Sirius B

Mlhoviny, hvězdokupy, galaxie, supernovy,...
Uživatelský avatar
Kami
Příspěvky: 1959
Registrován: 02. 01. 2004, 06:45
Věk: 42

Sirius B

Příspěvek #61 od Kami » 10. 03. 2011, 11:02

 No já z těch snímků nic nevidím. Když si vzpomenu co bylo vidět 310 dobsonem,tak mezi difrakčními kříži jsem viděl jakoby oddělenou část difrakčního obrazce Síria. Prostě slabý rozplizlý bod,který vysloveně nepatřil do symetrie obrazu. Jestli to bylo to,co jsem měl vidět  :-/
 

edit: Teď jsem koukal,že Achromat dal odkaz na vystihující obrázek.



Podobně,ale v menším a rozplizlejším stavu to vypadalo.
SW102/500, SW ED100/900, R125/1583, N127/646, N152/1178, N170/1022,NCN310/1768/5970,....... + hvězdárnička

Uživatelský avatar
Josef  II
Příspěvky: 358
Registrován: 16. 09. 2005, 19:02

Sirius B

Příspěvek #62 od Josef  II » 10. 03. 2011, 14:54

Ten obrázek se mi líbí,v podstatě je vidět světelný poměr mezi sebou,no když to přirovnám k mým snímkům,tak ty světelné poměry jsou podobné.

Uživatelský avatar
Habl
Příspěvky: 2873
Registrován: 29. 05. 2004, 18:05

Sirius B

Příspěvek #63 od Habl » 10. 03. 2011, 23:33

Snímek je ale z Hubbleova Ritcheova-Chretienova dalekohledu přes křemené zrcadlo s průměrem 2,4 m z výše 600 km nad zemským povrchemm (bez seeingu) a čidla dalekohledu umožňují vysokou rozlišovací schopnost s rozlišením setiny úhlové vteřiny. Je vysoce citlivý na intenzitu světla a to desetmiliardkrát citlivější než sítnice našeho oka...

Habl
"Krása a rozmanitost ve vesmíru je jedinečná, ale proměnná v čase".
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC

Uživatelský avatar
Josef  II
Příspěvky: 358
Registrován: 16. 09. 2005, 19:02

Sirius B

Příspěvek #64 od Josef  II » 11. 03. 2011, 14:07

Hm,když píšeš desetmiliardkrát citlivější,než oko,,tak se divím,že ten Clark to vůbec viděl očima,ono i na tom snímku je ta složka B velmi slabá.

Uživatelský avatar
Artaban
Příspěvky: 5308
Registrován: 13. 07. 2009, 21:42
Bydliště: Kostelec nad Labem
Věk: 52

Sirius B

Příspěvek #65 od Artaban » 11. 03. 2011, 14:59

Josef II: Sirius B jde vidět i menším přístrojem, než měl Clark. Clark měl průměr objektivu 45cm a ten má rozlišovací schopnost 0,25 úhl. vteřiny a dosah nejmíň 15,5 mag. Hned po velkém jasu od Siria A, je velký problém špatný seeing. Škoda že dvojhvězda není mnohem výš nad obzorem.
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654  Refra.Zeiss AS 80/1200 Refraktor AD800 (meopta 56/800)  triedr TS 20x80 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30
http://planety.g6.cz/

