Jak se dostat domů

[MilAN]

No, je to strašný konstrukt . V případě, že budu na druhé straně Galaxie, tak žádný Velký vůz, žádné znémé otevřenky asi neuvidím , nepoznám. Vzdálené galaxie ano, ale budu muset mít možnost si změřit jejich vzdálenost. Většina kulovek nemá specifický tvar, navíc z druhé strany Galaxie mohou vypadat úplně jinak. Z tvaru blízkých Galaxií se mohu zhruba orientovat tak, že poznám, kde je jížní a kde severní pól Galaxie a kde(hodně rámcově- směrově ) se nacházím.
Jenže tohle je jasné, na tohle ta otázka je triviální. Ale co dál. Jsem v části galaxie, kde se nemám podle čeho orientovat. A mohu být také blízko centra....

[ladin]

Ja jsem preskocil 2 kroky, 1. priblizna orientace v disku Galaxie pomoci M31 a Magelanovych oblaku a 2. nalezeni fotonove bubliny od supernovy 1987. Dal pokracujes po bubline a hledas dvojici M4/Antares, pripadne na druhe strane slozeny Orion.

[MilAN]

Jo,máme miliony fotonových bublim, zeptáme se, která je ta správná a pak už to jde.

[elessar]

na tie posledne skoky (100-200 ly) by bol asi orion TOP - až na Bellatrix (240) a Betelgeuze (430ly) sú všetky hviezdy dosť ďaleko aby súhvezdie vyzeralo dosť podobne. uhlové vzdialenosti a pomery jasnosti by mali udať správny smer.

[ladin]

Milan: to ano, ale mizive mnozstvi z nich bude mit stred (viditelna supernova triedrem) v LMC a soucasne bude protinat rovinu Galaxie v oblasti, kterou jsme vymezili pomoci sousednich galaxii.

[MilAN]

Jakým detektorem budeš detekovat bublinu, abys mohle stanovit střed- tedy změřit vzdálenost miniálně 3 bodů ?

[ladin]

Predpokladam, ze poletim lodi ke stredu galaxie a budu koukat triedrem na LMC dokud "neblikne" supernova.

[g]

napsal jsem v příspěvku 5, M31 nebo LMC lze poznat odkukoliv z Mléčné dráhy. Zamířím tedy tím směrem abych viděl naší Galaxie, ale bez hvězd. Obletím, abych snadno rozeznal vložené polorameno na jehož 1/3 od konce leží oblast se Sluncem. Přiletím blíže k rozeznání právě jen jedné hvězdy v této široké oblasti - bude to Deneb (a možná také Aludra, ale triedrem roznám při přibližení mlžinu kolem ní a vrátím s k Denebu). Namířím k Denebu a budu mít kruhovou oblast cca 3-3,5 tis. sv.let velkou - při dalším přibližení uvidím rozeznatelně tři hvězdy - Eta Car jsme již vyloučili. Almaaz bude mít kolem sebe gigantického chladného obra a další hvězdou je již naštěstí Rigel (ca 800 sv.let), bude mít průvodce. Od Rigelu budu zkoušet Canopus (bude patřit k nejjasnějším z orbity Rigelu, Betelgeus identifikuji přibližením díky obrovské velikosti, Hadar je dvojhvězda..) a od něj je už ca 300 sv.let k Siriu. Na orbitě Canopa září Achernar, který identifikujeme díky extrémnímu zploštění rychlé rotace. Nyní mě čeká kruh ca 150 sv. let vyhledat Síria s bílým trpaslíkem. Poslední krok čeká paprskovitě kruh ca 13 sv. let alfa Centauri, u této dvojhvězdy (zblízka troj) je to skok ke Slunci. Půjde v některých krocích - zvlášť u Rigel-Canopus o pokus omyl, deformovaný Achernar si nezpleteš. Někde za Achernarem k Síriu už chytíš rádio, pokud jej máš - tak ca 120 sv. let od AF si pustíš rozhlasový přenos z Metropolitní opery v New Yorku a otevři si láhev jakmile zachytíš TV vysílání Zemanova Barona Prášila, na setkanou se čaká celá staletí..

[ladin]

Prvni rozeznana hvezda z polohy nad diskem galaxie - to je zajimava myslenka. Aby nedoslo k zamenam s blizkymi hvezdami (disk galaxie je pomerne silny) tak by se mohlo na disk podivat triedrem z vetsi vzdalenosti - tady se hodi mensi triedr.