Astronomické fórum

Možná by ještě mohlo stát za pokus zhotovit clony na vstup tubusu podle: http://astrotechnika.wz.cz/
Metoda je podle popisu sice citlivá na správné zaostření, polohu oka před okulárem a disciplínu, ale výsledek by se mohl dostavit...? ::)

Zatím každý, ko kom vím, že jsme to zkoušeli, to zavrhl. Co máte proti neutrálnímu filtru ? Já vím že pro ty malé dalekohledy je to k ničemu, , ale u většího průměru ho určitě potřebujete na Měsíc, Venuši a jasné 2 hvězdy. Mimoosá clona nikam nevede u menších průměrů pouze zlikviduje rozzlišení. U velkých ( nad 40 cm prměru) to již není tak drastické, ale přece je to vidět. Takže clonu ( y)NE. Ale je na každém ať si to nejdřív odzkouší., ne ?

Pro Milan,
já jsem tu clonu zmínil jako možnost, z toho důvodu, že jsi zde uvedl, že Eps Lyrae je pro větší průměr (Stana 300mm) moc jasná. Já ji teď Dobsonem nezkoušel, koukal jsem na ni Makem 127 a tam šlo naložit až 375x (sice mino limit 2D), ale pak s mezerama jako "BRNO", při 212x taky dobře znatelná. Obraz je v Maku při těchto zvětšeních dostatečně tmavý a jas nevadí. Zkusím ji v nejbližší době i Dobsonem (mám ale jen 250ku), tak uvidím.

Dík za tip s epsilon Lyrae!! Parádní dvě dvojhvězdy a krásně rozlišitelné!! Nový Nagler fajn, ale fakt Ethos je Ethos!! Asi to bude subjektivní dojem, že ten seeing nedělá takový binec jak u 7 mm Naglera při 214 x zvětšení..M 13 při tomto zvětšení ale má taky něco do sebe!!
Kuk na Měsíc bez filtru a málem mi to oko vypálilo... ;D

Ještě mě to nedá a doplním sem další tip na pozorování dvojhvězd. Polemizovalo se tady o filtrech, a přitom jsme všichni zapoměli na důležitou skutečnost, o jejíž použitelnosti mě přesvědčil mimo jiné včerejší úžasný seeing. Difrakční limit rozlišovací schopnosti dalekohledu je samozřejmě přímo úměrný vlnové délce, a proto si myslím, že se u mnoha dvojhvězd vyplatí používat spíše, než neutrální filtr filtr barevný- modrý, fialový, nebo dokonce ultrafialový, který prodávají v supře pro pozorování venuše. Vidím to asi tak, že rozlišovací schopnost dalekohledu, omezená průměrem, ne seeingem, s tímto filtrem klesne na asi 4/5 normální hodnoty, i lépe. Současně dojde k potlačení zbytečného světla dvojhvězdy, nebudou proto tolik rušit difrakční kroužky obklopující jednotlivé složky a další nectnosti obrazu. ::)

PS: Včera byla veleslavná soudružka epsilon Lyr fakt úžasná ;D Jen škoda, že pozorovací místo mě neumožňuje mrknout i na jupiter a saturn. Jupitera jsem ještě v dvojstovce neviděl, čekám do roku asi 2010 a saturna jsem už hodně dlouho neviděl ostře... :-/

grajda napsal: Difrakční limit rozlišovací schopnosti dalekohledu je samozřejmě přímo úměrný vlnové délce, a proto si myslím, že se u mnoha dvojhvězd vyplatí používat spíše, než neutrální filtr filtr barevný- modrý, fialový, nebo dokonce ultrafialový, který prodávají v supře pro pozorování venuše-/Oni ho prodávají pro focení, a graf propustnosti jsem už jednou pro Tvůj nápad sem dával. Prostě jeho propustnost je mimo oblast citlivosti oka. Je to tedy k ničemu pro vizuální pozorování dvojhvězd.

No a to, že je mimo oblast citlivosti oka je právě žádoucí- jak jsi sám psal, zeslabí subjektivně světlo hvězdy klidně i stokrát a přitom malinko posune difrakční limit. Takže pro jasné dvojhvězdy nemusí být neutrální filtr jediným žádoucím řešením.

Já nevím, jestli zeslabí 100x nebo vícekrát, každopádně se domnívám, že už Ti nezbývají skoro žádné nebo vůbec žádné dvojhvězdy na pozorování

Zbývají- ty jasné. A pro ty slabší pak pomůže ten modrý filtr. Mohl by jsem prosit o odkazy na ty grafy citlivosti oka a propustnosti (vyšší rozlišení)? Že by jsem to přenásobil a numericky integroval v excelu- pak uvidíme, která bije...

