Astronomické fórum

Včera jsem se pokoušel o nějaké dvojhvězdy, ale seeing moc špatný, tak nic. Dnes jsem to zkusil znova za průměrného, ale trochu lepšího seeingu, než byl včera. Mám větší zvětšení, tak jsem zkusil známou Lambda v Labuti. Zvětšení 660x bylo na seeing moc, ale 550x se trochu dalo. 0,9" dvojhvězdu, jsem rozlišil i s nepatrným náznakem mezírky. Pak jsem otočil do Andromedy na dvojičku 36 rozdělení 1,1" a stejným zvětšením, byla mezírka opravdu velká. Až se nechce věřit, že tam je tak velký rozdíl oproti rozdělení 0,9". Jinak na mezírku u 36 Andromedy stačí zvětšení 195x.

Dnes, jsem po nějaké době zase kouk na Dzétu Herkula. Je to poměrně jasná hvězda, což není u těsných dvojhvězd zrovna ideální. Proto jsem dal do bina jen jeden okulár ( a druhej stejně nemám a koukal jedním okem. Tmavší obraz pomohl a zvětšením 390x, jsem za průměrného seeingu viděl bez problémů jednu větší a jednu menší kuličku i s malou mezírkou.

Ahoj vcera byl u mne seeing asi 8/10 , tak jsem pridam par Struveho Dvojhvezd ktere se mi podarilo rozlisit - Lambda Ophiuchi vzdalenost slozek 1,4" , Ksi Scorpii Struve 1998 - 4,9/ 5,2 a 7,3 vzdalenost 1" a 6,9" tu tesnou se mi podarilo rozlisit uz pri 200 nasobnem zvetseni, pri 171 bylo uz patrne ze jde o Dvojhvezdu, dva dotykajici se kotoucky. Dalo se pouzit i zvetseni 342,do zorneho pole se vesla i Struve 1999 7,5 a 9,1 vzdalenost 12". Zkousel jsem i Antara, ale vzhledem k nizke vysce a spatnemu seeingu takto nizko nad obzorem. tak jsem si vybral behem chvilky abych neztracel cas jako dalsi dvojhvezdu Epsilon Draconis mag 4 a 6,9 vzdalenost 4" rozlisena snadno pri 171. Vse pozorovano Newtonem 150/1200.

Lambda Oph jsem taky vcera pozoroval. V 60mm prumeru nejde samozrejme rozlisit, nicmene na Airyho disku sel videl drobny ocasek v pozicnim uhlu kolem 20-30 stupnu.

Ahoj Saso ja ji zkusim priste znovu jestli ji nedam v 90 mm refraktoru, dival jsem se do Cambridge Double Stars atlasu a pozicni uhel uvadi 40° mam vydani z roku 2015.

Artaban píše:Dnes, jsem po nějaké době zase kouk na Dzétu Herkula. Je to poměrně jasná hvězda, což není u těsných dvojhvězd zrovna ideální. Proto jsem dal do bina jen jeden okulár ( a druhej stejně nemám :) a koukal jedním okem. Tmavší obraz pomohl a zvětšením 390x, jsem za průměrného seeingu viděl bez problémů jednu větší a jednu menší kuličku i s malou mezírkou.

Me se ji vcera povedlo konecne rozlousknout taky. V 82mm refraku byla sekundarni slozka videt jako jasnejsi obloucek v prvnim difrakcnim krouzku pri PA~120 stupnu (ten jsem v dobe pozorovani neznal, abych ho mohl pouzit na potvrzeni pozorovani). Chvilemi, pri lepsim seeingu, se zjasneni promenilo v drobounky ocasek temer pripojeny k Airyho disku hlavni slozky.

Koukal jsem, ze za tech 5-6 let, kdy jsem ji naposledy zkousel v 80mm a 110mm refraktorech, se vzdalenost mezi slozkami zvetsila z 1.2" na 1.4".

Vcera se mi povedlo v Herkulovi rozlousknout trochu mene narocnou dvojhvezdu nez zeta Her. 52 Her je trochu sirsi (2.1''), za to ma vetsi rozdil jasnosti (3.61). V 82mm refracku viditelna uz pri 167x na prvni pohled jako drobne zjasneni objevujici se na kratke okamziky v prvnim difrakcnim krouzku.

