Astronomické fórum

MMys napsal: Když se dívám na Tvůj snímek, myslím si totéž, co ty.

Velikost rozostření neostré masky totiž nesmí být moc velká, pak totiž netahá ze snímků detaily, ale vyrábí artefakty a věci, co tam nejsou. Při doostřování musí být poloměr masky velmi malý, srovnatelný nejvýše s velikostí zvýrazňovaných detailů.

Dík za posouzení mé otázky. Dostal jsem se k PC znovu až teď. Používal jsem radius rozostření kolem 3 px. Zkusil jsem teď i 1,5 px a pokles v jasu tam při silném zesílení stále je. Ovšem právě to zesílení převrací proti střední hodnotě chod věcí. Můj původní optimismus skutečně nebyl příliš na místě. Hlavní závěr pro mne je, že získat z nasnímaných snímků maximum v nich skryté informace je úloha skutečně nelehká. To platí ovšem pro každý průměr použité optiky.

Ahoj. Mám snímek Měsíce a na něm odlesk (nebo je to jiná vada?) Neznáte někdo postup, jak to odečíst, aby zůstal jen čistě Měsíc?

psmolly napsal: Ahoj. Mám snímek Měsíce a na něm odlesk (nebo je to jiná vada?) Neznáte někdo postup, jak to odečíst, aby zůstal jen čistě Měsíc?

Tohle neni zadny odlesk, ale evidentne hoodne preexponovana osvetlena cast Mesice. Obavam se ze tady neni zadny jednoduchy zpusob jak se jej zbavit. Neco by slo ziskat skladanim snimku s ruznou expozici a to by jsi je musel mit... ;)

KpS napsal:
Zkusil jsem teď i 1,5 px a pokles v jasu tam při silném zesílení stále je.

Sam jsem pouzival nejcasteji (na denni snimky) hodnotu radius pro USM doostrovani okolo 1,5 pixelu a miru okolo 100% (pak jsem to jeste finalne ladil prolinanim s nedoostrenym nebo dokonce rozostrenym snimkem v jine vrstve).
Nedavno jsem si ale nekde precetl a od te doby i parkrat uspesne aplikoval radius 0,3-0,5 a miru 400%. Stoji to rozhodne za vyzkouseni...

Vabra napsal:
Sam jsem pouzival nejcasteji (na denni snimky) hodnotu radius pro USM doostrovani okolo 1,5 pixelu a miru okolo 100% (pak jsem to jeste finalne ladil prolinanim s nedoostrenym nebo dokonce rozostrenym snimkem v jine vrstve).
Nedavno jsem si ale nekde precetl a od te doby i parkrat uspesne aplikoval radius 0,3-0,5 a miru 400%. Stoji to rozhodne za vyzkouseni...

Takový postup je určitě vhodný pro doostření (zvýraznění) detailů, které jsou konec konců nějak vidět i bez toho. Při osmi centimetrech průměru a použité projekci má Airyho disk průměr 3,4px a USM pod 1,5px je bez efektu.
U druhého snímku jsem použil dekonvoluci. Výsledek by určitě byl lepší, kdyby šlo využít Titan a to pro každý snímek zvlášť, ale při těchto časech je mimo dosah LPI. Snímky planet tak malým průměrem (už se těším na větší) beru spíše jako seznamování se s grafickými programy.

Ahojte vsetci, ja by som potreboval poradit. Mam neake snimky co som vcera nafotil s 30 sekundovymi expoziciamy a dnes mi dal za ulohu moj kamarat aby som ich naskladal na seba, No a problem je v tom ze som to nikdy nerobil. Prosim vas vsetkych neviete mi poradit ako a v akom programe to urbit???

