Astronomické fórum

Zdravím všechny. Anatérské astronomii se věnuji asi 10 let, a myslel jsem si že mám vše "srovnáno v hlavě",než jsem  se začal zajímat o Cygnus X-1 v Labuti. Po přečtení několika článků jsem se dostal až na Wikipedii, ze které nyní uvedu zkrácenou citaci ohledně dvouhvězdy Cygnus X-1:"Cygnus X-1 je těsná dvojhvězda. Její viditelná složka je velmi svítivý nadobr (hvězda o hmotnosti 10-50 Sluncí). Nadobr obíhá okolo neviditelné složky. Předpokládáme, že touto neviditelnou složkou je černá díra s hmotností větší než 7 hmotností Slunce."Tolik Wikipedie a o co mi jde? Jak je možné že černá díra "váží" 7 hmotností slunce(i kdyby vážila 8) a viditelná složka HDE 226868 "váží" až 50 hmotností slunce, což je téměř 10x tolik než černá díra. Jak je možné že hmotnější složku(i kdyby jen 10 hmotností slunce) vidíme, a  z černé díry, která je lehčí nemůže-díky "její graviraci" uniknout žádné viditelné světlo? Pes bude asi zakopaný v hmotnosti černé díry. Od jaké hmotnosti teda z černé díry neuniká světlo, a kdy je už černá díra a kdy ještě normálně svítí? Nebo vše chápu špatně? Díky za vysvětlení

Zdravím všechny. Anatérské astronomii se věnuji asi 10 let, a myslel jsem si že mám vše "srovnáno v hlavě",než jsem  se začal zajímat o Cygnus X-1 v Labuti. Po přečtení několika článků jsem se dostal až na Wikipedidi, ze které nyní uvedu zkrácenou citaci stran dvouhvězdy Cygnus X-1:"Cygnus X-1 je těsná dvojhvězda. Její viditelná složka je velmi svítivý nadobr (hvězda o hmotnosti 10-50 Sluncí). Nadobr obíhá okolo neviditelné složky. Předpokládáme, že touto neviditelnou složkou je černá díra s hmotností větší než 7 hmotností Slunce."Tolik Wikipedie a o co mi jde? Jak je možné že černá díra "váží" 7 hmotností slunce(i kdyby vážila 8) a viditelná složka HDE 226868 "váží" až 50 hmotností slunce, což je téměř 10x tolik než černá díra. Jak je možné že hmotnější složku(i kdyby jen 10 hmotností slunce) vidíme, a  z černé díry, která je lehčí nemůže-díky "její graviraci" uniknout žádné viditelné světlo? Pes bude asi zakopaný v hmotnosti černé díry. Od jaké hmotnosti teda z černé díry neuniká světlo, a kdy je už černá díra a kdy ještě normálně svítí? Nebo vše chápu špatně? Díky za vysvětlení

Chápeš špatně Ale z toho si nic nedělej.

Záleží na hustotě. Úplně jednoduše, gravitace je úměrná hmotnosti a nepřímo úměrná druhý mocnině vzdálenosti. Čím je objekt hustší, tim blíš jsi k jeho jednotlivym částem. Jestli se nepletu, tak na Saturnu je menší gravitace než na povrhchu Země - a to je Saturn setsakra těžší než Země.

A stejně je to s černými dírami. Může být těžká úplně jak chce, jediná podmínka je, aby ta hmota byla narvaná v dostatečně malý oblasti (kouli o tzv. Schwartszildově poloměru), což je z technických důvodů výrazně snažší dosáhnout, když je ta hmotnost velká, ale dlouhodobě se spekuluje o možnosti existence černých děr menší hmotnosti, než hvězdné - tam ovšem nastávají potíže s vypařováním, což je hypotetický kvantový jev, který to trochu komplikuje.

Děkuji moc za vysvětlení! Kdo ví jak to vlasně všechno je, světlo už taky není nejrychlejší...

Nadobr obíhá okolo neviditelné složky. - tohle mi nejde do hlavy - jestli je to pouze špatně formulováno nebo to mám pomotáno já: jestliže ta černá díra je lehčí než nadobr, tak by měly oba objekty obíhat kolem společného těžiště snad ne?

Nadobr obíhá okolo neviditelné složky. - tohle mi nejde do hlavy - jestli je to pouze špatně formulováno nebo to mám pomotáno já: jestliže ta černá díra je lehčí než nadobr, tak by měly oba objekty obíhat kolem společného těžiště snad ne?

Rozhodně ano. Tahle formulace se poměrně často používá ve smyslu "nadobr obíhá z důvodu, který nevidíme", ale není to správně. I pro černé díry platí alespoň zhruba keplerovy zákony :)

... I pro černé díry platí alespoň zhruba keplerovy zákony :)

Proč to "zhruba"? V čem se liší?
Dík.

Proč to "zhruba"? V čem se liší?
Dík.

No jakmile se začneme přibližovat k černý díře na vzdálenost jednotek Schw. poloměrů, tak se začínají projevovat odlišonosti obecné relativity. Pod určitým poloměrem už neexistují kruhové dráhy, naopak na nějakém poloměru je kruhová dráha pro fotony.... Navíc stáčení perihelu je blízko černé díry takové, že už vůbec nejde mluvit o elipsách.

Jasně, stáčení přímky apsid mě mohlo napadnout.  :-[
Kruhové dráhy neexistují proto, že geodetické křivky mají v takovém prostoru jiný tvar?

[ch951][ch8021][ch961][ch951][ch954][ch945]!

nakonec jsem prohledal jeste forum na aldebaranu, a zda se, ze k tomu jevu precijen dochazi, a jmenuje se to Ramanův rozptyl.

Alebaran zde

Na wiki pisou neco o tom, ze to nastava pri interakci s vibračními a rotačními stavy atomů a patrne to nejak souvisi s krystalickymi mrizkami..?

Možná se budu vyjadřovat poněkud laicky, ale já mám velký problém s představou prostoru. Mezihvězdného prostoru, nebo prostě kosmu... toho "černého, téměř k absolutní nule zmraženého "nic", ve kterém se "vznášejí" hvězdy, planety a vůbec veškeré stavy hmoty. Astronaut vystoupí do kosmu... a vznáší se v ničem. Nekonečném, nezměřitelném, neuchopitelném. Nikdo neví, kdy to vzniklo, proč, co se s tím kdy stane... Pro mě strašné.

A čo je na tom strašné? V tom vesmíre je jeden krásny ostrov na ktorom žijú tisice živočíchov a rastú tisice druhov rastlín. Sú tam rozprávkovo krásne zákutia. Ale jeden z tých živočíchov ten ktorý si uvedomuje vlastné bytie sa tu tisíce rokov navzájom vraždí , kradne a ničí tento ostrov a prečo - aby bol bohatší alebo šťastnejší a považuje to za normálne. Toto je pro mňe strašné. ;)

To shepherd a Risop:
Spletli jste si vlákno... Tohle je pro jednoduchou otázku a jednoduchou odpověď.

Ano. Sorry.

shepherd: to nejsi prvni :)

Mám čelovku s červenou LED diodou, hodí se pro astro-pozorování, či nehodí?