Astronomické fórum

update: problém bude někde zcela jinde, a sice v tom, že powerbanka sice chlazení rozjede, ale po pár vteřinách se vypne. Stejně tak když se jí pokouším pohánět montáž nebo svítilnu. Netuší někdo, jak ji donutit dodávat konstantní proud?

Tak na to asi obecná rada neexistuje. Ta moje má normální vypínač...

Pokud nemá vypínač, tak většinou monitoruje odebíraný proud - u slušné by to mělo být v parametrech. U malé z Lídlu je, že minimální odběr musí být 60mA...

Ale nějaký rozumný proud určitě odebíráš - třeba je docela obyčejně vadná...

Dansemacabre píše:update: problém bude někde zcela jinde, a sice v tom, že powerbanka sice chlazení rozjede, ale po pár vteřinách se vypne. Stejně tak když se jí pokouším pohánět montáž nebo svítilnu. Netuší někdo, jak ji donutit dodávat konstantní proud?

Moja sa vypne, pokial nema ziadny odber. Ale pokial je napojene aj slabe LEDkove svetielko, nevypne sa.
Najskor si ta tvoja nevie ze ma odber a bude tam nejaka chyba(vlastnost) v elektronike.
Mozno dodavany prud nestaci chladeniu a to sa vypne a teda sa vypne aj powerbanka ale preco to robi zo svetielkom netusim.

Nevypne se powerbanka z duvodu ze elektronika hlida odebirany proud a pokud je odber vetsi nez povolena hodnota, dojde k vypnuti ?

Ale proč by se vypínala při napojení svítilny, ta nemá takový odběr na to, aby se musela powerbanka vypnout. To nebude tím, že je přetížená.

Dobry den kolegove, chtel bych se zeptat a ujistit se, ze chapu rychlost svetla a pozorovani vesmiru spravne - pokud treba pozoruji hvezdu Rigel nebo Betelgeuze prave ted, a napriklad Betelgeuze je od zeme cca 430 sv. Let, tak pozoruji svetlo vyzarene pred 430 lety a tedy je mozne, ze Betelgeuze tak, jak ji zname dnes uz neni, ale stala se treba supernovou? A to, ze se premenila v supernovu bychom byli schopni videt az napr. Za 520 let , kdyz se vesmir rozpina? Proc ale svetlo za tu dobu cestovani v prostoru se nezeslabi nebo treba neni ruznymi objekty odkloneno? Preci v draze Betelgeuze - Zeme musi byt nejaka prekazka? Tak jak si muzeme byt jisti smerem a vzdalenosti, kde Betelgeuze presne od Zeme je? Je mozne ze treba za 500let bude uplne v jine poloze na obloze, nez ji vidime dnes? Tohle vsechno so zle jen velice tezko predstavit vzhledem ke vzdalenostem a rychlosti a to Betelgeuze je vzhledem k velikosti pozorovatelneho vesmiru jeste takovy soused. Diky za reakce Jan.

Ano, je to tak, vidíme objekty takové, jak vypadaly v okamžiku, kdy bylo vyzářeno jejich světlo, které právě sledujeme. To znamená z doby, která odpovídá vzdálenosti ve světelných rocích.
Rozpínání vesmíru se neprojevuje na vzdálenosti blízkých hvězd ve stejné části galaxie, čili to odpovídá téměř přesně. Roli by to hrálo až u vzdálených galaxií, tam skutečně nastane to, že pozorujeme nějak staré světlo z té galaxie a přitom ta galaxie už je v danou chvíli dál, než jaké je stáří toho světla. Zároveň vlastní pohyb hvězd vůči Zemi je poměrně malý, čili ona za pár set let skutečně bude už trochu jinde, než kde ji vidíme, ale jsou to strašně malé hodnoty, rozhodně byste to neviděl okem na obloze.

Při průletu prostorem se snižuje intenzita světla s druhou mocninou vzdálenosti. Když si představíme hvězdu, tak fotony vyzářené v jeden okamžik se šíří v ploše ve tvaru koule, která se pořád zvětšuje a zvětšuje. Dané množství fotonů se tedy rozprostírá do čím dál větší plochy, a proto platí, že se vzdáleností jasnost hvězdy klesá. Vesmír jako takový je však nepředstavitelně prázdný, čili na cestě k nám to světlo nemá co zastínit. Může se stát, že hvězdu na chvíli překryje objekt sluneční soustavy, například Měsíc, planeta nebo i planetka. Ale to je velmi krátkodobá záležitost.

martin b píše: Vesmír jako takový je však nepředstavitelně prázdný, čili na cestě k nám to světlo nemá co zastínit.

Ale přesto není mezihvězdný prostor úplně "prázdný" a tak je světlo hvězd zeslabováno mezihvězdnou extinkcí. To je důvod, proč nevidíme do centra galaxiie

Ano, zjednodušil jsem to pro tu situaci, kdy se díváme na hvězdné nebe, což jsou hvězdy typicky desítky až stovky světelných let daleko, maximálně nízké tisíce. A tam se extinkce ještě moc neprojevuje. Pozorování v galaktické rovině na větší vzdálenosti je tím ale samozřejmě ztíženo.

Je to opravdu tezke ty vzdalenosti pochopit. Jen takova otazka - kdyz neni mozne videt do stredu galaxie, tak jak vedci, astrofyzici muzou vedet jak nase galaxue vypada a ze je tam velka Cerna dira? To ze je svetlo ze vzdalenejsi hvezdy slabsi mi prijde logicke, ale urcite pokud budu mit mnohonasobne vetsi hvezdu mnohem dal nez malou hvezdu, tak svetlo z te vzdalenejsi bude urcite lepe videt? Tedy abych byl presnejsi - pokud bude mit vetsi svitivost. Taky jsem brouzdal a hledal jak velky je pozorovatelny vesmir. Dokazal jsem si predstavit kupy, dokonce i nadkupy galaxii, kdy na " mape " vesmiru jedna tecka znamena nikoliv jednu galaxii ale nadkupy. Jenze tyto nadkupy se pry jeste kvuli mnozstvi radi do tzv. Vlaken... Je to opravdu sileny. Ale na te "mape " tato vlakna s nadkupama vypadaly, ze maji preci jen strukturu a celkem pravidelnou, to je zajimave ovsem uecite dnes ty galaxie jsou uplne jinde.

Teoreticky by pozorovatelný vesmír měl být velký 13,7 Miliard ly. Ale protože se vesmír rozpíná, může to být ještě větší. Jinými slovy vidíme tak daleko, odkud můžeme vidět světlo a kdyby něco bylo 14 miliard ly daleko, tak to neuvidíme, protože světlo sem ještě nedoletělo. (U tohoto příkladu jsem nebral v úvahu rozpínání).

Proto vedci kazdou chvili najdou novy objekt DSO? Protoze drive to svetlo proste jeste k Zemi nedoletelo? Takze je vlastne mozne, ze se budou nachazet nove a nove objekty? Je to tam nahore proste fascinujici

Zdar.
Mám dakohled SW130/900 který byl na montáži EQ2.
Teď jsem koupil montáž EQ6-R a chtěl bych ten samý dalekohled připojit k té nové montáži.
Při instalaci jsem zjistil, že původní lišta není úplně kompatibilní a drží to jen na kousku a už mi to i spadlo.
Jakou lištu mám pořídit ?

Minimálně lištu standartu Vixen/GP. Najdeš kdekoliv v astroobchodech.

Já bych měl také dotaz. Dlouho - možná dva roky jsem nepoužíval GOTO na montáži AZEQ6, takže už si moc nepamatuju jak to je v praxi. Když zadám parametry stanoviště, časové pásmo (+1) a ustavím montáž, musím dát montáž do "parkovací polohy" (viz obrázek), nebo je jedno odkud začnu inicializaci (align) na 2 nebo 3 hvězdy?

Omlouvám se za přiblblej dotaz. Ale za pomoc budu rád...

Parkovací polohu můžeš mít libovolnou, takže je to jedno.