Za odpoved vopred dakujem

Ahojte vsetci. Potreboval by som poradit. Vcera som nafotil neake fotky, kometa, hviezdokopy, galaxia.... s 30sekundovymi expoziciami. Dnes mi kamarat hovoril aby som ich spojil, naukladal na seba, No a problem je v tom ze som to nikdy nerobil. Prosim vas vsetkych nemohli by ste mi neako poradit? Ako to urobit a v akom programe?

za odpoved vopred velmi pekne dakujem.

spider.hst napsal: Ahojte vsetci. Potreboval by som poradit. Vcera som nafotil neake fotky, kometa, hviezdokopy, galaxia.... s 30sekundovymi expoziciami. Dnes mi kamarat hovoril aby som ich spojil, naukladal na seba, No a problem je v tom ze som to nikdy nerobil. Prosim vas vsetkych nemohli by ste mi neako poradit? Ako to urobit a v akom programe?

za odpoved vopred velmi pekne dakujem.

Ahoj Na složení více expozic je dobrej Registar (hvězdy galaxie ,DSO.) A na ložení snímků komet planet je dobrej Registax.

Já bych začátečníkovi doporučil spíš DeepSkyStacker - narozdíl od Registaru je zadarmo, je plně automatický a v návodu na webových stránkách se dočteš i něco o teorii astrofocení (tedy, pokud umíš anglicky).
http://deepskystacker.free.fr/english/index.html.

Snad to tady nebude moc OT :). Zkusil jsem udelat strucny navod, jak udelat v registaxu snimek z videosekvence. Kouknete na to a napiste mi prosim, jestli tam nemam nejake blaboly. Dik :)
http://astrosnimky.astronomie.cz/postupy/postupy.php

pokračování ze sekce Snímky - M11
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/YaBB.pl?board=snimky&action=display&num=1182047976&start=1
------------------------------------------------------
sajmon:

Vidim, ze zatim nemas s programy moc zkusenosti. Doporucuju ti moc neprekombinovavat ruzne programy, protoze to obvykle k nicemu nevede.

Zacni takto:
Zpracovanim jednoho-jedinneho snimku, za pomoci photoshopu, bez darku a flatu. Zda se mi totiz, ze mas naprosto spatne provedeny stacking - snimek je totalne prepaleny (moc svetly, zrejme si pouzil scitani misto prumeru).

Ukazu ti jeden ukon, ktery vede obvykle k 80% celkoveho vysledku, a to: vyvazeni barev.
[je to sice M13, neni to 100% podle mne, ale pro inspiraci to staci]



1) spravne zaostrit a proexponovat snimek:
- pri F/4 je expozice napr. 5 minut
- pri F/5 je expozice cca 8 minut (pro stejne prokresleni)
- pri F/8 je expozice uz 20 minut (aby byla stejna jako na F/4)

2) ukladat snimky do RAW

3) otevrit jedinny snimek (pro zacatek staci, kvuli zavedeni jinych chyb)

4) otevrit jej "default", pouze vypnout vse, co je AUTO a vypnout odstraneni sumu a zaostreni

5) otevre se mirne zluty/cerveny snimek, jak je na prvni pozici

6) jako prvni nastavuji urovne svetel (Levels - kapatko napravo 2x poklepat), zde vybrat vhodnou bravu a jas. Potvrdit a ukazat kapatkem na nejsvetlejsi cast hvezdokupy (zmizi cerveny odstin jasnych hvezd). Mozna budes klikat vicekrat, nez se ti to bude libit. Vysledek je prostredni obrazek.

7) provest totez se stiny (obrazek dole, levels-kapatko vlevo, dvojklikem vyberes vhodnou barvu pozadi, potvrdit). Pak kapatkem kliknes na pozadi (nejtmavsi cast). Pozadi misto oranzoveho dostane lehce namodraly nadech.

Toto je podle mne zaklad, ktery budes delat vzdy. Az jej zvladnes, muzes pristoupit na odecitani darku, flat, stacking, doostreni, prace s krivkami jednotlivych barev.....

PS: Pamatuj na to, ze po stackingu musi vysledny snimek vypadat jako jeden originalni, pokud ne, delas neco spatne. Jedinnym plusem stackingu je pokles sumu.


