Planetární mlhovina PK 72-17.1 (Abell 74)
Napsal: 29. 12. 2014, 01:04
Tento objekt mě natolik zaujal, že mu musím založit samostatné vlákno.
Jedná se o poměrně rozsáhlou planetární mlhovinu v Lištičce (Vul) nedaleko od Řasové mlhoviny v Labuti (Cyg). CdC nás informuje o úhlových rozměrech 14.5'x 13.2' a plošné jasnosti 17.6 mag/arcmin^2. Na internetu je o ní zmínek jen pár, např.
http://freescruz.com/~4cygni/faintfuzzi ... abell.html
http://deepskypedia.com/wiki/Abell_74
Některé zdroje ji označují jako extrémně obtížnou, ale zas tak strašné to není. Pokud vidíte výplň Crescenta (NGC 6888), tak tohle je jen o chlup tězší.
Když jsem ji pozoroval poprvé 29.7., nevěděl jsem o ní nic než velikost a jasnost. Noc byla horší, u obzoru chyběly hvězdy a oblohu zřejmě kalila vysoká oblačnost. Vzhledem k pozorovacím podmínkám a nízké plošné jasnosti jsem si moc naděje nedělal. Opravdu, dlouho nic, ale když už jsem to chtěl vzdát, zkusil jsem ještě trik s pohybováním dalekohledu. A ono to zafungovalo! Jakmile se dalekohled pohnul, mlhovina vyskočila. Vypadala jako rohlík v SJ směru vydutý na Z. Na S straně jsem si všiml jasnějšího fleku. Podle tohoto obrázku
http://www.perseus.gr/Astro-DSO-Nebulae-PN-Abell-74.htm
jsem pozoroval okraj podél řetízku hvězd vpravo dole. Mlhovina na mě celou dobu působila jako velice komplexní objekt. Měl jsem pocit, že kdybych ji pozoroval déle, byla by stejně komplexní jako Řasová mlhovina.
Podruhé a podrobněji jsem mlhovinu pozoroval 2.8. Tentokrát byly podmínky na tento rok standardní, ale celou noc se mi dařily vidět naprosto neuvěřitelné věci (bude-li čas, doplním). Zvolil jsem stejnou strategii jako předtím, t.j. nechat pár minut adaptovat oko na jas v okuláru a pak hýbat dalekohledem. Při pohybu dalekohledu v rektascenzi oblouk opět pěkně vylezl. Po delší době začaly vystupovat i části směrem dovnitř mlhoviny poblíž centrálních hvězd, ale ty byly ještě mnohem obtížnější, než oblouk. Středové části vylézaly nejlépe při pohybu dalekohledu v deklinaci. Na odkazované fotce to zřejmě byly dva jasnější fleky vpravo a dolů od středu mlhoviny. Mlhovinu jsem pozoroval skoro hodinu. Opět jsem měl dojem, že kdybych pozoroval déle, dalo by se toho na objektu vykoukat mnohem víc. Ale jasné noci tou dobou byly vzácné a tak jsem si nechal PK 72-17.1 na příští nov. Ještě jsem udělal v zápětí porovnání s Crescentem. Crescent byl proti středovým částem PK 72-17.1 vypalovačka. Výplň Crescentu je asi stejně těžká, jako nejjasnější části PK 72-17.1.
Před dalším pozorováním jsem si našel fotku mlhoviny na internetu. Zjistil jsem, že mlhovina je tak velká, že jsem vlastně dosud pozoroval jen její méně jasný JZ oblouk. Jenže srpnový nov byl ještě zamračenější, než červencový. Přesto se mi povedlo PK 72-17.1 alespoň 2x zkontrolovat. Druhý oblouk jsem úspěšně vypozoroval a byl jasnější, než ten, kterého jsem si všiml prvně. Víc si toho nepamatuji, ale podle poznámek mi mlhovina opět připomínala Řasy. Další poznámka říká, že UHC filtr objektu škodí.
Jasná místa na fotce neodpovídají snadným částem vizuálně. Spíš kontrastní místa na fotce snadným částem vizuálně.
