou oblohu, zvýraznil úžasnou Labutí mlhovinu M17 a vykreslila se i pěkná Orlí mlhovina (Star Queen nebula) M16.

Už jsem potřeboval končit, ale zpoza křoví vylezl Saturn, při zvětšení 100x na kraji prstence problikávalo dělení a zpoza okraje prstence vykukoval laškovně oblouček planety s nahnědlým pruhem.
Cestou k Jupiteru, který byl hned vedle, se mi připletla ještě kulovka M75. Zlatý hřeb večera byl kupodivu Jupiter přesto, že byl docela nízko povedlo se mi asi natrefit na dobré podmínky a pěkně vylezly barvy na planetě. Výrazná plochá hnědá skvrna v severním rovníkovém pásu a velké šedivé kudrlinky.
Ještě jsem drze zkusil Pluto, který byl jeden stupeň od Jupiteru, ale 14mag prostě nešlo.

Pěkný globulární večer.
Dobson 200/1200, SCT 127/1250
15x70, 10x30, 6x30

Uživatelský avatar
Spaca4y
Příspěvky: 90
Registrován: 18. 01. 2015, 07:59
Bydliště: Černilov
Věk: 41

Re: Jarní a letní pozorování

Příspěvek #686 od Spaca4y » 01. 07. 2020, 08:57

Po relativně dlouhém období nepozorování, jsem se dnes nastavil budík na 1:30. Jelikož ještě úplně nezapadl Měsíc, SQM-L na zahradě ukazovalo bídných cca 20,1. Nicméně průzračnost hodně dobrá a seeing také (jak jsem vzápětí zjistil). Vytáhl jsem zánovního 400 dobsona a zkusil planety Jupiter a Saturn. I přes malou výšku nad obzorem, velice pěkné pokoukání. Pak jsem si vzpomněl, že blízko Jupitera je Pluto. S pomocí Stellária jsem našel polohu a snažil se ho vykoukat. A opravdu bylo tam! Používal jsem okuláry 8,8mm a 4,7mm, tedy zvětšení 207x a 388x. Při tom větším zvětšení už obraz změkl, ale dalo se.
Po západu Měsíce se viditelně ztmavila obloha (SQM-L cca 20,5). Labuť přímo v zenitu, zkusil jsem řasy. Tentokrát malé zvětšení 76x s okulárem 24mm a doplněn OIII filtr Lumicon. Tak to byla naprostá pecka! Tolik detailů jsem se svojí starou třístovkou nikdy neviděl... Když už jsem měl OIII filtr, koukl jsem na dvě malé planetárky NGC 7026 a NGC 7048. Tento filtr je naprosto bezproblémově ukázal. Ještě jsem namířil na srpkovou mlhovinu C 27/NGC 6888. Známý tvar z fotografií byl krásně viditelný, pro mě nové.
To už začalo evidentně svítat. Ještě se mi nad střechou sousedního domu objevil Mars, ale v něm se mi žádné detaily nepodařilo spatřit. Jeho čas ještě přijde... ;)
Celkově to bylo hodně příjemných 75 minut.
"Explorer" dobson ES 16", ED 100/900, AZ-4, Skymaster 15x70, Kowa YF 8x30,
Bino William Optics, 2x WO 20mm, ES 24, 14, 8,8, 4,7 mm 82°, Astronomik UHC, Lumicon OIII (2"), Optolong H-beta (1,25"), SQM-L


Zpět na “Deep-sky”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 hosti