Astronomické fórum

Před časem jsem si všimnul, že některé mé oblíbené DSO kousky byly objeveny v překvapivě malých dalekohledech. Teď bylo trochu zataženo a tak jsem se pustil do jejich seznamu. Vynechal jsem objekty z Messierova katalogu a objekty známé z antiky či ranného středověku (většinou arabů). Prošel jsem svá pozorování a přidal jsem něco z knih  (převážně O'Mearova Hidden Treasures a Steinickeho Observing and Cataloguing Nebulae and Star Clusters) a webu (hlavně stránky NGC/IC project), jako inspiraci pro další pozorování:

http://www-hep2.fzu.cz/~kupco/astro/www_denik/4in.html

(ty modré linky jsou s odkazy na moje pozorování).

Výběrová kriteria nejsou nijak striktní, jen jsem požadoval rozumnou deklinaci, tak abych měl šanci objekty pozorovat (někam k -25 stupňům). Jako maximální průměr jsem zvolil 5in (130mm), tak aby se tam ještě vešly některé Barnardovy objevy. Možná to časem posunu někam k 6in, což je pořád ještě docela málo. Bral jsem i některé nezávislé objevy.

Největším přispěvatelem je Karolina Herschel. Ta ostatně svými prvními DSO objevy svého bratra motivovala k tomu, aby přesedlal od pozorování dvojhvězd na systematické hledání DSO objektů. Zajímavá je taky skupina německých pozorovatelů. Ti ještě v 50. letech 19. století dokázali v pididalekohledech objevit takové klenoty jako: galaxie v Drakovi NGC6503 (Auwers, 6.3cm!), otevřená hvězdokupa NGC6791 (Winnecke, 7.4cm!) nebo reflexní mlhovinu NGC1333 (Schönfeld, 7.8cm). Tohle už jsem nějakou dobu věděl. Ale dneska jsem při dělání seznamu a hledání podrobností narazil na další zajímavost. Kulovou hvězdokupu NGC6539 obevil v 9.6cm refraktoru jistý Brorsen. Objev učinil na Žamberském zámku, kousek od Litic, kde se koná každoroční Hvězdobraní. Mimochodem, tak mě napadá, není to jediný DSO objekt z NGC katalogu, který byl kdy objevený v Čechách? Znáte někdo ještě nejaký další?

Pozorovatelských seznamů DSO objektů jsou mraky, nikde jsem ale na nic podobného nenatrefil a mě osobně tohle téma přišlo zajímavé (i když mám pocit, že O'Meara přednostně zařadil do svého seznamu Hidden Treasures právě objekty objevené malými dalekohledy). Doufám, že vás tenhle seznam potěší a inspiruje k pozorování těhle objektů. Některé z nich jsou opravdu prvotřídní a kupodivu ne tak známé. Seznam není samozřejmě úplný, když na něco natrefím, tak to tam přidám. Budu ale rád, pokud mi pošlete další kandidáty,  o kterých víte (pár mám ještě v rukávu, např. IC4756).

Dobrý, pěkný a na něco se časem jistě kouknu. Nejdřív asi vyhledám ve R.172 a pak zkusím R.80/1200 pokud bude mít šanci.
Dík za seznam V poslední době DSO moc nepozoruju, tak mám inspiraci

Ja sa raz musím pozrieť na tú gulovku (NGC6539) Inak na Slovensku (južné Slovensko, Hurbanovo) žil jeden astronóm, myslím že ho poznáte, M. K. Thege, tak aj ja skúsim vypátrať či niečo zaujímavé neobjavil. Čoskoro sa možno dostanem do tej hvezdárne tak sa popýtam

Tak jsem ten seznam trochu aktualizoval (stejny link). Nektere objekty ubyly (jako napr. NGC891, jak jsem zjistil, tak se prisuzuje Karoline Herschel nepravem) a par jich pribylo, napr. Wineckeho NGC 6366. Zaradili jsem i  dva d'Arrestovi objekty NGC607 a NGC7005. Je to ale  jenom dvojhvezda a trojhvezda, takze jsou v NGC spis omylem. Zatim je tam necham. Hlavne pro ilustraci toho, ze ne vse co je v NGC katalogu musi byt nejaky DSO objekt. Ostatne  tuctova dvojhvezda se pripletla i do Messierova katalogu (M40).

