Astronomické fórum

Ahoj Franto, kamera s takovou citlivostí je nepoužitelná, pokud se ale stavíš, půjčím ti kameru s citlivostí 0,001 lux a integrací tuším 256x (128x určitě). A tou bys už jasnější objekty mohl přenášet on-line na monitor prostřednictvím PC. Potřeboval bys ovšem ještě digitalizační kartu, mám ji sice taky, půjčit bohužel nemohu, Martin ji, na rozdíl od té kamery, používá.

Karle díky,za radu a nabídku.Určitě ji využiju,protože kartu mám přímo v PC a honím přes ní právě tuhle kamerku.Mě se právě nezdála ta citlivost,ale nebyl jsem si jistý.

Tak holt jeste jedna otazka. 1100D nebo 600D?

podle mě určitě 1100D. Po zkušenostech s 450D a 50D je tohle zatím po obrazové stránce nejlepší a to o odst. 600D bude mít pár plusů, ale na astrofoto si myslím, že ne. Abych byl objektivní, tak jediné, co se mi u 1100D nelíbí je, že má od hodně jasných hvězd, při silnějším vytažení, viditelné tmavé pruhy dolů, viz zde: http://astrofotky.cz/~Slavek/1319579415.jpg

Lepší ? To je od dost velkého počtu hvězd, ani nemusejí být moc jasné. 40D ani 50D žádné takovéhle prouhy nedělá (450D nevím). Už jenom kvůli tomuhle bych od toho dal ruce pryč, je to maximálně ořezané levné tělo, a evidentně tomu odpovídá i míra "odfláknutí" elektroniky. To je prostě nevhodně navržený signálový řetězec, pravděpodobně s nějakou střídavou vazbou, kde po signálu v saturaci (jasná hvězda) a návratu zpět, je po zbytek vyčítání posunutá střední hodnota signálu, a to udělá ten tmavý pruh.

Tohle bohužel nelze odstranit jinak, než že výrobce udělá nový firmware (či v horším případě musí něco modifikovat v HW).

Sice to není ideální, ale jinak se mi prostě 1100D líbí zatím nejvíc z těch foťáků. Všechny měly nedostatky, u tohohle mi přijdou ty nedostatky nejpřijatelnější. To pruhování od hvězd vyskočí až při silném strečnutí, které jsem si třeba u 50D ani nemohl dovolit kvůli jiným neduhům. Takže pro mě je to ok.

Já osobně vnímám nové fotáky nejen řady 1000D nebo jejich protějšky u Nikonu jako poutové hračky. Neříkám, že to nefotí, ale jejich provedení je děsný.

holt za cenu už hodně pod 10 tis to hračka je, to jo. Vždyť to ani nemá čistící systém, nebo předsklopení zrcátka... navíc jsem vybral nejhorší fotku v tomto směru. Při menších ohniscích ten problém třeba nemám, tady u této fotky je to taky strečnuté v podstatě na maximum, ale pruhy tam myslím nevidím.
http://astrofotky.cz/~Slavek/1317649306.jpg

jestli 600D nebo 1100D uz neresim. 600D (Kiss X5) prosla uz zkouskou a hlavne co se sumu tyka, tak je to oproti 1000D nebe a dudy. I pri teplote cipu pres 20 stupnu a pri tom nechutnym rozliseni 18mega je tam daleko min termalniho sumu nez u 1000D pri nizsich teplotach. A tohle telo mi neutopi. By museli utopit i me ve spacaku :D

Já osobně vnímám nové fotáky nejen řady 1000D nebo jejich protějšky u Nikonu jako poutové hračky. Neříkám, že to nefotí, ale jejich provedení je děsný.

Můžeš přiblížit, co ti na nich konrétně vadí? Já zase vnímám zrcadlovky "vyšších řad" jako předražený lákadlo na bohatý zákazníky. kteří mají potřebu mít něco "lepšího". Jemný rozdíl ve vlastnostech (často způsobený jenom tím co je a co není povoleno ve firmwaru, tedy principiálně řešitelný, až to někdo konečně pořádně hackne) zdaleka neodpovídá radikálnímu rozdílu v ceně.

Můžeš přiblížit, co ti na nich konrétně vadí? Já zase vnímám zrcadlovky "vyšších řad" jako předražený lákadlo na bohatý zákazníky. kteří mají potřebu mít něco "lepšího". Jemný rozdíl ve vlastnostech (často způsobený jenom tím co je a co není povoleno ve firmwaru, tedy principiálně řešitelný, až to někdo konečně pořádně hackne) zdaleka neodpovídá radikálnímu rozdílu v ceně.