Zkousel jsem i blizkou 90Her (celkove 6. pokus) a opet nic. Ta ma obdobny rozdil jasnosti, ale je tesnejsi (1.6'').

5.6.20 po 23. hod. jsem rozlouskl v ED100 okulárem 3mm (300x) Antares, po zakreslení se mi moc líbila čtyřhvězda (vlastně šesti) Jabbah (nu Sco) ve stejném přístroji i zvětšení. U Antaresu občas slabší průvodce mizel ve chvění seeingu, u Jabbah bylo rozlišení dvojice AB stabilnější, mezírka mezi složkami nebyla viditelná, ale podle tvaru ve vzácnějších chvílích moc nescházelo (separace 1,3").

Taky jsem vcera testoval upravu na novem 150/1200mm Newtonu. Predevcirem jsem pri testovani na hvezdu usoudil, ze ma zrcadlo slestene okraje, tak jsem si vcera vyrobil provizorni clonku s 142mm prumerem. Clovek by neveril, co takhle relativne male zacloneni dokaze udelat s obrazem. Test na hvezdu byl po uprave velmi dobry, rekl bych i vynikajici: sfericka vada prakticky nestoji za rec, problemy s roztrepenymi okraji rozostrenych difrakcnich obrazcu zmizely, stejne tak i mekky obraz pri rozostreni smerem k objektivu. Zustava jen mirny sestiboky tvar obrazce, ten asi souvisi s tim, ze primar je pritlacen na 3 mistech. Bude potreba najit optimalni silu pritlaku.

I na dvojhvezdach dalekohled krasne prokoukl. Predevcirem nesel pruvodce delta Cygni prakticky videt, po zacloneni byl vcera nadherne bez problemu viditelny po 100% casu i s krasnym oddelenim od hlavni slozky. Stejne tak epsilon Boo a epsilon 12 Lyr chytaly za srdce. Z tech tezsich dvojhvezd: slo vypozorovat 4 slozky nu12 Sco, ktere g zminoval, a lambda Oph. U alpha Sco jsem cosi vytusil (bez apriorni znalosti polohy, kterou jsem po tech nekolika letech zapomel) pri PA~260 stupnu. Nedokazal jsem se ale vnitrne ujistit o tom, ze je to opravdu pruvodce Antara. Jinak jsem jeste zkousel lambda Cygni, ale ani pri 240x jsem pruvodce nevidel. Tady jsem si dokonce pamatoval i pozicni uhel, takze jsem vedel na co se soustredil, ale stejne to nepomohlo.

Dneska jsem vyrobil 145mm clonku, tak jsem zvedavi, jestli to bude stacit na eliminaci tech slestenych okraju.

člen AF Beda vždy tvrdil, že u zrcadel a to i výborných je vhodné odclonit ca 3-5mm okraje. ATC vyrábí clonku jejíž výhoda spočívá ve skrytí přítlačných paciček:
http://www.atc-astro.eu/eshop/tubus-s-optikou-2_2.html

Včera byla šedivá obloha, tak jsem okoukl pár dvojhvězdiček v SCT 127/1250 s binohlavou při zvětšení 163x.
Na rozehřátí ε Lyr super pohled, každá hvězdička jinak veliká, kroužky ovšem trochu neklidné. Pak π Aql (STF 2583) 1.4" dobře rozdělena s pěknou mezírkou, tak jsem si řekl, že trochu přitvrdím. Zkusil jsem 16 Vul (STT 395) 0.8" tedy o desetinku méně, než Rayleighovo kritérium pro dalekohled 127 mm a k mému údivu byla hvězdička zřetelně protažená úsečka (na jednom konci tlustější) a po nazoomovaní v mobilní mapě jsem si ověřil, že kupodivu správným směrem. Trochu naivně jsem zkusil λ Cyg (STT413) 0.9", ale štěstí už jsem si asi vyplýtval a seeing byl proti, takže ani ťuk, jen neklidné rozbité difrakční kroužky. Zvětšení 208x, 227x ani 313x nepomohlo.

