Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Nezávazné povídání o všem, co se týka astronomie.
Uživatelský avatar
Karell
Příspěvky: 5471
Registrován: 24. 04. 2009, 09:58
Bydliště: Brána do Krkokonoš
Kontaktovat uživatele:

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Příspěvek #271 od Karell » 02. 12. 2011, 08:41

Ahoj Franto, kamera s takovou citlivostí je nepoužitelná, pokud se ale stavíš, půjčím ti kameru s citlivostí 0,001 lux a integrací tuším 256x (128x určitě). A tou bys už jasnější objekty mohl přenášet on-line na monitor prostřednictvím PC. Potřeboval bys ovšem ještě digitalizační kartu, mám ji sice taky, půjčit bohužel nemohu, Martin ji, na rozdíl od té kamery, používá.

Vrána
Příspěvky: 191
Registrován: 20. 06. 2010, 17:38
Bydliště: Jablonec nad Jizerou
Věk: 64

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Příspěvek #272 od Vrána » 02. 12. 2011, 09:53

Karle díky,za radu a nabídku.Určitě ji využiju,protože kartu mám přímo v PC a honím přes ní právě tuhle kamerku.Mě se právě nezdála ta citlivost,ale nebyl jsem si jistý.

Slávek
Příspěvky: 910
Registrován: 02. 04. 2009, 23:03

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Příspěvek #273 od Slávek » 02. 12. 2011, 13:15


Tak holt jeste jedna otazka. 1100D nebo 600D?

podle mě určitě 1100D. Po zkušenostech s 450D a 50D je tohle zatím po obrazové stránce nejlepší a to o odst. 600D bude mít pár plusů, ale na astrofoto si myslím, že ne. Abych byl objektivní, tak jediné, co se mi u 1100D nelíbí je, že má od hodně jasných hvězd, při silnějším vytažení, viditelné tmavé pruhy dolů, viz zde: http://astrofotky.cz/~Slavek/1319579415.jpg

Uživatelský avatar
MMys
Příspěvky: 16264
Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
Bydliště: Běleč nad Orlicí
Věk: 48
Kontaktovat uživatele:

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Příspěvek #274 od MMys » 02. 12. 2011, 19:45

Lepší ? To je od dost velkého počtu hvězd, ani nemusejí být moc jasné. 40D ani 50D žádné takovéhle prouhy nedělá (450D nevím). Už jenom kvůli tomuhle bych od toho dal ruce pryč, je to maximálně ořezané levné tělo, a evidentně tomu odpovídá i míra "odfláknutí" elektroniky. To je prostě nevhodně navržený signálový řetězec, pravděpodobně s nějakou střídavou vazbou, kde po signálu v saturaci (jasná hvězda) a návratu zpět, je po zbytek vyčítání posunutá střední hodnota signálu, a to udělá ten tmavý pruh.

Tohle bohužel nelze odstranit jinak, než že výrobce udělá nový firmware (či v horším případě musí něco modifikovat v HW).
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N300/1200, N185/610, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, CCD G3-16200

Slávek
Příspěvky: 910
Registrován: 02. 04. 2009, 23:03

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Příspěvek #275 od Slávek » 02. 12. 2011, 20:02

Sice to není ideální, ale jinak se mi prostě 1100D líbí zatím nejvíc z těch foťáků. Všechny měly nedostatky, u tohohle mi přijdou ty nedostatky nejpřijatelnější. To pruhování od hvězd vyskočí až při silném strečnutí, které jsem si třeba u 50D ani nemohl dovolit kvůli jiným neduhům. Takže pro mě je to ok.

Uživatelský avatar
Psion
Příspěvky: 9301
Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Příspěvek #276 od Psion » 02. 12. 2011, 20:09

Já osobně vnímám nové fotáky nejen řady 1000D nebo jejich protějšky u Nikonu jako poutové hračky. Neříkám, že to nefotí, ale jejich provedení je děsný.
Celestron 200/1200, Meade LX-200ACF
Zerochromat 200/2400, TEC 140
Celestron CG-5 AT GT, Gemini G42
SkyWatcher ED80, Pentax 75 SDHF,
Takahashi FC-100DL, Solarview 50
EOS 40Da cooled, SBIG ST-4000XCM
SBIG ST-402ME, ASI 071

Slávek
Příspěvky: 910
Registrován: 02. 04. 2009, 23:03

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Příspěvek #277 od Slávek » 02. 12. 2011, 20:21

holt za cenu už hodně pod 10 tis to hračka je, to jo. Vždyť to ani nemá čistící systém, nebo předsklopení zrcátka... navíc jsem vybral nejhorší fotku v tomto směru. Při menších ohniscích ten problém třeba nemám, tady u této fotky je to taky strečnuté v podstatě na maximum, ale pruhy tam myslím nevidím.
http://astrofotky.cz/~Slavek/1317649306.jpg

