Stránka 176 z 263

Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Napsal: 29. 09. 2019, 20:51
od LukasNestak
Konečne som spravil test tuhosti výťahu. Asi 30-35st nad východným a západným obzorom, 15s, 3200 ISO, bez piontácie. Na výťahu bol korektor + 6D + káble + redukcie.
Poprosil by som o zhodnotenie ako som na tom:

Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Napsal: 29. 09. 2019, 23:44
od MMys
Já bych to tak nechal a fotil. Úplně dokonalé to není, ale je to pořád zhruba stejné.

Spíš je mizérie ta vinětace šachtou a v úplných rozích, je to strašne háklivé na geometrii svazků zvětla odevšud, z oblohy i z rozptylu, a přesná kalibarce na mizerné obloze je tak nereálná.

Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Napsal: 09. 10. 2019, 20:10
od nosuh
Nevim jestli je ta otázka jednoducha, nicmene zkusim ji polozit jednodusse..
Protože se v praci zabyvam mimo jiné i vypocty distorzi optik kamer a vsiml jsem si, ze napr. při annotaci snimku přes script v pixi, programy jsou schopny tyto distorze a jejich parametry celkem snadno spočítat, napadlo me k zamysleni - jakym zpusobem se promerovaly data pro efemeridy teles před digitalizaci snímáni? Je jasne, ze naexponovane desky a kotouce byly "zkresleny" o ruzne distorze a aby bylo mozne snímky proměřit s reálnými souradnicemi, mela by se tato data zbavit "zkresleni", jako to dneska delaji algoritmy v pixi a jinych softech. Rozdil je ale v tom, ze pixi si snadno spocte rozdily realnych souradnic hvezd a jejich vzájemných pozic a tech "zdánlivých" v ruznych zonach snimku najednou a vypocte nejaky matematicky model, který aplikuje pak na annotaci.
NIcmene, když v době analogového zpracovavani a promerovani chtěl někdo urcit napr. pohyb objektu mezi hvězdami, jak se tyto mereni opravovaly prave o to zkresleni optiky. Predpokladam, ze se data opravovala rovněž formou nejakeho vypoctu, ale jak tvorba takového "analogového" modelu pro astrometricke potřeby vypadala?
Pokud je otázka off topic, tak se předem omlouvam

Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Napsal: 09. 10. 2019, 21:41
od MMys
Sice přímou odpověď na otázku neznám, ale nejjednoduší určení polohy při astrometrii nějakého pohyblivého tělesa i na snímku se zkreslením je interpolace od známé polohy nejbližších hvězd. Na malém úseku i někde v rohu filmu/desky v okolí měřeného objektu je chyba zanedbatelná, sice je tam obraz zkreslený, ale na malém úseku k nejbližším hvězdám je to zkreslení téměř konstantní.

Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Napsal: 09. 10. 2019, 22:21
od MilAN
Pokud vím, tak jak ve fotogrammetrii , tak i v astronomii, pokud bylo potřeba z nějakých důvodů proměřovat větší pole, tak se podobně jako dnes, jenže ručním proměřováním, vytvářely matematické vztahy pro zobrazování konkrétního objektivu.

Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Napsal: 09. 10. 2019, 22:43
od nosuh
A merilo to az to vedecke pracoviste a nebo tyto mat. korekcni modely dodaval výrobce uz s tim astrografem? Ze výrobce nez dodal astrograf do reálného provozu, tak zmeril jeho zkresleni v ruznych zonach pole a dodal pak jiz hotovy matematicky model na odchylky v ruznych zonach pole tak, aby bylo mozne pripadne odchylky odpočítat. Podle toho, ve které casti pole se merilo, nebo napr něco jako tabulku odchylek. Je jasne, ze to zkresleni se projevilo hlavne u "sirokouhlych" astrografu ale pocitam, ze i z tech se dělala mereni, když se tam "něco" objevilo. A na presne vypocty je potřeba velka presnost, pocitam.
A např. u dříve hojně používaných klasických Schmidtek ( Palomar,AAO,..) , kde bylo snímací pole ohýbáno už při exponování ? Tam je exponovanim prohleho negativu nakonec pole "rovne", bez zkresleni? Jak se pak tyhle prohle desky/media merily? Opet projekcí na něco rovného?

Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Napsal: 09. 10. 2019, 23:17
od MilAN
Pokud je mi známo, měřilo se to až v reálu v případě potřeb -úkolů, na které byl astrograf určen.
Se Schmidtovými komorami nebyl zásadní problém.U malých se fotografovalo na film, u velkých na desky. Oba dva materiály se ve speciálním držáku při focení prohýbaly - ale jinak to byly ploché filmy/desky, takže se klasicky proměřovaly.
Pro jednoduché úkoly nebylo přeci potřeba extra přesnosti a na větším poli bylo určitě dost proměřených hvězd přesnějšími metodami, takže se o ně dalo opřít a interpolovat polohu, nebo v případě potřeb si zmapovat pole a stanovit korekce.

Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Napsal: 09. 10. 2019, 23:25
od nosuh
Ok,
diky MIlane a Martine ;)

Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Napsal: 09. 10. 2019, 23:55
od astar
Jen pro dokreslení, Schmidtovy komory zkreslení nemají .

Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Napsal: 10. 10. 2019, 14:14
od Sajri
MMys píše:nejjednoduší určení polohy při astrometrii nějakého pohyblivého tělesa i na snímku se zkreslením je interpolace od známé polohy nejbližších hvězd.
Tohle platí dnes, kdy existují dostatečně husté katalogy hvězd s přesně proměřenými polohami, takže je jich na snímku dostatek. Ale ještě v osmdesátých letech obsahoval i nejlepší katalog (FK4) se svými doplňky (tehdy se ještě vyráběly velice přesným proměřováním jedné hvězdy po druhé na cirkumzenitálech) cca 1 hvězdu na jeden čtvereční stupeň.

Astrometrie se prováděla tak, jak píše Milan. Pro každou optickou soustavu bylo třeba nejprve určit sadu parametrů ("plate constants", český překlad neznám), převádějících souřadnice x,y v mm na snímku na sférické souřadnice. Každá proměřená poloha se pak pomocí plate constants přepočítala.

Podrobnosti třeba zde: http://astrowww.phys.uvic.ca/~tatum/celmechs/celm11.pdf

Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Napsal: 10. 10. 2019, 16:34
od nosuh
jj, tohle presne jsem mel na mysli..jednalo se v podstate o matematicky model distorze sestavy, o ktery bylo nutne mereni opravovat..
To same delaji i dnesni softy, ale ty to aplikuji globalne na cely snimek, protoze jim model distorze vypadne rovnou pri indentifikaci stredu pole a hvezd na nem..
Diky za zajimavej odkaz!

Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Napsal: 11. 10. 2019, 19:32
od juh
Ráno som fotil 2I/Borisov a keď som si porovnával jej jasnosť s okolitými hviezdami, tak ma tam zaujal jeden objekt, ktorý má jasnosť približne 13 mag. Na obrázku je v červenom krúžku. Problém je v tom, že do Stelaria mám nahraté katalógy hviezd niečo cez 16 mag, ale táto jedna tam nie je. Nachádza sa približne medzi dvomi hviezdami
12.55 mag - RA/Dec (J2000) 9h44m45.50s/+18°43'56.6"
16.10 mag - RA/Dec (J2000) 9h44m53.35s/+18°47'03.4"
Kaz na čipe to nebude, robil som dithering. Nejaká hviezda vyžarujúca prevažne v IR asi tiež nie, pretože som fotil cez UV/IR cut filter. Asteroid by to nemal byť, pretože ten objekt bol počas celého fotenia statický a nemenil pozíciu a ani jasnosť. V okolí sa nachádzali dva asteroidy (1016) Anitra a (516) Amherstia, ale tie boli inde. Podľa MPC checkera tam mohli byť ešte dva asteroidy s označním 2010 CB135 a 2010 FS60, lenže tie by sa pohybovali, ak by tam boli. Dal som si zobraziť aj DSO zo všetkých katalógov, ktoré poskytuje Stalarium a nič.
Netušíte niekto, čo je to za objekt? (Nejaká premenná hviezda zjasňujúca o viac ako 3 mag ?)

Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Napsal: 11. 10. 2019, 20:05
od astar
Nic nového , koukni na http://www.sky-map.org , ta hvězda tam je USNOA2 1050-06119088

Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Napsal: 11. 10. 2019, 20:17
od juh
Vďaka za odkaz.
Ma nenapadlo porovnať ešte aj s online mapami.

Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

Napsal: 30. 10. 2019, 23:28
od juh
Neviete náhodou niekto, v akom súbore z MPC pre PC planetáriá a pod akým názvom sa nachádza 2I/Borisov? Aktuálne v súbore komét nie je ani pod názvom C/2019 Q4 a ani 2I. Posledná kométa s názvom Borisov je tam C/2017 E1. Keď som dal prehľadať txt súbory z MPC a hľadal v nich C/2019 Q4 alebo 2I, tak to tiež nič nenašlo.