Tak alespoň ESA udělala z nouze ctnost.
Tam, kde teď Philae je, by nikdo záměrně přistávat nechtěl. Byla by to jistá smrt Philae. A ono ejhle. Systém přichycení selhal a Philae se dostal mezi šutry a přežil! Je to obrovské štěstí, stejně jako že i dokázal provést téměř všechny experimenty a měření právě tam, kam by ho radši nikdo neposílal. Možná je toto místo vědecky zajímavější než ta bezbečná planina.
Jediné co je smůla, že tam Slunce moc nesvítí.
Vývojáři se asi drbou na hlavě, ale vědci budou nadšení.
Jsem zvědav, kolik toho Philae poslal na zem, a co se z toho dá vyčíst.
Meade LX90 8"SCT f/10; AZ-EQ6 GT; Vixen VMC110L; TS Photoline 90/600 APO Triplet; Canon EOS 60Dm; Canon EOS 600D; ASI120MC; ASI178MMC
Já to vidím trošku "střízlivěji" - Rosetta OK, ale Philae je tak trošku "odfláklej zmetek", kterej evidentně selhal. Vývojáři těžce podcenili důležitost "protiodskokové trysky". Tento systém měl být zdvojen. V těchto podmínkách mikrogravitace a malé hmotnosti modulu by odskoku zabránilo byť i jen vyfouknutí sifonové bombičky v pravý čas ....... :-?
Obávám se, že tohle je dost častý zjednodušující názor nás, laické veřejnosti, který jsem včera slyšel i u piva. Je to většinou názor těch lidí, kteří nějaké špičkové technologie využívají, nebo jejich činnost sledují, ale na vývoji něčeho podobného nikdy nepracovali.
Tohle je sice čirá spekulace, ale je odvozená z postupu při vývoji jiných, poměrně složitých projektů - mohlo to být třeba takhle: Vy, tým BF, vyvinete část fixačního systému, sestávající z přítlačného reaktivního systému. Celková energie, kterou systém může odebrat během své činnosti, je stanovaná na hodnotu AV. Špičková hodnota může být PV. Hmotnost systému nesmí překročit MV. Vypočítananá a částečně i otestovaná (otestovat v reálných podmínkách to nejde) pravděpodobnost selhání musí být menší než PF. Na otestování vlivu stárnutí materiálu při 10 letech trvání mise máte čas TX. Cena by neměla překročit částku TT...
Navíc, odhadovaná pravděpodobnost úspěšnosti přistání byla poměrně neoptimistická kvůli okolnostem v době neřízených letových fází v samém celkovém principu (konečné odhady úspěšnosti 60 - 75%).
Mohl selhat kterýkoliv nezdvojený nebo neztrojený mechanizmus. Nejrobustnější návrh z hlediska pravděpodobnosti selhání bývá u komunikačních soustav (aby se člověk aspoň dozvěděl, k čemu došlo), počítaný zase ale jenom na základě třeba MTBF (středních dob bezporuchové činnosti). Tohle se těžko otestuje v reálných podmínkách.
Chci tím jen říct, že skoro s jistotou nešlo o "odfláknutí" a že všechny systémy, které mohou se skoro stejnou pravděpodobností selhat a tím změnit úspěšnost mise, zdvojit nelze jednoduše kvůli hmotnosti, atd... Předpokládaná pravděpodobnost selhání toho přítlačného systému dosahovala skoro jistě správných hodnot (něco jiného by si nikdo nedovolil a navíc se všechno pomocí křížových týmových auditů vzájemně ověřuje), a téměř jistě se to i dostatečně testovalo. Jenže jde jenom o pravděpodobnosti.
Četl jsem někde - nevím, jestli šlo o důvěryhodný zdroj - že se nepodařilo prorazit ani jedné ze dvou jehel (částečné zdvojení) plynovou patronu, které měla svůj obsah pšouknout správným směrem.
Co se týká vývoje špičkových vědeckých zařízení, to jsem kdysi dávno zažil / podílel se / poměrně zblízka a tudíž vím, o čem mluvím.
Tyto vědecko-technologické molochy mají sice "neprůstřelnou idiotenzichernou" strukturu podpořenou dokonalým matematickým modelováním možných situací, ale často tam chybí jedinec s "jasnozřivou fyzikální intuicí", kterej by do toho moh kecat a "moloch" ho aspoň na chvilku pustil ke slovu ...
Zářným přikladem této "skupinové technologické debility" bylo např. zkurvené zrcadlo Habla.....
Ono to trošku koresponduje - Materiál plynové patrony v -150 st.C. mohl (časem) natolik změnit své mechanické vlastnosti, že jehly neměly šanci.
... A co takhle místo té druhé jehly tam umístit např. elektromagnetický ventil (váha stejná nebo nižší než jehla s pohonem (taky asi elektromagnetickým)) s tryskou. Systém by tak byl reálně zdvojený, nikoliv pouze "nefunkčně dublovaný" ..... atd atd .... ::)
On má LKamarad tak trochu pravdu. Ale je to dost těžké objektivně posoudit.