HonzaS

Ahoj Biba,
ďakujem za lekciu. Mám ovšem aj ten problém, že v manuáli DeepSkyStacker sa nikde nehovorí, že surové rawy si najskôr upravíš na úrovniach RGB a jasu napr. spôsobom ako uvádzaš. Programu len naukladáš Lum, toľko do počtu aj DarkFrame a FlatField-y. Sám program by mal podľa mňa/ak sú parametre nastavené asi správne??!/ spraviť všetko.
Nemám ani tvoju verziu PSh / chýba Colo picker/, resp by sa dal v inom menu to nastaviť - akože Tebou navrhované veci. Neviem, či je to pre mňa riešenie alebo sa poradiť príp. s nastavením DSStackera?
Sajmon

To sajmon:

poslal jsem ti e-mail.

MartinV

To :sajmon.
Ahoj , abych vše uvedl na pravou míru a nemistifikoval tě tak že to co jsem ti poslal v SZ tak to je úprava už složeného snímku co vypadne buď DSS nebo Registaru (v mém případě)Jinak já na celej proces úpravy používám používám - SUBRAW na odečtení df a ff na skládání snínímků používán REGISTAR a finální doladění dělám v Adobe photoshop.DSS se mi moc neosvědčil ,nevím proč možná s ním neumím ale ten postup jak jsem psal je mi příjemější. ;)

Ten vzhled sajmonova snímku mi něco připomíná.

Jen bych dodal, že když jsem se učil zpracovávat snímky (což stále neumím), klíčové pro mě bylo pochopit, jak funguje histogram. Lze to najít na mnoha webových stránkách a v mnoha formách. Ale stačí vědět, že histogram udává počet pixelů (na svislé ose), využitých danou úrovní jasu (vodorovná osa). Pak se hned objeví jedna jeho zrádnost, studujeme-li ho v lineárním měřítku (na svislé ose): Fotíme-li bodové objekty, je počet "jasných" pixelů tak malý, že informaci o expozici hvězd či celé hvědokupy v takovém histogramu nevidíme (protože v případě např. 8Mpix fotky patří skoro 8000000 pixelů pozadí, a pár tisícovek pixelů patří z pozadí vylézajícím hvězdám). Takže jediné, co vidíme, je histogram pozadí snímku - a to, co nás zajímá především, vidět na první pohled není.

Když jsem si tohle hned neuvědomil, upravil jsem fotku podle "nejlepšího svědomí" po barevném vyvážení tak, že jsem ten černý úzký hrbol (viz histogram na ukázce HonzyS) roztáhnul přes celý rozsah úrovní (černý bod jsem nastavil tím příslušným spodním trojúhelníčkem na začátek hrbolu zleva a bílý bod jsem nastavil podobně na konec toho hrbolu zprava) - a pak už jsem jen koukal na nepodařený výsledek.

Informace o hvězdných objektech totiž v histogramu není vůbec vidět, a proto nastavit tímto způsobem bílý bod v mnoha případech nejde, zatímco s černým bodem takto ve většině případů zacházet můžeme.
Píšu o tom jen proto, že výsledek sajmonovy fotky mi připadá známý - dopustil jsem se ho při pokusech několikrát taky.

Proto je dobré nastavovat bílý bod pomocí kapátka a pomocí vybravého objektu, v tomto případě vybrané vhodné hvězdy. Když zdánlivě nepotřebnou část histogramu ořízneme (protože tam nic nevidíme; počty využitých pixelů jsou příliš malé), budou hvězdy na výsledném snímku beznadějně "přepálené".

Z toho také plyne, že histogram, třeba ten na displeji foťáku, není vševědoucí: Když expozicí totálně přepálíme rozměrově malou ale hustou hvězdokupu, všechno se nám podle histogramu může jevit v pořádku - přepálení rozhodně v lineárním histogramu neuvidíme!