Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

[Patas]

Takzvaný stativový šroub 1/4" nevíte někdo jaké má stoupání?

20 závitu na palec

[Howking]

Zkoušel to někdo v astronomii?

[MilAN]

Tak 3 čipové kamery jsou tak staré, jako barevná TV. Výsledek pro astronomii ? Několikanásobně vyšší cena , 3x tak dlouhá expozice = stejně, jako přes 3 samostatné RGB filtry

[Howking]

Několikanásobně vyšší cena , 3x tak dlouhá expozice = stejně, jako přes 3 samostatné RGB filtry

- s cenou se jistě počítá, ale měl jsem za to, že doba expozice se vůči samostatným expozicím r, g, b právě 3x zkrátí pro stejná data - těmi hranoly pro svou cestu prochází r, g, b beze ztrát (téměř). Je to ekvivalent focení třemi dalekohledy najednou s třemi filtry.

F1 filtr odrazí komplet modrou a nechá projít zbytek spektra a F2 filtr odrazí komplet červenou.
(jistě by to šlo navrhnout i tak aby rovně prošla (to co po filtrech zbude) červená barva (a tím i infračervená))

[MilAN]

Ale no tak. Když světlo prošlé objektivem rozdělím na 3 části, na každý senzor ho dopadne 1/3. Takže jsem nucen zvednou expozici 3x. To je totéž, jako původním časem 3x exponovat postupně přes 3 filtry. Reciproční zákon stále platí, fotonů musí dopadnout stejně

[Howking]

Ale no tak. Když světlo prošlé objektivem rozdělím na 3 části, na každý senzor ho dopadne 1/3.

- ta třetina dopadne i při focení přes filtr, ale takhle mohou dopadat všechny třetiny najednou na 3 ccd (3x kraší doba pro nafocení celého RGB)

[HonzaStr]

Howking má samozřejmě pravdu.
Je to výtečná myšlenka, umožňuje to dělat jedním dalekohledem souběžně vícebarevnou fotometrii, což je pro nějaké aplikace (typicky rychlé nepravidelné jevy, například pozorování optických transientů, GRB atd) mimořádně přínosné. Na tom principu (jenom ve více "barvách", resp. oblastech spektra) je založený např. snímač OCTOCAM, který se právě připravuje pro projekt GEMINI (původně byl navržený pro GTC, ale to je dlouhý příběh). Využívá se zde soustavy dichroických zrcadel, spousty optiky a detektorů .
Pro amatérské použití je to zajímavá myšlenka... ale obávám se, že to bude moc drahé. Jednak je potřeba 3 kamer, navíc ten rozkladný prvek...
Je to podobný případ jako back-illuminated CCD... Je to skvělá věc v profesionální astronomii, ale amatér se téměř vždy spokojí s klasickou, mnohem levnější variantou, přestože má znatelně nižší kvantovou účinnost.
Leda by se použil nějaký masově vyráběný komplet (např. pro ty TV kamery)... Je fakt, že tohle je způsob, jak výrazně zvednout citlivost detektoru, třeba se to časem ujme i u mobilů atd, pak by to ovšem mohlo začít být zajímavé . Ale momentálně jde vývoj spíš jinudy, pokud jsem teda něco nepřehlédnul.

[Cztwerec]

Většina Crayfordů je podobných, takže bych se chtěl zeptat, nevíte jak seřídit vůli výtahu tak, když dám např. binohlavu + barlow (což je pro něj větší, ale nikoliv nadměrná zátěž) neproklouzával tubusek šachty?

Konkrétně se jedná o můj výtah na Orionu newtonu (ACU).

Nevím v podstatě co povolit a co utáhnout, zkoušel jsem skoro všechno.



Dík Martin

[martin b]

Přítlak by se měl upravovat tím inbusem uprostřed pod aretačním šroubem.
Uvnitř to vypadá nějak takto:

[Jožin110]

Já to řešil výrobou jiného tubusku. Do toho jsem zafrézoval hřebínek a posouvám přes přes pastorek. A zdvojnásobil jsem počet ložisek, takže se neviklá ani po uvolnění šroubku.

[Cztwerec]

Děkuji martin b vyřešeno!

[Cztwerec]

Přeci jen bych se ještě zeptal, tento přítlak reguluje jaký zdvih, nebo je to jen přítlak z druhé strany?

Na fotografii chybí ještě dva šroubky (nahrazeny tečkami), výtah nemám u sebe.

Teď už výtah neprokluzuje dolů ani nahoru, ale vynechává směrem nahoru ("když tahá zátěž").

Ještě s tím dnes zalaboruju.

[zuzi]

Koukni jeste aby jsi tubusek nemel mastny, obcas to nekdo namaze a nebo tam vytece vazelinka z jine casti. Pokud je tak vypucovat a nejlepe odmastit.

[Cztwerec]

Nevím, podívám se na to, na ten výtah už nandavám kameru, relativně těžký barlow a filtrové kolo, jestli to už není moc.

[Jan Vratny]

V teto prednasce https://youtu.be/1rWiAXY57VM?t=24m1s (mimochodem moc povedena, dekuji za ni!) rika Sajri, ze amplituda svetelne krivky se meni v zavislosti na fazi pozorovaneho telesa. Zkousel jsem si to kreslit, ale nic takoveho mi nevychazi. Nasel jsem o tom jednu veticku v tehle bakalrce na strane 25, ale moc mi to nereklo.
Umi me nekdo nakopnout spravnym smerem, jak si to predstavit?