Astronomické fórum

Díky, skvělý odkaz. To video sedí. I s tou aktivní oblastí, kterou jsem pozoroval.

Tak upřesňuji čas. Podle mobilu jsem volal kolegovi v 11:03 SELČ, že právě pozoruji velkou protuberanci. V té době byla o něco nižší, než na onom snímku. Odhadoval bych výšku mezi polovinou a dvěma třetinami. Ale zpětně je to opravdu jen hrubý odhad. Od 10:45 jsem mohl kvůli oblačnosti pozorovat pou...

To je ono, Martine. Předpokládám, že uvedený čas je UT. Tak to by snad mohla být shoda s tím, co jsem pozoroval v cca 10:45 SELČ. O hodinu později jsem pozoroval LUNTem aktivní oblast (velmi jasnou dvojitou skvrnu, trochu jako podkova) na disku v témže směru, jako byla protuberance. Záhy přišla obla...

Kdo máte možnost se podívat nyní na Slunce chromosférákem tak neváhejte. Tak velkou protuberanci jsem dlouho neviděl. Pozorováno v cca 10:45 SELČ malým dalekohledem LUNT v Rovensku pod Troskami.

Zatím přeje počasí. V refraktoru 135/1602 i v binaru Somet 25x100 se dnes ve 4:30 SELČ zařadila k těm snadno pozorovatelným kometám i z mého stanoviště.

to KpS: Díky za objasnění. Je zajímavé, jak se vlastnost pole změní při přechodu od libovolně velkého, ale konečného rozměru desek k nekonečně velkému. Pokud jsem to tedy opravdu pochopil správně.

to seestar: Asi si pořád nerozumíme. Rovina je abstraktní matematický pojem a je z definice nekonečná. Přesto mohu v analytické geometrii počítat vzdálenost bodu od roviny. A když uvažuji dvě rovnoběžné roviny a ve vrstvě mezi nimi bod, mohu říci, ke které rovině je blíže a od které dále. Nebo snad ...

Uprostřed se rozumí ve stejné vzdálenosti od obou desek. A to dává smysl bez ohledu na to, zda jsou nekonečné nebo ne. A nekonečno se používá velmi často při různých definicích. Přímka není hodně dlouhá, ale nekonečná atd. Krom toho, nekonečno jsem nezavedl do debaty já, ale chápu proč jej KpS použil

to KpS: Prosím Karle, kde je v mých úvahách chyba. Mezi deskami kondenzátoru na nabitou částici působí jedna deska silou přitažlivou, druhá odpudivou. Při pohybu částice od jedné desky k druhé bude jedna síla růst a druhá stejnou měrou slábnout. Výslednice bude mít pořád stejnou velikost a směr. Tak...

to KpS: V otázce Petra Prokeše nebyla podmínka, že jsou desky nekonečně veliké. Je chybný můj závěr, že jsou-li desky konečných rozměrů, bude se hmotný objekt pohybovat k bližší desce? A to pohybem nerovnoměrně zrychleným? A abych byl upřímný, není mi to jasné ani u těch nekonečných. Mezi deskami ko...

Nebyl bych si tak jist, že se síly těch čtyř uvažovaných stěn navzájem vyruší. Jsou sice stejně veliké, ale nikoli opačného směru (po dvojicích od protilehlých stěn), není-li těleso přesně uprostřed krychle.

Pokud by se hmotný objekt nacházel jinde, než přesně uprostřed mezi dvěma deskami, začal by se pohybovat k bližší desce. A to pohybem nerovnoměrně zrychleným. Rostla by nejen jeho rychlost, ale i zrychlení tak, jak by rostla velikost výsledné síly.

to hades. Nemusím objekt umístit doprostřed a nemusí být kulový. Ty síly se vyrovnají kdekoli uvnitř duté koule. Jejich výslednice je rovna nule.
to seestar: Pro vznik odstředivé síly je podmínkou křivočarý pohyb. Ten může zajistit nejen síla gravitační, ale třeba magnetická či jiná.

Odstředivou sílu je možné chápat dvojím způsobem. Jednak jako případ setrvačné síly v rotující, tedy neinerciální soustavě. S ní se setkáme třeba v autobuse, který projíždí zatáčkou. Odstředivou silou je ale také reakce na sílu dostředivou, jako zmínil Homer. Když budu točit míčkem uvázaným na prová...

Nechci do toho zase šťourat, ale domnívám se, že podmínkou odstředivé síly gravitace není. Pokud bych se uvnitř oné duté koule pohyboval po kružnici, bez ohledu na to, zda koule rotuje či ne, tak by na mě odstředivá síla působila. Musel by tu ale být nějaký mechanismus, který by můj pohyb po kružnic...