Uživatelský avatar
Josef  II
Příspěvky: 358
Registrován: 16. 09. 2005, 19:02

Sirius B

Příspěvek #66 od Josef  II » 11. 03. 2011, 15:11

To samozřejmě vím taky,jenže nejde porovnávat snímek z oběžné dráhy,případně jeho přímé pozorování z oběžné dráhy,a jeho sledování v pozemských podmínkách,právě s ohledem na seeing a velký rozdíl v jasnosti obou složek,takže jsem dost kritický k tomu,když je mi tvrzeno,že jej viděl tady na Zemi očíma,při průměrných pozorovacích podmínkách,jaké máme tady,v našich zeměpisných šířkách,přeci jen daleko větší naději mám ,když jej snímám,přičemž ty velmi krátké okamžiky klidu, se můžou na některém snímku zaznamenat,oko to však nezaznamená,protože tenhle krátký okamžik je následně vymazán následující mazaninou,před lety jsem tady uveřejnil ,jako první záznam brázdy ve Vallis Alpes,která byla očima normálně nepozorovatelná,ale při snímkování se na některých snímcích objevila,i když každé přirovnání může kulhat,zdá se mi to dobrá paralela.

Uživatelský avatar
Artaban
Příspěvky: 5308
Registrován: 13. 07. 2009, 21:42
Bydliště: Kostelec nad Labem
Věk: 52

Sirius B

Příspěvek #67 od Artaban » 11. 03. 2011, 15:38

Josef II:

zaznamenat,oko to však nezaznamená,protože tenhle krátký okamžik je následně vymazán následující mazaninou
Mám trochu jiný názor. Když třeba vykoukávám detaily na Jupiteru, tak taky pořád nevidím ty nejmenší špatně viditelné a málo kontrastní detaily. Vidím je ale právě při těch vzácných kratkých chvilkách klidnějšího seeingu.
Pak je můžu nakreslit ikdyž jsem je vlastně sotva viděl.
Je ale jasný, že tato dvojhvězda se nedá jen tak jednoduše porovnávat s jiným druhem pozorování.
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654  Refra.Zeiss AS 80/1200 Refraktor AD800 (meopta 56/800)  triedr TS 20x80 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30
http://planety.g6.cz/

Uživatelský avatar
Josef  II
Příspěvky: 358
Registrován: 16. 09. 2005, 19:02

Sirius B

Příspěvek #68 od Josef  II » 11. 03. 2011, 15:48

Kdepak,to není dobrý přirovnání,zcela jsi pominul velký světelný rozdíl mezi těmito složkami,kdy difrakční kroužky složky A neustále víří a mažou složku B,u toho Jupitera jsou ty rozdíly v jasnosti na povrchu mezi sebou malé .přičemž pomíjím,že je zde možnost si počkat na dobu,kdy bude možnost vidět Jupitera výše,což u Siriuse nejde,

Uživatelský avatar
MilAN
Příspěvky: 18540
Registrován: 17. 04. 2004, 23:56
Bydliště: Jablonec nad Nisou
Věk: 70

Sirius B

Příspěvek #69 od MilAN » 11. 03. 2011, 16:06

Já si myslím, že číslo deset miliard je v případě pozorování Síria a jeho složby B neprosto k ničemu. To číslo vyjdřuje de facto rozdíl v dosažených magnitudách ,a to Hubbleovým dalekohledem při expozici desítky hodin proti neozbrojenému oku s "expozicí" řádově o,1s. Hubble musí Síria oxponovat výzrazně kratším časem než 0,1, jinak bude mít senzor zahlcený a nic nerozliší. Čili on bude exponovat tak, aby jen ta tak zachytil složku B a tím zajistil, že složka A bude exponována tak, aby nejméně rušila.
vzhledem k jasnosti služky B ( 8,5 mag)není potřebný extra velký dalekohled na získání dostatku světla - s rostoucím průměrem roste i přebytek rušivého světla od Siria A. Ani kvůli rozlišení není potřeba přehánět průměr dalekohledu.
Podle mě jsou pro spatření rozhodující 2 podmínky :
1/ špičková kvalita ovzduší (minimní seeing, maximální průzračnost) umožňující dosáhnout kvalitního vysokého zvětšení na úrovni difrakčních limitů
2/ špičková kvalita optiky i její montáže v dalekohledu (vysoká propustnost, minimum odrazů a reflexů, čistá apertura , nevnášející nežádoucí difrakční vlivy.)
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz

