Nezname top objekty

[MilAN]

to : Myzer
Protože asi každý si určuje MHV podle svého , můžeš, prosím Tě, uvést Tvoji metodiku? Předpokládám, že bereš jako MHV hvězdu, kterou vidíš bočním viděním v 10% případů.
Můžeš uvést, jaký je u Tebe rozdíl mezi :
a/ takto stanovenou hv. velikostí,
b/ velikostí při bočním pohledu, kdy hvězdu vidíš ve 100% případů
c/ MHV při přímém pohledu a 100% viditelností ?

Díky

[Myzer]

MilAN napsal: to : Myzer
Protože asi každý si určuje MHV podle svého , můžeš, prosím Tě, uvést Tvoji metodiku? Předpokládám, že bereš jako MHV hvězdu, kterou  vidíš  bočním viděním v 10%  případů.
Můžeš uvést, jaký je u Tebe rozdíl mezi :
a/ takto stanovenou hv. velikostí,
b/ velikostí  při bočním pohledu, kdy hvězdu vidíš ve 100% případů
c/ MHV při přímém pohledu a 100% viditelností  ?

Díky
Samozrejme to uviest mozem, ale aj tak myslim, ze na toto nebudem vediet presne odpovedat. Odkedy som zacal urcovat MHV (asi od roku 2003) presiel som roznymi metodami - pocitanie v trojuholnikoch, pokus 2 zo 4 alebo len videnie jednotlivych hviezd roznych spektralnych typov bez zamyslania sa nad % pravdepodobnosti - takze pozorovacie podmienky na zaklade len tychto udajov nemozem v roznom casovom obdobi porovnavat.

Ano dnes mam na urcovanie MHV v atlase vyznacene vyhradne len biele hviezdy spektralneho typu A a za najslabsiu viditelnu hviezdu povazujem tu, ktoru uvidim s najmensou pravdepodobnostou (najnizsim % z celkoveho pozorovacieho casu). Ak ju nevidim, slabsiu uz nehladam. Na druhej strane sa musim priznat, ze nie kazdu noc stravim urcovanim MHV jednu hodinu, niekedy by som mozno aj mohol ist pri urcovani dalej, ale nie som vedec a beriem to skor ako zabavu, takze ked sa mi do toho nechce, stravim viac casu pri dalekohlade.

Teraz k tomu porovnavaniu rozdielov. Predpokladam, ze pojmami "100% viditelnosti a 100% pripadu" myslis to iste - 100% pozorovacieho casu, teda stabilny obraz hviezdy bez akehokolvek bliknutia. A to prave porovnat nemozem, pretoze ak nad tym uvazujem, tak som sa nikdy nesnazil zistit, ake slabe su vidiet hviezdy za podmienok uvedenych v bode "B" a "C".

[Pavuk_]

MilAN napsal: to : Myzer
Protože asi každý si určuje MHV podle svého , můžeš, prosím Tě, uvést Tvoji metodiku? Předpokládám, že bereš jako MHV hvězdu, kterou vidíš bočním viděním v 10% případů.
Můžeš uvést, jaký je u Tebe rozdíl mezi :
a/ takto stanovenou hv. velikostí,
b/ velikostí při bočním pohledu, kdy hvězdu vidíš ve 100% případů
c/ MHV při přímém pohledu a 100% viditelností ?

Díky
to Milan:
uvedenu metodu zo zohladnenim pravdepodobnosti pouzivam uz davno, nebudem sa rozpisovat a radsej davam k dispozicii naledovne materialy...
PS: Odpoved na tvoju otazku c. t.j. prepoctu z 10% na 100% najdes v grafe v (1).

Vaznym zaujemcom o tuto problematiku doporucujem vsetko prestudovat avsak najma (1) a (2):

(1) Legendarny clanok od Roger N. Clark: How faint you can see (Sky and Telescope 4/1994):
http://www.maxmedia.sk/privat/pavuk/dow ... CanSee.pdf
Clanok cerpajuci z horeuvedeneho:
http://www.twcac.org/onlinehorizon/eyepiecedarkly.htm
Detto + testovacie polia:
http://www.geocities.com/SiliconValley/ ... im_mag.htm

(2) Znama praca od Schaefer, Bradley E.: Telescopic limiting magnitudes
http://adsabs.harvard.edu/cgi-bin/nph-b ... db_key=AST
(kliknite send a stranka vygeneruje pdf)

