Astronomické fórum

https://drive.google.com/file/d/1FA7wRb ... dz6AIs-Le7
vlevo reduktor, uprostřed původní kroužek z výtahu a vpravu T2 Canon kroužek

Řešením by byl nákup M48 Canon redukce, ale tím bych přišel o možnost pohodlně otáčet foťák
http://www.atc-astro.eu/eshop/fotoreduk ... nikon.html

Ja mam moj Canon napojeny na reduktor cez spominanu M48 redukciu. To otacanie nie je sice pohodlne, ale da sa na to zvyknut.

myXall píše:Ja mam moj Canon napojeny na reduktor cez spominanu M48 redukciu. To otacanie nie je sice pohodlne, ale da sa na to zvyknut.

Budu to muset udělat stejně. Redukci uz jsem objednal. Diky za reakci

Pokud je to klasická dvoudílná redukce, tak stačí vyměnit jeden šroubek a dá se to pak otáčet jednoduše.

Jsem astrofoto začátečník. Po focení jsem ještě na neupravených snímcích zjistil, že místo bodových hvězd mám malinké kroužky s černým středem. Domnívám se, že by to mohlo být špatným zaostřením a ty kroužky by mohly být Airyho kroužky. Zaostřoval jsem totiž jen podle matnice zrcadlovky. Nebo ještě něco jiného ?
Se zaostřením mám docela problém, i když mám Bahtinovovu masku. Zaostřím na jasnou hvězdu, ale pak přes matnici nenajdu focený DSO. A nebo naopak, když najdu přes okulár DSO a vyměním okulár za foťák, tak zase špatně ostřím. Nebo zaostřím foťák na jasnou hvězdu a pokouším se najít DSO pomocí pointeru, což je docela problém a ne vždy se to podaří.
Předem děkuji za jakoukoliv dobrou radu nebo odkaz na nějaké stránky.

kuzby píše:Jsem astrofoto začátečník. Po focení jsem ještě na neupravených snímcích zjistil, že místo bodových hvězd mám malinké kroužky s černým středem. Domnívám se, že by to mohlo být špatným zaostřením a ty kroužky by mohly být Airyho kroužky.

Je to určitě špatným zaostřením. A určitě nemůže jít o Airyho disk .
Je nutné zaostřit na výrazné hvězdě a objekt najít podle hledáčku nebo několikasekundovými expozicemi dorovnat.

Ahoj Kolegové,
zeptám se na rovinu.
Má smysl přejít z DSLR na CCD a ohledem na zhoršující se sv.znečistění, expoziční časy, potřebné
vybavení ke kameře, postprocessing ?
Jde o pevnou pozorovatelnu, cestování za tmou není možné. Připojení počítačů není problém.
Moc o tom nevím, tak se na víc neptám. Jde mi hlavně o to zda se to vyplatí s ohledem na výše zmíněné aspekty.
Díky
Zdeněk

Určitě kvůli kvalitnímu chlazení a lepší citlivosti v případě monochromatické verze dané kamery.

Můžu mluvit jen sám za sebe. Nedávno jsem přešel od DSLR (Canon) ke chlazeným CCD kamerám. Rozhodování bylo nelehké, vybudování trvalé pozorovatelny stálo nejen čas, a také pořízení chlazených kamer chvilku trvalo. Před pár dny jsem spáchal první úzkopásmový CCD snímek v Halfa čáře a skoro jsem až jásal, když jsem uviděl na obrazovce jeden jediný snímek (surový, bez kalibrace). Na podobnou kvalitu bych musel na DSLR exponovat podstatně déle než 10 minut. Bydlím na okraji středně velkého města, kde bohužel "oranžády" na obloze spíše přibývá. Úzkopásmové filtry si s tím dokáží poradit, ikdyž opravdová tma je o něčem úplně jiném.

Takže za mě ano, vyplatilo se.

Standa

Jednoznačně ano. U úzkopásmového snímání není co řešit, na to je DSLR nevhodná. U snímků emisních mlhovin je možné snímky přes RGB filtry, které zachycují správně barvu objektů se spojitým spektrem doplnit a vylepšit daty přes úzkopásmové mlhovinové filtry. Takhle funguju já kousek od stotisícového města.

No, a galaxie a neemisní objekty se holt musí urvat hrubou silou (časem) a zde není na místě si ty pracně získané desítky hodin expozic ještě dále mršit termálním signálem a vyšším šumem nechlazené kamery.

Samozřejmě náročnost processingu trochu naroste, ale stojí to za to. Krásná jednoduchost DSLR je paráda ně výjezdu, ve tmě. Ale pokud mám pevné stanoviště, povýšil bych na chlazenou mono kameru s filtry.

A jak začít ?
1. Výběr zařízení - velikost čipu,velikost pixelů - podle vykresleného pole rovnače, rozlišení optiky ?
2. Výběr příslušenství - filtrové kolo - filtry, jaké ?
3. Úchyt - M68 - backfocus ?
4. Software - snímací, ovládací kolo ?
Napadá mě toto :
Model G3-16200 APS-H 6mikroM
Zkuste mě nějak aspoň trochu nasměrovat.

Nevím jakou máš optiku, ale aktuálně vidím optimáílní poměr výkon/cena u ZWO ASI1600 mono chlazené.

Filtry můžeš ještě použít 1,25" s akceptovatelnou a snadno odstranitelnou vinětací. Já mám sisce Astrodony, ale ve 2" používám Baadery a taky nejsou špatné. IMHO i pro focení L kem je dobrý LPR fitr (ideálně IDAS).

MI G3 16200 je super kamera ale s cenou která už je přece jen o dost výše...

G3-16200 s externím 8-pozičním 2" je parádní kamera, já zatím nenašel nic, co by mě nějak vadilo (snad kromě vyčítací doby v nízkošumovém režimu, ale to je vlastnost klasických CCD). Provozovat jde ve všem, co má možnost používat ASCOM kameru. Nebo napřímo v SIPSu (jejich vlastní SW) či MaxIm DL, AstroArt a ještě nějakých pár dalších SW. Drivery jsou i pod Linux.
Prohneš se i za filtry, nutné jsou 2".
kamera je opravdu macek, prakticky to vede na robustní 3" výtah a alespoň 2.5 či spíš 3" korektor. S 2" korektory to dost vinětuje, a i většina 2" výtahů bude mít problém s tím kameru bez půhybu unést. Totéž platí o napojení výtahu na tubus. Nepočítej s tím, že projde obyčejný plechový Skywatcher/GSO/TS newton. Prostě to chce robustní astrograf po všech stránkách. Senzor je něco mezi APS-C a fullframe. Tedy dost velký, a rohu citlivé na křivost jakékoli komponenty v soustavě, rozkolimování.

ASI 1600 mono, chlazená s externím filtrkolem.
Koupil jsem si jako druhou kameru na úhlově menší věci (jarní galaxie a podobně) abych nemusel mít dvě různé optiky. Kamera v podstatě funguje jak má, pár drobných drobných mínusů:
-reflexy na mikročočkaách u jasných hvězd
- nepoužitelné jejich úzkopásmové filtry, doporučuji nové Baadery, nové Astronomiky a nebo Astrodony
- LRGB sada od ZWO je podle mě OK, asi tak srovnatelná s Baadery, modrý filtr možná dokonce lepší, ten můj trpěl reflexem (sice ho mám od Baadera vyměněný, zatím ale neodzkoušený).
- malé pixely, 3.8um. Takže záleží co máš za optiku a montáž. Sice to poskytne parádní rozlišení, ale taky je to náročné na kvalitu optiky, geometrickou stabilitu dalekohledu a přenost chodu montáže.
- nemá mechanickou závěrku. Na focení DF buď musíš jít do hvězdárny zadeklovat dalekhled, nebo alespoň dát místo jednoho filtru do 8-pozičního kola clonku a fotit to po tmě.
- převodník jen 12 bitů, ale to se rychle nažene vyšším ziskem + kombinací více kratších snímků obvykle maximálně do 5min. (jen ta kupa dat pro zpracování, to je masakr a chce to pořádný stroj na počítání)

ale taky plusů:
- nízký vyčítací šum, takže velmi vhodné na úzkopásmové snímání
- bleskurychlé vyčítání proti klasickým CCD
- použitenost na video a následné zpracování sekvence (Měsíc, Slunce, planety), takež skoro univerzální kamera.

Různých kamer je dnes hromada, tak ten výběr neuspěchej.

A hlavně napiš co máš za dalekohled(y) a montáž.

Dalekohled:

https://www.teleskop-express.de/shop/pr ... eskop.html

Montaz:

EQ8