Ventilátor

[astar]

No chtěl jsem jen nastínit , že to není jednoduchá věc . Prostě není nadto si to vyzkoušet v praxi. Takovéto obecné výpočty jsou jen orientační . Sám jsem takový závěr udělal a už to dál neřešil . Prostě musím čekat až se zrcadlo vychladí . Jak už jsem napsal ,ideální by bylo zrcadlo ze zeroduru , ale stejně musí vychladnout, aby nezpůsobovalo turbulenci v tubusu . Další možností je žebrované zrcadlo . To vychladne podstatně rychleji , protože má mnohem vetší povrch vůči hmotě.

Simulace jsme dělali se známím a to ještě po konzultaci s odborníkem na danou problematiku , který právě konstatoval , že to co chceme , ten program neumí. Složitost by byla minimálně několika násobná.

[M_V]

Jasné, toho som si vedomý, že v skutočnosti je to podstatne zložitejšie. Ale myslím, že aj takáto jednoduchá simulácia dokáže demonštrovať základné efekty a poskytnúť náhľad na to čo sa pri chladení deje.

Ináč, myslím, že Zerodur by bol asi ideálny ale tavený kremeň je ako materiál na zrkadlo pre amatérske ďalekohľady dostatočný

V praxi som to už skúšať začal, zatiaľ to vyzerá celkom nádejne, viď môj príspevok nad tou simuláciou. Ale musím overiť či je to opakovateľné v rôznych situáciách a chytiť lepší seeing aby sa to dalo jednoznačne posúdiť.

[Bill]

to: nu ři menších teplotních rozdílech - t.j. hlavně v delším časovém úseku během noci, je již vnitřní seeing malý, ale u BK 7 mohou deformace zrcadla kazit obraz stále, díky velkeému koeficientu teplotní roztažčnosti toho skla.

Já mám prcka 150/600 s BK7. Dříve jsem ho chladil větrákem v průběhu složení sestavy cca hodinu, pak jsem zaostřil a fotil. Ale po vypnutí větrání se to začalo rychle rozostřovat... Teď to tak nedělám - vypnu chlazení tak 15 minut před zaostřením a focením. Je to výrazně lepší, ale i tak úplná stabilizace toho dalekohledu trvá cca 3 hodiny od začátku focení (4 hodiny od vybalení). Pokud bych znovu kupoval/vyráběl nějaký astrograf, tak BK7 bych se určitě vyhnul.

[M_V]

Skúsil som ešte nasimulovať správanie v situácii keď klesá teplota okolia. Trochu ma prekvapilo, že deformácia zrkadla ku koncu simulácie nezávisí na tom či je prestup tepla medzi zrkadlom a okolím nízky alebo vysoký. Ale je to vlastne logické, pretože v situácii keď teplota zrkadla kopíruje teplotu okolia tak tepelný tok z jeho povrchu musí byť rovnaký. A teda aj teplotný profil vovnútri neho bude mať rovnaký tvar. Akurát sa zmení rozdiel teploty jeho povrchu a okolia. Takže v situácii, ktorú popisoval MilAN, že zrkadlo je zdeformované v priebehu noci kvôli postupnej zmene vonkajšej teploty nám ventilátor asi nepomôže.

T_surface.png (70.06 KiB) Zobrazeno 1459 x

T_surface_diff.png (60.28 KiB) Zobrazeno 1459 x

T_internal_diff.png (59.72 KiB) Zobrazeno 1459 x

deformation.png (50.3 KiB) Zobrazeno 1459 x

[stacer]

Zdravím. Pročetl jsem celé vlákno, ale stále nemám jasno.

Uvažuji o ventilátoru pro Newton se zrcadlem z Dobsonu Skywatcher 355/1650. Původní otevřený tubus jsem nahradil uzavřeným karbonovým. Montáž je v chatě s odsuvnou střechou.
Nejde mi ani tak moc o urychlení temperace (chata je izolována, má hliníkovou střechu, během dne se interiér ohřívá jen zcela minimálně a už večer mohu nechat otevřené dveře nebo rovnou odsunout střechu), ale spíše o dosažení laminárního proudění v tubusu - nejenom v tomto vlákně jsem narazil na tvrzení, že může zlepšovat obraz během pozorování popř. focení.

Zatím jsem vyčetl, že to chce ventilátor "Maglev" kvůli vibracím, ale není mi jasné, jak velký by měl být jeho výkon.

[MilAN]

Osobně bych řešil ventilátor v okamžiku, kdy bych zjistil , že mi obraz kazí nějaká turbulence v tubusu. Ale to je přeci dobře vidět na difrakčních kroužcích nebo lépe na Ronchi testu. Protože stále existuje možnost, že si do kvalitního obrazu vnesu tu turbulenci právě použitím ventilátorů . Vyšel bych z praxe, ne z teoretických vývodů na netu, kde každý chválí svoje řešení.

[g]

ano, ano, ventilátor pomůže na začátku pozorování a to významně, později pak závisí na mnoha událostech a také na výšce pozorování. Při pozorování blízko zenitu (ventilátor z části v dobsonově bedýnce /blíže zemi) naopak zhorší turbulenci, která navíc může vést i k většímu zaprášení primáru. Po základní temperaci jsem v mnoha případech ventilátor vypnul. U ventilátoru jsem vždy preferoval nízkou hlučnost před jinými parametry. Zde půjde často o osobní preference a posouzení.

[kuceraz]

Na zmínku o maglevu jsem tu také narazil, když jsem dělal podobné pokusy.
Moje zkušenost je taková, že to není potřeba.
Na spodek zrcadla jsem dal obyčejný PC ventilátor a to tak, aby tahal vzduch předem tubusu dovnitř.
Nepozoroval jsem žádné chvění obrazu nebo vibrace dalekohledu, ale ani žádné zlepšení při nevytemperovaném zrcadle.
Pro úplnost dodávám, že jemný tah vzduchu předem tubusu samozřejmě cítit byl.
Kdyby se přece jen ventilátor chvěl, dost možná by stačilo ho prostě jen nešroubovat "natvrdo do železa dalekohledu", ale uchytit nějak pružně, podložit molitanem atd.

[mike]

Některé PC ventilátorky (IIRC např. Arctic Freezer) se prodávají rovnou s plastovými, gumovými nebo silikonovými podložkami. Už jsem viděl i takový (na procesor), kde byl samotný větráček s vnějším rámečkem připevňovaným k chladiči propojený pružně.

[hades]

Mám takový větráček v 3d tiskárně, od Noctua, a je absolutně tichý. Jsou tam použity gumové tlumiče, dají se koupit třeba tady: https://www.alza.cz/noctua-na-sav2-d2305309.htm

[kuceraz]

Některé PC ventilátorky (IIRC např. Arctic Freezer) se prodávají rovnou s plastovými, gumovými nebo silikonovými podložkami. Už jsem viděl i takový (na procesor), kde byl samotný větráček s vnějším rámečkem připevňovaným k chladiči propojený pružně.

Potvrzuji, u SilentiumPC Mistral, který jsem použil u dalekohledu já, silikonové podložky také byly.

[Lisa]

Držel bych se MAGLEVu - z vlastní zkušenosti - po 2 letech se ventilátor s kuličkovým ložiskem (mnohkrát zvlhlý) již nebude chtít rozběhnout, zvláště v chladu. I spotřeba MAGLEVu je oproti klasice asi tak 1/4.
Osvědčil se mi 12V ventilátor a step-down měnič, kterým si otáčky snížím na "tichou" úroveň. MAGLEVy mají poměrně širokou toleranci provozního napětí (směrem dolů).