Astronomické fórum

MilAN píše:Na jak dlouhé focení jednoho objektu jsi připraven ?
Pokud byl dalekohled /celá sestava/ před začátkem dobře vytemperovaný, a těsně před začátkem focení zaostřený např. přes Bahltinovu masku ( ručně) , a pokud zrovna nepřechází masívní studená fronta, tak zaostření v průběhu cca 1,5 hodiny nebude asi potřeba měnit. Nakonec, tohle si přeci lze jednoduše zkontrolovat před a po focení, a sám zjistíš, jakou dobu nemá cenu na ostření sahat. A pokud fotíš tak, že během focení nechodíš spát, tak není problém potom přerušit focení, překontrolovat zaostření a pokračovat

Tak dalekohled vytáhnu vždy kolem západu slunce, takže tam pár hodin stojí než fotím, taky dělám flaty atd. Pak ustanovím a když je tma, tak teprve tak ostřím a fotím. V toto období bych řekl tak v rozmezí 22-02h. Nijak jsem nepřeostřoval a snímky mi nepřišly špatné, ale nějak jste mě nahlodali. Pravda, prohlédnu si první a poslední snímek. Šlo mi spíše o to, jak to mám během focení hlídat. Snad bych mohl prostřednictvím APT? Nějaká hvězda by tam mohla být, ale nepřijde mi to moc kvalitní obraz v tom live view, šum atd, zkusím to tam nějak pohlídat.

Jinak rozumím tomu tak správně, že k rozostření může dojít jen tím, že se např. vlivem teploty tubus trochu smrskne a tudíž se o setinu milimetru posunou zrcadla vůči sobě? Protože okulárový výtah je uzamčen.

Termalne koeficienty materialov pouzivane v dalekohladoch.

• ocel 11-13*10^-6
• karbon -0,8*10^-6
• BK7 sklo 7*10^-6
• fused quarz 0,59*10^-6
• zerodur 0,007*10^-6

Takze na jednom metri oceloveho tubus zmena teploty o jeden stupen sposoby zmenu dlzky o 11-13 mikronov. Pre f/4 dalekohlad je tolerancia zaostrenia +-17,6 mikronov takze zmena o 2 stupne moze sposobit jemne rozostrenie.

Tak ono asi nejde jen o zrcadla, ale logicky o součet různých vlivů v celé sestavě (optické části, tubus, úchyty...). A setina milimetru tohle zřejmě nebude.

Pedro: Zatím nic neobjednávej, ale udělelj si test, jak píše MilAn. Třeba to vůbec nebudeš potřebovat.
Zkus to udělat takto: Přípravu udělej jak jsi zvyklý. Během focení jednoho objektu si ale navíc zaznamenávej teploty, třeba jednou za půl hodiny. Pak si snímky dej do DSS a nech si registrací spočítat jejich FWHM. Seřaď snímky podle času pořízení a sleduj, jak se ti FWHM měnilo - když tam uvidíš nějaký trend, který by mohl korelovat se změnou teploty, tak by ti přeostřování v průbehu focení mohlo pomoci. Ten trend může být jak pozitivní tak i negativní - může se stát, že na začátku trochu hůř zaostříš, a se změnou teploty se zaostření bude pomalu zlepšovat.

Já to zkusím ještě jednou: FWHM vůbe není vypovíéající parametr pro správné zaostření . ostření je jen jedním z parametrů, kterými je FWHM ovlivněno. . Normálně na začátku zaostři přes masku a na konci také- výsledek je hned vidět. Pokud ne, je to O.K., pokud ne, stači si dobře všimnout o kolik se točítko OV otočilo a je to i možné přepočítat na délku.

"Levný plechový newton", no jo, deset tisíc v astrokrámech žádná míra...

Hades, Milan: Děkuji za info. Já samozřejmě teplotu během focení vidím, to mi APT ukládá do názvu obrázku (tedy teplota čipu, nikoliv okolí). Lukáši, u toho FWHM v DSS mám pocit, že nebývají hodnoty, jen NC/NA... Já jsem tam tedy občas koukal na to score, což jsem vnímal tak, že čím vyšší hodnota, tím kvalitnější frame.

Milan uvádí, že mám zaostřit na začátku a na konci. Jako na začátku focení a na konci focení, po několika hodinách? Ale já chci mít všechny snímky co nejlepší, kromě toho nemohu ostřit přes masku, když mám najeto na objekt, tam nebude výrazná hvězda. Takže musel bych zrušit pointaci a najet někam jinam a to je přeci škoda. Kromě toho tu uvádíš, že bych si mohl všimnout, zdali se otočilo točítko OV. To bych si tam asi musel udělat čáru fixou. Možná na tom výtahu bych to rozpoznal, mohu si nafotit, ale pokud to bude tak milimetr...Ovšem mě překvapuje, že tedy výtah může zajet mírně dolů nebo to je pořád v rámci nějaké tepelné roztažnosti? No, nebudeme se v tom pitvat, já jsem se chtěl prostě dobrat k tomu, jak efektivně kontrolovat zaostření během focení - aniž bych najížděl pryč z objektu. Jsem teď natěšený, že se podívám ven, sleduji předpověď, ale zase dnes vidím oblačnost.

