Astronomické fórum

V lete jsem krasne videl Rasovou mlhovinu v 150mm refraktoru s OIII filtrem pri zvetseni 19x Struktura sice nebyla tak vyrazna jako pri vetsim zvetseni ve vetsich dalekohledech, ale zato se do temer 4° velkeho zorneho pole vesla uplne cela 8)

MilAN napsal: to SKLP :   tvoje výstupní pupila je ale 2,7x plošně menší než při pozorování  ED80 -kou.  V tom bych viděl hlavní  zádrhel. Na jedné straně se  několika mm na průměru získávájí desetiny mag, a tady to jde o více jak 1 mag. dolů.
Proč je vlastně zrakový vjem menší když je menší plocha VP?

Když je VP moc malá, přijímá tvoje (větší) zornice méně světla, než by mohla. Pak musí být jasně menší dosah.

psmolly napsal: Když je VP moc malá, přijímá tvoje (větší) zornice méně světla, než by mohla. Pak musí být jasně menší dosah.
Já vím, ono je to trochu primitivní otázka a tento důvod mě napadl, ale chtěl jsem si udělat jasno, jestli to nemůže být kompenzováno faktem, že na jednotku plochy menší pupily dopadne více světla než v případě větší pupily. Nebo nějakým jiným faktorem. Každopádně díky

psmolly napsal: Když je VP moc malá, přijímá tvoje (větší) zornice méně světla, než by mohla. Pak musí být jasně menší dosah.
Tak to ale není. Když je výstupní pupila menší než tvoje zornička, projde naopak všechno světlo z objektivu. Pokud je VP větší než tvoje zornička, část světla do oka neprojde, krajní paprsky jsou odcloněny tvojí zorničkou.

psmolly napsal: Když je VP moc malá, přijímá tvoje (větší) zornice méně světla, než by mohla. Pak musí být jasně menší dosah.
Je to sice slozitejsi, ale tohle urcite neplati. Bavime-li se o bodovych zdrojich (hvezdy) tak ty zustavaji pri libovolnem (smysluplnem) zvetseni stale bodove. Mnozstvi svetla, ktere prichazi od hvezdy do naseho oka na vystupni pupile nezavisi (pokud neprekrocime maximalni velikost zornicky naseho oka). Naopak, tim jak roste zvetseni (a zmensuje se vyst. pupila) dochazi k tmavnuti pozadi (dane mnozstvi svetla se "roztahne" na vetsi plochu, cimz klesne jas), takze nam efektivne dosah roste!
U plosnych zdroju (napr. zrovna ta Rasovka) je to jine - s rostoucim zvetsenim (a zmensujici se vyst. pupilou) jejich jas klesa (dane mnozstvi svetla se opet roztahne do vetsi plochy, stejne jako u pozadi). Skutecny kontrast mezi objektem a pozadim tak zustava konstantni. Jde o to, najit takove zvetseni, kdy bude objekt dost velky na to, aby se dal zachytit (velke veci vidime snaze nez male), ale ne zas tak velky, aby jeho jas prilis poklesl (kdyz je moc velka tma, tak nevidime nic, bez ohledu na to jak je to velke). A to optimalni zvetseni zavisi na mnoha faktorech - pro rozsahle, plosne slabe objekty (nas pripad) byva spise male.

Jasně. Napsal jsem pěknou pitomost. A takhle přesně vzniká tady na fóru spousta nepřesností a zavádějících informací. Díky, Martine, žes to opravil. Omlouvám se Regulovi.

Pánové. Jal jsem se po galaxiích poučit syna v mlhovinách. Podle diskuse jsem však nevysledoval, zda jsou nutné filtry( již od počátku), či zda se dá sledovatz takovýto objekt pouze holou optikou. Zvětšení ..atd samozřejmě již akceptuji. Do nynějška jsem však neměl možnost sledovat.. není čas nebo zase počas.

