Astronomické fórum

a) Zakrývat to budu nejdřív příští rok, pokud Vesmír dá.
b) Vliv H2O na uložení nosných trámků mi taky dělal starosti. Ale dospěl jsem k závěru, že pokud to jednou za 3-5 let přetřu, tak stavba vydrží alespoň 25 let. A to mi stačí.
c) Zvedout se to již nedá, ty ocelové úchyty jsou obyčejné patky pro pergoly a pod. Jsou tedy zabetonované v základových patkách. Navíc nevím, co bych tím získal. Déšť a sníh tam bude padat stejně.

ad a) Tak ať vesmír dá :-)
ad b) ze spodní strany, o kterou je nejvíce se to bude natírat velmi
špatně, při malé mezeře to nepůjde vůbec
ad c) úchyty jsem poznal :-). Pokud už nechcete trámy odšroubovat a
zvednout, tak bych uvažoval o nějakém překrytí kolem patek zvenku.
Výstavbě zdar !

To Homer,  o překrytí zvenku uvažuji. Stačilo by obložení stěn stáhnout až dolu a jednou za x let vyměnit špatné palubky.  Ale nevím, zda to provést, protože pak nebudu mít kontrolu nad tím, jak trámky případně zespodu uhnívají.  

Pokud bude zamezeno přímému vlivu vody, prostá vlhkost vzduchu tomu mnoho neublíží...
Možná by bylo řešení v použití pásu vodovzdorné překližky ve spodní části a nad tím pokračovat palubkami, případně spodek oplechovat. Na místě by se asi vymyslelo více. V každém případě nenechat odkryté a zajistit běžné větrání.

Žádné krytování tomu nepomůže, na patkách se bude shronažďovat voda a ta bude nasávána do sloupků. Pokud Petr chce, ať mu to chvilku slouží, doporučuji každopádně konstrukci odmontovat, zdvihnout a posadit na nové kotvy aspoň 15 - 20 cm nad beton. Staré kotvy uříznout a nové ukotvit lepenými závitovkami.

Nebo odmontovat, napustit nějakým přípravkem, který se dává na dřevo trvale vystavené vodě (spíš postavit do kýble s tímto přípravkem a nechat nasáknout), napadá mě horká fermež, ale stavaři poradí určitě něco vhodnějšího. Edit: Nebo mě napadla bez demontáže nějaká injektáž, navrtat do trámů pár děr a zalévat je čímsi.

Posun výš jsem už zmínil :-). Nicméně pokud to bude alespoň zakryté, tak netuším, odkud by se tam brala voda - vyjma zemní vlhkosti. Trámky, pokud jsem dobře koukal, na patkách přímo neleží, takže zakrytí proti dešti a sněhu, jakož i běžné odvětrání by mělo postačovat. Řešení navrtáváním patek a jejich dodatečná chemická izolace uzavřením kapilár se mi zdá v tomto případě opravdu exotická a složitá s nejistým výsledkem. Pokud je už  proveden nátěr, fermež nelze účinně použít. Stavebník má pravdu v tom, že při vymezení životnosti na nějakých 20-25 roků není třeba volit nějak extrémí řešení.

Já osobně bych to zvedl a překotvil - v tom jsem s FJ27A zajedno.

Nevím jestli se ještě mohu připlést do odborné diskuse s laickými nápady, kdyžtak mě usměrněte. Myslel jsem dostat třeba i stejný nátěr jaký byl použit dovnitř hranolů, aby byla impregnace opravdu hloubková. Nedávno jsem luxolem natíral prkna 3x nátěr, už se nechtěl vsakovat a když jsem pak jedno zařezával na míru byl o vsáknuto viditelně pár mm a zbytek nic. Nemyslel jsem složitě chemicky uzavírat pory dřeva, ani nevím, že to lze.

Jak je vidno, alespoň částečně z fotografií, nechalo by se mezi dřevěnou konstrukci a betonovou patku vložit separační vrstu. Misto by na to bylo.
Co se týká nasákavosti díky srážkové činnosti, řešil bych to přiměřeně velkou okapnicí z běžně dostupného plechu, tak, aby překryla líce patek.
Otevřená patková konstrukce je k provětrání ideální.
To jen drobná poznámka k celé problematice ;)

vla: aha, to jsem pochopil špatně, omlouvám se. Nemyslel jsem chemicky uzavírat dřevo, ale betonové patky (přehlédl jsem zmínku o dřevě ) Patky by šly natřít za suchého stavu 2x  penetračním nátěrem, tím se nic nezkazí...

