Astronomické fórum

Ale také si nestavíš přijímač ze součástek, z kterých víš, že to nebude fungovat. A zrovna tak je to tady u dalekohledů - a bylo to tak vždycky. Kulové zrcadlo na dalekohled ano, ale musí mít odpovídající parametry. A ty se ctily už stovky let. Nikdo nestavěl Newton o průměru 200 mm z kulového zrcadla 1:4.
A s tou amatérskou stavbou astrotechniky se dost mýlíš. Většina si třeba kupuje komerční výrobky, ale dále na nich pracuje a vylepšuje a předělává - dodělává. Ona to je nejlacinější cesta, jak se dostat k součástkám - komponentům. Myslím že nenajdeš moc dalekohledů a hlavně dalekohledů na focení, které by neprošly někdy i dost radikálními změnami od uživatelů.

Jsem z těch, kteří si dělají a upravují kdeco (šitím batohu počínaje a úpravou motorové pily konče). Když mi jako malému táta vykládal, jak se brousí zrcadla, strašně jsem si to chtěl zkusit.
Jenže dostupnost kvalitní optiky přišla tak raketově a rozsáhle, že pokud člověk nemá důvod (ne potřebu) a vybavení na dosažení nebo překonání výsledku na způsob Zambuto/VOD... tak je po všech stránkách nejlevnější si optiku koupit-a vestavět do vlastní konstrukce, která má nějaký důvod (skvělou ilustrací budiž tady z fora LaH nebo artaban). Tohle smysl má, protože typicky opravdu tuhý a opravdu skládací dobson je pro sériovou výrobu a dodržení ceny, za kterou se dá v rozumném množství prodat, neřešitelný problém. Prvně se to relativně povedlo u velkých SW trusstube dobsonů, ale to je de facto kopie dřívějších amatérských konstrukcí.

Na trhu je běžně za pár šupů k dispozici technika v optické kvalitě, jakou kolem r. 1980 neměla ani řada výzkumných institucí. Dobsony (aspoň některé kusy) u kterých se na bazaru ofrňujeme nad cenovkou kolem 10k by před šedesáti lety na profi hvězdárně dost možná dostaly ozbrojenou ochranku. Kvůli fotkám jaké pořizuje MMys a jiní by možná ještě kolem roku 90 i velké observatoře svolaly prezentační tiskovku... Broušení zrcadel se (zejména u nás, kde to před 25 lety byla prakticky nutnost) dostalo strašně rychle na pokraj "living history"-způsobu, jak zachovat povědomí o něčem. Ale technicky a ekonomicky stavba od začátku fakt nedává smysl.
A jak píše Milan-lidí kteří něco upravují je tady v ČR opravdu hodně, tradice národa profesionálních kutilů se dobře drží a rozhodně nevymírá. Ať už se docloňuje, nebo upravují a předělávají výtahy, pavouky, tubusy... ať už "od píky" anebo v zásadních konstrukčních dílech pro vymezení vůlí a tuhosti. Jen se to tak nějak považuje skoro za samozřejmost, jak se mi zdá-a tak se o tom mluví mnohem míň.

Waldes píše:Toho som sa obával, pomaly ale iste sa vytráca to čaro amatérskych konštrukcií podobne ako v rádioamaterčine. No mňa baví práve to tvorenie ...
Waldes.

To bastlení neupadlo, jen se přesunulo do jiné úrovně. Právě mám na stole rozdělanou konstrukci QRP TRXu s DDS. To co se kdysi složitě komplet stavělo, se dnes z větší části sestaví z dostupných hotových modulů, protože za stejné peníze je nepostavíš. Holt každá doba má své pro a proti...

Podla reakcií to asi vyznelo ako kritika ale bolo to myslené len ako určitá melanchólia za starými časmi. Sám som podľahol vymoženostiam tejto doby a nakupujem moduly v Číne a tak konštruujem nové prístroje. Spohodlneli sme a nechce sa nám a dosť často sa ani neoplatí za tú cenu robiť všetko od piky. Preto som reagoval aj na tie čínske zrkadlá, ak by tá optická plocha bola korektná tak sa to neoplatí brúsiť/leštiť a dať pokoviť. Samozrejme nehovorím o priamom použití tak svetelného zrkadla ale je mnoho optických sústav ďalekohľadov, kde sa používa práveže guľové zrkadlo, Schmidt, Maksutov, Houghton a v núdzi aj obyčajný cassegrain so sekundárnym sploštelým sferoidom. Rovnako ako viem o pulznom zdroji s elektrónkou namiesto moderných tranzistorov nedá sa apriori niečo zavrhovať. Môže byť situácia alebo spôsob použitia kedy sú tie akože zastaralé veci lepšie ako nové, moderné.

Waldes.

