Astronomické fórum

Roman (Rick): Romane, jsem rád, že jsi mně nezastřelil. Určitě nějakou bouchačku máš
Binohlava je supr a určitě bys jí užil. Když se sejde dobrá kombinace zenitový hranol a Barlow, tak je docela šance, že to ubere barevné vadě.

Inak, ako zarytý Newtonista (a fotografista) začínam chápať, čo na tých refrákoch vidíte . Odkedy mám tento achromát, vždy sa najprv pokochám vizuálne a až potom fotím.

Tak tohle naprosto chápu Na obranu zrcadel musím ale říct, že to jsou většinou větší a někdy mnohem větší průměry, než jsou naše refraktory. Holt už potřebují seeing, jaký je 3x v roce, nebo ještě lepší Využít tak jejich velké rozlišení vizuálně, je téměř nemožné.

a prečo by som to robil? Mám akurát tak Canon . Binohlavu nejakú práve pozerám a už mi prišli aj ortoskopické okuláre, tak časom by z toho mohlo byť pekné "pokoukání". Čo sa newtonov týka, ako píšeš = ten priemer som využil ozaj párkrát do roka, nehovoriac o tom, že pohľad cez newtona nebola zďaleka tak okúzľujúci, ako cez achromát. A ako som porovnával, tak refrák dával vžky viac detailov aj pri snímaní (viackrát som to skúšal pri Jupiteri a cez refrák som mal vždy lepší výsledok). A v neposlednom rade, ten kúsok od Explore Scientific je aj estetický kúsok, ktorý sa mi veľmi zapáčil hneď ako som ho uvidel .

Roman (Rick) píše:astar: ďakujem, ale tie info viem (je to uvedené aj v linku). Zaujímala ma hlavne sférická aberácia a korekcia v čiare C (teda H alfe) a polyStrehl, ale včera som to našiel na nejakom nemeckom fóre (a teraz ho zas neviem nájsť ). Každopádne to vypadá na kópiu Kunmingu a je veľmi dobre korigovaný v tejto oblasti. Otázkou je, ako by to vypadalo v OIII, či SII.

Pro účely Halfa se navrhují speciální achromatické objektivy, které pak v dané oblasti kreslí nejlépe. Pokud je achromát výborně navržený, může i poměrně světelný objektiv celkem dobře kreslit, např. Bresser achro 152mm/F5 (s korektorem). Hlavně u Slunce platí, že čím větší průměr optiky, tím lepší výsledky.

https://www.astrobin.com/265244/

Rovněž Istar Optical navrhuje objektivy speciálně pro Halfa a má s objektivy velký úspěch u solární fotografie.

http://www.istar-optical.com/h-alpha-doublet.html

https://www.astrobin.com/141362/0/?real=&nc=user

Sasa3 píše:S jednou cockou si to nedovedu predstavit, s achromatem to jde. Vysledky jsou koukatelne, nicmene jako z apochromatu to neni. Tady je jeden z mych nejpovedenejsich vysledku, kdyz jsem jeste pro fotografovani pouzival achromat 80/480mm:

Info: https://www.fzu.cz/~kupco/astro/2007/2007_10_13/

Kdyby si s tim clovek jeste trochu vic vyhral pri zpracovani obrazku, tak by se dalo zbavit i toho modreho lemovani kolem jasnych hvezd.

To barevné halo lze odstranit jedním klikem např. v Adobe Lightroom, samozřejmě odstraní se pouze barevná složka.

Psion: vďaka za info, ale viem o tom . Nad svetelným achromátom som neuvažoval, už len z princípu, že Quark mi najlepšie pracuje pri F>25. Nad Istarom som uvažoval už dávnejšie, ale asi by som potom šiel už skôr do tohto: https://www.teleskop-express.de/shop/pr ... alpha.html.

SCT má výhodu krátkého lehkého tubusu, nevýhodu v centrálním stínění. Pokud SCT, pak bych volil cestu standardní 8" EDGE + ERF filter a bylo by to univerzální, takto je to jen na Slunce.

Psion: áno aj toho som si vedomý .

160/1600 typicky planetární dalekohled za rozumnou cenu na dnešní dobu.

https://astro-theke.de/astro-optik-manufaktur/produkte/

Jo, pěkný kousek a bude taky pěkně ukazovat. Bylo by zajímavé ho porovnat s SW ED150, který stojí méně a je i kratší na délku. Možná při vizuálu až tak velký rozdíl nebude.

Podle mě bude rozdíl při větších zvětšeních, přece jen ručně figurovaný 160mm objektiv s mírně větším rozlišením a světelným ziskem a F10 bude na tom lépe.

To určitě bude kreslit hezky, ale kolikrát to člověk využije. Do zvětšení 200x asi bude velký rozdíl především v ceně. Od víc jak 200x to začne být znát, ale bude chtít hodně dobrou oblohu a taky často. Když si jako příklad vezmu ten můj achromát, tak do asi 180x je obraz solidní s mnoha detaily na planetách. Teď pozoruju už jen přes bino a obraz je ještě o kus lepší a asi tak 220x není problém, ale jak jsou planety nízko, tak problém je seeing. Takže pokud to člověk zaplatí, bude mít velice solidní planeťák. Kdo by si pořídil např. zmíněný SW ED150mm, tak zase o moc v detailech asi nepříjde. Já bych ho ale bral

To použití bych neomezoval na planety, na Slunci, Měsíci a malých DSO to bude taky dost znát i při menších zvětšeních. Chce to postavit vedle sebe .

Psion píše:Chce to postavit vedle sebe

No a kdy ho tedy koupíš? Co se týče vizuálu, tak tyhle pěkný a kvalitní refráky, by si měl pořídit opravdu dobrý pozorovatel. Každý druhý s Dobsonem 200mm, řekne, že tam vidí stejně detailů s tím Dobsonem. A já se nedivím. Můžou za to právě ty podmínky, který jsou vzácný a když se sejdem na louce a můžem porovnávat za dobrého seeingu, tak stejně vídíme tak nějak to samé ve všech podobných průměrech. Chce to ještě lepší podmínky a taky moře času na pozorování. Tohle chce opravdu zkušeného nadšence do pozorování, co dokáže tu kvalitu využít.

Připravil jsem v rámci článku na POSEC, pro rychlou orientaci velikosti chromatické aberace jsem sestavil následující tabulku, které ukazuje míru CA v jednotlivých průměrech a relativních otvorech dalekohledů.

Zajímavá tabulka, zajímalo by mě na jaký ekvivalent (nebo jak) se přepočítává triplet, nebo dublet z nízkorozptylových skel ke zjištění zbytkové CA a jeho pozice vzhledem k achromatickému objektivu.

Pepo, měl bych dva dotazy.
1/ co vyjadřují hodnoty v tabulce - jako veličinu - fyzikálně
2/ bílé pole lze charakterizovat slovně jak ? Co je mezi akceptovatelnou a neakceptovatelnou aberací ? ( je to k ničemu , ale za ty peníze ... ? )