Jinak zdroj případné vlhkosti lze v zásadě rozdělit na dva potenciální zdroje :
1) voda "shora" - déšť a sníh
2) voda "zdola" - zemní vlhkost

ad1) lze buď zabránit vodě pronikat ke chráněné konstrukci ( zakrýt ), nebo
ji nechat pronikat a chráni takto atakovanou konstrukci opakovanými
nátěry
ad2) zde stačí mezera ( i malá ) mezi patkou a dřevem.

Zakrytí a mezera řeší oba zdroje vlhkosti, navíc tlumí vliv nejen vody, ale i rozdíl povrchových teplot dřeva, rychlost cyklického vlhnutí a vysychání..

Je možno samozřejmě pouze natírat, proč ne, ale pak by skutečně bylo dobré mít mezi patkami a trámky dostatečnou mezeru tak, aby bylo tyto nátěry bez potíží provádět.

Separační vrstvou je vlastní mezera. Pokud se při nezakryté konstrukci do mezery vloží nějaká izolace, musí být tak těsná, aby mezi dřevo a tutu vrstvu nevzlínala vlhkost tekoucí po trámku dolů. To by mohl být u dřevěné konstrukce vystavené povětrnosti a tedy "pracující", problém.

Takže z celé diskuse jsem si udělal následující závěry pro pokračování. Doplním do plánu:
a) Homer - penetrační nátěr betonových patek
              - při obíjení zakrýt palubkami až dolu
b) Duk     - doplnit plechovou okapnici.
To je vše, co jsem si z této diskuse vyhodnoti jako prospěšné a pro mě proveditelné.
Díky všem Petr

Rádo se stalo :-)..

Když už je tu řeč o penetračních nátěrech betonu a jiných metodách ochrany dřevěné konstrukce:

Sám mám celý základ vylitý z betonu (viz příspěvek #1138 výše ve vláknu) na něj přijde trámková konstrukce z venku zaklopená bílými plastovými palubkami (spodni palubka bude mít malý přesah s betonovým základem tak, aby veškerá voda tekoucí po obkladu sjela mimo základ).

Vlastní konstrukci děláme ve velké dílně u známého jako samostatné panely, které se přivezou prakticky hotové na místo a tam se smontuji k sobě. Zatím to jde pěkně od ruky a máme prakticky polovinu hvězdárny hotovou.

A nyní k tématu. Trámkova konstrukce bude ležet na tom betonovém základu a přestože by se tam neměla dostat žádná vlhkost shora, předpokladám, že ten betonový základ bude pořád mírně vlhký "od země". Jakou izolaci mi doporučíte? Zatím jsem uvažoval o nějaké "asfaltové lepence".

Díky,

Pavel

Souhlasím - asi bych doporučil klasiku - na vyzrálý, suchý beton 2x penetrační nátěr a potom plošně přilepit natavovací lepenku s kvalitní nosnou vrstvou. Přesahy min. 10 cm a použít pořádný hořák s dostatečným výkonem. Navrch pochůzí vrstvu dle navržené konstrukce. Ti, kteří mají rádi jistotu (jak prý řekla jedna řádová sestra ), nataví dvě vrstvy křížem.

Vzhledem k tomu, že dřevo je materiál, který v průběhu času pracuje, doporučil bych pro klid duše, vrchní izolační pás, kde bude ve styku dřevo-beton, provézt z modifikovaného izolantu. Nepředpokládám, že by jsi konstrukci prováděl z materiálu o vlhkosti 15 /+,- 2%/.

Chlapi,

vy mě trochu znervozňujete.

Já nestavím rodinné sídlo, které ma překonat staletí, ale dřevník, který ochrání montáž a dalekohled před nepřízní počasí...

Jsou skutečně nutné dvě vrstvy izolace křížem na dvojitý penetrační nátěr? Původně jsem předpokládal, že pouze položím pásy lepenkové izolace pod trámy, které se budou přímo dotýkat betonu. A tam, kde se betonu konstrukce nedotýká, ponechám beton jeho osudu (o vhodnosti penetračním nátěru jsem se dozvěděl až z příspěvku výše).

Konstrukční dřevo je samozřejmě to nejdostupnější přímo z pily, takže si o jeho vzsušenosti nedělám žádné přehnané iluze.