Dalsie materialy:
http://web.telia.com/~u41105032/visual/blackwel.htm
Kvalitna kniha pre vizualnych pozorovatelov: Clark, R.N., Visual Astronomy of the Deep Sky, Cambridge University Press and Sky Publishing, 355 pages, Cambridge, 1990.
http://www.clarkvision.com/visastro/index.html

[Myzer]

Ta Clarkova kniha vysla v roku 1990, to je uz od dnes celkom dost casu. Je zaujimave si preto prejst na Amastre nazory a diskusiu skusenych pozorovatelov, aj so samotnym R. N. Clarkom a objavit nove suvislosti (alebo omyly). Najdite si to tam ale sami, ja sa tomuto zatial az tak nevenujem.

Zaujala ma vsak jedna vec. Co sa tohto clanku http://www.maxmedia.sk/privat/pavuk/dow ... CanSee.pdf tyka, je tam mapka slabych hviezd a spomenute ako B. Wilson a S. J. O´Meara v roku 1991 na TSP videli cez 20" dalekohlad hviezdu 18,7 mag. Cital som o tom. TSP je povestne vynikajucou priezracnostou, kde Mliecna cesta je velmi kontrastna, ale ma obycajne iba normalny seeing. Obaja vtedy videli volnym okom hviezdy asi 8,0 mag.

O jeden-dva roky neskor sa na WSP pokusali znovu najst to iste pole a vidiet co najslabsie hviezdy. WSP je kvalitativne rovnakym miestom ako TSP, ale naopak zname legendarnym seeingom, pri ktorom su na Jupiteri rozoznatelne nadherne farby, ale iba normalnou priezracnostou. V tomto pripade videli volnym okom hviezdy 6,5 magnitudy. Zaujimave preto je, ze ked sa pokusili o to iste referencne pole v dalekohlade, dostali sa opat na hranicu asi 18,7 mag (presne tusim 18,6).

Takze zatial co MHV volnym okom sa na tychto dvoch miestach velmi lisila, v dalekohlade zostala prakticky rovnaka.

[Pavuk_]

Myzer napsal: Ta Clarkova kniha vysla v roku 1990, to je uz od dnes celkom dost casu. Je zaujimave si preto prejst na Amastre nazory a diskusiu skusenych pozorovatelov, aj so samotnym R. N. Clarkom a objavit nove suvislosti (alebo omyly). Najdite si to tam ale sami, ja sa tomuto zatial az tak nevenujem.

Zaujala ma vsak jedna vec. Co sa tohto clanku http://www.maxmedia.sk/privat/pavuk/dow ... CanSee.pdf tyka, je tam mapka slabych hviezd a spomenute ako B. Wilson a S. J. O´Meara v roku 1991 na TSP videli cez 20" dalekohlad hviezdu 18,7 mag. Cital som o tom. TSP je povestne vynikajucou priezracnostou, kde Mliecna cesta je velmi kontrastna, ale ma obycajne iba normalny seeing. Obaja vtedy videli volnym okom hviezdy asi 8,0 mag.

O jeden-dva roky neskor sa na WSP pokusali znovu najst to iste pole a vidiet co najslabsie hviezdy. WSP je kvalitativne rovnakym miestom ako TSP, ale naopak zname legendarnym seeingom, pri ktorom su na Jupiteri rozoznatelne nadherne farby, ale iba normalnou priezracnostou. V tomto pripade videli volnym okom hviezdy 6,5 magnitudy. Zaujimave preto je, ze ked sa pokusili o to iste referencne pole v dalekohlade, dostali sa opat na hranicu asi 18,7 mag (presne tusim 18,6).

Takze zatial co MHV volnym okom sa na tychto dvoch miestach velmi lisila, v dalekohlade zostala prakticky rovnaka.
Skutocne zaujmave. Napada ma jedine suvislost s akomodaciou ocnej pupily (co ale v tomto pripade asi nebude ono). Starsi ludia uz nedokazu rozsirit ocnu pupilu na 7mm a preto volnym okom vidia menej ako mladsi (ak su skusenosti rovnake). Avsak v dalekohlade tento problem nie je pretoze vystupna pupila je mala a nepresiahne velkost ocnej oboch (pokial sa pozoruje pri dostatocne vysokom zvaceni).
Inymi slovami ak ste starsi uvidite v dalekohlade to iste ako mladi

[michal.b]

Ja bych si spis tipnul na svetlejsi oblohu na te WSP. Zatimco svetla obloha vyznamne snizi MHV volneho oka, v dalekohledu, kde se pouziva vysoke zvetseni bylo zrejme pozadi v obou pripadech natolik tmave, ze lepsi seeing na WSP vykompenzoval svetlejsi oblohu (hvezdy nebyly tak "rozmazane").

