Astronomické fórum

zakládám toto vlákno a doufám, že sem bude přispívat víc nadšenců pro extrémní úlovky.
Tím hodně těžké na pozorování a focení je myšleno jak hodně vzdálené družice, tak hodně slabé a tak i hodně malé a bylo by zbytečné zakládat nová vlákna pro různé objekty.

A tak abych začal, tak jedno současné pozorování.
Jedná se o cubesaty a to velikosti jak 1U ( 10 x 10 x 10cm) jmenovitě SKCUBE , tak 2U (10x10x20cm) a to UCLSAT
Satelity jsem fotografoval ( vizuálně snad někdy příště) mojí odzkoušenou technikou, která dává maximální dosah pro letící objekty cca 10,5 mag.
Kromě samozřejmě dobré přípravy , vyběru vhodného osvětlení a polohy je potřeba i hodně štěstí. Polohu i čas lze exaktně určit s velkou přesností, ale to , jak bude natočena družice vůči Slunci a nám, hodí li nějaké "prasátko" či zrovna bude k nám otočena černou plochou, to je opravdu jen a jen o velkém štěstí a náhodě. Při takhle malém a málo jasném objektu se úspěch nadá nijak ovlivnit ani zaručit
Tak na obrázku níže je přelet obou cubesatů - v závěsu za sebou v malém odstupu a je dobře vidět, o čem jsem teď psal.Jednotlivé expozice jsou 0,5s, průlet pole 1,5° x 1°trvá něco přes 3s, vzdálenost k satelitům cca 1200km, přesto jsou satelity vidět jen na některých expozicích. Mezi snímky je vygenerovaná předpověď průletu v programu SkytechX a je vidět vynikající shoda jak vlastního průletu, tak i výpočtu programu SkytechX

A níže je vidět v animaci, co se z drah obou cubesatů podařilo zachytit při průletu
UCLSAT
Obrázek

SKCUBE
Obrázek

Klobúk dole. Výborná práca a skvele zvládnutá technika.

Zachytit takové prcky na tokovou vzdálenost....
Dobrá práce MilANe.
Toto jsou fotky z kategorie kde znalí obdivují a laici nechápou, co je na tom šumu tak úžasného.

Dnes v noci, tedy 20-21.9 jsem fotografoval a na monitoru pozoroval pohyb sondy OSIRIS -REx v blízkosti Země ( kolem 1,000,000 km vzdálená a poměrně malá sonda - 2,5 x 2,5 x 3m při garavitačním manévru. ) Jasnost porovnána s hvězdami - cca 18 V mag. Fotky dodám později, ale píšu to už teď, protože zítra prolétá v maximální blízkosti Země a bude o cca 1,-1,5 mag jasnější , takže to bude třeba pro někoho zajímavá informace a je potřeba trochu času na přípravu. Počasí sice asi moc nebude přát, ale i dnes jsem pozoroval přes nízkou oblačnost a skrze mlhu ( na snímcích to bude dost vidět- jednak seeing a jednak rozptyl světla na mlze)

Tady je výsledek mého snažení. Sonda OSIRIS-REx ve vzdálenosti 957.000 km

a tady je animace po 3 minutách
Obrázek

Vzhledem k počasí moc pěkné pozorování a záběry ! Škoda, že OSIRIS-REx při nastávajícím maxim. přiblížení a gravitačním manévru, kdy změní směr oběhu kolem Slunce a zamíří k asteroidu Bennu, nebude asi pro oblačnost od nás pozorovatelná ! Technika je jistě nachystaná, tak držíme palce

.

Milane !

Dovolil jsem si bez optani uvest toto vlakno na Astropolis, proste at se te Polaky - Rodaky take snazi ...

Zbyszek

https://astropolis.pl/topic/55570-sonda ... h-testach/

Pěkný úspěch, Milane. Gratuluji!

OSIRIS-Rex z 22. 9. 2017, 5:12 - 5:17 UT. FRAM - Los Leones, Malargue, Argentina - 30cm SCT f/10 + CCD MII G2-1600. Série deseti sekundových expozic, složeno dle pohybu sondy na obloze.
Credit: FZÚ, Martin Mašek

Martine, dovedu si dobře představit, že naskládám hvězdy na sebe a satelit se v časovém intervalu bude vůči nim pohybovat. Zrovna tak si dovedu představit, že snímku naskládám na sebe tak, aby satelit "stál" a hvězdy se pohybovaly vůči němu = jako v případě, že pointuji na satelit a dalekohled se posouvá za ním. Ale u téhle animace mi nějak není vůbec jasná realita- pohybují se jak hvězdy, tak satelit. Připadá mi to, jako když je obraz seskládán na satelit a potom je jeho obraz dokopírováván do jednotlivých poloh hvězd. Ale to by byla dost drsná fotomontáž, ne ? A navíc v realitě nic nevyjadřující.

O fotomontáž se nejedná

Dalekohled sledoval pohyb hvězd, netrackoval jsem na sondu. Jde o výsledek skládání snímků v programu Astrometrica - http://www.astrometrica.at/. Zadávám v něm úhlovou rychlost a poziční úhel pohybu objektu (planetky, komety, sondy). Program snímky seskládá na pohybující se objekt (rozmažou se hvězdy), ale zároveň hvězdy (skládáním rozmazané) jsou statické a objekt se mezi nimi posunuje. Mě to divné nepřijde, ale možná jde jen o zvyk (Astrometriku používám již 8 let).

Chápu, že pro proměření je nutné mít hvězdy jako body a zároveň i ten satelit jako bod. Takže prvnímu bodu hvězdy odpovídá první bod satelitu a.t.d. potom ale 10 bodů hvězd a 5 bodů satelitu sice dovedu pochopit jak vzniká, jen nevím proč. A hlavně to ve skutečnosti vůbec nic reálného nepředstavuje. Seskládaný složený obraz satelitu ( vzniklý posuvem jednotlivých snímků dle pohybové rovnice) je zpětně umísťován do každého původního snímku a nakonec posunut každý snímek zvoleným krokem ( ten posun v pozicích hvězd je jen stanoven nějakým zvoleným krokem - aby se jednotlivé obrazy hvězd ze snímků nepřekrývaly.) Takže vznikne složenina , vhodná pro proměření, ale s realitou nemá nic společného. Pohybují se hvězdy podle nějaké rovnice a do jednotlivých snímků je nakopírován složený satelit. Pozice hvězd a jejich pohyb není reálný, zrovna jako pohyb satelitu ( ten je dán vlastním pohybem ve snímku + posunem hvězdy na n-té pozici, které odpovídá.)

Zdánlivě na tak těžké družice : družice systému GPS.
Obvyklá vzdálenost přes 20.000 km, jasnost max 12,8 mag, pohyb po obloze cca 40"/s . Cekem divoká kombinace

družice GPS BIIF-8 ( PRN-03)