Já jsem to ostření na začátku a konci myslel tak, že si zkontroluješ, co to vůbec dělá, abys na příště věděl, že třeba po 1 hodině budeš muset přeostřovat. . Nevím, proč by ti měl OV vyjet během focení, když má šrooubek na aretaci.
DSS ukazuje jak grafy , tak i odchylky - jen si musíš spustit část DSS -Live.
Jen si myslím, že než předem přemýšlet jak a co chtít automatizovat, že by bylo vhodnější nejdříve vědět, co mi to vlatně dělá a co budu tedy potřebovat. A klidně bych po 1 - 1,5 hodině přejel na jasnou hvězdu, provedl kontrolu Bahtinovou maskou a pak se vrátil. Je to otázka do 5 minut ručně. Lepší, než fotit další 4 hodiny rozostřený objekt.
A hlavně, teď už není astronomická noc, a takovým zkouškám to nevadí, zrovna tak, jako tomu nevadí Měsíc. Teď je na experimenty ideální čas - a ještě k tomu u toho nebude zima

Ale jo, v DSS jsou hodnoty FWHM, zhruba v rozsahu 1-5.
A to co píše MilAn je to nejlepší, co můžeš udělat. Lepší ztratit chvilku přejezdem na jasnou hvězdu a zpět, než hodinu a půl exponovat rozostřeným dalekohledem. Ale chápu tě, taky mívám ten pocit, že musím za každou cenu fotit a nechci nic kontrolovat, protože bych tím ztratil cenné minuty

A diky ztracene drahocenne minute ztratis celou noc (vse jde do kose az se to stahne do pocitace ) Tady to pomyslne setreni casu asi neni spravna cesta... Delam to stejne jak hades. Nejblizsi jasna hvezda slouzi jako referencni pro zaostreni. Tedy zaostrim a pak najedu na objekt. Kdyz chci preostrit, je to jednoduche. Opet najedu na hvezdu, zmena filtru, zaostreni a pres plate-solving montaz sama najede na stejne misto a pokracuji v dalsi serii.

Včera jsem provedl první test AF3 na mé sestavě a jsem spokojený. Nový fokusér má oproti staršímu AF1 neslyšný chod, musel jsem se na něj dívat, abych věřil, že se hýbe. Ostření je subjektivně rychlejší, přesnost je stejná jako u AF1. Tam, kde AF1 potřeboval až 25 (!) iterací, tam to AF3 zvládl pomocí pěti až sedmi. Teplotní čidlo je taky dobrá věc, jen budu muset nastudovat, jak nechat zapisovat teploty do FITS hlavičky.
Je to řemeslně pěkně vyrobené udělátko, za které by se nemusela stydět ani velká firma, vyrábějící astrohračky.
OT: Doprava ze Slovinska zabrala 2 pracovní dny. Pavle mi to poslal v pátek a už v pondělí jsem ho měl doma.

Jsem zvedavej..TAky mam na 8" AF1 a uz mi prisel AF3 na 10". Tesim se, az to testnu.. Teploni cidlo mas orig. nebo nejake z GESu nebo jiného shopu s elektrosoucastkama?

Já šel cestou Primaluce Sesto Senso 2 (WiFi) ovšem je to podstatně dražší, ale zajímavé řešení a taky jim to pěkně chodí.

nosuh: přímo od výrobce

Dneska sem nainstaloval DSD3 na SW 10S Quattro - ten focuser co tam je standardne z vyroby. Bohuzel nezapadaji zuby krouzku mikroostreni na reminek a tim padem je spatne i remenicka. Pavle mi pribalil B93MXL - tam vychazi roztec kolem 2mm.
Bohuzel, ja když zmerim obvod krouzku mikroostreni ( prumer 28mm) a vydelim poctem zubu ( 55), vychazi mi pitch na hodnotu 1,598mm.
Nemuzu ale najit zadny reminek, který by mel tak malou roztec, nejmensi co jsem nasel je prave tech 2mm, co ma XML profil. Nevite někdo, zda existuje profil reminku s pitchem kolem 1,5mm, pripadne jak se oznacuje?
hledal jsem zatím tady a na ebayi
https://www.technicke-soucasti.cz/remen ... -xh-xxh/2/
Pokud se nic takového nevyrabi, co je lepsi vyrianta - nechat tam ten 2mm pitch a ono se to nejak popere a nebo by byl lepsi nejaky napr 3mm pitch, kdy zapadne každý cca druhy zub..
Pokud někdo pouziva tenhle focuser a DSD mu funguje, jake oznaceni reminku mate? adapter sedi pekne, reminek 93 je moc dlouhy, bude potřeba mit spis 91 nebo 90..

Mám ke svému fokuséru B87MXL a sedí perfektně. To, že nesedí zuby, nejspíš nevadí, protože funguje bezchybně