Astronomické fórum

Teda to to uteklo. Ani jsem nezaregistroval nový měsíc. Je to krásná hloubková fotografie a byla by škoda ji takhle nevyzdvihnout!

(nakonec tedy se i vyřešil onen problém s Omegou a Trifidem :D)

Lukáši, vskutku skvělá fotka, od té doby co máš novou kamerku, ti to jde nějak náramně  ;)

Pavel.

Lukáši, vskutku skvělá fotka, od té doby co máš novou kamerku, ti to jde nějak náramněWink

to GaP:

Děkuji Pavle za pochvalu. Vážím si toho od Vás ostřílených matadorů!!!

L.

LuKo78: gratuluji, urcite jsi zaujal i nevsednim objektem a netradicnim postupem a jak jsi sam napsal, je to prvni fotka se kterou jsi tak nejak spokojen (vidim to i u sebe, ze uz se mi tez prvni vlastovky dari "vyrabet") a ja Ti muzu jen rict, ze Ti blahopreji a jsem za tento originalni snimek rad :-)

Gratuluji Jiřímu Linetovi!!!

za vítězný snímek měsíce září 2009.
Opravdu člověk někdy začíná přehlížet tyto známější objekty a myslí si, že musí stále něco víc a víc hledat.

LuKo78 ;)

Detaily tam má Jirka skvělé, ale ta kompozie by nezaškodila příště víc zvážit. Zasloužené umístění za zajímavý pohled na M110.

P.S. MMys mohl bys vzkázat do vašich řad, že by bylo hezké si prohlédnout červencové popř. i srpnové fotky? Co znamená to 2 měsíce zpět - srpnové na začátku listopadu? Koho to proboha napadlo? Nevšiml jsem si, že by úroveň soutěže měla utrpět, kdyby na začátku října byly zveřejněny fotky za srpnové kolo. Buď tak laskav a informuj ostatní, zda si nechtějí pro změnu toto odhlasovat.

Je to jak píšeš, je to s dvouměsíčním zpožděním. Srpnové tedy budou skutečně na začátku listopadu a předpokládám, že se tam teď co nevidět objeví červencové.

Info přepošlu ostatním, o výsledku si ovšem nejsem jistý.

Díky, já už to asi zmotal i pod tím dojmem, že po těch letech to snad už nikdo stejně neřeší a je jedno, kdy to tam zveřejníte :)

Díky, já už to asi zmotal i pod tím dojmem, že po těch letech to snad už nikdo stejně neřeší a je jedno, kdy to tam zveřejníte :)

Nevím jestli řeší, ale vadí! Taky jsem si myslel že aktualizace bude svižnější, ale tak před dvema měsíci jsem se divil, proč je poslední aktualizace půl roku zpětně! Mě osobně tento laxní způsob vadí a řekl bych, že musí zákonitě snižovat kvalitu této soutěže. Jednou jsem psal, že bych raději poslal snímek do ČAM než do AAM, ale díky laxnosti je tomu právě naopak. Rád bych si prohlídl aspon v tom samém ročním období došlé snímky, ale když je léto a jsou zde snímky ze zimy to je i na mě moc.

Chlapi, ja nerozumiem čo stále riešite v súvislosti s ČAM. Máte predsa svoju druhú súťaž s pravidlami aké ste chceli, tak nechajte ten druhý projekt jeho autorom, nech ho robia ako uznajú za najlepšie. ;)

Já bych je Tomáši jen nehájil. Např. když se 5.10. zeptám, proč tam nejsou červencové fotky vidět, je to zcela legitimní. Podle jejich pravidel tam mají být nejpozději s vyhlášením vítěze za září a já bych se nebál říct, že by tam mohly být vidět už 1.10. Pokud tam v létě chyběly fotky i více než 2 měsíce zpět, také to nebylo v pořádku. Já nebudu spokojen s nimi, protože ta práce pro soutěž by šla dělat lépe a to že máme vlastní neznamená, že oni nebudou pod drobnohledem. Narozdíl od nás jsou všude prezentováni na veřejnosti. Je třeba říci na rovinu, že toto nám nikdy umožněno nebylo, ačkoli pro veřejnost by to bylo také přínosem. Takže nevím, proč bych si neměl stěžovat? Stěžuju si od začátku a budu si stěžovat dál, dokud ta nesmyslná pravidla budou platit a dokud nebudou dodržena aspoň ta pravidla, co si stanovili.

Už jen to, že musela být založena jiná, podle mně lepší soutěž, nebo lépe řečeno dokonce opravdu soutěž je na pováženou. Nikdy jsme se nechtěli s ČAM porovnávat, chtěli jsme jen vyjít vstříc lidem, co chtějí opravdu trochu soutěžit. To že zůstalo jen u soutěže a chybí tam ta prezentace na veřejnosti mně trochu štve a přiznám to otevřeně. Ani ČAM, ani AAM teď nefungují jak by bylo třeba. Takže dokud jedna nebo druhá nebudou fungovat jak si představuji, budu tu trapně kritizovat každou kravinu.

Stejně se divím, že s tím hned na začátku lidi kolem ČAM něco neudělali a mohl být klid. prostě když chtějí něco prezentovat na veřejnosti, měli to dělat opravdu pro lidi a byl by klid.

A už dost. OK, už to nikdy kritizovat nebudu, stejně vypadám jen jako idiot a po právu. Hádat jsem se s nikým nechtěl a doufám, že mně za to nezačnou lidi nenávidět. Mám rád astrofotografii a přál jsem si jen, aby byla více vidět i ta amatérská. To je vše. Lidem z ČAM se omlouvám za předchozí výpady.