Pozorování jsem provedl na Voticku (střední Čechy) dalekohledem Schmidt-Newton 203/812.
Jedná se o poměrně rozsáhlou planetární mlhovinu v Lištičce (Vul) nedaleko od Řasové mlhoviny v Labuti (Cyg). CdC nás informuje o úhlových rozměrech 14.5'x 13.2' a plošné jasnosti 17.6 mag/arcmin^2. Na internetu je o ní zmínek jen pár, např.
http://freescruz.com/~4cygni/faintfuzzi ... abell.html
http://deepskypedia.com/wiki/Abell_74
Některé zdroje ji označují jako extrémně obtížnou, ale zas tak strašné to není. Pokud vidíte výplň Crescenta (NGC 6888), tak tohle je jen o chlup tězší.
Když jsem ji pozoroval poprvé 29.7., nevěděl jsem o ní nic než velikost a jasnost. Noc byla horší, u obzoru chyběly hvězdy a oblohu zřejmě kalila vysoká oblačnost. Vzhledem k pozorovacím podmínkám a nízké plošné jasnosti jsem si moc naděje nedělal. Opravdu, dlouho nic, ale když už jsem to chtěl vzdát, zkusil jsem ještě trik s pohybováním dalekohledu. A ono to zafungovalo! Jakmile se dalekohled pohnul, mlhovina vyskočila. Vypadala jako rohlík v SJ směru vydutý na Z. Na S straně jsem si všiml jasnějšího fleku. Podle tohoto obrázku
http://www.perseus.gr/Astro-DSO-Nebulae-PN-Abell-74.htm
jsem pozoroval okraj podél řetízku hvězd vpravo dole. Mlhovina na mě celou dobu působila jako velice komplexní objekt. Měl jsem pocit, že kdybych ji pozoroval déle, byla by stejně komplexní jako Řasová mlhovina.
Podruhé a podrobněji jsem mlhovinu pozoroval 2.8. Tentokrát byly podmínky na tento rok standardní, ale celou noc se mi dařily vidět naprosto neuvěřitelné věci (bude-li čas, doplním). Zvolil jsem stejnou strategii jako předtím, t.j. nechat pár minut adaptovat oko na jas v okuláru a pak hýbat dalekohledem. Při pohybu dalekohledu v rektascenzi oblouk opět pěkně vylezl. Po delší době začaly vystupovat i části směrem dovnitř mlhoviny poblíž centrálních hvězd, ale ty byly ještě mnohem obtížnější, než oblouk. Středové části vylézaly nejlépe při pohybu dalekohledu v deklinaci. Na odkazované fotce to zřejmě byly dva jasnější fleky vpravo a dolů od středu mlhoviny. Mlhovinu jsem pozoroval skoro hodinu. Opět jsem měl dojem, že kdybych pozoroval déle, dalo by se toho na objektu vykoukat mnohem víc. Ale jasné noci tou dobou byly vzácné a tak jsem si nechal PK 72-17.1 na příští nov. Ještě jsem udělal v zápětí porovnání s Crescentem. Crescent byl proti středovým částem PK 72-17.1 vypalovačka. Výplň Crescentu je asi stejně těžká, jako nejjasnější části PK 72-17.1.
Před dalším pozorováním jsem si našel fotku mlhoviny na internetu. Zjistil jsem, že mlhovina je tak velká, že jsem vlastně dosud pozoroval jen její méně jasný JZ oblouk. Jenže srpnový nov byl ještě zamračenější, než červencový. Přesto se mi povedlo PK 72-17.1 alespoň 2x zkontrolovat. Druhý oblouk jsem úspěšně vypozoroval a byl jasnější, než ten, kterého jsem si všiml prvně. Víc si toho nepamatuji, ale podle poznámek mi mlhovina opět připomínala Řasy. Další poznámka říká, že UHC filtr objektu škodí.
Jasná místa na fotce neodpovídají snadným částem vizuálně. Spíš kontrastní místa na fotce snadným částem vizuálně.
Pozorování jsem provedl na Voticku (střední Čechy) dalekohledem Schmidt-Newton 203/812.