Ostření na letadla a ISS

Jan Češík · #1

Zdravím,
disponuji webkamerou, kterou bych chtěl zkusit zachytit letadla, případně v budoucnu i ISS.
Chtěl bych se zeptat, zda-li, když v noci zaostřím na nějakou hvězdu, bude druhý den zaostřené i letadlo. Nevím si totiž rady, jak v tom spěchu, když na focení příjde, zaostřit samotné letadlo (ISS)..

Díky za odpověď.

Jan Češík · #2

Možná by bylo vhodnější otázku položit následovně: Od jaké vzdálenosti (dalekohled - objekt) je možné s dostatečnou přesností ostřit na nekonečno? Spadají do této vzdálenosti i letadla?

#3

Už při dobře zaostřeném letadlu řekněme 30st nad obzorem jsem zjistil, že to samé ve výšce 50 a více už zase není ostré. Je to logické, ale osvědčilo se mi ostřit přímo při focení a postupným proostřením kolem roviny se sem tam nějaký snímek zadařil. Díky digitálu lze odpad jednoduše smazat...

Jan Češík · #4

Děkuju.
Předpokládám, že na ISS bude stačit zaostřit na Měsíc nebo na nějakou hvězdu. Je to tak?

MilAN · #5

Pokud budeš fotit letadla ve vzdálenosti / výšce/ přes 10 km, tak bude stačit ostření na hvězdy (Měsíc). Pohybová neostrost bude větší jak nedoostření.

Jan Češík · #6

To jsem přesně potřeboval vědět, díky.

#7

To je sice krásná teorie, ale nmusí to tak docela být. Záleží, čím a kdy budeš fotit. Poku zaostříš v noci za chladu na hvězdu a zaaretuješ to, přes den na slunci to pak nemusí sedět díky teplotní roztažnosti (tubus, objektivu, záleží z jakých materiálů jsou).

Další průšvih jsou třeba ty plechové newtony - to je možná ten jev, co popisuje MaG. Letadlo (myslím velké dopravní v obvyklé letové hladině) ve 30 a 60 stupních nad obzorem je z pohledu dalkohledu pořád nekonečno. Ale například ta vahadla co jsou v GSO Newtonech (1.5 mm plech zastříknutý do 5mm tlustého plastu s vylisovaným kulovým pouzdrem se různě prohýbají v různých zenitových vzdálenostech. Kolimace drží, ale zrcadlo se více či méně propadá, podle složky graviatce působící kolmo na podložku. Třeba u 300-ky velmi výrazně, o 200-ky nebude efekt tak výrazný. Také záleží na světelnosti přístroje a jeho hloubce ostrosti.

Nechci strašit, záleží co máš za přístroj. Jen chci říct, že u některých přístrojů prostě zaostření v noci někde v zenitu nemusí přes den vůbec být OK. (u levnějších zracdlových dalekohledů asi fakt nebude).

Pokud svítí ve dne Slunce, zkusil bych to na něj, s Baader Astro Solar folií. Ta se dává před objektiv, tudíž neovlivní zaostření-

Jan Češík · #8

Mám malou 150ku, tak bych se s tou roztažností a gravitací tolik netrápil. Folii nemám.

#9

Ta MMys poznámka o zrcadlech je na místě, přesně to zřejmě vadilo mému SCT zatímco s EDčkem je to v pohodě. Ostření ve dne je nejlepší na Slunci. Takže fólie by se šikla.

#10

Jo, 150-ka by snad měla být OK, nekouknul jsem se do profilu, co máš.

MilAN · #11

Ta MMys poznámka o zrcadlech je na místě, přesně to zřejmě vadilo mému SCT zatímco s EDčkem je to v pohodě. Ostření ve dne je nejlepší na Slunci. Takže fólie by se šikla.No, asi nevadí až to zrcadlo, jako to, že ohnisko je 2,5x větší, takže tak je to i s tím "nekonečnem" Samozřejme teplo, a roztažnost hliníku tubusu se výrazně projeví, . ale to jsou hodnoty, které lze exaktně spočítat. A pro čistou optiku, nezatíženou těmito vlivy, potom platí klasická ohnisková rovnice:
1/f = 1/f1 + 1/f2