Již jsem si tohoto problému všiml dříve a stavím se na stranu MaGa.... v souč. době, v době "kosmických letů" je rychlost prezentování galerií v ČAM vskutku poomaaaalaá........... autoři soutěže to mohou vysvětlovat jak chtějí, jejich vysvětlení ať bude jakékoliv bohužel stejně nepochopím.

Myslím si, že jde přesně o to, co naznačil MaG. Nikdo nechce brát prvenství a prestiž takové soutěži jako je ČAM. Nicméně s tímto laxním přístupem by si zasloužila AAM minimálně stejnou prezentaci před veřejností jakou měla (má) dle mého názoru dnes téměř nefungující  ČAM

MaG: já si myslím, že se vůbec nemáš za co omlouvat Není přeci možné přijmout stanovisko FunTomase, že je to "jejich" soutěž - vždy bude symsluplně pouze jedna oficiální soutěž ČASu a ČAM tuto pozici obsadil - a to nikoliv nějakou volbou "nejlepší" soutěžě, ale prostě proto, že byli první, kdo tento výborný nápad dostali. Logicky je potom ČAM takovou výkladní skříní české astrofotografie, pokud je tato výloha zaprášená, nelze se divit, že si členové komunity stěžují.

Září 2009 - Galaxie M 110 (Jiří Linet)



Autor snímku: Jiří Linet
Místo pozorování: Kunčice pod Ondřejníkem
Vybavení: 29 x 8 min 800ISO; 10"NWT, ATC CCF 5A, EQ6 SS, Tv guider, Canon 30Dm
Zpracování: SubRaw, DSS, Photoshop

Je 10. dubna roku 1773 a na Paříž se snesla tma. Noc je neobvykle hezká a nebe čisté. Obvyklé kouřmo z topení, krbů a dílen, které tak rádo rozptyluje světla rozrůstajícího se velkoměsta, zmizelo. Charles Messier obrací svůj dalekohled k velké mlhovině v souhvězdí Andromedy. Nastavuje šedesáti osmi násobné zvětšení. Pozoruje jejího slabého souseda, mlhovinu objevenou 29. října 1749 astronomem s dlouhým jménem Guillaume Joseph Hyacinthe Jean Baptiste Le Gentil de la Galaziere. Obraz je úchvatně čistý a Messier ke svému údivu spatřuje další mlhavý obláček. Slabší, vzdálený od předchozího asi 35' v rektascenzi a 24' v deklinaci. Velmi se podivuje nad faktem, že jej od objevu velké mlhoviny Simonem Mariusem v roce 1612 ještě nikdo, ani on sám, nespatřil. Vždyť se nachází v tom samém zorném poli. Ještě pořizuje kresbu velké mlhoviny i s jejími společníky. Při tvorbě katalogu však tuto nejslabší mlhovinu z nám neznámého důvodu opomíjí. Ta největší dostala číslo 31, ta slabší 32. Ta nejslabší jako by ani nebyla. Do Messierova katalogu ji jako posledního člena s číslem 110 doplnil až Kenneth Glyn Jones v roce 1966. Mezitím dostala ještě alespoň číslo 205 v katalogu NGC.

I když na ni Messier pozapomněl, jedná se o mlhovinu, tedy dnes již zařazenou jako galaxii, velmi zajímavou. Dlouho, až do roku 1944, odolávala podrobnějšímu poznání. Až v roce 1944 ji Walter Baade na deskách citlivých k červené barvě pořízených 100 palcovým dalekohledem na Mt. Wilsonu rozlišil na jednotlivé hvězdy a zjistil, že je stejně vzdálena jako její obří sousedka, galaxie M 31. To však není jediná zvláštnost. Galaxie dodnes odolává přesné klasifikaci, neboť její vlastnosti nevyhovují ani typicky eliptickým galaxiím, ani někdy uváděné trpasličí sférické galaxii. Na tu je moc jasná. Její "eliptičnost" poněkud kazí minimálně 2 temná prachová mračna. A nejméně 8 kulových hvězdokup objevených v jejím halu by tam také nemělo být. Na to je zase příliš malá. A ani to není vše. Mezihvězdný plyn v galaxii na rozdíl od hvězd rotuje. Astronomové si tyto skutečnosti vysvětlují interakcí této trpasličí galaxie s obřím plynným mračnem buď v disku M 31 nebo někde poblíž. Díky této interakci zde také pozorujeme stopy nedávné tvorby hvězd. A k dovršení všeho ani nevíme přesně kolik váží. Astronomové tápou mezi 4 a 15 miliardami hmoty Slunce. Jasnost na obloze je za hranicí viditelnosti pouhým okem, dosahuje 8. hvězdné velikosti a zabere na nebi plochu asi poloviny měsíčního disku.

A právě tuto zajímavou galaxii si vybral za svůj fotografický cíl Jiří Linet. Na krásném snímku se mu podařilo zachytit nejen ji, ale i ta neposlušná temná prachová mračna a dokonce i několik z oněch osmi známých kulových hvězdokup. Na rozdíl od Messiera Jiří Linet neopomněl, že krásné nemusí být jen ty největší či nejznámější objekty, ale že se roztomilá princezna může vyklubat třeba i z opomíjené a dokonce i zapomenuté hvězdné popelky. A za to mu velmi děkujeme.

Děkuju všem co si všimli.... Jura