Včera byla nepěkná obloha, tak jsem jen prošel některé vypalovačky na zahnání absťáku, ale byla to slabota.
Ale vzpomněl jsem si, že se chci už dlouho podívat na dvojhvězdu Struve 1932 v Severní koruně, kterou jsem já hlupák stará ještě neviděl.
Sice není náročná pro dobrý asi 80mm dalekohled, ale zajímavá docela je. Má výhodu, že je vysoko na obloze dobře se hledá a že obě složky mají skoro stejnou mag. 7,3 a 7,4. Pak taky to, že ještě nejméně 25 let se jejich odstup téměř nezmění, i když se pomaloučku přibližují. No a magnituda kolem 7 je příjemná pro menší až středně velké dalekohledy, kdy ani neoslňuje a zároveň je světla dost.
Mělo by stačit zvětšení kolem 150x na pohodové rozlišení. Já měl nejdříve zvětšení jen 118x na vyhledání, ale i tam už šlo tušit, že se asi nejedná o samostatnou hvězdu. Pak rovnou 275x a to byla docela nádhera. Dvě krásný tmavě žlutý kuličky s nádechem do oranžova s tmavou mezírkou. Dalekohled R 172mm.
Kdo ještě neviděl zkuste doporučuji.

Minulý pátek jsem na spravení chuti po nevydařeném lovu na novu U Sco kouknul na π Aql (6.3m, 6.8m, 1.4") a až mne překvapilo, jak to šlo hladce - krásně stabilní, trvalá výrazná mezera. Oproti 32 Ori (4.5m, 5.8m, 1.3") v zimě to byla úplná nádhera. Druhý den jsem pak z drzosti zkusil i λ Cyg (4.8m, 6.1m, 0.9"), ale maximum, co jsem z toho dostal, bylo mírné protažení, sice ve správném směru, ale nic přesvědčivého. δ Cyg (2.9m, 6.5m, 2.7") byla v pohodě, silnější složka už sice trochu plavala, ale slabší byla vidět jako zřetelná oddělená tečka. Chtěl jsem pak zkusit ještě π Cep (4.5m, 6.8m, 1.1"), ale seeing už byl moc špatný, takže to bylo bez šance.

Na dvojhvězdách je zajímavé, nebo spíš to tak prostě je, že snad žádná není stejná díky různé mag. nebo výšce na nebi. Taky trochu záleží na barvě hvězd. Takže stejně velká separace ještě zdaleka neznamená stejně snadno, nebo naopak stejně náročné rozlišení.
Pí Orla mám rád a často jí zkouknu když začínám pozorovat a dobře ukáže co dělá seeing.
Je to příjemná v R172 velice snadná dvojhvězda, ale za horších podmínek se díky seeingu hvězdy dotýkají i při zvětšení 275x. Naopak za dobrého seeigu bych mezi ně mohl zaparkovat autobus
32 Ori mám údaj 1,2" a taky tam je už trochu rozdíl v mag. složek. Už je trochu náročnější pro R 127mm. Lambda Labutě složky 4,7. a 6,2. magnitudy dělí na obloze pouhých 0,9". A to je už pro R127 dost náročné. Myslím, že rozlišení bude už jen jako dvě spojené kuličky. Já jí i s jasnou mezírkou viděl jen párkrát vždy za hodně dobrého seeingu zvětšením 331x.
To 52 Oriona 1" je méně náročná. V dobrém seeingu stačí asi 275x a dá se i mezírkou aspoň po krátkou dobu. Zv. 416x byla mezírka krásně velká a tmavá.

Pěkný, jako nepozorvatel dvojvězd vidím, že v CzSky chybí textový popis poloviny uvedených objektů, je co dohánět. Další postřeh vychází z toho, že texty vytvořené na fóru se z mého pohledu časem vytrácí, ale přepisovat je na jiný web není vůbec pohodlné. On by se dal mašinérně vytvořit záznam z pozorování i z volného textu, kdyby text dodržoval pravidla nějakého značkovacího jazyka, vycházejícího z Markdown, podobne jako na Twitteru. Stačil by vyznačit pozorovaný objekt třeba $M13, odkaz na nepozoraný objekt #M92, pozorovatel @Novak atd... Nakonec by z toho mohlo být něco podobného jako je aplikace Strava pro sportovce, ale pro astronomy....