Uživatelský avatar
RomanNZ
Příspěvky: 24
Registrován: 06. 08. 2011, 11:27

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Příspěvek #278 od RomanNZ » 02. 12. 2011, 21:47

jestli 600D nebo 1100D uz neresim. 600D (Kiss X5) prosla uz zkouskou a hlavne co se sumu tyka, tak je to oproti 1000D nebe a dudy. I pri teplote cipu pres 20 stupnu a pri tom nechutnym rozliseni 18mega je tam daleko min termalniho sumu nez u 1000D pri nizsich teplotach. A tohle telo mi neutopi. By museli utopit i me ve spacaku :D

Uživatelský avatar
Honza Ebr (honza42)
Příspěvky: 3460
Registrován: 20. 10. 2004, 14:48

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Příspěvek #279 od Honza Ebr (honza42) » 03. 12. 2011, 12:16


Já osobně vnímám nové fotáky nejen řady 1000D nebo jejich protějšky u Nikonu jako poutové hračky. Neříkám, že to nefotí, ale jejich provedení je děsný.

Můžeš přiblížit, co ti na nich konrétně vadí? Já zase vnímám zrcadlovky "vyšších řad" jako předražený lákadlo na bohatý zákazníky. kteří mají potřebu mít něco "lepšího". Jemný rozdíl ve vlastnostech (často způsobený jenom tím co je a co není povoleno ve firmwaru, tedy principiálně řešitelný, až to někdo konečně pořádně hackne) zdaleka neodpovídá radikálnímu rozdílu v ceně.
Taurus 500/2100, Paracorr, Eudiascopic 35, cosi 2" od Saši, 24 mm ES 82 st., TS Edge-on 16, Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 200D a 250D, Canon 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, Tokina 11-16/2.8, SW MAK 127 a 90, TAL MT-3S

Uživatelský avatar
neXor
Příspěvky: 100
Registrován: 10. 10. 2010, 18:42

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Příspěvek #280 od neXor » 03. 12. 2011, 15:37




Můžeš přiblížit, co ti na nich konrétně vadí? Já zase vnímám zrcadlovky "vyšších řad" jako předražený lákadlo na bohatý zákazníky. kteří mají potřebu mít něco "lepšího". Jemný rozdíl ve vlastnostech (často způsobený jenom tím co je a co není povoleno ve firmwaru, tedy principiálně řešitelný, až to někdo konečně pořádně hackne) zdaleka neodpovídá radikálnímu rozdílu v ceně.

Okrem nepochybne lepšiemu senzoru=menší šum, mnohonásobne rýchlejšiemu procesoru, telu zhotoveneho z kovových materiálov, utesneniu proti prachu/vlhkosti, oveľa dlhšia životnosť uzávierky, rýchlejšiemu kontinualnemu snimaniu, niekoľkonásobne viac zaostrovacich bodov, presnejší AF, lepší hladacik atď... sú naozaj len drobné rozdiely vo firmwaru. Odpovedá rozdiel v cene napr. 160 apo refra vs 170 apo refra tomu, čo navyše uvidím? Rozhodne nie a napriek tomu sa nájdu ľudia, čo kúpia 170 apo.
„Nejnepochopitelnější na vesmíru je to, že se dá pochopit.“
Albert Einstein

Uživatelský avatar
GoodBoyGoneBad
Příspěvky: 2
Registrován: 04. 12. 2011, 13:15

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Příspěvek #281 od GoodBoyGoneBad » 04. 12. 2011, 13:36

Deklinácia...to je jasne...hodinový uhol...to využijem v praxi...to je kedy presiel objekt meridianom..v hodinach..a hodina je 15 stupnov...
ale naco nam je rektascenzia?
RA ak som to pochopil je kolko hodin/stupnov je hviezda od poludnika prechadzajuceho jarnym bodom...cize RA 2hodiny cize 30stupnov na vychod od toho poludnika prechadzajuceho jarnym bodom...

Takže otazka znie:
Načo ked mame v katalogu je nam Rektascenzia objektu? ako nam to pomože čo ja viem ked sme von s dalekohladom a mame iba jeho deklinaciu arektascenizu? suma sumárum načo nam je v realnom živote RA?
Dakujem za odpoveda, fakt ma to velmi zajíma..nešviem nato prist..dik:)

Uživatelský avatar
Honza Ebr (honza42)
Příspěvky: 3460
Registrován: 20. 10. 2004, 14:48

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Příspěvek #282 od Honza Ebr (honza42) » 04. 12. 2011, 13:42

Právě pro tento druh otázek máme tohle vlákno! (Tak jsem to přesunul).

