Astronomické fórum

Bill: Tomasuv fotak (1000D) ma vyjmuty filtr pred cipem (prachotras tam zustal) a jako nahradu pouziva UV/IR clip filtr od Astronomiku. Moje 1000Dcko jsem modifikoval komplet (tzn i prachotras sel ven) a taky jsem pouzival UV/IR clip filtr.

Pokud budu mít sílu, tak zkusím 70-200 + CLS clip, jestli to neudělá něco zlého.

Já fotím hlavně pomocí 400/5.6 L a tam jsem si s clipem ničeho divného nevšiml. Ale já clipy používám minimálně, mám na snímači filtr od Baaderu.

Bill

Ty flaty jsi fotil ve dne ? Bylo okolo světlo, nebo tma ?

Napadá mě totiž myšlenka, že u těchhle složitých fotoobjektivů s kdovíjakým chodem paprsků  se můžou nějaké paprsky, které vstupují do objektivu po úhlem, který už je mimo zorné pole senzoru, v objektivu nějak rozptýlit, a dopadnot v notně rozostřeném stavu zase někam na senzor. Ten kruh mi to tak nějak připomíná.

V noci je okolo zorného pole zase jen široko daleko obloha, nebo ještě větší tma (terén). Ve dne máš malý flatfield-box nebo něco jiného a okolo je kdovíco (větší světlo, větší tma) Prostě situace mimo zorné pole je jiná než v noci. Zkoušel jsi sky-flaty ?

Ideální prostředí na flat pro fotoobjektivy by byla bílá nasvětlená dutá koule Hlavně pro ty širokoúhlé. Nebo si zajdi do planetária :-)

v objektivu nějak rozptýlit, a dopadnot v notně rozostřeném stavu zase někam na senzor. Ten kruh mi to tak nějak připomíná.

On ale ten kruh je i na nočních "light" fotkách. Ono světlo samozřejmě nějaké projde, ale spíše se rozptýlí a sníží kontrast. Ale u L objektivu by to asi dělat nemělo. Trošku se mi zdá, že by to mohlo souviset s tím clipem.

Bill

Ale to je jasné, že je, obloha není úplně tmavá, takže jev nastane taky, ale nastane v jiném měřítku, než když je okolí při focení flatu jiné.

K tomu mě vede i to, že míra toho, jak to flat odstraní je závislá na tom, kdy a jak byl ten flat focený (jaké byly okolní podmínky).

K tomu že by to L sklo dělat nemělo - na normální fotografii, která využívá většinu dynamického rozsahu, si toho nikdy nevšimneš. Tohle výrobce fotoobjektivů opravdu neřeší. Tyhle astro-snímky jsou brutálně stretchnuté (i ten flat) a tak vyleze všechno. Když se na ten FF podíváš bez stretchnutí, nebo s obvyklým, neuvidíš to nejspíš ani na něm.

Je to zvláštní - nějaký vliv ten klip má, ale možná spíše opačný?

Tohle je flat bez klipu:


Tohle s klipem


Objektiv je 70-200/4L IS, klip je CLS CCD

Bill

Je potřeba si uvědomit, že se jedná o napařovaný interferenční filtr. A ten funguje ideálně a správně jen pro rovnoběžné paprsky. Proto pro ty šikmější dochází k posunu propustnroveň ke změně propustnosti směrem ke kraji ( pro šikmější paprsky) Vinětace s filtrem je o dost větší. To je , bohužel špatná "vlastnost" interferenčních filtrů pro širokoúhlejší záběry . I z toho důvodu nejsou vhodné hodně úzkopásmové filtry pro širokoůhlé záběry, protože jsou schopny propustnost přesunout až mimo požadovanou vlnovou délku.

Chtěl bych se zeptat, jestli je možné z SW 80/600 ED vyfotit nějaké detaily na Jupiteru, zkoušel jsem o víkendu, ale pořád na něm jsou jen rozmazané pásy. Jak na to?

Sestava SW 80/600 ED + BARLOW GSO 3x ED NÁSOBIČ 1,25” + canon D1100 + HEQ5 Pro.

[ftp]http://ulozto.cz/xBFLMk2G/1-3-rar[/ftp]

80mm dalekohled by toho mel zvladnout docela dost, tady je ukazka z 76mm

http://www.cloudynights.com/photopost/data/525/224509jupiter_2013-11-20_canon.jpg

A jak na to? Video mám d[ch283]sn[ch283] sv[ch283]tle. A foto jsou jen pásy. :-[/me

Ja se na ten odkaz nedostanu. To co popisujes je jak asi vypada jedna expozice. Na nich toho vetsinou moc neni, ale skladani stovek snimku pak dokaze divy.

Moc ti neporadim, planety jsem moc nefotil, jenom par pokusu (prave pres 80mm refraky) a spis Mesic (ten je mozna pro zacatek jednodussi, lepe se diky vetsimu mnozstvi svetla a kontrastnim utvarum ostri). Cely trik je v tom nasekat behem kratke doby (nekolika minut, Jupiter se dost rychle toci) tech expozic 100vky - proto je lepsi pokud mas moznost videa.

No a pak v Registaxu vse slozis, vyberes nejkvalitnejsi fotky, doostris pres filtry a je to...

používáte stále k skládání snímků planet Registax, nebo něco jiného? s videem v avi nemám problém do 600 snímků, horší je to se skládáním fotek, zkusil jsem, protože mají vyšší rozlišení, ale vždy mi vyhodí nějakou chybu, buď už při zarovnávání, skládání, nebo když se dostanu až k ostření, nejde uložit ... out of memory, nedostatečné místo...., přitom na HDD mám ještě cca. 96GB, 8GB RAM.
Tak nevim :(

Díky

Můžete mi někdo říct, jestli stojí za to pořídit do Canon 400d tento klip?
http://www.supra-dalekohledy.cz/filtr-astronomik-eos-clip-cls-3-4820.html
Je to ten samý, jen v jiných rozměrech, jako tento?
http://sky.velp.info/astronomik-cls.php
Dočetl jsem se už tady, že je CLS ideální na začátek focení mlhovin. Díval jsem se na astrofotky, tam se používá, ale většina má zároveň modifikovaný foťák. Když nemám modifikovaný, jakou udělá filtr službu, má to smyl?
Byly by i nějaké fotky jednoho objektu S a BEZ ? Případně nějaké subjektivní hodnocení o kolik % bude výsledek lepší pro nějaké nejsnáze focené Mlhoviny ? Díky

Přínos nemodifikovaným sice je, ale takový dost sporný. Když se podíváš na průnik spektrální charakteristiky senzoru a CLS filtru, tak červená je bez modifikace dost ořezaná, a ve výsledku je pak snímek skoro jen v odstínech modrozelená + červená. Blbě se i vyvažuje bílá, a to i s modifikovaným foťákem, s nemodifikovaným ještě hůře.

Lepší službu udělá 2" IDAS LPS2. Mám obojí, tak můžu porovnávat.

K modifikované DSLR je CLS-ko celkem OK, na emisní mlhoviny odvede vynikající službu, na LRGB focení se hodí víc ten IDAS LPS2. Sice tak nepotlačí světelné znečištění, zase ale zachová lépe barvy.

Chtel bych se jeste vtratit k problemu, ktery uz jsem tu jednou resil a to sice neprirozene gradienty v OIII(Astrodon 3nm)
viz. http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/YaBB.pl?num=1296830556/182#182

Nejdriv par obrazku, ze kterych je myslim jasne v cem je problem, nalevo je vzdy slozenina snimku kalibrovanych pouze darkem a napravo darkem + flatem:




Opakuje se to na vsech mych OIII snimcich, respektive slozeninach, na jednotlivem 15min snimku vetsinou neni gradient videt, respektive je to na urovni sumu.
Intenzita se ruzne meni, podle podminek a vysky objektu nad obzorem, na snimcich focenych napodzim a v zime jsou gradienty znatelne vyraznejsi.
Coz muze byt horsima podminkama, nebo na to ma vliv poulicni osvetleni, ktere na jare a v lete odstini stromy v zahrade.

Ta M42 se tak trochu vymyka a po jejim nafoceni jsem predelal uchyceni filtru ve filtrkole a obratil je "vzhuru nohama" + jsem zakryl vsechny zdroje svetla v pozorovatelne.
Rosetta je focena o cca mesic pozdeji(konec brezna) a gradient je znatelne slabsi, je otazka jestli to s tim ma neco spolecneho u M42 mam hlavne problem rozlisit co je gradient a co jsou mlhoviny.

V samotnem Flatu bych asi problem nehledal. protoze jsem to zkousel kalibrovat Ha i SII flatama a az na nejake minoritni zmeny je vysledek stejny, navic i bez flatu je videt, ze je neco spatne.

Takhle pak vypada gradient v SII(tohle je celkem vyjimka, mizerne podminky, vetsinou mam Ha i SII uplne bez gradientu, nebo jsou jen velice slabe)


Ja jsem zatim prisel na jedine reseni a to sice prolnout v PS slozeninu kalibrovanou pouze darky + slozeninu kalibrovanou darky a flaty, pres 50% opacity.
Vysledkem je snimek s temer dokonale linearnim gradientem, ktery se da odstranit relativne snadno(nalevo je vysledna slozenina, napravo po odstraneni gradientu):


Coz je na jednu stranu super, protoze se mi mozna podari zachranit data, co sem povazoval za ztraceny(hlavne v mozaikach je to problem) na druhou stranu to ale neresi samotny problem...

Nenapada nekoho v cem by mohl byt problem, nebo proc gradienty vypadaji jak vypadaji at uz bez flatu, nebo po kalibraci flatem, pripadne jak to resit, nebo co vyzkouset?