Precese zemské osy je udávána na cca 26 000 roků. Zkusil jsem zjistit programem XEphem, který nemá časové omezení, kdy je podle jeho výpočtů Polárka nejblíže pólu. Výsledek byl rok AD 2 100 a předchozí výskyt byl BC 20 367, tedy rozdíl 22 467 roků a tedy o poznání rychlejší precesní oběh, než se běžně udává.
V popisu programu je mimo jiné uvedeno:
The high precision planet positions were implemented for XEphem by Michael Sternberg <sternberg@physik.tu-chemnitz.de> based on the papers "Planetary Theories in rectangular and spherical variables: VSOP87 solution" by Bretagnon P., Francou G., in Astron. Astrophys. 202, 309, ftp://ftp.bdl.fr/pub/ephem/planets/vsop87/, and "Representation of planetary ephemerides by frequency analysis. Application to the five outer planets" by Chapront J., Astron. Astrophys. Suppl. Ser. 109, 181 (1995), ftp://adc.gsfc.nasa.gov/pub/adc/archive ... AS/109/181.
Není tady někdo, kdo ví jak to vlastně s dnes udávanou hodnotou precese je?
Jak je to s precesí zemské osy?
Jak je to s precesí zemské osy?
Jde o rok 2100 a Polárka bude od pólu vzdálená 0,4°. Platonský rok trvá 25 725 let a jeho doba závisí na posunu jarního bodu (ovlivňuje Měsíc, Slunce, Planety.. lunisolární precese a planetární precese) v současnosti asi 50,256".
Jak je to s precesí zemské osy?
1.) Jestli to správně chápu, tak precesi jarního bodu ovlivňuje průběžně celá řada různých sil, předem nevypočitatelných. Jak potom může někdo určit, že trvá 25 725 roků? Zřejmě proto mě ten program dal tak odlišný výsledek i když to má být jeden z nejlepších algoritmů, přístupný pod Windows jen na placených verzích, např. u Starry Night. Pokud ale ten uváděný cyklus vychází z výpočtů před érou počítačů, tak musí být nutně méně přesný.
2.) Kolik těch precesí Země vlastně má? Jedna je, jestli se nemýlím, kolébání zemské osy o pár stupňů a má periodu asi 41 000 let. Další by měla být posun pólu ve větším rozsahu po cirkumpolárních hvězdách, tedy precese osy, další posun jarního bodu, což já chápu jako stáčení dráhy Země ( asi relativistickými efekty, jako bylo zjištěno u Merkura) a ještě posun osy po povrchu Země, což může být i jen posun pláště po podloží.
Je to tak? A jaké jsou k tomu udávané periody?
2.) Kolik těch precesí Země vlastně má? Jedna je, jestli se nemýlím, kolébání zemské osy o pár stupňů a má periodu asi 41 000 let. Další by měla být posun pólu ve větším rozsahu po cirkumpolárních hvězdách, tedy precese osy, další posun jarního bodu, což já chápu jako stáčení dráhy Země ( asi relativistickými efekty, jako bylo zjištěno u Merkura) a ještě posun osy po povrchu Země, což může být i jen posun pláště po podloží.
Je to tak? A jaké jsou k tomu udávané periody?
-
MaG
- Příspěvky: 11389
- Registrován: 06. 04. 2002, 21:22
- Bydliště: Jablonec nad Nisou
- Kontaktovat uživatele:
Jak je to s precesí zemské osy?
Domnívám se Domku, že nyní bude lepší, když zajedeš na hvězdárnu a něco si tam přečteš. Předchozí příspěvek je stručný ale říká to jasně. Posun jarního bodu je vlivem všech precesních pohybů 50,256" za rok.
Způsobují ho precese lunisolární (gravitace Slunce a Měsíce, jež mají tendenci dostat skloněnou zemskou osu do roviny ekliptiky). Vliv na rychlost precese má nutace, ta je způsobena tím, že rovina oběžné dráhy Měsíce je skloněna vůči rovníku Země. Projevuje se tím, že místo aby osa Země vykonávala na obloze elipsovitý pohyb, jedná se o jakési vlnky kolem této elipsy.
Dále planetární precese, která je dána přitažlivostí planet (způsobí nepatrné výchylky sklonu rotační osy asi od 22 do 24°).
