No jo, ale debata je o lidových hvězdárnách, tak jak historicky vznikly v kdejakém okresním i menším městě. Vznikly ve své době právě k osvětě především pozorováním a ev. nějakými přednáškami, motivované tehdejší propagandou. V době, kdy si nadšenci brousili simaxové kotoučky ( ba i lepili k sobě tabulové sklo ) a trh prakticky nic nenabízel.
Ano, doba pokročila, máme proti dřívějšku netušené možnosti - ale multimediální centra ( drahá a profesionální ) nemohou být v každém městečku, stejně tak, jako v nich nemohou být vybavené víceoborové nemocnice nebo aquacentra.
Mě z toho jednoznačně vyplývá, že malé lidové hvězdárny zřizované samosprávou jsou přežitkem, navíc někdy problematicky fungující ( jak je zde debatováno ) a když už, tak by měly fungovat na dobrovolnické bázi nadšenců se základní podporou zřizovatele ( především údržba staveb či materiál na ni ).
William Optics FluoroStar 110, AFR-IV, ASI533MM Pro, EQ-6 R, Berlebach Planet, SVBony SV305M Pro, Intel NUC, DeepSkyDad AF3 a pár dalších kravin vlastní výroby Astrofotky
Letos v létě oslavovala hvězdárna JH také 60 let. Na oslavu 50 let, před 10 lety, byli pozváni zasloužilí členové, L. Schmiedt, J. Boček, RNDr. Spurný, RNDr. Polášek a další. Bylo to krásné. Letos, možná z důvodu kovidu, ani email, ani zmínka. Paní Jirků je dlouho nemocná, a my co jsme zbyli, ticho po pěšině. Žádné zprávy o případné oslavě. Nevím co si o tom všem mám myslet, ale domnívám se, že se jedná o záměr, přerušení kontinuity, mezi starou partou a novými zaměstnanci. V životě jsem se s něčím podobným nesetkal!
Hvězdárna v Praze má v zřizovací listině na prvním místě toto:
"Pořádání odborných a populárních přednášek, seminářů, konferencí, diskusních pořadů, filmových představení, audiovizuálních programů, exkursí a obdobných osvětových akcí"
Každá hvězdárna by měla mít vytvořenou koncepci rozvoje a zřizovatel by měl na to dohlížet. Samozřejmě praxe ukazuje, jak k tomu samospráva a vedení hvězdáren většinou přistupují. Odbornost a kompetenci lidí na konkrétní hvězdárně umí posoudit u nás celá řada astronomů, stačí jen chtít.
Milane, doplním Tě - chce to, aby pro činnost jakoukoliv a kdekoliv měli vztah všichni zúčastnění. A vzal bych to, co do důležitosti, shora dolů. Sebezapálenější zaměstnanec bude pod mizerným vedoucím rychle otráven a buď odejde, nebo na to začne kašlat. Pro věc zapálený vedoucí ( a dobrý manažer ) to už dovede zařídit. Pro věc zapálený řadový zaměstnanec, který naráží na stěnu nezájmu, nepochopení nebo obstrukcí, nezmůže mnoho a časem ho to spolehlivě zadupe do země. Vím o čem píšu, jelikož ledasco pamatuju
Uz take nejaky rok mam a s timto bych nesoulasil, take z vlastnich zkusenosti, alespon ne ze to plati na sto procent. Pokud je nekdo zapaleny a ma alespon nejakou kladnou odezvu, v tomto pripade od spokojenych navstevniku, nemusi jej nadseni opustit. Ale je to deprimujici situace, to urcite.
Celestron C9.25, LZOS 115 mm, Lunt 80mm, Losmandy G11
Uvědomte si, že většina "lidových" hvězdáren má zřizovatel, kteří je platí a řídí, a ti povětšinou nemají s astronomií nic společného. A o pozorování jde až v poslední řadě. Důležité je dodržování provozní doby ( někdy velmi nesmyslné) a spousta dalších kritérií, nemajících s pozorováním nic společného
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Ono je to těžké. Pokud mám o astronomii vřelý zájem nebo alespoň miluju prostý pohled na noční nebe, tak si neumím představit, že bych se třeba letos za tohoto neuvěřitelného počasí trefoval s mezerami mezi deštěm a otevíračkou So 19 - 23 na hvězdárně. Vždycky jsem to tak bral, hvězdárnu jako primární bod setkání se s úplně laickou veřejností s tím, že občas u někoho ten zájem zažehnu. U mě byl před dlouhými léty také takto zažehnut na hvězdárně v Ďáblicích. Chodil jsem tam pak léta, na přelomu 80 a 90 let mi nic jiného nezbylo, vlastní vybavení bylo pro mě nedostupné. Když jsem si ale mohl nějakou tu výbavu dovolit, tak jsem neváhal. Ta flexibilita je někde jinde. Rád se zajedu podívat třeba za klukama na hvězdárnu v Benátkách, když čas dovolí, ale primárně o pozorování to není, pokud chci něco zkusit nafotit / napozorovat, jedu raději Konojedy se svým vercajkem. Myslím, že takhle nás to má většina...