Edit:

Tak jsem těma datama nakrmil Grapher 6 (pro tento účel i lepší) a verdikt je následující: Problémem bylo dobrat se slušných grafů, ze kterých se dá slušně vyčíst spektrální citlivost oka při nejkratších vlnových délkách. Jednotlivé grafy se dost liší a proto jsem volil zhruba průměrný, který vychází o něco hůře, než ten, co uvedl MilAN v tématu M57. Navíc je to asi závislé od jedince k jedinci. Data, která jsem zuby nechty z těchto grafů získal naznačují, že pro "bílé" světlo bude potlačení jasnosti pozorovaných hvězd asi 8 magnitud. Je- li mezní magnituda mého dalekohledu asi 14m, pak se tímto filtrem sníží (v závislosti na spektrální třídě hvězdy bude součet chyb na obě strany do asi 1m) mezní magnituda na přibližně 6-7m (vliv ztmavnutí pozadí), a tudíž budou pozorovatelné v praxi dvojhvězdy s jasností slabší složky +3 až +4m. Moc těch dvojhvězd opravdu nezbude, MilANe, měl jsi pravdu... Na druhé straně by rozhodně za úvahu stálo použití modrého filtru, který určitě někteří zdejší přispěvovatelé doma mají. Myslím si, že by mohl plně pro pozorování dvojhvězd nahradit běžně používaný neutrální filtr. Odstraní barevnou vadu, mírně posune difrakční limit a k tomu potlačí přebytek světla jasných dvojhvězd na únosnou úroveň. A navíc, co se týče toho ultrafialového filtru, možná i to by stálo za pokus- co oko, to originál a data, ze kterých jsem to v grapheru propočítal za moc nestála. Snad se k tomu ještě vyjádří nějaký znalec fyziologie oka, nebo optik, který zná křivky, co jsem použil přesněji... Nebo konkrétní pozorovatel. Teda pokud majitele uv filtru tento nápad aspoň trochu osloví. Každopádně kromě kolimátoru a uhc filtru si objednám jednak neutrální a jednak MODRÝ, či FIALOVÝ filtr, nebo i ultrafialový, který propouští i trochu delší vlnové délky, než filtr baader pro pozorování a focení Venuše...

Stále uvažuješ o složkách s maximem vyzařování v UV oboru. Ale co ty ostatní ? Do těch grafů Ti chybí úplně vkomponovat spektrální charakteristiky těch hvězd.bez nich pracoječ pouze s bílým světlem.

Uvažuju o bílém světle, tak, jak je to v příspěvku napsáno! Pro představu a udělání závěru to stačí. Kdyby jsem do toho zakomponoval ještě rozložení energie ve spektrech hvězd, strávil by jsem u počítače dvojnásobný čas, který by se (viz. závěr) nevyplatil. Vzhledem k tomu, že ty rozdíly v rozložení energie ve spektrech vůči bílému světlu nejsou příliš drastické (můj pocit a názor, se kterým se dá polemizovat) a vzhledem k závěru nebudu tento jednoduchý výpočet dál komplikovat, nemá to smysl. A majitelé obřích dalekohledů (>500mm) mě určitě dají za pravdu, že ty už rozhodně neomezuje difrakční limit, ale i při nejkrásnějších nocích spíš seeing.

Tak jsem se včera, když se na obloze zvětšovala vysoká oblačnost, vrhl na některé méně známé zimní dvojhvězdy...

A jako moc hezké doporučuji následující:
24 Com a Iota CnC - obě s krásným barevným kontrastem
54 Leo - těžší ale pěkná

Já se vrátím k dvojhvězdě Izar, i když je dost známá, předhodím sem nečekaný report z pozorování:

Lehká, známá. Bez filtru rozplizlý chomáč světla. Filtr R trochu pomohl, ale příliš potlačil složku B. Až s filtrem B vynikla složka B a díky vysoké jasnosti byla dvojhvězda i s tímto filtrem nečekaně naprosto zřetelná, dva dokonalé bodíky, popř. 0,3X0,6'' oválky za chodu pohonu. Nečekaný kouzlo s filtrem ATC B. Zvětšení 400.

Dnes jsem se po dlouhé době mrkl taky na Izar, v mém EDčku bezpečně rozložena už při 144x, navíc binokulárně - nádhera  8-) Můžu dotaz ten ATC-B - jakou má barvu? (žeby blue?)

Včera jsem koukal na 40 Eri (omikron 2). Už dlouho jsem se na ni chystal, složka B této široké a blízké trojhvězdy je totiž podle Burnham's Celestial Notebook nejjednodušeji viditelný bílý trpaslík a to i v malých dalekohledech. A jelikož jsem ještě bílého trpaslíka na vlastní oči neviděl, tak jsem se do ní pustil. Třeba to bude motivovat i někoho jiného.

Kromě vyhledání (včera byla z Říčan nejbližší viditelná hvězda až Rigel...) je to opravdu lehký objekt. Stačí na něj jakýkoliv průměr, který ukáže hvězdy do 10té magnitudy. Od hlavní složky se nachází 83". I třetí složka je zajímavá, je kousek (asi 8") od bíleho trpaslíka. Má jasnost 10.8, což bylo v tom mlíku pro 250mm Dobson ještě v rámci možností. Podle Burnhama je to jeden z nejmenších pozorovatelných červených trpaslíků. Má hmotu jenom 0.2Mslunce. Prý jsou známé (teda v 70. letech) už jenom 3 další méně hmotné hvězdy, které jdou visuálně pozorovat.

Mimochodem v The Nightsky Observers' Guide je tahle trojhvězda špatně popsaná. V tabulce jsou správné údaje, ale v textu je v záhlaví ta 3tí hvězda umístěna 8" od hlavní složky. To by ještě mohl být překlep, ale následující popis vzhledu v 4" dalekohledu se nese v podobném duchu. To už nemůže být překlep. Jakoby se nikdo na tu trojhvězdu ani nekouknul a napsal popisek podle údajů v záhlaví. Bohužel podobných chyb jsem v téhle knize objevil při zběžném  pročítání už víc než deset.