Uvědomme si, že koncept sondy byl vymýšlen ještě v devadesátých letech. S tehdejší technikou, znalostmy kometárního prostředí, pro jinou kometu a jinou délku letu k ní. Největší problém byla asi nosná raketa. Kdyby to byl stroj typu Saturn 5, mohly by si vývojáři dovolit spoustu vychytávek, zdvojení i ztrojení důležitých systémů, celý aparát manévrovacích trysek i pro "procházky" modulu po kometě, a navíc by cesta ke komětě trvala mnohem kratší dobu. Jenže asi váhový limit byl nejtěžší oříšek, a tak vývojáři udělali mnoho kompromisů a výsledek??? Ten již dnes dobře známe.
Podle mě výborný vědecký úspěch, který díky velkému štěstí nezkazil ani menší konstrukční neúspěch.
Meade LX90 8"SCT f/10; AZ-EQ6 GT; Vixen VMC110L; TS Photoline 90/600 APO Triplet; Canon EOS 60Dm; Canon EOS 600D; ASI120MC; ASI178MMC
Jako technikovi mi vadí jedna "logika" : jsou celkem 3 systémy pro "uzemnění" sondy. A bohužel, nejsou nezávislé .Musím přeci předpokládat, že něco selže. Nemohu chtít, aby se všechny 3 nohy musely dotknout povrchu k vystřelení harpun .K tomu přeci vůbec nemusí dojít při nevhodném terénu - a sondu ztratím i při tom, že by fungovala 100% , i včetně té centrální trysky.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Těžko říct, ale aspoň už je zřejmé, kterým směrem vyskočil a teď zbývá jen dopočítat to místo. Myslím, že nadšenci to spočtou ještě dnes ale počkáme až ESA poskytne fotky předpokládané oblasti.
Martin Gembec, Astronomické události
EQ6 OnStep, WO FLT98+WO AFR-IV 0.8x, Orion Optics CT8 200/900 s Paracorrem, ZWO ASI294MC Pro, Canon 6Dmod, 30Dmod
Ale to jsme zatím jen 250 m od prvního doteku. Tohle nebude definitivní poloha. A ESA má k dispozici i jiná data než jen snímky a proto vytyčila již na základě prvotních o zhodnocení tu předpokládanou polohu.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Vývojáři těžce podcenili důležitost "protiodskokové trysky". Tento systém měl být zdvojen.Podla mna dolezitost tohto nepodcenili. Limitujuca samozrejme bola hmotnost, ktoru museli vyniest do kozmu. tak sa cosi kdesi setrilo. Ale:
Philae mal harpunky (nevystrelili vcas). Mal motorcek, ktory (v pripade zlyhania harpuniek) mal lander pritlacit k povrchu. Zial zlyhal aj ten. Tretia moznost bola (a uspesna): odpruzene nozicky. Tie absorbovali cast kinetickej energie. Takze mali 3 na sebe nezavisle (samozrejme mohli spolupracovat) riesenia, ako co najbezpecnejsie pristat na povrchu. Co sa aj podarilo. A je aj vidiet, ze mysleli na zlyhanie toho celeho. Napriek nevhodnemu miestu pristania (Philae si nedokazal nabit baterky) vsetky data z dopredu naplanovanych experimentov dorazili. Misia je extremne uspesna. Makko pristali, odoslali data a fotky.
A este k pristaniu. Philae dosadal na povrch komety rychlostou 1 m/s. Odskocil rychlostou 35cm/s. Unikova rychlost z povrchu komety je cca 50cm/s...
Inak moc sa to v mediach nespomenulo, ale komunikacny modul medzi Philae a Rosettou pochadza z Kosic(!). A pracoval bezchybne...
A dam aj televizny tip. Na STV2 kazdy stvrtok bezi relacia Pod Lampou. Obcas sa venuju aj vede a astronomii. A prave tento stvrtok (20.11 od 22:00) bude cela Lampa venovana sonde Rosetta. Hostia budu okrem inych aj pani Balaz (fyzik z UEF SAV) a Toth (astronom z MFF UK).
Misia je extremne uspesna.Pokud jde o Rosettu a navigaci, tak to úspěch je. Ale pokud jde o samotné přistání, tak tam spíš sehrálo roli velké štěstí.
Navíc ještě nevíme, jestli všechny experimenty mají úspěšné výsledky, takže bych byl s tím hodnocením zatím zdrženlivější.
Inak moc sa to v mediach nespomenulo, ale komunikacny modul medzi Philae a Rosettou pochadza z Kosic(!). A pracoval bezchybne...
Díval jsem se na ty obrázky, a trošku mě zarazilo, to vážně do vesmíru letěl ten modul s těmi dobastlenými drátky součástkami ? nebo pak byl vyrobený finální kus kde už to bylo udělané normálně ?
Nebo to byl záměr, aby třeba nebyla nutná vícevrstvá deska ? (i když při ceně celého projektu už přeci pár tisícovek za finální plošné spoje po odladění nemohlo hrát roli, ne ?) Když pominu použité špičkové komponenty s vysokou radiační odolností, které tam zmiňují, tak provedení mi připadá na horší úrovni, než některé mé domácí výtvory.
Samozřejmě je to fuk, důležité je, že to funguje. Ale fakt jsem do vesmíru očekával trochu více high-tech provedení ;)
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
