Astronomické fórum

Zdravim, chtel bych se zeptat, zda existuje nejaky terminus technicus pro prusecik horizontu s kruznici se stredem v rovine horizontu smerem k severu a polomerem 90-fi, tedy vyskou svetoveho polu. Jinymi slovy, kdyz se pozorovatel postavi zady k jihu a celem k severu a do hypoteticke roviny horizontu pred sebou by zapichl kruzitko a udelal pulkruh od polarky dolu smerem jak na vychod tak na zapad, protne horizont. O tento bod mi jde. Pocital-li by se azimut od severu, pak to lze vypocitat pro vychod 90-alfa a pro zapad 270+alfa, kde sin(alfa)=(90-fi)/90. Pokud nazev neexistuje, navrhl by nekdo odborny popis toho bodu, ne jak to mam v uvodu? Diky za tipy. Honza

Tento požadavek nechápu a ani se takto nedefinuje. Především je zcestné orientovat rovinu mezi zeměpisným východem a západem. Běžně se používá jednoduchých obzorníkových souřadnic. Základní rovinou pro pozorovatele je obzor, neboli horizont. Další souřadnicí je kolmá rovina procházející místním poledníkem a protíná rovinu obzoru ve dvou bodech jižním, který je základním bodem pro počítání azimutu a výšky. Celý tento systém se promítá na na zdánlivou polokouli, klenoucí ce nad pozorovatelem. Těchto souřadnic se v astronomii příliš nepoužívá, poloha objektů na nebeské sféře se stále mění.

Malinko o používaných souřadnicích se dozvíš zde:
http://www.obloha.webzdarma.cz/uvod.php  >> souřadnice

Habl

K čemu by to mělo být ve sférické trigonometrii dobré ?

Dobra, doplnim tedy, ze sepisuji kratickou studii o jedne zajimave lokalite, ktera ma charakter prehistoricke observatore. Prave ve zminenem bode se na zapade nachazi nejvyraznejsi dominanta horizontu a to mi neprijde jako nahoda. Zvlast kdyz v tech mistech zapada Slunce okolo 30.4., tedy v den slaveny mezi ruznymi kulturami jako Beltane, Valpruzina noc atd., tedy vyznamny okamzik roku, kdy je se zimou amen. Protoze lze ten bod vymerit pomoci relativne primitivnich pomucek, pomoci kulu a provazu, tak si myslim, ze by na tom mohlo neco byt.

Pokud jsem Vám dobře porozuměl, má jít o kružnici na nebeské sféře, která prochází pólem a má střed v severním bodě horizontu. Je pravděpodobné, že taková kružnice a ani její průsečíky s horizontem žádný speciální název nemají. Výška pólu nad obzorem je rovna fi (nikoliv 90-fi). Poloměr kružnice je tedy fi a azimuty průsečíků s horizontem (počítáno od severu) jsou fi a 360-fi.

Kdybych hledal zeměpisnou šířku, na které 30.4. roku 200BC zapadá Slunce v azimutu 360-fi, obdržel bych fi=60,4°.

Přihořívá. Jasné to bude myslím z přiloženého obrázku. Nevěděl jsem prve, jak ho sem dostat, mohlo to být od začátku jasnější.

Z je Zenit, Ps severní pól, Bz a Bv jsou západní a východní průsečíky horizontu. S tím poloměrem jsem trochu ustřelil. Ve skutečnosti je to 90*sin(fi). Body Bz/v jsou fixní pro danou zeměpisnou šířku. Jak je správně naznačeno, západ/ východ slunce v těchto místech je však ovlivněn precesí a tak k němu někdy kolem 400-1200 BC docházelo samozřejmě jindy (později).

Obrázky odpovídají přesně tomu, o čem jsem psal. Hledané azimuty bodů Bv a Bz jsou úhly, které lze přímo odečíst na horním půdorysu. I z Vaší konstrukce je zřejmé, že tyto body jsou po horizontu vzdáleny od jeho severního bodu právě o úhel fi: Úhel Ps-Z-Bv na půdorysu je roven úhlu Bz/Bv-W/E-Ps na bokorysu. Žádné trigonometrické funkce nepotřebujete. Poloměrem jakékoliv kružnice na nebeské sféře je úhel, nikoliv délka měřená na nějakém výkresu.
Bylo by možné postupovat i tak, že si zhotovíte kruh. Na jeho poloměru příliš nezáleží. Budete jej držet svisle tak, aby jeho střed mířil k severnímu bodu horizontu a umístíte jej tak daleko od oka, aby se nahoře dotýkal pólu. Jeho levý a pravý okraj Vám pak ukáží, kde na horizontu jsou body Bz a Bv.

S tim horizontem fi a 360-fi mate samozrejme pravdu, mel jsem nejake zatmeni. A dik za ten tip v zaveru.