Hvězdy ve dne?

KpS · #31

Adaptace spíše jen na šero. I ve stometrovém komínu nahoře s pětimetrovou dírou, když se podívá nahoru, svítí tam -16 mag.

Homer · #32

KpS : jistě, nicméně jsou to pořád dvě různé situace a nelze je jednoduše srovnávat. Komínem, studnou či věží pozorujeme malý výsek oblohy adaptovaným zrakem ( ano, souhlasím že nikoliv na tmu - to jsem se upsal...) a v kategorickém vyloučení možnosti vidět něco víc než jen oblohu, či v nejlepším případě Venuši či Jupiter, bych byl přece jen opatrnější.

Možná podobně, jako jsou celé kluby experimentátorů v archeologii, kdy pokusníci zkouší kácet stromy kamennými sekerami, obdělávat políčka parohy a pod, aby zjistili, co skutečně bylo možné a co ne, bylo by zajímavé ověřovat v praxi i takovéto situace. Tím nikoho nenabádám lézt na stometrové komíny a spouštět se jimi dolů

. Ostatně to by bylo jednodušší prolézt odtahovými kanály od kotlů a podívat se nahoru...

jezevec · #33

Neviem si ale predstavit ze by bolo vobec nieco vidno z hlbokej studne ci kominu. Oko ma nejaky dynamicky rozsah tak ako fotak, a jedine co by bolo mozno vidno hore po adaptacii oka na sero tak biely oslepujuci kotucik.

Homer · #34

Šedá je teorie, zelený je strom života. Já bych to přes všechnu teorii nezavrhoval. Osobně jsem se nikdy z komína, studny ani chladící věže nedíval a tak si říkám, že svědectví lidí, kteří na rozdíl od nás si toto mohli vyzkoušet, nemusí být nutně všechna lživá.Chtělo by to jednoduše vyzkoušet...Jen mne mrzí, že jsem se na to nestihl ve svém mládí zeptat svého otce kominíka, který tovární kotelny čistil pravidelně...

Regulus · #35

lze pozorovat ve dne pouhým okem Venuši neb i Jupiter,Jak je to s tím Jupiterem, viděl jej tu někdo na vlastní oči ve dne?

vagascan · #36

Z komína som sa pozeral.... čistili sme komín a do otvoru na spodku komína sme vložili zrkadlo a kukal na "štvorec".. videli sme krásnu modrú oblohu jasné že bez hviezd. Výška komína cca 5 - 6 m.

KpS · #37

Při pohledu na denní oblohu je světla vždycky dost. Problém vidět hvězdy spočívá v kontrastu. Vezmu orientačně plošný jas oblohy -5,7 magnitudy na čtvereční minutu (3,2 mag/arcsec^2). Skutečná hodnota ovšem závisí na výšce Slunce nad obzorem, na výšce pohledu, na úhlové vzdálenosti pohledu od Slunce a na čistotě atmosféry.

Měsíc v první čtvrti je vidět dobře. Má magnitudu -10, jeho průměrná plošná jasnost je -3,6 mag/arcmin^2. Je tedy 7x nižší, než plošná jasnost okolní oblohy. Atmosféra je mezi námi a Měsícem, světlo se sčítá a Měsíc se jeví plošně o 14% jasnější, než okolní obloha. Těch 14% oku stačí a umožní jeho viditelnost. Venuše s magnitudou -4 zaostřená dobrým zrakem bude mít plošnou jasnost cca -4 mag/arcmin^2, o něco víc než Měsíc. Když ji zaostříme, září až se divíme, proč jsme ji neviděli hned.

Šedá teorie, cifry jen ilustrační, ale šly by upřesnit. Jakmile je však třeba zahrnout i vlastnosti oka a vidění, vše je o řád složitější.

Habl · #38

Jedná se pro oko o tzv. Webrův kontrast tj. poměr jasů mezi pozorovaným jasnějším difuzním objektem s jasem rozptýleného světla denní oblohy. Ten prahový poměr vyjádřený v magnitudě je pro neozbrojené oko cca 1,3/1... U Jupitera by to stálo za pokus při výšce Slunce nad obzorem cca 5° a při vhodné opozici s mag. -2,6. Venuši jsem již viděl okem na denní obloze...

Habl

Homer · #39

Já neříkám tak ani tak - ale na má slova dojde

.
Ale vážněji, pokud by zde někdo měl možnost to vyzkoušet, nikoliv ale koukáním do komína, protože to není náš modelový případ, ale pozorováním ze studny, velkého komína řekněme zčásti adaptovaným zrakem, ať zde podá informaci. Buď se najde další, kdo uvidí hvězdy na denní obloze, nebo naopak.
Osobně se chystám kopat studnu až za několik let, třeba bude někdo rychlejší...

daghtus · #40

Som si skoro isty, ze studna nic neriesi; v podstate neverim ani kominu. Kazdopadne za vyskusanie clovek nic neda. Dajte vediet.

#41

Taky to můžete zkusit z Macochy, geometrie bude dost podobná studně, jen v trochu větším měřítku.

Homer · #42

Na dně Macochy jsem byl, dokonce jsem ji v nejhlubším místě i slanil, ale ke studni nebo kondenzační věži bych to nepřirovnával. Nicméně potvrzuji, že jsem z jejího dna žádné hvězdy neviděl - leda ty, které se mí míhaly před očima z toho slaňovacího adrenalínu

.

KpS · #43

Uvedl jsem několik argumentů, proč žádný komín, studna, propast, nebo chladící věž nepomůže. Pohled nahoru adaptaci na šero okamžitě zruší a navíc, zde nejde o to zahlédnout slabé světlo hvězd. Obloha září i v té čtvereční minutě, kde trochu přispěje i hvězda. A ještě jeden argument. I kdybychom seděli ve studni od rána do večera, kolik že těch hvězd řekněme do druhé magnitudy naším zorným polem vůbec projde? Na druhou stranu ovšem žádný z těchto argumentů není argumentem proti experimentování.

Homer · #44

Já těm argumentům od začátku rozumím. Nicméně exituje mnoho lidí a mnoho studní, které se kopou nebo čistí. Postačí zde několik svědectví a bude alespoň načas po pověstech - anebo nebude...Jako děti jsme se koukali do prázdných trubek, které nebyly nijak vyčerněny. Musím potvrdi (možná subjektivní ) vjem, že pohled na totéž místo bez trubky a s trubkou byl odlišný. Budu to muset někdy zase zkusit

-

KDan · #45

Přece jenom je zde ale skepse na místě, člověk by fyzice trochu věřit měl. Kolik svědectví by důvěryhodně "přehlasovalo" fyziku?

To je podobné, jako kdybych tvrdil, že možná existuje perpetuum mobile, neboť mi někdo kdysi vyprávěl o tom, jak ho viděl v pohybu. Jenže zákon o zachování energie je příliš elementární záležitost, tak by se toto "pozorování" za pravděpodobné nepovažovalo. Dotyčný mohl mít klidně i pravdu v tom, že viděl něco se hýbat, jenže to něco nemohlo být perpetuum mobile.

Klidně někdo mohl už za dob Aristotelových ze studny vidět Venuši, jen se musel nacházet trochu blíž rovníku - a stejně klidně mohl Venuši považovat za hvězdu. Je přece docela možné, že člověk, zabývající se projektováním a kopáním studní nebo stavbou komínů není kovaný astronom a neuvědomí si, že vidí Venuši a ne "hvězdu".