Jenže pro toho, kdo si umí vyrobit schmidtovu desku nebo meniskus, je už kulové zrcadlo pouze prkotina. Takže koupit světelné kulové zrcadlo a bastlit SCT mi přijde jako stejná úvaha nakoupit si výhodně dráty a krabičku a k tomu si sám vyrobit tranzistory a IO pro stavbu něčeho z elektroniky.
Ale pokud někdo potřebuje sférické zrcadlo na něco jiného ( třeba optické pojítko...) tak bych o kvalitu ze sériové výroby neměl vůbec strach, protože vyrobit automaticky kvalitní sféru je to nejjjednodušší - ta se v podstatě vyrobí sama

Sám by som asi tranzistory nevyrábal aj keď aj to sa dá, jestvujú staré návody ... Ale čo sa týka tých zrkadiel mám iný názor. Je to podobne ako tie moduly ktoré bežne kupujem z číny, tiež by som si vedel navrhnúť, nakreliť, vyrobiť dps a aj osadiť ale jednoducho sa to nevyplatí, ten čas strávený tým mi mnohonásobne prekročí finančnú náročnosť toho modulu a dokonca bežne sa mi stáva, že aj cena celého modulu je výrazne menšia ako cena osadených súčiastok. Podobné to bude aj s tými zrkadlami, určite kvalita bude závisieť ad kusu, o tom niet pochýb, stalo sa mi, že dva moduly jedného typu v jednej zásielke neboli rovnaké ! Ale je rozdiel napríklad na toho Schmidta brúsiť a leštiť jednu plochu korekčnej dosky ako ešte aj brúsiť, leštiť a dať pokoviť ešte aj guľové zrkadlo. Len samé pokovenie príde na porovnateľnú cenu ako celé zrkadlo, preto uvažujem, že nejaké menšie si objednám na skúšku ...

Waldes.

Na toho SCT mám tedy opačný názor , ale nebudu ti ho vnucovat. Určitě víš, kolika lidem u nás se povedlo vyrobit slušný SCT. Určitě budeš brousit na desce obě plochy a tak nějak se k desce přizpůsobovalo svými parametry zrcadlo - ne naopak, A desku budeš mít bez AR ploch a je potřeba ji mít z definovaného skla.
A u toho sférického zrcadla tedy nevíme, pro jaké účely je vyrobené - jak je tedy , vzhledem k požadovanému tvému použití definována jeho sféra. Ale moc bych nepředpokládal, že to bude s takovou přesností, kterou SCT od té plochy vyžaduje.Plusem je, že vůči současné klasice SCT má zhruba 2x menší světelnost, čímž se trochu poměry vylepší.

Dobrý večer, jsem začátečník. Brousím a leštím primární zrcadlo, poradil by mi, prosím, někdo vzorec pro výpočet otvorové vady?Děkuji.

Pokud nebudeš zrcadlo parabolizovat, ale chceš zůstat u kulové plochy, pak se obecně uvádí, že ohnisko takového zrcadla by mělo být desetinásobkem jeho průměru aby otvorová vada nebyla výrazně rušivá.

Petr Mircev píše:Dobrý večer, jsem začátečník. Brousím a leštím primární zrcadlo, poradil by mi, prosím, někdo vzorec pro výpočet otvorové vady?Děkuji.

Pokud se ještě matně pamatuji tak
delta S = - h²/8f

Rád bych se ještě zeptal.Brousim zrcadlo průměr 360 mm, f =kolem 1000 mm. Delta S, to je část plochy? h, to je, část průměru? Mám ještě jiný vzorec a je tam taky před vzorcem mínus. Vychází mi to mínus nějakých 64 tisicin, nevím si s tím rady. Moc děkuji za radu.

První zrcadlo jsem parabolizoval a u druhého bych chtěl zkusit zjistit jak velkou část bych měl zaclonit, protože kulová plocha mi vychází nádherně na jednu tisicinu. Ale jsem začátečník a se vším začínám, pokus omyl.

Děkuji za všechny rady.

h = poloměr měřené zóny, deta S je rozdíl polohy ohniska této zóny od centrální

Petře , to si si vzal velké břemeno brousit zrcadlo a neznat základy optiky .
Pro velikost sférické vady platí přibližně toto , polovina prohloubení na zrcadlové kulové ploše je pak sférická (kulová) vada v ohnisku.
To co jsi vypočítal je dovolená odchylka kulové vady od ideálního zobrazení , tzn od dokonalé paraboly (případ předmětu v nekonečnu)
Jak píšeš, " kulová plocha mi vychází nádherně na jednu tisicinu" to je měření sferometrem ,že? Přesnosti plochy se ale musejí měřit mnohem přesněji v řádu desítek nm(to je vic jak 20x přesněji ) a to na celé ploše.
Doporučuji si pročíst návody na broušení, leštění a měření zrcadel a základy geometrické optiky.