Zazněl tu příklad Sedlčan, jelikož část rodu mi pochází z Křečovicka, tak ten nebohý kraj trochu znám. Myslím, že tam drtivá většina lidu řeší úplně jiné problémy než otevíračku na hvězdárně, nicméně pokud se jich i tak pár dostaví, považoval bych to za obrovský úspěch. Vždyť i v těch Ďáblicích jsem býval velmi často na pozorování s panem Přibáněm sám a to se pohybujeme v mnohem větší Praze...
ES ED127/952, TS ED96/575 na koukání; RC203/1624, TS72/432 APO, N150/600 na focení; ASI174MM Cool, ASI533MC Cool
Bohužel doba se hodně změnila od doby, kdy se ty hvězdárny ve velkém zakládaly...
Je neskutečně více možností, jak trávit volný čas, a také mě přijde, že společnost „hloupne“ a o aktivity vzdělávacího/poznávacího typu je minimální zájem. S tím holt nic neuděláme...
Stejně tak s tím, že samotné pozorování dneska nikoho moc nenadchne a návštěvníky přilákají spíše ta multimediální zařízení.
Mě z toho tak nějak vyplývá, že cesta pro velké podniky je jít tou multimediální cestou a z přilákaných návštěvníků jich pár naláká i to fyzické pozorování a budou chodit častěji a nějak se tomu věnovat (hlavně děcka do kroužků).
No a těm malým hvězdárnám nezbývá než dobrá propagace a cílený nábor dětí do kroužků ve školách... propagovat to cestou výjimečnosti, že zážitky pozorování oblohy vlastníma očima je něco jiného než dnešní multimédia, která jsou všude okolo nás.
Tlustá Berta (Celestron CPC-1100 XLT), Lunt LS60TC, WO ZenithStar 73 III APO, Lacerta Herschel, binohlava MaxBright II, okuláry Vixen LVW 42, Baader Eduiascopic 35, Hyperion 31 a Click Zoom, TV Apollo 11 a Nagler Zoom 6-3, triedr Kowa XD 8x33 Genesis
Každý máme svůj kus pravdy. Pojďme se na to podívat nezainteresovaně zvenku s tímto příměrem:
jedním z dědictví Rakouska - Uherska je naše velmi hustá železniční síť. Bývaly doby, kdy železnice přepravovala většinu lidí i nákladu. Jezdily lokálky, zastávka na každé mezi, na každé polňačce přejezd a tato bohatě dimenzovaná železnice měla své opodstatnění a využití. Jak je to nyní? Zůstaly koleje, chátrající stoleté budovy nádraží a vlaky, které často vezou jednotky lidí. Každý, kdo občas stojí u závor, se může juknout, kolik hlav za okny vagónů uvidí. No a náklad se nyní převáží většinově po silnicích, takže spoje se nutně dotují. Mimochodem, před několika dny zaznělo v TV, že na jakési trati dotují jednoho cestujícího ročně 120 000,-Kč, proto konečně tuto trať chtějí zrušit.
No a podobným dědictvím jsou lidové hvězdárny, byť mladším. Prostě doba je jinde a kdovíjaké nábory do kroužků a akce s tím už v globále mnoho nenadělají. Z lokálních úspěchů nelze dělat závěry a navíc nemusí být trvalé. Jak už zde zaznělo, kdo chce, pořídí si vybavení svoje, vzdělá se samostatně na webu, z množství knih či na přednáškách. Většinu lidí to ale absolutně nezajímá a hvězdárna je pro ně už spíše " kudy z nudy", chvilková atrakce, stejně jako zámek či jeskyně.
Takže můj pohled je podobný jako na železnice - nastává doba, kdy bude třeba pochopit že evoluce stále běží a že racionalizace je na místě - ne všechny koleje, zastávky, nádraží potřebujeme. Stejně tak je to s lidovými hvězdárnami. A pokud lidové hvězdárny ano, tak v menší hustotě a kvalitně provozované.
Toto mi neprijde jako dobra analogie. Zeleznice byla dosti cilene a ucelove zlikvidovana pro zajmy urcite skupiny, neni to zadnym posunem doby. Jsou zeme, kde i dnes zeleznice vyborne funguji.
Celestron C9.25, LZOS 115 mm, Lunt 80mm, Losmandy G11
) a trh prakticky nic nenabízel.