Okrem nepochybne lepšiemu senzoru=menší šum, mnohonásobne rýchlejšiemu procesoru, telu zhotoveneho z kovových materiálov, utesneniu proti prachu/vlhkosti, oveľa dlhšia životnosť uzávierky, rýchlejšiemu kontinualnemu snimaniu, niekoľkonásobne viac zaostrovacich bodov, presnejší AF, lepší hladacik atď... sú naozaj len drobné rozdiely vo firmwaru. Odpovedá rozdiel v cene napr. 160 apo refra vs 170 apo refra tomu, čo navyše uvidím? Rozhodne nie a napriek tomu sa nájdu ľudia, čo kúpia 170 apo.

Deklinácia...to je jasne...hodinový uhol...to využijem v praxi...to je kedy presiel objekt meridianom..v hodinach..a hodina je 15 stupnov...
ale naco nam je rektascenzia?
RA ak som to pochopil je kolko hodin/stupnov je hviezda od poludnika prechadzajuceho jarnym bodom...cize RA 2hodiny cize 30stupnov na vychod od toho poludnika prechadzajuceho jarnym bodom...

Takže otazka znie:
Načo ked mame v katalogu je nam Rektascenzia objektu? ako nam to pomože čo ja viem ked sme von s dalekohladom a mame iba jeho deklinaciu arektascenizu? suma sumárum načo nam je v realnom živote RA?
Dakujem za odpoveda, fakt ma to velmi zajíma..nešviem nato prist..dik:)

Právě pro tento druh otázek máme tohle vlákno! (Tak jsem to přesunul).

Rektascenze je uvedena proto, že to je skutčná souřadnice toho, kde je ten objekt na obloze. Jak se Země točí, hodinový úhel se pořád mění. Vypočte se tak, že se rektascenze odečte od lokálního hvězdného času (je napříkald v ročence). V době počítačových planetárií tohle asi málokdo bude dělat na papíře - ale i tam je potřeba nějaká souřadnice, která je v čase (jakžtak) konstantní, aby se to mohlo někam do tý mapy namalovat.

To je asi otázka jako "k čemu je nám zeměpisná šířka, když to, jestli je zrovna den nebo noc, víme podle lokálního času"? Zkus se nad tim trochu zamyslet :)

Právě pro tento druh otázek máme tohle vlákno! (Tak jsem to přesunul).

Rektascenze je uvedena proto, že to je skutčná souřadnice toho, kde je ten objekt na obloze. Jak se Země točí, hodinový úhel se pořád mění. Vypočte se tak, že se rektascenze odečte od lokálního hvězdného času (je napříkald v ročence). V době počítačových planetárií tohle asi málokdo bude dělat na papíře - ale i tam je potřeba nějaká souřadnice, která je v čase (jakžtak) konstantní, aby se to mohlo někam do tý mapy namalovat.

To je asi otázka jako "k čemu je nám zeměpisná šířka, když to, jestli je zrovna den nebo noc, víme podle lokálního času"? Zkus se nad tim trochu zamyslet :)

Takže je nám..ked sa to zhrnie..Rektascenzia uplne nanič?:D ja len som nechápem načo to uvádzaju v atlasoch ked si podla toho aj tak nic nenajdem:D

Takže je nám..ked sa to zhrnie..Rektascenzia uplne nanič?:D ja len som nechápem načo to uvádzaju v atlasoch ked si podla toho aj tak nic nenajdem:D

Já mám pocit, že byl zcela na nic můj příspěvek. Rektascenze je souřadnice objektu na obloze. Pokud nevíš rektascenzi, tak nevíš kde objekt je. Tomu řikáš "na nic"?

Ach jo, to to snad Honza napsal málo jasně ? A jakou souřadnici bys asi chtěl v tom atlase uvádět ? Ten hodinový úhel ? A to bys měl sadu map, platných pro každou hodinu, půlhodinu, a ještě pro různá data ?

RA je přeci konstantní (pominu-li vlastní pohyby objektů, precesi, nutaci a podobné dlouhodobé jevy).

A podle RA objekt najdeš. Ani nemušíš počítat ten hodinový úhel. Najdeš si v mapě RA a DE třeba nějaké jasné hvězdy, dalkohled na ni namíříš, nastavíš danou RA a DE na dělených kruzích, pokud je montáž má, a pak podle dělených kruhů natočíš dalekohled na RA a DE objektu, který tě zajímá. Pokud do toho nechceš montovat elektroniku a GO-TO systém, nebo kalkulačku a hvězdný čas.

A i ten GO-TO systím v principu dělá to samé. Zkalibruješ ho podle RA a DE známé hvězdy (či více hvězd) a pak najíždíš na další objekty úplně stejně, podle RA a DE objektů, které jsou uloženy v paměti toho systému (a věz, že je tam právě RA a DE, nic jiného).