Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

[Honza Ebr (honza42)]

1) Jsou tedy nějakým způsoben ovlivňovány gravitací či časoprostorem?


Samozřejmě, jako všechno. V gravitačním poli světlo normálně "zahýbá", jen díky jeho rychlosti o dost míň, než třeba šutr.

[Jak to je?]

Samozřejmě, jako všechno. V gravitačním poli světlo normálně "zahýbá", jen díky jeho rychlosti o dost míň, než třeba šutr.

A je tu nějaký důvod, proč by nemohlo znatelně zrychlit, například vlivem hodně veliké gravitace?

[stana85]

Důvodem je Teorie relativity. Doporučiji zagooglovat

[skeve]

Dnes jsem sledoval na stanici National Geographic pořad o vzniku naší rodné hroudy a zaujala mě tam jedna věc. Vím, že naše rodná planeta vznikla postupným sloučením prachových častic a větších objektů, z disku, který rotoval okolo našeho Slunce, až se utvořila do dnešní velikosti. Vím, že k sloučení došlo v důsledku gravitace, ale zajímá mě, co způsobuje, že tak malé částice, jako je prach a i větší kameny mají dostatečnou gavitaci, aby se mohli sloučit a utvořit mnohem větší tělěso. Chápu, že dostatečně velké těleso už je natolik hmotné, aby začalo přitahovat jiná tělesa, ale u tak málo hmotných těles, z nichž vznikla naše země je mi to záhadou. Jsou snad nějaké elementární částice, která způsobují natolik dostatečnou gravitaci, aby toto bylo možné? A nebo jdu na to špatně a správná odpověď je někde jinde? Dík za odpověď Miloš.

[Boramyr]

A je tu nějaký důvod, proč by nemohlo znatelně zrychlit, například vlivem hodně veliké gravitace?
Sice nejsem žádný fyzik, ale dovolím si k tomu něco napsat :

Jediný "důvod" je vlastní fakt, že to nikdy nebylo pozorováno. Za celá staletí moderní fyziky a tisíce nejrůznějších experimentů vše nasvědčuje tomu, že rychlost světla ve vakuu konstantní je.
Často se říká, že teorie relativity "zakazuje" čemukoliv s klidovou hmotností této rychlosti byť jen dosáhnout. Myslím, že to je trochu zavádějící. Rychlost světla ve vakuu, jakožto konstantní mez pro rychlost čehokoliv, co má energii, není důsledek relativity. Naopak je to předpoklad, z jehož platnosti teorie relativity vychází. To, že jde o nejúspěšnější fyzikální teorii všech dob, která už sto let výborně funguje a i prakticky slouží, nasvědčuje tomu, že ten předpoklad je správný.

skeve :
Tohle by to snad mohl někdo z místních odborníků vysvětlit pořádně, ale osobně bych si to představoval asi tak :
S úvodní kondenzací nebude mít gravitace nic společného, meziatomární síly jsou mnohem silnější a nejdřív půjde něco podobného, jako je tvorba sněhových vloček či krup. Ty se pak mohou při náhodném setkání slepovat a tvořit větší objekty. Ty sice stále nebudou mít bůhvíjakou přitažlivost, ale příroda má milionů let nazbyt. Myslím, že představa, že prachové zrnko, či půlkilovej kus ledu něco "přitahuje" není moc dobrá, i když je správná. To spíš se v těch ohromných miliardách kilometrů prostoru se všemi takovými kusy a kousky vyskytne oblast, pěkných pár milionů kilometrů velká, která bude náhodou trochu hustější. Taková oblast, kombinovanou přitažlivostí celého svého obsahu pak bude mít tendenci se pomaličku smršťovat a dál koncentrovat. Nakonec vznikne spousta těles, která jsou dost velká, aby i při mírnějších srážkách držela pohromadě a mohla dál růst. Tak nějak přibližně se nejspíš dojde až k planetám. Jaká je konkrétní dynamika takového procesu je asi hezká otázka a nepochybuji, že spousta počítačů se dnes žhaví ve snaze to celé namodelovat i s pozdějším vývojem.