Jinak by se jesto to seznamu dala zaradit NGC2141. Na tuhle zajimavou hvezdokupu jsem narazil pred nedavnem na sirokouhlem snimku LKamarada tady na foru. Visualne se mi ji podarilo pozorovat koncem ledna v 10cm refraku. Pak jsem zjistil, ze ji objevil Barnard v blize nespecifikovanem refraktoru. Vzhledek k tomu, ze v te dobe ucinil vsechny sve DSO objevy bud v 5" nebo 6" refraktoru je velmi pravdepodobne, ze byla take objevena v relativne malem refraku, ale neni jiste, ze do toho seznamu patri.

Ve spojitosti s DSO objevy a ceskymi zememi jsem narazil jeste na jedno zname jmeno. Nemecky astronom Schmidt pusobil nekolik let v Olomouci. Ale vsechny sve DSO objevy ucinil az pozdeji z Aten. Takze Brorsenova kulovka NGC 6539 je zatim jediny DSO objekt, o kterem vim, ze byl objeven z naseho uzemi.

Tak jsem dneska zkusil najit NGC5707. Podle Steineckeho ji Swift objevil v 4.5in (114mm). Prislo me to podezrele, protoze papirove ma visualni jasnost 12.7 a neni ani zakreslena v Pocket Sky atlase. Kupodivu sla videt v ED100 (pri 72x a 100x), kde se vetsinou na galaxie 12 magnitudy nechytam. Samotna galaxie byla chvilemi videt jako protazeny oblacek se stelarnim zjasnenim - ted jsem doma koukal na fotku  a smer protazeni jsem trefil. Chvilemi se mi zdala dvojita (130x), ale tim si nejsem vubec jisty.

Tak jsem dneska zkusil najit NGC5707. Podle Steineckeho ji Swift objevil v 4.5in (114mm). Prislo me to podezrele, protoze papirove ma visualni jasnost 12.7 a neni ani zakreslena v Pocket Sky atlase. Kupodivu sla videt v ED100 (pri 72x a 100x), kde se vetsinou na galaxie 12 magnitudy nechytam. Samotna galaxie byla chvilemi videt jako protazeny oblacek se stelarnim zjasnenim - ted jsem doma koukal na fotku  a smer protazeni jsem trefil. Chvilemi se mi zdala dvojita (130x), ale tim si nejsem vubec jisty.Já ji tedy zkusil,ale musím napsat,že (v refráku)neúspěšně. ;)Vel.vůz mám vlastně nad Ostravou a ještě jsem čučel doma ze zahrady,kde DSO už moc nepozoruji,právě kvůli nicmoc obloze.Takže ji zkusím na Hrabství.Těch potvůrek je tam v okolí více,takže nuda to nebude. ;D

V Ostrave asi nemas sanci. V te 100ce je to docela ducharina i na tmave obloze, ale je tam.

5707 jsem ve svem refraktoru 140mm videl velmi pekne /uznavam, pro tuhle kategorii je to uz hranicni pristroj/, posleze jsem ji ale nalezl i v Newtonu 100/1000.

Dopatral jsem se jeste k nekolika objektum,  ktere byly objeveny v malych dalekohledech.

Relativne nezajimava je otevrena hvezdokupa NGC1724 objevena Rumkerem v roce 1864 v 10cm  meridianovem Fraunhoferove refraktoru. Visualne (teda alespon podle fotografii, jeste jsem na ni nekouknul) pripomina spis 3hvezdny asterismus. Ale na webu jsem nasel clanek z roku 2011, kde byl tento objekt klasifikovan jako skutecna otevrena hvezdokupa.