To:notta
Na mlhoviny jako takové se používjí mlhovinové filtry zvláště ve světelně znečištěném prostředí. Nejvíce se používají tzv. UHC filtry, neb Deep-Sky filtry, které mají určitou šířku propustnosti pro rozsah spektra ve kterém emisní a planetární mlhoviny září ostatní pásma spektra jsou odříznuta.
Na pozorování galaxíí a otevřených nebo kulových hvězdokup není vhodné používat tyto filtry. Více najdeš zde: http://posec.astro.cz/view.php?cisloclanku=2005071301

Habl

notta napsal: Pánové. Jal jsem se po galaxiích poučit syna v mlhovinách. Podle diskuse jsem však nevysledoval, zda jsou nutné filtry( již od počátku), či zda se dá sledovatz takovýto objekt pouze holou optikou. Zvětšení ..atd samozřejmě již akceptuji. Do nynějška jsem však neměl možnost sledovat.. není čas nebo zase počas.Otázka je jednoduchá, pokusím se též jednoduše.
Mlhoviny, vzhledem k menšímu kontrastu vůči obloze, je dobré pozorovat  v místech co nejméně rušených umělým  či přirozeným světlem.Tedy na tmavé obloze.   Podmínkou  pozorování mlhovin není použití filtrů .Jsou mlhoviny, kde je účinek filtrů prakticky nulový ( reflexní mlhoviny, ) potom mlhoviny,  kde nás filtry vyloženě ošidí o pěkný pohled ( planetární mlhoviny s centrální hvězdou - zde filtry  velmi zeslabí hvězdu a objekt jako takový ztrací svůj půvab) a potom jsou mlhoviny, kde přínos filtrů je jednoznačný ( emisní mlhoviny, planetární mlhoviny a zbytky po supernovách).Právě  jen u těchto mlhovin má smysl filtr i ve městě, kde to je naopak někdy jediná možnost, jak uvidět některé tyto mlhoviny.  Ale opravdu není nutné si pro začátek pořizovat filtr - určitě v prvním kroku to chce větší  dalekohled - je to většinou efektivnější i lacinější řešení, než koupě filtrů k malému dalekohledu.  

Barevné odstíny se řeší barevnými filtry nebo přímo UHC?

velkým průměrem dalekohledu ... a nebo fotografií ;D

Při vizuálním pozorování však nečekej barvičky .... jen sem tam nějaký snad nádech dané barvy (zelenavá apod) .....

-------------
deepskyáři jistě poradí a podělí se se svými zkušenostmi

Tohle bohatě stačí.
Až najdu první, tak to pak půjde. Jako u galaxií.
Díky

V noci z patku na sobotu jsem zajel na Zvicinu (kopec cca 700 mnm u Jicina). Byla sice velmi zakalena noc, ale poprve jsem v lete pozoroval s novym filtrem OIII a take poprve opravdu videl Ameriku . Uz driv jsem ji nekolikrat hledal Sometem ci triedrem a presvedcoval se, ze ji vidim. Ovsem v bohatem hvezdnem poli to bylo spis prani, protoze ji tam vidi proste vsichni.

Pozoroval jsem se zakladnim okularem 26mm a tak se mi do zorneho pole vejde nejzretelneji ohranicena cast u Mexickeho zalivu nekam nad Floridu. Je krasna, zahnuta a velmi kontrastni. Po sundani filtru pak skoro k nerozeznani.

Dale jsem zkusil Pelikana, ale ten byl na hranici kvuli opravdu spatnym podminkam. Nicmene oba oblouky Ras se predvedly neuveritelne. Vidim je sice jasne i bez filtru, s nim maji jemnou vlaknitou strukturu a nejsou to jen zahnute oblacky. Dale pomuze i ztmaveni hvezdy 52Cyg, ktera tam celkem zavazi. Casto, kdyz se na Rasy divam tak vzpomenu na knihu Obloha na dlani a jeji tvrzeni, ze Rasy patri k mlhovinam jejichz krasu muzeme obdivovat jen na fotografiich. Prece jen toho, diky technice, vidim vic nez driv i kdyz se svetelne podminky znatelne zhorsuji.