Astronomické fórum

Ted jsem jeste koukal na ten odkaz s obrazky pro ruzne velikosti zornicky a prijde mi divnej ??? Pusobi to na me dojmem, ze pri stazene zornicce budu mit mensi periferni videni

To  Pavuk : Akomodaci a adaptaci jsme tu už kdysi probírali  - naštěstí  tu  Tvoje akomodace byla opět správně opravena
Jinak souvislost  průměru zorničky s věkem  je naprosto jasná a  nedá se prakticky ovlivnit. Tvoje vývody ovšek, že proto nemohou starší lidé vidět to co mladší se tímhle nedá moc  zargumentovat.  Protože  by potom změna z 8 mm na 2,5 mm představovala  též  změnu o 2,5 mag , a tak to ve skutečnosti  není. Oko se v tomhle nechová přesně  jako dalekohled, proto jsou také ty potíže s výpočtem limitní magnitudy dalekohedu při různém zvětšení, stáří a pod.
Rovněž často citovaná "expozice " - integrace - jak uvádíš několikasekundová je také trochu výmysl. K tomu, abys viděl tzv bez integrace ( abych použil Tvůj termín) postačuje oku několik setin sekundy takže už 2 s integrace by znamenala čistě matematicky přírůstek 5 mag. A tak tomu přece není ani zázrakem.
Já vím , že mi tady seš schopen ocitovat X odkazů, kde to někdo píše, ale mě připadá, že onen "přírůstek " 1 - 1,5 mag souvisí s tím, že při upřené dívání oko mi moděk stejně těká, a tak se dodstává sledovaný objekt do záběru bočního vidění a tak "naskočí" onen přírůstek.

MilAN napsal: To Pavuk : Akomodaci a adaptaci jsme tu už kdysi probírali - naštěstí tu Tvoje akomodace byla opět správně opravena
Jinak souvislost průměru zorničky s věkem je naprosto jasná a nedá se prakticky ovlivnit. Tvoje vývody ovšek, že proto nemohou starší lidé vidět to co mladší se tímhle nedá moc zargumentovat. Protože by potom změna z 8 mm na 2,5 mm představovala též změnu o 2,5 mag , a tak to ve skutečnosti není. Oko se v tomhle nechová přesně jako dalekohled, proto jsou také ty potíže s výpočtem limitní magnitudy dalekohedu při různém zvětšení, stáří a pod.
Rovněž často citovaná "expozice " - integrace - jak uvádíš několikasekundová je také trochu výmysl. K tomu, abys viděl tzv bez integrace ( abych použil Tvůj termín) postačuje oku několik setin sekundy takže už 2 s integrace by znamenala čistě matematicky přírůstek 5 mag. A tak tomu přece není ani zázrakem.
Já vím , že mi tady seš schopen ocitovat X odkazů, kde to někdo píše, ale mě připadá, že onen "přírůstek " 1 - 1,5 mag souvisí s tím, že při upřené dívání oko mi moděk stejně těká, a tak se dodstává sledovaný objekt do záběru bočního vidění a tak "naskočí" onen přírůstek.
Mas pravdu, pletu sa mi tie dva vyrazy (ich nazov nie vyznam ). Pisal som to dost narychlo.
Co sa tyka prirastku a integracnej schopnosti oka, mas pravdu, ze to nie je take priamociare.
Prirastok je dany statisticky, pozorovatel musi sledovat objekt a cakat na ten zablesk (tak ako to pisu v tom clanku). To niekedy trva aj minutu ci dve (v extremnych pripadoch - to su tie pravdepodobnosti 5% a menej).
Co sa tyka integracnej schopnosti oka ako takej, vravel o tom Dr.Grygar na Zni objevu (tiez som to tu niekde zavesil, dokonca aj s foto toho slide).
OK musim koncit Mam trochu naponahlo. Potom sa ozvem, ked dorazim na Tenerife a dostanem sa k netu (asi v pondelok).

Tak jsem tady pročetl tu vaši diskuzi kolem M104, citlivosti oka, "integraci" a něco sem taky přicmrndnu...

Řekl by jsem, že hlavní fígl toho delšího pohledu do okuláru (pokud se tím ten srandista neorosí :-/), je v tom, že pokud se chytneme nějaké jasnější části objektu a jen tak necháme oko bloudit ::) zorným polem, tam se objeví to, tu zas něco jinýho a my si pamatujeme tvar, polohu vůči té jasné části a velikost toho, co jsme viděli a tak si postupně skládáme celkový obraz pozorovanýho objektu. Nebo sem píšu nesmysl?

A co se týče té fešandy M104, tak jsem ji svou dvojstovkou zatím neviděl a ani to nemám v plánu- pozorovací stanoviště to neumožňuje.

Ale v triedru 10*50 jsem ji pozoroval čtyřikrát (ne vždy mám podmínky na něco tak nízko nad obzorem :'() Mám k ní opět napsáno:

Při malé extinkci a tmě se zdá být v kulminaci zřetelným tvar sombrera i husté jádro.

Pod pojmem tma si představuju to, co může příroda zajistit v rámci přesvícených Boskovic. Tohle je odpověď pro otázku na začátku tématu- jo, 70mm dalekohledem to půjde, bude vidět skoro stelární jádro a tvar, teda aspoň, pokud už si uživatel té sedmdesátky už předtím se zaujetím vesmír prohlížel a snažil se přijít na to, co vlastně jeho zrakový nerv přenáší za obraz- používal biologicky softwarovou registraci snímků, nebo jak to vlastně mám nazvat (a částečně i sčítání expozic).... ???

Mám pár zkušeností s M104 v lídlskopu (R70/700mm). Při pohledu do tohoto přístroje jádro nemá stelární vzhled. Galaxie je vidět jako malý mlhavý flíček čočkovitého tvaru bez detailů.

grajda napsal: jo, 70mm dalekohledem to půjde, bude vidět skoro stelární jádro a tvar

Tak jsem se spletl...

grajda napsal: A co se týče té fešandy M104, tak jsem ji svou dvojstovkou zatím neviděl a ani to nemám v plánu- pozorovací stanoviště to neumožňuje.

To se hluboce mýlíš - zkus víc pozorovat

V čem se mýlím? V tom, že mám střechu chalupy výš, než je maximální výška sombrera?

Abych nepozoroval jen mlhavé fleky s centrálním zjasněním tak jsem mrkl i na tuto tutovku M 104 Sombrero.
Hned na první pohled se objeví temný prachový pás který se po chvíli vine přes celou galaxii.Jasný kulatý střed který se bočním pohledem protáhne do oválu.Jižní část galaxie pod temným pásem velice slabá a jen bočním pohledem.
Co dodat,krása vesmírná...
Dobře viditelný temný prachový pás je vidět i u galaxie NGC 4565 ve Vlasech Bereniky(je i v Karkoschkovi),k M 104 doporučuji.

A tady resba M 104:

http://www.astro.cz/galerie/v/uzivatele ... 0.jpg.html

Edit:
Nejlépe to ale nakreslil Jeremy Perez a tak se dá říct že jsem to viděl i já:
http://www.perezmedia.net/beltofvenus/a ... 240Xlg.jpg