Astronomické fórum

Kami píše: ↑19. 09. 2022, 23:15

Kami píše: ↑19. 09. 2022, 12:06 Jak velký máš tubusový roury?

Dohledáno....

https://forum.astronomie.de/threads/8-r ... us.326188/

Benutzername und Passwort…

Všichni víme, jak seeing ztěžuje (mnohdy znemožňuje) fotografické a vizuální observace. Nejvíce však ty vizuální, kde nejsou k dispozici následné softwarové úpravy. Při binokulárním vidění je seeing poněkud eliminován naším vlastním "software". A jako bonus dochází u jasných plošných objektů (Měsíc, Slunce a planety) k lepšímu rozlišení detailů. Před léty jsme to s překvapivě pozitivním výsledkem testovali na detailech ve slunečních skvrnách (Questar 7" Maksutov Cassegrain). Dobře to funguje nejen u pravých binokulárů, ale i u binonástavců. Mnozí uživatelé AF mohou jistě poreferovat
A navíc, jak už tady dobře popsal uživatel "rys", do hrátek se seeingem vstupuje velikost apertury, její kvalita a světelnost. Menší průměry s delšími ohnisky jsou ve výhodě. Překvapilo mě dosažené zvětšení 300x u refraktoru ED100/900mm. Musí to být velmi kvalitně vyrobená optika! Nikdy neprodat !

Jo ten seening je nevyspytatelný, nikdy ho nedokážu odhadnout. Dnes dopoledne jsem to, co jsem psal výše, zkoušel znovu na stejných cílech. Byl dost silný a studený vítr. Ale výsledek byl naprosto opačný. Ve většině případů jsem viděl více detailů s Newtonem. A aby toho nebylo málo, tak zv. s Naglerem zoom s 3mm ohniskem poskytovalo pořát luxusní obraz v obou dalekohledech. Tak jsem došel pro Powermare 2,5x, a pokračoval dál. Bylo to až k nevíře, v ED obraz parádní se zv.375, 450, a až v 560ti se začal obraz trochu horšit, vše bez jakékoliv barvy. V N to bylo podobné. Zv.500, 600 vše krásně ostré, a až v 750ti opět trochu horší.

Jinak mám skušenost, že jsem za slunečného dne v ED 100 pozoroval sršně na hřebenáči cca na 80m tak 30° od slunce ve zv. 750x, a pořád jsem viděl jak má sršeň chlupatá tykadla, a pruhované tělo.

Já si taky myslím, že to bude seeing (turbulence v tubusu). Pozoroval jsi z okna přes den, takže Newton byl asi tak vodorovně že? No a jak zrcadlo chladlo, nebo se na Slunci zahříval tubus, tak teplo se nějakou dobu drželo v tubusu a zhoršilo obraz. Pak třeba vítr vymetl teplo ven a obraz byl OK. U refráku se to nedělo a byl ovlivňován jen běžným seeingem. V noci je dalekohled natočen výš a teplo uniká z tubusu pomalu a krom dostatečné temperace zaleží na seeingu. Nikdy jsem tohle nezkoušel, ale jen si to myslím.

Přidám také jednu zajímavou zkušenost:
Minulý rok jsem měl pro porovnání na jedné straně AZ montáže refraktor TS 102 a na druhé TAK FC 100DF. Koukal jsem dopoledne při zatažené obloze na asi 900 m vzdálené věžní hodiny. Byl jsem na kopci zhruba na úrovni hodin, mezi mnou a kostelem byla zarostlá louka a pak část vesnice. Dalekohledy byly od sebe odhadem 30 - 40 cm. Vzhledem k této malé vzdálenosti jsem v obou přístrojích čekal stejný projev neklidu vzduchu - nebyl. Chvíli byl horší obraz v levém dalekohledu, chvíli v pravém, chvíli byl obraz v obou stejný. Docela mě tyto mini turbulence překvapily.
Po půl hodině vysvitlo Slunce mezi mraky a bylo po srandě v obou dalekohledech .

pro "Artaban", až z tvého příspěvku jsem si uvědomil, že to poslední pozorování, kde měl lehce navrch Newton, vůbec nesvítilo slunce. Bylo pořád pod mrakem. V předchozích případech bylo vždy polojasno. Takže to bude přesně tak jak píšeš. A i jak psal člen "Beda", menší průměr a delší ohnisko je méně háklejší na ten spropadený seening.

Že je menší přuměr méně citlivý na seeing je jasné. Ale proč by f/10 bylo méně haklive než f/5 při stejném průměru nechápu.

Protože F/10 je podstatně méně citlivá na rozostření obrazu ve směru k pozorovanému objektu. Nakonec zeptejme se umělé inteligence

Přesnější výpočet nalezneme zde:
https://www.astrofriend.eu/astronomy/as ... focus.html

Jeste jen takova otazka tubusy dalekohledu maji jakou barvu ?
Neni nahodou Apo bily a newton cerny ?

Oba dalekohkedy, ED100 i Newton jsou černé. Oba skaduji ve studené garáži kde byla teplota 7°, a venku bylo 6°. A ještě jsem se při porovnávání schoval před případným sluncem za buvovu, kterou jsem měl cca 6m za zády. Takže temperaci vylučuji. Proto si taky myslím, že za tim je opravdu jen seening.

Je možné, že v najbližšom desaťročí dozná otázka tohto vlákna konečného záveru.

Čínska firma SharpStar uvádza na trh 185mm "apo" triplet za pomerne neuveriteľnú cenu cca. $5000 plus clo/DPH. Udáva použitie jedného ED skla. Na CN sa špekuluje o H-FK61 a k dispozícii je i amatérska rekonštrukcia možného optického návrhu/výkonu.

Prvé výsledky očakávame začiatkom budúceho roku.

Současná cena 7.116,-EUR u TS, je pro 185mm triplet bezesporu bezkonkurenční. Ovšem je třeba počkat na výsledky optických testů prvních kusů, které mají být dodány 20.12.2023, tedy za 2 týdny. Rozsáhlá diskuze k tomuto teleskopu:
https://forum.astronomie.de/threads/ask ... kt.353214/

To je on ?
https://www.firstlightoptics.com/askar- ... actor.html

https://www.cloudynights.com/topic/9001 ... r-185-apo/

Askar ED APO triplet 185mm f/7 bude pravděpodně hitem roku 2024
Kdo má dvě zdravé ledviny, může jednu prodat !