Mimochodem, nejmenuje se tohle téma JEDNODUCHÁ otázka?  :D

[skeve]

Boramir:
Tahle teorie mě napadla taky, ale co když, a teď asi na většině tvářích vyvolám usměv, vznikli v našem protoplanetárním disku vlivem nestability hmoty víry,které rotovali společně s diskem okolo slunce, a ty měli za následek vtahování hmoty do jejich středů a následkem toho se mohli častice začít v jejich středu spojovat do větších celků. Ty už by měli dostatečnou hmotnost na přitahovaní okolních objektů.

[MartinZ]

možná by jsi si měl uvědomit, o jaké prostředí se jedná a zapomenout na pozemské víry. Proč by měl nějaký vír přitahovat ostatní tělesa více než stejná hmota v klidu? (tedy pokud by se ten vír neotáčel nějakou extrémní rychlostí a tak si výrazně  zvyšoval svojí hmotnost, ale potom by mě zajímaly ty vazbové síly v tom víru.)

[Boramyr]

Problém osobních teorií je v tom, že prakticky vždy vedou k nesprávným představám. Pokud člověk není špičkový odborník a jeho teorie nemají posouvat hranice vědy, dojde spíš k tomu, že objevuje ameriku, nejlépe někde na poli u Brna.

Nejlepší je :
A) Počkat na skutečného odborníka
B) Něco si přečíst. Dobrý základ bývá wikipedie v angličtině, ale i ta česká obsahuje slušné články, pokud není téma příliš odborné.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vznik_a_v% ... D_soustavy

Pokud bys chtěl vážně uvažovat o formování planet (a vlastně prakticky o všem kolem gravitace a pohybu v ní), tak první co musíš opravdu pochopit a dobře promyslet jsou pohybové zákony. Setrvačnost, zachování hybnosti, Kepler atd... pak člověk zjistí jednu zásadní věc : 98% toho co viděl ve sci-fi filmech a 50% populárně naučných vizualizací jsou do nebe volající pitomosti, které jen vytvářejí naprosto nesprávné představy. Takové ty černé díry jako všepohlcující víry, nebo vesmírné lodi manévrující po vzoru letadel atd...

Například to, že zhušťující se oblast v obíhajícím disku malých tělísek začne jako celek rotovat, by mělo vyplynout ze zákona zachování hybnosti. Do detailů se nechci pouštět abych neplácal blbosti. Jak říkám, nejsem fyzik.

[Jak to je?]

Jak se vůbec zjistilo že země je z prachu který se vznášel okolo slunce?

[nou]

v tom odkazovanom clanku je odkaz na clanok presne o tomto http://cs.wikipedia.org/wiki/Historie_h ... D_soustavy treba len citat.

[Vlastimil Vojáček (máčka)]

A nebo zde jsou odkazy na clanky o vzniku slun. soustavy od Miry Broze, ktere vysly v Povetroni: http://sirrah.troja.mff.cuni.cz/~mira/f ... ych_teles/
v odstavci "Starší materiály k přednášce (z roku 2007)"

[skeve]

Děkuji za odpovědi a za odkazy na články.

[jaras]

Dobrý den.Před nedávnem sem si koupil dalekohled CELESTRON POWERSEEKER 114/900 EQ.Po vložení okuláru 20mm a kouknutí je obraz 45 stupňů šikmo.Dalekohled sem převážel autem a asi dostal ránu.Obraz byl stranově i výškově v pořádku.Dá se to nějak nastavit?Díky za rady.

[michal.b]

To je u newtonu normalni (schvalne si podivej jak se uvnitr dalekohledu to svetlo odrazi a zkus si predstavit co to dela s orientaci obrazu). Na obloze to nicemu nevadi.

[jaras]

Děkuji za radu.Už to začínám pomalu chápat.Stačí dát okulár rovnoběžně s podlahou a obraz je teď v pořádku.Používám okulár vzpřimující obraz na pozemní pozorování.