Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

[BlackHole]

Tohle mi už delší dobu vrtá hlavou: Když se fotografuje s naváděnou montáží, třeba se SkyScanem, tak SkyScan třeba nasměruje dalekohled na hledaný objekt (plus mínus) a pak se zapne guider, připojený do guideportu. A teď pozor! Předpokládám, že se při tom ručně vypne navádění ručkou, protože jinak si nedovedu představit, jak by se ta montáž tvářila, kdyby jí tam něco posílala ručka a něco jiného by šlo z guideportu... Je to tak, nebo se musí udělat něco jiného (vyrvat ručku z konektoru nebo tak něco)?

[MMys]

To neřeš, firmware s tím počítá, jemné korekce autoguiderem mají přednost, samozřejmě ručka funguje taky, nic s vypojovat nemusí.

[jozopovazan]

aj ja sa opytam jednoduchu otazku, lebo to nikde v navode nepisu.

mam EQ MON1, mam na tom zrkadlovku s setovym objektivom a maly pointovaci dalekohlad (pointujem rucne s webkamerou)

neviete aky ma prevod ta montaz? nejak sa mi nezda k comu som skusmo dospel.

dik.

[Jan Vratny]

Jedna z fyziky, ke spektralnim caram.

Je mi celkem jasne, ze kdyz elektron spadne z vyssi na nizsi en. hladinu, uvolni se foton o presne dane energii a tudiz barve. (treba H [ch945], a budu mu dal rikat "potomek interakce")

A nyni uvaha, ve ktere je asi nekde nejaka bota, ponevadz mi tak nejak nevychazi:

Mel jsem za to, ze elektron se na vyssi hladinu dostane vicemene opet jen fotonem, ktery prileti, preda mu svou energii, a energie, ktera zbyde, zustane jako foton s nizsi energii, ktery interakci opusti (budu mu rikat treba pohrobek).

Proc teda tihle pohrobci ve spektru nejsou zastoupeny stejne, jako ty "carove" fotony? Pokud ma foton dost energie, aby elektron nakopl, zustane po nem "pohrobek", ktery by mel byt ve spektru, pokud nema (rikeme mu treba "slaboch"), mel by byt ve spektru taky?

Je to proste tim, ze ti pohrobci a slabosi jsou rozptyleni v celem spektru zatimco potomci jejich interakci jsou vsichni v jedne care, takze jsou mnohem vyraznejsi?

A jestli jo, jaky je to rozdil? Tj kolik radu?

[MMys]

Jaktože nejsou ? Vždyť v procházejícím světle ve spektru jsou jednoznačné následky pohlcení fotonů dané vlnové délky (a astronomie jich také využívá). Jsou to tmavé, absorpční čáry. A k přechodu elektronu na vyšší hladinu je potřeba přesné množství energie, tedy foton s patřičnou vlnovou délkou. Mezi energií fotonu a jeho vlnovou délkou je jasný vztah, daný součinem planckovy konstanty a rychlosti světla, dělené vlnovou délkou.

K přesunu mezi určitými hladinami jsou proto absorbovány z dopadajícího světla také konkrétní vlnové délky (ony absorpční čáry), dané potřebnými energiemi pro přechod mezi různými hladinami.

Mimochodem, foton pohlcením a předáním energie zaniká, pokud je nějaký vyzářen, je to nový, vyzářený se zpožděním. To se liší ve velmi širokém rozsahu, od řádu pikosekund až po stovky sekund, v závislosti na tom o jaký mechanismus emise se jedná, fluorescence, fosforescence a podobně...



 

[Honza Ebr (honza42)]

Tohle je, jak už to tak bývá, mnohem složitější. Pokud se totiž foton dostane na vyšší hladinu absorbcí fotonu, tak tím je foton zahuben, konec, šmitec. (Teď si nejsem úplně jistej, jeslti to jde i tak, jak popisujete, ale rozhodně to není ten hlavní proces). No a tak přeci vznikají absorbční čáry!

No a teď uvažte, že dokonce většina čar ve spektru třeba Slunce je absrobční. Pak tedy naopak vyvstává otázka, kam se poděly ty fotony, které se vyzářily, když se pak atomy, které způsobily tu abosrbci, zase deexcitovaly? Částečně uspokojivá odpověď je, že půlka z nich se vyzaářila dolů ke zpátky Slunci.

