stejný problém trápil i mne, u LRGB, jen pouze v krajích senzoru. Pomohly až sky-flaty.
Takže vycházejme z toho, že
1) obloha je v nekonečnu
2) flatfiled-box je mezi objektivem a jeho předmětovým ohniskem
Takže v případě 1 je jasový signál na senzoru tvořený ostrým zobrazením oblohy, a chod paprsků je ekvivalentní chodu paprsků při reálném snímání.
Oproti tomu v případě 2 se jedná o zobrazování lupou
V tomto případě nevzniká na senzoru skutečný obraz. Svazek, který jde z flatfield boxu z objektivu na senzor je pro každý jeho bod ROZBÍHAVÝ ! a dopadá na filtr pod úplně jiným úhlem, než když se jedná o svazek z oblohy. V okamžiku, kdy tam strčíš hodně úzkopásmový filtr, tak se změní průběh proustnosti sosutavy, protože propustnost filtru je závislá na úhlu svazku. Efekt je asi stejný pro všechny filtry, ale snímek v OIII bude mít nejsilnějí pozadí díky airglow (ano, myslím si že u takhle úzkých filtrů už bude hrát airglow od ionizovaného kyslíku významnou roli), Navíc i charakter vinětace pro jiný chod svazku v soustavě bude celkově jiný.
Prostě kalibrace takhle blízko umístěným flatfield boxem nefunguje zcela přesně. A jak postupně rostou naše nároky, a lovíme čím dál slabší záležitosti, a máme preciznější vybavení, prostě časem přijdeme na to, že to takto nestačí.
S tím pauzákem si tam zaneseš naprosto identický problém. Ten tam nesmí být. Pak nezobrazuješ oblohu, ale svítící pauzák, což je skoro ekvivalentní tvému FF boxu.
Vzhledem k tomu, že ta svítící plocha je docela předimenzovaná průměru objektivu, tak ji zkus dát tak aspoň 5m od objektivu, a zamířit na ni dalekohled (akorát je potřeba to udělat přesně, nejlépe strčit do výtahu kolimátor, a tečku usadit doprostřed plochy). Máš celkem prcka, takže to půjde. Zkus si vypočítat, jak daleko můžeš jít, aby ještě ta plocha vykryla celé zorné pole senzoru, a jdi co nejdál, aby byl chod paprsků co nejbilžší obloze v nekonečnu.
Doporučuji to dělat v noci ve tmě, například na délku nějaké místnosti, aby tam nemohlo proniknout žádné jiné světlo.