Daleko zajimavejsi je pripad reverenda T. Webb. Ten byl mezi sirsi verejnosti znamy predevsim svou popularizacni  knihou "Celestial Objects for Common Telescopes" (byl to takovy britsky J. Grygar druhe poloviny 19. stoleti). Kniha byla navodem pro laiky, jak a co pozorovat "obycejnym"  (ve smyslu dostupnym) dalekohledem, coz byl pro nej 94mm refraktor. V nich popisuje i hvezdokupy, ktere byly objeveny mnohem pozdeji: konkretne IC4756, Stock 2, Stock 23, Trumpler 2 a Stephenson 1. Ja jsem tedy nasel v prvnim vydani jen zminku o IC4756, ostatni jsou pry zmineny v pozdejsich revizich (ty jsem ale jeste nenasel). Knihu doporucuji precist, jednak z historickeho hlediska - je tam spousta ruznych zajimavych veci, na ktere se dneska samozrejme divame uplne jinak. Ale myslim si, ze ta prakticka cast, o tom, co je to dalekohled a co pozorovat, je prekvapive nadcasova.

Update seznamu je na stejnem miste: http://www-hep2.fzu.cz/~kupco/astro/www_denik/4in.html

Je mozne, aby nekdo dnes objevil nejaky DSO?
Myslim dalekohledy, tak okolo 300mm, mne se to zda pri dnesni prozkoumanosti oblohy nemozne, ale zajima me vas nazor.

Je mozne, aby nekdo dnes objevil nejaky DSO?
Myslim dalekohledy, tak okolo 300mm, mne se to zda pri dnesni prozkoumanosti oblohy nemozne, ale zajima me vas nazor.
Vizuálně ne. Fotograficky překvapivě ano, viz "mýdlová bublina" v Labuti, ale je to také velmi unikátní.

Nebo třeba Ou4 schovaná ve Sh2-129, objevena podstatně menším dalekohledem.
http://outters.fr/images%20site%20astro ... Hao3-2.jpg

Spekulativna otazka - Jurasevich objavil mydlovu bublinu preto, ze spravil supernajlepsiu fotku na svete, alebo preto, ze sa na svoju priemernu/primeranu fotku poriadne pozrel? Nebola na nijakej starsej snimke? Ako detailne su dnes pitvane tisicky obrazkov z robotickych dalekohladov?

Určitě to není pitváním snímků z robotických dalekohledů - ty převážně dělají přehlídkové snímky poměrně krátkými expozicemi. Je to výsledkem současné techniky - 6 nm H-alfa , špičková CCD kamera a 4 hod expozice 160 mm objektivem Určitě to ale není nějaká supernejlepší fotka na světě - prostě fotil oblast, kde zrovna něco bylo za použití současné špičkové techniky, běžně používané amatéry.

Vizuálně ne.  
Tak odvazny bych nebyl, o nejnovejsich vecech moc nevim, ale jeste treba v roce 1989, coz neni zas az tak davno, takovy Brian Skiff objevoval visualne otevrene hvezdokupy v 15cm dalekohledu. Nekdy kolem roku 2000 pak vim jeste o O'Mearovi. Jeden z asterismu, ktery visualne objevil se ukazuje jako plnohodnotna otevrena hvezdokupa (i kdyz v tomhle pripade se jednalo jen o nezavisly objev, par let pred nim si teto skupinky na DSS snimcich vsimnul Alessi). Pravdepodobne takovych pripadu bude vic. Myslim, ze sance na neco podobneho tady jeste porad je.

Ja se teda aspon takovym hledanim bavim. Nedelam to nejak systematicky, ale kdyz me nejaka skupinka v okularu zaujme, tak si zaznamenam jeji polohu. Obcas se mi povede takhle natrefit na nejakou obskurni hvezdokupu (rozumej hvezdokupu s divnym jmenem objevenou treba az v 60. letech 20. stoleti - uz jsem to tady parkat psal, treba Roslund 3, Basel 1, nebo tedkom v lete dokonce v pidi 63mm dalekohledu Collinder421), nekdy tam neni nic, jak v atlasech tak ani nic zjevneho na DSS snimku. Kupodivu, jeden z takovych objektu, na ktery jsem minulou zimu narazil, by mozna mohl byt i kandidatem na otevrenou hvezdokupu. Alespon podle Aladinu to vypada, ze par hvezd z te skupinky skutecne sdili vlastni pohyb.