Astronomické fórum

Zaujal mě výpočet pro různé dalekohledy a kamery s ohledem na expozici. Někomu by to mohlo usnadnit výběr dalekohledu nebo kamery, pokud ten výpočet je správný. Zaujaly mě ty velké rozdíly v expozicích pro stejný výsledný obraz určité oblasti na obloze. Samozřejmě je potřeba vše posuzovat i s ohledem na velikost zorného pole apod. Pokud v tom bude nějaká bota předpokládám, že to MMys nebo Milan posoudí.

Příklady jsou z těchto stránek, předpokládám, že expozice jsou závislé na parametrech kamery jako je QE apod.

https://starizona.com/tutorial/equivale ... alculator/

Tabulka ukazuje rozdíl expozic proti referenčnímu dalekohledu. Referenční dalekohled 100 mm ohnisko 500 mm expozice 240 s.

Průměr dalekohledu/Ohnisko/Kamera/Expozice L
100 mm / 600 mm / ASI1600 / 346 s
100 mm / 400 mm / ASI1600 / 154 s
100 mm / 600 mm / Atik 16200 / 148 s
100 mm / 400 mm / Atik 16200 / 66 s
100 mm / 600 mm / Atik 460EX / 182 s
100 mm / 400 mm / Atik 460EX / 81 s

Při stejném dalekohledu a různé kameře bych počítal pouze poměr ploch pixelů. U ATIK 460 vs ASI 1600 je poměr ploch 1,42 x ve prospěch ATIKu. V tom poměru tedy kratší expozice pro ATIK . A pokud se zohlední rozdlí ve spektrální citlivosti pro vlnovou délku třeba H-alfa, pak je ten poměr 1,9x.Což odpovídá tvým hodnotám, zrovna tak jako peměr F600 vs F400. O absolutních hodnotách se můžeme dohadovat podle lokality, filtrů ...., ale při stejných hodnotách, jsou ty poměry, jak máš v tabulce, bych řekl, že O.K.
A další věc, kterou do toho lze vnést, je rozdílné binování podle typu kamer

Zrovna u té ASI1600 je binning 2x2 vhodný díky většímu rozlišení kamery a malým pixelům. Někdo dělá L v plném rozlišení a barvu pak bin 2x2.

Zajímavé porovnání třeba u stejného dalekohledu a různých kamer - ASI 1600 a Atik 16200, kde při stejném rozlišení kamer je potřeba u Atiku méně než poloviční expozice, díky parametrům čipu.

Ona to stejně není úplně pravda, protože se tam vůbec nebere v potaz několik věcí. Počítá to zjevně pouze čas potřebný na ekvivalentní střední hodnotu jasu v ADU. Maximálně v jednotlivých RGB pásmech.

Bohužel to nebere v potaz vyčítací šum kamery, a charakter objektu. Což je zcela zásadní. Pokud budeš fotit LRGB objektů s víceméně spojitým spektrem, a na nějaké průměrné či horší obloze, tak to bude celkem přesně odpovídat, protože ve snímku dominuje fotonový šum oblohy+objektu, a vyčítací šum je proti tomu většinou zanedbatelný.

Pokud ale budeš fotit na špičkové obloze, nebo úzkopásmo, tak vyčítací šum bude mít veliký vliv na výsledek. S kamerou s nižším vyčítacím šumem ti stačí na snímek se stejným poměrem S/N kratší čas. A to podle mě ten script nezohledňuje (ono to ani pořádně nejde, to bys ještě musel zadávat jas oblohy, nebo střední hodnoty a rozptyly nějakého referenčního snímku).

Zjevně je to pouhý přepočet, beroucí v úvahu průměr a světelnost, velikost pixelu a QE kamery + možná charakteristiku filtru, asi nějakého idelálního R,G,B. Ale zajímavé, a představu to dá.

Přesně tak základní představu to dá, následně se dá čas expozice ještě více přiblížit tímto kalkulátorem, jenže to už je potřeba mít kameru doma nebo od někoho snímek .

https://starizona.com/tutorial/ideal-ex ... alculator/

Ze staré stránky starizony jsem svého času stáhnul ten Javascript který to počítá, on opravdu bere do úvahy pouze světelnost soustavy bez ohledu na refraktor nebo reflektor, velikost chipu a QE pro jednotlive barvy, žádné jiné parametry kamery tam zohledněny nejsou.

Ono ani jiné údaje nelze moc používat. V podstatě se počítá v těchto skriptech s luminancí , parametry dalekohledu = průměr , ohnisko ( a je přeci jedno jestli refraktor či reflektor), velikostí pixelu. To přeci stačí .Samozřejmě předpoklad je , že fotonový šum pozadí je dominantní- což pro luminanci bude asi platit ve velké většině případů. No a pak jsou ty výsledky slušně porovnatelné. Který parametr ti tam chybí-pro orientační výpočet ?

Mě žádný, naopak docela dost mi to pomohlo při výběru kamery. Jenom jsem napsal co skript počítá, kdyby to někoho víc zajímalo.