[Myzer]

Pavuk_ napsal:

Skutocne zaujmave. Napada ma jedine suvislost s akomodaciou ocnej pupily (co ale v tomto pripade asi nebude ono). Starsi ludia uz nedokazu rozsirit ocnu pupilu na 7mm a preto volnym okom vidia menej ako mladsi (ak su skusenosti rovnake). Avsak v dalekohlade tento problem nie je pretoze vystupna pupila je mala a nepresiahne velkost ocnej oboch (pokial sa pozoruje pri dostatocne vysokom zvaceni).
Inymi slovami ak ste starsi uvidite v dalekohlade to iste ako mladi

To je pravda, ale v tomto pripade to s tym nema nic spolocne. Pokus robili ti isti (skuseni) ludia s asi rocnym odstupom. Tak ako Clarkove tabulky (to je empiricky vyskum) to vsak netreba brat ako zakon, ale iba ako suvislost, ktora sa nemusi vzdy prejavit takto vyrazne. Podla vsetkeho videnie moze ovplyvnovat rad dalsich detailov, napriklad aj samotny bocny pohlad (nie vzdy totiz plati, ze najlepsie je pozerat sa bocne napravo hore od objektu). V tomto pripade bola aj snaha poukazat na mytus, ze kvalitny seeing nie je potrebny na deep-sky pozorovanie.

[Myzer]

michal.b napsal: Ja bych si spis tipnul na svetlejsi oblohu na te WSP. Zatimco svetla obloha vyznamne snizi MHV volneho oka, v dalekohledu, kde se pouziva vysoke zvetseni bylo zrejme pozadi v obou pripadech natolik tmave, ze lepsi seeing na WSP vykompenzoval svetlejsi oblohu (hvezdy nebyly tak "rozmazane").
To si myslim aj ja. Ak beriem do uvahy, ze TSP a WSP su rovnako tmave (to podla vsetkeho su), tak priezracnost je hlavnym faktorom od ktoreho zavisi, ako bude obloha vyzerat volnym okom. Na WSP je urcite celorocne alebo aspon urcitu cast v roku pritomny nejaky jemny zavoj (neviem aky, ale napr. v Australii je to na niektorych miestach v dosledku vyparovana eukalyptoveho oleja). A povedal by som, ze seeing sa nalezite uplatni az pri vysokych zvacseniach.

[Pavuk_]

Nech uz su Clarkove tabulky akokolvek, jedna vec je neodškriepitelná (pekne slovenske slovo )...
uvedomenie si faktu, ze limitna magnituda (teleskopicka ci volnym okom) nie je pevne dane cislo, ale hodnota podliehajuca statistike.
Cim skusenejsi pozorovatel, tym dokaze viac "stlacit" pravdepodobnost s ktoru dany objekt vidi. Spickovi pozorovatelia sa pohybuju na 5% (!) a aj menej.
Potom moze byt rozdiely medzi pozorovatelmi v limitnej magnitude aj 1.5 mag (!)
Takze nezufajte a stlacte svoj limit "proklate nizko" a pri najblizsej dovolenke v Chorvatsku skuste najst Pluto 100mm refraktorom

[ivanmsk]

Teda chlapi, tak zdravo po slovensky vam zavidim. Ozaj, aky najblizsi ciel po absolvovani takejto cesty mate? (Mysim, kde bude vyssia hodnota MHV)
Ze by ISS?
Drzim palce a tesim sa na reportaz a obrazky.

[AstronomyGreenHorn]

ono sa to fakt zmenilo na MHV thread.
a co tak doplnit k tym top objektom aj dake barnardove tmave objekty?

