Astronomické fórum

Na ScienceDaily se objevila jedna zajimava bublina:
http://www.sciencedaily.com/releases/2009/06/090624152941.htm

Uz jen cekam, az tato bublina prosakne do ceskych webu. Postaral bych se o nejaky "protiutok" :), ale necetl jsem jeste ten puvodni  clanek z Geophysical Research Letters, proto se nechci poustet hned do vyznamnych soudu na strankach APO nebo IAN. Nicmene se ke mne ten clanek dostane, tak to udelam, mezitim chci jen zdvihnout ukazovacek :).

Predevsim me fascinuje, ze se stale najdou lide, kteri se snazi delat vedu pomoci kusych zprav o 100 let stare udalosti. Autori toho clanku v GRL ovsem zrejme tu vedu delali na necem uplne jinem, a souvislost s Tunguzskou tam maji jen jako "vedlejsi produkt". Podle meho soudu z toho tu bublinu pak udelali na ScienceDaily. On uz jen nazev toho puvodniho clanku zni "Two-dimensional Turbulence, Space Shuttle Plume Transport in the Thermosphere, and a Possible Relation to the Great Siberian Impact Event."

Proc to vypada jako zbytecna bublina: autori zrejme simulovali, jakym mechanismem se mohou krystalky vody rozsirit z vysky radu kilometru az do mezosfery a velkych vzdalenosti od sveho vzniku, a vytvorit tak nocni svitici oblaka (NLC). To je v poradku. Pak ovsem prichazi cira spekulace: jasne noci, ktere byly pozorovatelne na velkem uzemi Evropy a Asie po tunguzske udalosti, byly podle autoru zpusobeny prave NLC.
Ale: mikroskopicke krystalky vody se v atmosfere chovaji stejne jako mikroskopicke krystalky prachu, vcetne rozptylu zareni. Prach uvolneny explozi kamenneho telesa (k nemuz vedou vsechny ostatni indicie) by se tedy choval velice podobne. Z doby pred 100 lety mame pouze zpravy o jasnych nocich, ale pochopitelne zadna spektroskopicka pozorovani materialu, kterym byly zpusobeny.

Jediny zaver plynouci z te studie je: mame dobry popis pohybu krystalku ledu v atmosfere, takze pokud bylo tunguzske teleso kometou, pak se daji ocekavat ony pozorovane jasne noci. Ovsem kazdy, kdo aspon trochu rozumi logice, prece musi videt, ze opacna implikace neplati: pokud byly pozorovane jasne noci, pak muselo byt teleso kometou.

Tak ,už se ten článek ukázal na novinkách
http://www.novinky.cz/koktejl/172384-tunguzskou-katastrofu-ma-na-svedomi-kometa.html

Je to akorát další nová hypotéza. Spoustu dalších je v knize Tunguzský meteorit od Jana A. Nováka. Knížka dobrá až na pár kapitol. Uvidíme, jestli se někdy dozvíme, co se tam skutečně stalo.

Zdeněk Sekanina uveřejnil v r. 1983 obsáhlou analýzu příčin tunguské katastrofy. Dospěl k závěru, že výbuch byl způsoben pádem malé kamenné planetky a nikoliv komety, jak se všeobecně soudilo. Tuto teorii dnes zastává většina odborníků.

Já sem slyšel o kometě z důvodu neexistence dopadového kráteru. Leonid Kulik tam sice byl až 19let poté, ale prý žádný kráter nenašel.
Nevím, jestli je možné, aby se malá kamenná planetka v obrovské explozi rozpadla na tak malé kousky, že by je nikdo nenašel.

No ja sem zatim taky pro "kometu".

Nebudu zde opakovat to co už jsem napsal jinde a uvedu jen odkazy:
http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=2923
http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=2925
http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=2932
Otázce kometa vs. asteroid se věnuje celý druhý díl.

K těm "nenalezeným kouskům" ještě doplním příklad velice nedávný, a sice pád asteroidu 2008 TC3 v Súdánu. Původní (kamenné) těleso mělo průměr cca 4m a hmotnost 60-90 tun. Během čtyř expedic, z nichž poslední se účastnilo 70 lidí, se podařilo nalézt fragmenty o celkové hmotnosti asi 5 kg (tedy asi 1 setina procenta původní hmotnosti), největší z nich o průměru asi 5 cm(!). A to bylo prosím v poušti (!), přičemž první expedice proběhla 2 měsíce po pádu a poslední 14 měsíců po pádu. Tunguska sice byla větší, ale explodovala nad bažinatou tajgou, a první expedice dorazila na místo 20 let (!) poté.

Ok. Ja mnel jeste stare info.. Tam se rikalo , ze se nic nenasli.

Já sem slyšel o kometě z důvodu neexistence dopadového kráteru. Leonid Kulik tam sice byl až 19let poté, ale prý žádný kráter nenašel.
Nevím, jestli je možné, aby se malá kamenná planetka v obrovské explozi rozpadla na tak malé kousky, že by je nikdo nenašel.

Skus si spocitat, akym tlakom posobi atmosfera na kamenne teleso vo vyske 10km. Budes sa cudovat, je to o rad viacej ako je medza pevnosti v tlaku. V istej vyske sa ti teleso proste "rozsype" na kopec malych casti, ktore dalej pokracuju v pade. Niektore sa uplne vyparia, ale tie v zadnej casti telesa (v smere letu) mozu prezit a nerozpadnut a nevyparit sa.

Minimalna velkost kamenneho telesa, ktore sa nerozpadne (a teda dopadne plnou rychlostou na povrch) sa odhaduje na niekolko sto metrov.

Jsou další indicie, že by se nějaké zbytky, pravděpodobně kamenné planetky, mohly najít:
- Už člen Kulikovovy výpravy našel nějaký podezřelý kámen o průměru několika metrů a to přibližně SZ od "kráteru", tedy polomu pod místem exploze.
- SZ od "kráteru" se dnes nachází další "kráter" Checo, který mohl být způsoben dopadem zbytku tělesa. Na rozdíl od jezer, vzniklých táním permafrostu, je poměrně hluboký a asymetrický. Taky usazeniny říčky, v jejímž údolí se nachází, jsou poměrně mladé.

- SZ od "kráteru" se dnes nachází další "kráter" Checo, který mohl být způsoben dopadem zbytku tělesa. Na rozdíl od jezer, vzniklých táním permafrostu, je poměrně hluboký a asymetrický. Taky usazeniny říčky, v jejímž údolí se nachází, jsou poměrně mladé.

... zatímco na břehu tohoto jezera rostou stromy, které jsou prokazatelně mnohem starší než 100 let. Těžko si lze představit vznik impaktního kráteru, při němž zůstanou stromy na jeho okrajích stát.
(tím nechci nedejbože říct, že jsem zastáncem kometární hypotézy, ale jen to, že celá ta posedlost Italů jezerem Čeko je pěkný úlet).