Jenže ono je to ještě zamotanější, protože v závislosti na teplotě a hustotě může docházet k excitaci a deexcitaci hladin i srážkami, bez účasti fotonů. V závislosti na těchto poměrech pak vidíme u některých hvězd tytéž čáry jako emisní, které jsou u jiných absorbční.

[Jan Vratny]

Takze je chybny muj predpoklad, ze excitovat elektron muze foton o energii libovolne vyssi, nez je rozdil en. hladin, a ze "prebytecna" energie odcestuje v podobe "noveho" fotonu?

(vztah E=hf je mi jasny, stejne tak ze elektrony jsou na danych, nelibovolnych en. hladinach)

//Edit posleze: tady to frci moc rychle, nez zareaguju, odpovi dalsi hlava pomazana :D

A uvaha byla puvodne o emisnich carach, coz jsem asi dostatecne nezduraznil. Defakto jsem mel za to, ze emisni cary jsou ty, ktere vznikaji pri deexcitaci, jak pise Honza Ebr.

[Honza Ebr (honza42)]

Takze je chybny muj predpoklad, ze excitovat elektron muze foton o energii libovolne vyssi, nez je rozdil en. hladin, a ze "prebytecna" energie odcestuje v podobe "noveho" fotonu?

Nasadil ste mi brouka do hlavy. Já tak nějak z "obecného vědění" vim, že tohle se neděje, ale nemůžu přijít na jednoduchý důvod, proč tomu tak je.

On totiž popis těhle věcí v kvantovce je tak trochu haluz (i přesto, že jde o dost základní věc), takže se na to nedá odpovědět jenom tak že se člověk zamyslí "hmmm......"

(Jen tak na okraj, stupidní poznámky mažu, aniž bych to nějak komentoval. Doufam, že je to stanovi jasný :))

[Jan Vratny]

Nasadil ste mi brouka do hlavy.

To ja rad
A myslim, ze si muzem tykat, je nam zrejme +- stejne..
Jestli se ti povede dohledat, rad si to prectu. Zkusim taky googlit.

[Tramvajak]

Dobry den,

paklize v latce existuji dve energeticke hladiny muze latka absorbovat foton jen a pouze te energie ktera odpovida rozdilu energii uvazovanych hladin. Bude-li mit foton energii vyzsi nez je k tomu potrebna tak dojde k absorbci do vyzsiho exicitovaneho stavu elektronu ("vyzsi orbita"), nebo kdyz tato "vyzsi" hladine neexistuje tak k absorbci nedojde.
To je take duvod proc jsou nektere materialy pruhledne ve VIS a jine ne.
Po "prave" absorbci nezustava zadny zbytkovy foton(pohrobek). Ale jine to je u rozptylu, tam se muzou s energiemi fotonu a rozptylujici castice dit jine veci. T.

[Honza Ebr (honza42)]

Dobry den,

paklize v latce existuji dve energeticke hladiny muze latka absorbovat foton jen a pouze te energie ktera odpovida rozdilu energii uvazovanych hladin. Bude-li mit foton energii vyzsi nez je k tomu potrebna tak dojde k absorbci do vyzsiho exicitovaneho stavu elektronu ("vyzsi orbita"), nebo kdyz tato "vyzsi" hladine neexistuje tak k absorbci nedojde.
To je take duvod proc jsou nektere materialy pruhledne ve VIS a jine ne.
Po "prave" absorbci nezustava zadny zbytkovy foton(pohrobek). Ale jine to je u rozptylu, tam se muzou s energiemi fotonu a rozptylujici castice dit jine veci. T.

Dobře, to je "poučka". Ale neřiká to nic o tom, PROČ to tak je.

[stana85]

Zdravím, mám dotaz ohledně exoplanet. Byla už nějaká pozorována přímo? Nebo vždycky jen nepřímými metodami?

[Habl]

www.exoplanety.cz/, především Kepler... též nepřímo pozemskými dalekohledy při přechodech exoplanet...

Habl

[stana85]

Takže Kepler ji "vidí"?

[Honza Ebr (honza42)]

Ale ne, u Keplera jsou to taky jen přechody (změny jasnosti)!

kdysi bylo velký halo, že byla viděná utíkající planeta od hvězdy, ale byla to koincidence. Od tý doby se objevilo pár přímých fotografií, takže už to snad neni taková exotika. Dá se ledacos vygooglit (exoplanet direct observation)