Astronomické fórum

tentokrát je to na wiky blbě, takhle to fakt nejde. Správný postup vyžaduje aby se zobrazení účastnila celá plocha objektivu a bylo to v rovnoběžném svazku. Tedy test na skutečnou hvězdu, umělu hvězdu v nekonečnu, nebo autokolimaci s pomocným rovinným zrcadlem (vysoce přesným pochopitelně).



http://bobmay.astronomy.net/refractor/Refrfigure.htm

rikoz píše:je aj nejaky link kde to nastudovat?


na webe mi naslo https://en.wikipedia.org/wiki/Ronchi_test
The figure quality of a convex lens may be visually tested using a similar principle. The grating is moved around the focal point of the lens while viewing the virtual image through the opposite side. Distortions in the lens surface figure then appear as asymmetries in the periodic grating image.

Kvalita konvexnej šošovky môže byť vizuálne testovaná pomocou podobného princípu. Mriežka sa pohybuje okolo ohniskovej vzdialenosti objektívu pri pohľade na virtuálny obraz cez opačnú stranu. Deformácie v povrchovej ploche objektívu sa potom objavujú ako asymetrie v periodickej mriežke.

oki, dik, cez vikend nastudujem a vyskusam, ... mam zatial vytlacenu mriezku 7 ciar na 1cm resp 56 ciar na 8 cm na priehladnom papieri.

a este pls, tu https://www.youtube.com/watch?v=0ocYTgCYyck raz mu zobrazilo jednu ciaru a niekedy viac ciar, to len posuval svetelny zdroj s mriezkou , pred a za ohnisko cocky? ... fotak stal zrejme na mieste

rikoz píše:oki, dik, cez vikend nastudujem a vyskusam, ... mam zatial vytlacenu mriezku 7 ciar na 1cm resp 56 ciar na 8 cm na priehladnom papieri.

a este pls, tu https://www.youtube.com/watch?v=0ocYTgCYyck raz mu zobrazilo jednu ciaru a niekedy viac ciar, to len posuval svetelny zdroj s mriezkou , pred a za ohnisko cocky? ... fotak stal zrejme na mieste

To má bejt jako vtip ? 7 čar na 10mm ? Funkční hustoty čar se obvykle pohybují někde v rozmezí 10-20 čar na milimetr, ne centimetr.

A ano, ten test je nejcitlivější až v okamžiku, kdy se to rozšíří na několik čar, v extrémním případě je vidět jen jednu čáru. Na jejím zakřivení jsou vlastně poznat ty optické vady. V tom okamžiku se z toho vlastně stává něco jako focaultův test. To je také na tom videu krásně vidět. Když je tam ta jedna čára, jsou tam krásně vidět zonální vady, ty takové slabé soustředné kruhy.

Samozřejmě ta mřížka musí být dostatečně přesná, mít přesně definované ty hrany čar. Není to nic extrémně drahého a vyplatí se to koupit, nejlépe rovnou i s okulárem, ktrým se to pozoruje. Domácí výroba není moc reálná. Celkem slušne se to dalo udělat snad jen ofocením motivu na skleněnou desku s emulzí nebo film, ale musí být velmi jemnozrnný, aby byly dobře definované hrany.

Na druhou stranu, k potvrzení že vodní čočka z ohnutého skla je nepoužitelná to není ani potřeba kupovat. Na to stačí dá za tu čočku okulár a podívat se tím na libovolnou hvězdu. A pokud si do fokální roviny dáš místo Ronchi destičky břit žiletky, a zamíříš to třeba na Polárku, která neutíká, a jde to udělat ze stativu, máš test skoro zadarmo. A podle zhasínání plochy čočky uvidíš všechny zonální vady okamžitě. A že jich bude...

A nastuduj si třeba tohle:
http://posec.astro.cz/index.php/clanky/ ... est-ronchi

Ronchi test mi nejak haproval, tak som to dalej neriesil. Skusim este pripadne aj tu polarku.

Skusil som ist este inou cestou, a tak som opat trochu pokrocil a dosiahol som magnitudu 10,45 s vodnou sosovkou. Prisiel na radu “triplet” (ohnute sklo z Ciny - saggita 30mm spojene s rovnou kruhovou tabulou skla) - objektiv priemer 300mm, ohmisko 1000mm. Fotene vcera 19.32, expozicia 15s, ISO 12800, Canon 750D. Pred tyzdnom som len zistil ze sa da fotit cez Backyard EOS – vyborny program.
Oblast Boo hviezd, 47 Boo, 44 Boo, HIP 74340 a vlavo je ta s mag 10,45.

Možno to až úplný blud nebude, v menšom merítku sa niečo skúša "tekutá variabilná šošovka":
https://youtu.be/FVsjVvK0CXk?t=250

Dnes som zistil že už v roku 2008 bol udelený patent na vodnú čočku pod číslom US 2008190415 A1

link https://patents.google.com/patent/US200 ... 8190415+A1

Využitie ako refraktorový objektýv bude v budúcnosti iste možné, len to potrebuje ďalší výskum.

V súčasnosti sa zatiaľ využíva iný typ tekutej čočky.
Kvapalné šošovky umožňujú zobrazovacím systémom prekonať obmedzenia hĺbky ostrosti (DOF) tým, že umožňujú elektronicky nastavovať zaostrenie bez potreby mechanického pohybu. ... kvapalné šošovky sú jedinečné v tom, že môžu meniť svoju ohniskovú vzdialenosť zmenou svojho polomeru zakrivenia. Táto zmena polomeru je riadená elektronicky a rýchlo sa mení rádovo v milisekundách.
https://www.edmundoptics.com/knowledge- ... id-lenses/

Realitou je už toto .... Montáž objektívu série Cx s tekutou čočkou
https://www.edmundoptics.com/knowledge- ... ries-lens/

No, já nevím, ale v tom patentu to je jednoduché :
Kapalina, jako je voda, se vloží do průhledného pevného pouzdra ve tvaru konvexní čočky,
A my, co si toho z mládí ještě něco pamatujeme, tak na tomhle principu se u nás prodávala vodní čočka před obrazovku televizoru někde v roce 1956. Takže v tomhle jsme moc nepokročili
.............
Edit:
Tady je obrázek :
https://lh3.googleusercontent.com/proxy ... KK7ZS07xxQ

a tady zpráva z TV vysílání:
https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/ ... izory-1956

P.S.: koukám, že jsem se nespletl ani v tom roce

Ono sa to v podstate používa trochu i v dnešných dobách. Osobne som na to narazil v projekčnom televízore, kde voda tvorila spojenie medzi obrazovkou a projekčným objektívom. Odstránili sa tým dve odrazné vrstvy, teda prechod medzi sklom obrazovky a vzduchom a znovu medzi vzduchom a prvou plochou objektívu. Takže môžu byť použitia kde to má opodstatnenie ale ako samostatné nevidím uplatnenie.

Waldes