Zaujme-li místo i relativita, pak je tu ještě velice malá precese "geodetická".
Je snad gravitace našich vesmírných sousedů nespočitatelná?
Způsobují ho precese lunisolární (gravitace Slunce a Měsíce, jež mají tendenci dostat skloněnou zemskou osu do roviny ekliptiky). Vliv na rychlost precese má nutace, ta je způsobena tím, že rovina oběžné dráhy Měsíce je skloněna vůči rovníku Země. Projevuje se tím, že místo aby osa Země vykonávala na obloze elipsovitý pohyb, jedná se o jakési vlnky kolem této elipsy.
Dále planetární precese, která je dána přitažlivostí planet (způsobí nepatrné výchylky sklonu rotační osy asi od 22 do 24°).
Zaujme-li místo i relativita, pak je tu ještě velice malá precese "geodetická".
Je snad gravitace našich vesmírných sousedů nespočitatelná?
Martin Gembec, Astronomické události
EQ6 OnStep, WO FLT98+WO AFR-IV 0.8x, Orion Optics CT8 200/900 s Paracorrem, ZWO ASI294MC Pro, Canon 6Dmod, 30Dmod
EQ6 OnStep, WO FLT98+WO AFR-IV 0.8x, Orion Optics CT8 200/900 s Paracorrem, ZWO ASI294MC Pro, Canon 6Dmod, 30Dmod
Jak je to s precesí zemské osy?
MaG napsal:
Je snad gravitace našich vesmírných sousedů nespočitatelná?Přesně to mě napadlo, když jsem četl, jak domek psal o tom rozchodu údajů XEphem. Precese jako taková má původ v jasně daných fyzikálních zákonech jako krouživý pohyb rotující osy tělesa způsobený momentem síly .... no prostě programy by měli dávat stejné výsledky ??? A všechny vlivy by naopak měly být předem vypočítatelné (alespoň ze známých vlivů a zákonů).
No a k těm periodám, GaN a MaG to popsali dokonale Jen bych doplnil Martina, že perioda planetární precese je 40 000 let. Geodetická precese má na celkovou precesy opravdu malý vliv - 0,02'' za rok.
Je snad gravitace našich vesmírných sousedů nespočitatelná?Přesně to mě napadlo, když jsem četl, jak domek psal o tom rozchodu údajů XEphem. Precese jako taková má původ v jasně daných fyzikálních zákonech jako krouživý pohyb rotující osy tělesa způsobený momentem síly .... no prostě programy by měli dávat stejné výsledky ??? A všechny vlivy by naopak měly být předem vypočítatelné (alespoň ze známých vlivů a zákonů).
No a k těm periodám, GaN a MaG to popsali dokonale Jen bych doplnil Martina, že perioda planetární precese je 40 000 let. Geodetická precese má na celkovou precesy opravdu malý vliv - 0,02'' za rok.
Aleš Knobloch -- Astronomické informace -- AstroVIEW (web ve vývoji)
Jak je to s precesí zemské osy?
domek napsal: 1.) Zřejmě proto mě ten program dal tak odlišný výsledek i když to má být jeden z nejlepších algoritmů, přístupný pod Windows jen na placených verzích,
I když to bude nejlepší program, stále se jedná o tzv. "PC planetarium" program, a ne o specializovaný program na přesné výpočty v rozsahu desítek tisíc let.
A že je velký rozdíl mezi těmito programy a speciálními výpočty se můžeš jednoduše přesvědčit třeba simulací zákrytu hvězd Měsícem nebo zákrytu hvězdy planetkou.A to jsou přitom výpočty pro krátký časový úsek
To jen tak na okraj, precesi již probrali kolegové přede mnou.
I když to bude nejlepší program, stále se jedná o tzv. "PC planetarium" program, a ne o specializovaný program na přesné výpočty v rozsahu desítek tisíc let.
A že je velký rozdíl mezi těmito programy a speciálními výpočty se můžeš jednoduše přesvědčit třeba simulací zákrytu hvězd Měsícem nebo zákrytu hvězdy planetkou.A to jsou přitom výpočty pro krátký časový úsek
To jen tak na okraj, precesi již probrali kolegové přede mnou.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz