Astronomické fórum

Čtu to, ale lepší zpětnou vazbu by ti dalo uveřejnění na portálu, kde chodí víc lidí, tedy alespoň pokud jde o zobrazení článku. Nejlepší zpětnou vazbu dává dnes asi Kosmonautix.cz. Tam ti lidi i napíší, tady asi tolik ne. Ale myslím, že kvůli tomu ani jeden z nás články nepíšeme. Když něco píšu, dělám to jako takové procvičení se a mám pak radost, když to někdo čte.

Záujem o hviezdnu oblohu v ňom vyvolal nevšedný astronomický úkaz, ktorý nakoniec ani nepozoroval. Ako vášnivý pozorovateľ neváhal precestovať stovky kilometrov za tmavou oblohou. Na východnom Slovensku objavil čaro premenných hviezd a začal ich pozorovať z balkóna bytu.

Za svoje zamestnanie vďačí jasnej kométe a tak dnes z pohodlia domova získava cenné dáta pre fyzikov. Operátor robotického ďalekohľadu v juhoamerickej stepi ...

Zrejme už mnohí z vás vedia s kým je môj najnovší rozhovor ... Pekné čítanie!

Zoznámte sa s: operátor robotického ďalekohľadu

Je to pěkné čtení a hlavně neskutečně inspirativní. Právě Cassi mě přivedl k proměnným hvězdám a fotometrii obecně. Udělal pro popularizaci astronomie hodně moc. Znám více lidí, které nadchnul a pokračují v měření, analýze dat, hledání nových proměnných a spolupráci s profesionály. Když to tak vezmu, měl na mě přinejmenším stejný vliv, jako Jiří Grygar, jehož knihy a televizní pořady jsem hltal celý život. On ostatně Cassi pod dr. Grygarem pracuje...

Pribudol ďalší rozhovor:

Hoci vyštudoval astronómiu a začal pracovať na Astronomickom ústave na Skalnatom Plese, vtedajšia doba a jej poplatní ľudia mu znemožnili, aby sa živil svojou záľubou. A tak až po odchode do dôchodku sa mohol vrátiť k svojej záľube v plnej miere vo vlastnej hvezdárni.

Ako chlapec netrpezlivo čakal kedy sa na oblohe zjaví prvá hviezda a pohľad na prstence Saturna ho priviedol k astronómii. Astronómiu vyštudoval, ale jeho pobyt a práca na observatóriu na Skalnatom Plese trvala krátko. Potreboval uživiť rodinu a tak sa pobral preč. Bol programátor, projektant a dlhé roky pedagóg. Viac než dve desaťročia prednášal fyziku na univerzite vo Zvolene. Dnes popularizuje svet hviezd občas na obrazovkách televízie, a vo vlastnej hvezdárni často víta návštevníkov, ktorým ukazuje krásy vesmíru, doc. RNDr. Vladimír Bahýl, Csc.

http://www.skaw.sk/rozhovor-vladimir-bahyl.html

Podaril sa ďalší rozhovor, prvý na osobnom stretnutí, ja som si to nesmierne užíval. Snáď to bude dobrým čítaním:

Príbehy o vzdialených planétach ho priviedli k astronómii. Uchvátilo ho poznanie, že aj sám môže skonštruovať ďalekohľad. Hoci vyštudoval astronómiu, vzdal sa vedeckej kariéry a začal zhotovovať teleskopy. Nespokojnosť s výsledkom ho neustále poháňala ďalej, túžil vytvoriť dokonalý prístroj. Najprv len na fotografovanie oblohy, neskôr na hľadanie komét. A dokázal to. Objaviteľ prvej medzihviezdnej kométy, Genadij Borisov.

http://www.skaw.sk/rozhovor-genadij-borisov.html

Dajte vedieť, či vás to zaujalo, som zvedavý!

Stefan K píše:Podaril sa ďalší rozhovor s Genadij Borisovem, prvý na osobnom stretnutí...
Hoci vyštudoval astronómiu, vzdal sa vedeckej kariéry a začal zhotovovať teleskopy. Najprv len na fotografovanie oblohy, neskôr na hľadanie komét.
http://www.skaw.sk/rozhovor-genadij-borisov.html

zajímavý rozhovor s originálním člověkem ! Pěkně se to čte, díky.

Pěkné,
akorát jsem nikde jednoznačně nedohledal, jak přesně vypadá konstrukce Shenker-Terebizh. To by mě zajímalo.

takže tu je schéma:

To schema mi nějak vůbec nesedí s fotografií jeho 65cm teleskopu.

Priložená schéma je o teleskopoch GENON a GENON Max, 65-cm teleskop je typu Hamilton. Preto to nemôže sedieť.

To je asi v pořádku. Toto schéma mají 20 a 30cm Genon a Genon Max. Ta 650-ka má být typu Hamilton.

Samozrejme, publikovaný rozhovor potešil.

Taká otázka. Aký zmysel má takáto komplikovaná optická konštrukcia napr. voči svetelným ďalekohľadom typu Newton? Pri tom centrálnom zatienení sa zníži svetelný tok odhadom tak o 1/3. Ešte by som to chápal, ak by to bolo navrhované na fotenie bodových zdrojov. Ale tento prístroj je predsa podľa článku určený na plošné objekty. Ten výsledok musí byť v takomto prípade porovnateľný s menej svetelnými a hlavne jednoduchšími konštrukciami. Jediné, v čom by mohla byť výhoda, vidím v absencii difrakčných obrazcov. Má to ešte aj nejaké iné výhody?

Ale pro bodové objekty nezáleží na světelnosti - naopak, při menší světelnosti méně vadí světelné znečištění pozadí, méně se projevují vady a dosah při daném průměru je vyšší. Naopak, pro plošné objekty je potřeba za dané - a nutně krátké expozice kvůli pohybu komety - co nejsvětelnější objektiv ( viz reciproční zákon ). Ztráty bych neřešil, (30% vnitřního průměru představuje snížení plochy o 9%)

To že pri bodových objektoch nezávisí na svetelnosti, som myslel, že som to jasne vyjadril v mojom príspevku. Vidím, že asi nie.

Obávam sa, že sa celkom nechápeme. Tých 30% nie je centrálne zatienenie. Tie ďalekohľady majú svetelnosť 1:1.5 a centrálne tienenie je 50% ("Коэффициент центрального экранирования по диаметру - 0.50" viz Астрономический научный центр - Телескоп GENON Max). Z tých rozmerov bude tvoriť už len tá plocha 25%. Nejaké % k tomu ešte pridá strata prechodom cez korekčné dosky (preto som odhadoval tých ~30%).

Tady u těch přehlídkových systémů jde spíš o maximální velikost rovného zorného pole a světelnost, aby šel použít co největší detektor a zobrazil se co největší úsek oblohy a aby přehlídka šla svižně.

Vzhledem k tomu, že velké senzory mají i velké pixely (klidně i 12um třeba v případě ještě zaplatitelného a oblíbeného 37x37mm KAF9000 použitého v mnohých dostupných kamerách), nehraje se tolik na minimalizaci spotu (když se podíváš na některé spotdiagramy těch přehlídkových soustav, tak se jedná klidně o hodně jednotek až nižší desítky um). Důležité jsou vysoké světelnosti (a tím se rozhodně nemyslí f/4 ale spíš třeba f/1.4 ) Proto jsou ty soustavy většinou složitější kombinace zrcadel a čoček.