Uživatelský avatar
Habl
Příspěvky: 2873
Registrován: 29. 05. 2004, 18:05

Sirius B

Příspěvek #70 od Habl » 11. 03. 2011, 23:44

Milane, těm 10 miliardám v případě pozorování Siria též nevěřím, ale když u nás téměř nikdy není bezvadný seeing, tak ta první podmínka vzhledem k deklinaci Siria je téměř nerealizovatelná...
Zaráží mne též, že kromě záznamů z Hubbleova dalekohledu a z RTG dalekohledu na oběžné dráze kolem Země a pozorování Alvana Clarka ze Země nebyl Sirius B oficiálně registrován. I když pár pokusů a informací od amatérů na forech proskočilo...

Habl
"Krása a rozmanitost ve vesmíru je jedinečná, ale proměnná v čase".
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC

Uživatelský avatar
Jiri_Skalsky
Příspěvky: 527
Registrován: 21. 06. 2006, 16:08

Sirius B

Příspěvek #71 od Jiri_Skalsky » 12. 03. 2011, 18:25

Když chce refraktorián naštvat Dobsonistu,poradí mu pozorovat dvojhvězdu Izar v Pastýři. Tam je rozdíl magnitud mazi složkami sice menší,ale vzdálenost složek je malá a tak většinou seeingový blázinec zcela překryje tu slabší složku.
Pokud se koukáte velkým a světelným paraboloidem,máte za normálních podmínek mnohem menší šanci než třeba s 4" dalekohledem.
S velkým a světelným zrcadlem jej spatříte jen za klidné atmosféry.
Já si ale myslím,že z tohoto důvodu je velice dětinské poukazovat na ...
Velká část objevů se často realizovala s neuvěřitelně zbastlenými přístroji,které jednou jedinkrát za výborných podmínek něco vizuálně v náznaku zobrazily,čímž se toho chopili další pozorovatelé,kteří opět získával zkušenosti s pozorováním onoho objektu.
Až někdo postavil pořádný přístroj,se kterým bylo možné vidět jeho další povahu-spektrum atd.
Podíváte-li se na začátky teleskopického pozorování, třeba povahy Saturnova prstence nebo Marsových kanálů,zjistíte,že na vysvětlení a potvrzení se muselo často léta čekat.

J.S.

P.S. Na jaké rovnoběžce leží Cambridge Mass. USA,odkud Síria B Clark poprvé viděl ?

Uživatelský avatar
Sasa3
Příspěvky: 4394
Registrován: 06. 11. 2007, 15:22
Bydliště: Ricany
Kontaktovat uživatele:

Sirius B

Příspěvek #72 od Sasa3 » 03. 02. 2012, 00:04

Tuhle zimu zkouším pozorovat Síria v AS80/1200, zatím neúspěšně. Stejně tak skončil i dnešní pokus za asi nejlepších podmínek, které jsem tuhle zimu měl. Jako první test sloužil Rigel. Musím říct, že při teplotním rozdílu 36C (venku bylo -16C) to i malému 80mm dubletu trvalo víc jak 20 minut, než se dala druhá složka vyduchařit. Po hodině temperace to však už byl nádherný pohled. Při 170x byla slabší složka nádherná jehlička bez námahy viditelná po celou dobu. Takhle krásně rozlišenou jsem ji ještě nezažil. Jen malá odbočka. Burnham ve svém Celestial Handbooku píše, že tato dvojhvězda vyžaduje pro dobré rozlišení 6ti palcový dalekohled a že za dobrých podmínek se dá letmo zahlédnout v 3 palcovém skle. Nevím jestli je ten Zeiss tak vyjmečný, ale zatím jsem v něm tuhle zimu Rigel rozlišil pokaždé a dneska to byla naprosto pohodová dvojhvězda. Ani pro mé ED100 není Rigel nijak těžkým soustem a hravě si s ním poradí. Rozhodně, pokud nerozlišíte tuto dvojhvězdu, nemá smysl se do Síria ani pouštět. Stejně tak je dobrý test Trapéz. Dneska jsem v něm zahlédnul při 170x letmo pouze složku E, což bylo vůbec poprvé, co jsem ji v 80mm refraktoru viděl.