Rektascenze je uvedena proto, že to je skutčná souřadnice toho, kde je ten objekt na obloze. Jak se Země točí, hodinový úhel se pořád mění. Vypočte se tak, že se rektascenze odečte od lokálního hvězdného času (je napříkald v ročence). V době počítačových planetárií tohle asi málokdo bude dělat na papíře - ale i tam je potřeba nějaká souřadnice, která je v čase (jakžtak) konstantní, aby se to mohlo někam do tý mapy namalovat.

To je asi otázka jako "k čemu je nám zeměpisná šířka, když to, jestli je zrovna den nebo noc, víme podle lokálního času"? Zkus se nad tim trochu zamyslet :)
Taurus 500/2100, Paracorr, Eudiascopic 35, cosi 2" od Saši, 24 mm ES 82 st., TS Edge-on 16, Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 200D a 250D, Canon 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, Tokina 11-16/2.8, SW MAK 127 a 90, TAL MT-3S

Uživatelský avatar
GoodBoyGoneBad
Příspěvky: 2
Registrován: 04. 12. 2011, 13:15

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Příspěvek #283 od GoodBoyGoneBad » 04. 12. 2011, 14:40


Právě pro tento druh otázek máme tohle vlákno! (Tak jsem to přesunul).

Rektascenze je uvedena proto, že to je skutčná souřadnice toho, kde je ten objekt na obloze. Jak se Země točí, hodinový úhel se pořád mění. Vypočte se tak, že se rektascenze odečte od lokálního hvězdného času (je napříkald v ročence). V době počítačových planetárií tohle asi málokdo bude dělat na papíře - ale i tam je potřeba nějaká souřadnice, která je v čase (jakžtak) konstantní, aby se to mohlo někam do tý mapy namalovat.

To je asi otázka jako "k čemu je nám zeměpisná šířka, když to, jestli je zrovna den nebo noc, víme podle lokálního času"? Zkus se nad tim trochu zamyslet :)
Takže je nám..ked sa to zhrnie..Rektascenzia uplne nanič?:D ja len som nechápem načo to uvádzaju v atlasoch ked si podla toho aj tak nic nenajdem:D

Uživatelský avatar
Honza Ebr (honza42)
Příspěvky: 3460
Registrován: 20. 10. 2004, 14:48

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Příspěvek #284 od Honza Ebr (honza42) » 04. 12. 2011, 14:54



Takže je nám..ked sa to zhrnie..Rektascenzia uplne nanič?:D ja len som nechápem načo to uvádzaju v atlasoch ked si podla toho aj tak nic nenajdem:D

Já mám pocit, že byl zcela na nic můj příspěvek. Rektascenze je souřadnice objektu na obloze. Pokud nevíš rektascenzi, tak nevíš kde objekt je. Tomu řikáš "na nic"?
Taurus 500/2100, Paracorr, Eudiascopic 35, cosi 2" od Saši, 24 mm ES 82 st., TS Edge-on 16, Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 200D a 250D, Canon 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, Tokina 11-16/2.8, SW MAK 127 a 90, TAL MT-3S

Uživatelský avatar
MMys
Příspěvky: 16264
Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
Bydliště: Běleč nad Orlicí
Věk: 48
Kontaktovat uživatele:

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Příspěvek #285 od MMys » 04. 12. 2011, 14:56

Ach jo, to to snad Honza napsal málo jasně ? A jakou souřadnici bys asi chtěl v tom atlase uvádět ? Ten hodinový úhel ? A to bys měl sadu map, platných pro každou hodinu, půlhodinu, a ještě pro různá data ?

RA je přeci konstantní (pominu-li vlastní pohyby objektů, precesi, nutaci a podobné dlouhodobé jevy).

A podle RA objekt najdeš. Ani nemušíš počítat ten hodinový úhel. Najdeš si v mapě RA a DE třeba nějaké jasné hvězdy, dalkohled na ni namíříš, nastavíš danou RA a DE na dělených kruzích, pokud je montáž má, a pak podle dělených kruhů natočíš dalekohled na RA a DE objektu, který tě zajímá. Pokud do toho nechceš montovat elektroniku a GO-TO systém, nebo kalkulačku a hvězdný čas.

A i ten GO-TO systím v principu dělá to samé. Zkalibruješ ho podle RA a DE známé hvězdy (či více hvězd) a pak najíždíš na další objekty úplně stejně, podle RA a DE objektů, které jsou uloženy v paměti toho systému (a věz, že je tam právě RA a DE, nic jiného).
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N300/1200, N185/610, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, CCD G3-16200


Zpět na “Všeobecná diskuze”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host