[Cassi]

Myzer napsal: Zalozil som teda temu, kde sa na to moze vytvorit priestor, kde mozete upozornit na nezname zaujimave objekty. Mojim hlavnym cielom najblizsii nov je jasna galaxia v Socharovi - NGC 253. V blizkosti este lezi galaxia NGC 246 a gulova hviezdokopa NGC 288. Videli ste uz niekto z nasich zemepisnych sirok tieto objekty?
Již dříve jsem jsem v tomto vláknu psal, že jsem viděl galexii NGC 253, to bylo bylo cca před rokem s dobsonem 200/1000mm v Jizerkách.
V noci z 16. na 17.9.06 jsem se o ní pokusil znova a to s dobsonem 300/1700mm s tím, že se podívám na i na další objekty poblíž. Nacházel jsem se v Hodkovicích nad Mohelkou, u obzoru nebyly úplně ideální podmínky. MHV v zenitu byla 6.1mag, ale do výšky 20° nad obzorem bylo dost světlo, připadalo mi to jako kdyby měl za pár minut vyjít Měsíc ve čtvrti. Galaxie byla cca 10° nad obzorem, jako pomůcka na vyhledávání byl atlas od Karkoschky. Vyšel jsem od hvězdy Diphda (beta Ceti).
Předtím, než jsem najel na NGC 253 jsem vyhledával galaxii NGC 247, která je v cca 1/3 cesty od Diphdy k NGC 253. NGC 247 (9.6mag) jsem neviděl, i přes to, že jsem si byl jistý, že jsem ve správné poloze. Obloha byla na ní dost světlá.
NGC 253 (8.0mag) jsem našel velice snadno, ale nebyla úplně kontrastní mezi oblohou, tak jsem ji neviděl tak pěkně, jako z Jizerek s 200mm newtonem.
Ještě jsem se pokusil o vyhledání kulovky NGC 288, po chvíli hledání se mi podařilo dostat dalekohled do její polohy (podle hvězd), po chvíli koukání jsem ji tam bočním viděním viděl jako velmi slabý obláček kruhového tvaru.
Chtěl bych se o pozorování těchto objektů pokusit ještě jednou, ale v lepších podmínkách, kde obzor nebude tak světlý. Až se mi to podaří, tak dám vědět co jsem viděl

[Miloš Hroch]

to Cassi:

Galaxii NGC 253 jsme pozorovali zrovna minulý týden ještě s jedním kamarádem z Pohoří na Šumavě. Podmínky byly vynikající, takže byla zřetelná i prachová oblaka v krajní části galaxie. Někdy bych NGC 253 chtěl vidět z nějaké nižší zeměpisné šířky, musel by to být nádherný pohled. NGC 247 byla slabší a viditelná bez jakýchkoliv detailů. Kulová hvězdokupa NGC 288 vzhledem k výšce nad obzorem pouze jako nerozložený mlhavý flek (zv. 120x). Výhoda pozorování ve dvou byla ta, že jsme se nejprve každý podíval a až potom jsme si řekli, co jsme vlastně viděli, čímž jsme doufám vyloučili jakoukoli duchařinu.

[Cassi]

hroch napsal: to Cassi:
Výhoda pozorování ve dvou byla ta, že jsme se nejprve každý podíval a až potom jsme si řekli, co jsme vlastně viděli, čímž jsme doufám vyloučili jakoukoli duchařinu.Sorry za offtopic. Toto taky dělám běžně, když pozoruju ve dvou. Je to užitečná věc, aspoň se dva lidé při koukání neovlivňují a pak si můžou oba dva navzájem potvrdit či vyvrátit co viděli či neviděli. Doporučuju to tak dělat všem, hlavně u "těžkých" špatně viditelných objektů či objektů s detaily

[Miloš Hroch]

Po posledním pozorování bych měl pro začínající pozorovatele jeden typ na celkem hezký a zajímavý objekt, hlavně při větším zvětšení. Jedná se o planetární mlhovinu NGC 40 (Bow tie nebula) o které jsem se zmiňoval již v reportu z pozorování na Šumavě. Tato planetárka patří k těm méně známým ve srovnání s messierovskou klasikou, ovšem v mnohém se jí vyrovná. Při posledním pozorování jsem se k ní vrátil se zvětšením 300 x a musím říci, že se jedná o jeden z mála objektů, který přímým pohledem přes dalekohled vypadá obdobně jako na fotografiích. Tato mlhovina s magnitudou 10.7 a průměrem cca 36" má zvláštní protáhlý tvar a spletitou strukturu složenou z mnoha vláken. Co na ní také na první pohled upoutá je velmi jasná centrální hvězda (11,5 mag.). Mlhovina se nachází v souhvězdí Cephea a nyní je velmi příhodná doba k jejímu pozorování, takže vyjde-li počasí zkuste si ji prohlédnout.

http://www.noao.edu/outreach/aop/observers/n40.html