Povzbuzen těmito pozorováními, pustil jsem se do Síria. Stejně jako předešlé noci jsem bohužel během asi 10ti minut pozorování, jak při 170x, tak 235x, bílého trpaslíka ani jednou nezaznamenal. Taky jsem se už po té hodině  venku docela třepal zimou a byl problém se vůbec uklidnit tak, aby se dalo rozumně pozorovat. No nic, budu to zkoušet dál, ještě pár let se situace bude jen zlepšovat. Jinak mě překvapilo, že když se obraz uklidnil, tak kromě klasických difrakčních kroužků byly viditelné koncentrické velmi tenké obloučky. Nevím, kde se tam berou a nikdy jsem si něčeho podobného u slabších hvězd nevšimnul.
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/

Uživatelský avatar
Artaban
Příspěvky: 5308
Registrován: 13. 07. 2009, 21:42
Bydliště: Kostelec nad Labem
Věk: 52

Sirius B

Příspěvek #73 od Artaban » 03. 02. 2012, 00:34

Já byl venku jen chvilku, ale na Rigel se koukám často. Jak píšeš, je to dobrej test podmínek. Seeing byl dnes jen průměrný, ale dvojhvězda Rigel je pro můj větší refra naprosto pohodová i za šílenýho seeingu. Zvětšení stačí hodně malé, ani né 100x
Dnes jsem dal 165x a béčko bylo hodně jasné a krásně modře zářilo. Ta modrá barva je třeba ale ovlivněná jasnější složkou. Těžko říct, ale na Siria B, bych asi potřeboval delší ohnisko. Ohnisko 9,6 ty hodně jasné hvězdy už dost rozbíjí.
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654  Refra.Zeiss AS 80/1200 Refraktor AD800 (meopta 56/800)  triedr TS 20x80 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30
http://planety.g6.cz/

Uživatelský avatar
Artaban
Příspěvky: 5308
Registrován: 13. 07. 2009, 21:42
Bydliště: Kostelec nad Labem
Věk: 52

Sirius B

Příspěvek #74 od Artaban » 04. 02. 2012, 18:51

Ještě k tomu Rigelu. Včera jsem ho zkusil nejdříve zvětšením 100x a dobrý a pak jsem dal 55x (55x je spíš odhad okulár nemá žadné označení atd) a ani tady to nebyl téměř žádný problém. Ještě mám zvětšení 41x, které zatím nemůžu bohužel používat. Časem to jistě pude a to pak může být dobrý test na Siria B pro můj refrák.
Test ale jen na zkoušku vykoukání slabého průvodce v silném světle jasné hvězdy.
Na Siria B, je třeba naopak velké zvětšení, které vytvoří difrakční kroužky a to bude trochu jiná situace, než u toho Rigela.
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654  Refra.Zeiss AS 80/1200 Refraktor AD800 (meopta 56/800)  triedr TS 20x80 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30
http://planety.g6.cz/

Uživatelský avatar
Sasa3
Příspěvky: 4394
Registrován: 06. 11. 2007, 15:22
Bydliště: Ricany
Kontaktovat uživatele:

Sirius B

Příspěvek #75 od Sasa3 » 13. 02. 2012, 00:16

Tak jsem na Rigel taky dneska v noci kouknul pri mensich zvetsenich. Pri 75x (O-16) sel v AS80/1200 v pohode rozlisit i s mezirkou. Pro 48x (H-25) uz slabsi slozka byla jenom nevyrazny vybezek. Sirius B dneska opet ne, ale moc casu jsem mu nevenoval. Podminky byly horsi nez posledne.
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/


Zpět na “Deep-sky”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti