Astronomické fórum

Z rozdílu v průměru 2 mm nelze vyvozovat nějaký poznatelný rozdíl. A to jak v dosahu, tak i rozlišení. Světelnost při vizuálu nehraje žádnou roli, pokud jsou korekce odpovídající. Triplet se bude výrazně déle temperovat Ten rozdíl v rozlišení = to uváděné číslo- nemůže být větší než 0,02". A vy...

Já bych se vyjádřil k TDM. Vzhledem k tomu, že TDM řídí pouze RA osu, jsou problému s nepříliš tuhou montáží. Je vyžadovaná velká přesnostu ustavení montáže v obou osách, která ovlivňuje možnou délku expozice. To ovlivnění je tím větší, čím jsou menší pixely snímače a čím je větší ohniskové dálka. D...

Jediné co z toho článklu víme, že ZWO oravdu nějalký S70 chystá. Autor článku nic víc neví, o všem, a o čem píše, se jen domnívá, že by mohlo být .... neb by si to přál

Všechny názvy pojmenovávají totéž.

Podle mě reaguje montáž při pointaci korektně, takže bych s mechanikou už nic nedělal. Jediné, co bych udělal s nastavením PHD by bylo zkrácení kalibračního/pointovacího kroku/expozice na 1-1,5s a nastavení minimálního pohybu z 0,28 na 0,20 nebo 0,15. Pravděpodobně se už nic výrazněji nezmění, nasta...

Asi bych to povolil ještě o jeden krok (1/8 otočky).
Co tam máš za pointační kameru ?

IR záření je zrovna tak fokusováno jako vidiotelné a tak by se obraz Slunce neměl dostat na clony ani vnitřek tubusu. A vzhledem k velikosti obrazu Slunce v ohnisku by se veškeré záření mělo dostat jen na hranol.

Ano, je to první možnost, s kterou je potřeba začít a která to obvykle bývá. 1. sada obrázků se týká seřízení vůle v DEC ta se tě netýká. V té druhé sadě - tam je seřizování RA šneku. Povolí se 4 velké imbus šrouby (stačí málo, jen aby byly volné) pak se povolí červík ,který je na 2. obrázku ( je to...

No, jestli je tak velký problém udělat jednoduchý denní test a napsat sem výsledek ( místo tedy asi 10 zbytečných příspěvků, ) tak nemůžeš čekat, že ti někdo může napsat, co je špatně nebo co s tím udělat. P.S.- Je to můj už asi 4. příspěvek ve stejném znění, čímž se omlouvám všem, kdo to musí opako...

To už ale trochu nesouvisí s tématem.
K dosažení přesycených par v mlžných komorách dochází v uzavřeném prostou a to dodatečným přístrojovým ochlazením] ( expanzí nebo chladícím zařízením) a to bez přítomnosti kondenzačních jader

MMys píše: ↑03. 06. 2025, 07:11 Pokud už je atmosféra ve stavu, že se vše silně rosí nebo namrzá jinovatka, tak je teplota vzduchu pod rosným bodem klidně i o dost stupňů (typicky

Teplota vzduchu se určitě pod rosný bod nemůže dostat. To jen ten předmět může mít z různých důvodů nižžší teplotu

Jenže rosný bod je kromě venkovní teploty závislý i na vlhkosti vzduchu a při stejné venkovní teplotzě se jeho hodnota může měnit i o 15°C. Nechceš-li si s vlhkostí dělat starosti, pak musíš ve všech přípůadech topit tak, aby teplota sekundáru byla o nějaký stupeň výše, než teplota vzduchu. Tím ale ...

Ale tak to bude přeci ve všech případech. Zajímá mě aktuální teplota sekundáru ( a je jedno, čím ho ohřívám) a teplota vzduchu, kterou mohu snímat kdekoliv mimo ohřívanou oblast

PHD si kalibruje samo, to ano. Ale ty někam namíříš dalekohled, do nějaké polohy, kde se potom kalibruje. A právě na tu polohu, resp. na její deklinaci, se ptám. Kam tedy míří delekohled? Předpokládám, že ne na Polárku.

Z principu to nemůže být jinde, než jsou ty dva otvory vedla aretačního šroubku. V utvorech budou červíky, které je potřeba trochu přitáhnout = točit doprava. Tím bude vzrůstat síla přítlaku.