Astronomické fórum

Tak určitě a Michal muže jistě i přijet pozorovat k nám. Jen ty podmínky tu mám horší. Není snadné udělat rozhodnutí a já bych ani snad neměl nic psát, abych jako majitel podobného refráku moc nechválil, nebo i neodradil.
Ten Istar stejně přesně neznám. V každém případě nejde o dosažení někakých hranic. Každý dalekohled a refrák achromát tuplem, je záležitost osobní náklonosti k čočkám.
Kdo touží jen po velkém výkonu, tak by o achromátu neměl ani uvažovat. Tím nemyslím Michale, jestli poznáš těch pět cm k dobru. Rozhodně to poznáš a u DSO víc, než na planetách.
Ty max. výkony refrákama asi holt nedokážem. Velký Dobson vyhraje.
Na HEQ5 bych moc nespoléhal. Radši bych udělal levnou, ale pevnou vidlicovku. A to je právě další věc. Větší refrák, jsou často kompromisy. Tedy pevnou montáž bez pohonu, nebo s pohonem, ale drahou.

PS: Tohle uspěchat není dobrý, ale pokud by vážně šlo o ten Istar, tak bych si ho alespoň zkusil zamluvit. Podle zkušeností myslím, že tam dlouho v nabídce nebude.

PS2: Prvotní je mít optiku. To ostatní, jako OV atd. se časem pomalu sežene.

Kdyby vám to moc nevadilo a rýsovalo by se nějaké to setkání u Prahy, tak bych se rád přidal a vzal bych svého drobečka Istar 150/1800. Co se týče montáže HEQ5, tak ten případný Istar 180/1440 bude na ni už asi příliš. Odhaduji, že kompletní dalekohled ve standardním provedení bude vážit kolem 16 kg (4,5 kg objektiv, 7 kg tubus, 2 kg okul. výtah, 2 kg upínací kruhy, + hledáček + hranol + okuláry...).

TH: Neboj, dáme vědět.

Na HEQ to rozhodně nebude, tak EQ8 by to jakžtakž dala, záleží na váze tubusu, ten kroutící moment refraktoru je opravdu velký. Daleko lepší na to bude vidlice. Je jasné, že ta optika nebude rychle k mání, jakmile se vyprodá, na to je potřeba myslet. Majitel Istar má i jiné aktivity, které mu zabírají spoustu času a nevěnuje se Istaru naplno.

No to setkání by bylo super, Konojedy mám shodou okolností kousek. Docela rád bych se přes ty trubky podíval, MHV a podobné akce jsou na mě moc daleko jezdit na otočku a na celý víkend momentálně od rodiny zdrhnout nemůžu a lepší to bude až tak nějak na podzim, 3x zaklepat.

S tou paralaktikou je to blbý. Já si na ní zvykl, je to pohodlné nemuset šťouchat. Třeba by šla naprojektovat nějaká zjednodušená "pozorovací" vidlicová paralaktika jen s hodinovým strojem. Na pozorování by nemusela mít fotografickou přesnost a mohla by být robustní, třeba bych to zvládnul s menší pomocí...

EDIT Asi je to pěkná blbost, holt by se muselo strkat...

majklus píše:S tou paralaktikou je to blbý. Já si na ní zvykl, je to pohodlné nemuset šťouchat.

Jó, je to výhoda, ale zase taky to má své mouchy. Já mít refrák jen ve hvězdárně, tak rozhodně s dobrou montáží. I s GOTO.
Musím ale refrák pokaždý přenášet. Buď jen pár metrů po dvoře, nebo pak na výjezdy za tmou. Nejde jen o lenost, ale i způsob pozorování. Ten můj je rychlej a to dost S planetama to holt moc nesedí, ale jinak mně to spíš vyhovuje.
Jednak stačí na dvoře hodit rouru na sloup a do dvou minut, můžu pozorovat. To se hodí, když vím, že asi do hodiny bude deka. Není problém juknout a třeba i rychle nakreslit Jupiter a tak. I přenosná vidlice je sice kráva, ale do deseti minut, jí mám sestavenou.
DSO jsou pak už celkem vpohodě. Většina pozorování, je s širokáčema a zvětšením 55x a 118x. Tohle se už dobře šťouchá a on i ten refrák je možná k tomu šťouchání přívětivější, než Dobson.
Každý to má jistě jinak a jiné podmínky. Třeba s MAKem. 250-300mm, by to nešlo.
Tím achro. 180/1440 a třeba v režimu zvětšením 48x s širokáčem, bude pěkná zábava i se šťoucháním. U planet pak může pomoct Binohlava. Šance, že se tak zlepší bar. vada, je celkem velká.
Takže 127mm rouru do Konojed a porovnat možnosti. Třeba i víckrát. Jedno pozorování je většinou ale málo. Hlavně u planet. Aby větší refrák ukázal něco víc na planetách, tak průměrný seeing nestačí.
No a nic nemusí být na věky. Když pak bude víc peněz, tak si třeba pořídíš slušnou paralaktiku. To už budeš vědět, jestli ten refrák za to stojí, nebo ne.

http://www.istar-optical.com/objective- ... tml#lens05

neviete niekto nejaky link, s astrofotkami (mesiaca, planet, ..) s tymto 250mm objektivom?

nie ze by som ho chcel kupit, 6tisic dolarov je neuveritelne vela ...

6 tis USD za 250 mm objektiv je sranda. Podobný 230mm objektiv ukáže neuvěřitelně podrobnosti na Slunci. Kam se hrabou 100 mm Lunty, Coronada apod. a přitom to je dalekohled skoro za hubičku v porovnávání s podobným přístrojem od Luntu.

https://wn.com/mobile/solar_refractor_2 ... ical_optic#

rikoz : Jó, tohle jsou moc pěkný hračky, ikdyž jsou to jen achromáty, ale i tak ukazují neporovnatelně lépe, než Tvůj vodní objektiv .
Je ale fajn, že se o to zajímaš a já můžu dobrý achromát jen doporučit. Naní ale zdaleka pro každého. Co se týče pozorování planet, tak hodně velký achromát, je pro amatéra spíš na škodu. Jen málokdo může mít doma např. průměr 200mm a ohnisko F12 a více, které je nutné na slušné pozorování planet.
Achromáty od Istar Anastigmatic s R30 - R35 - a R50 umožňují ohnisko trochu kratší a ještě mít dobrý obraz, ale i tak to jsou dlouhé roury.
Prostě u achromátů 150mm a větších, musí člověk už hodně dobře vědět, proč ten dalekohled chce atd.
Možná jsi četl, ale tady je odkaz na debatu většinou majitelů refraktorů od Istart. Je tam i ten 250mm průměr.http://istarscopeclub.proboards.com/board/1/achros

No a hodně čtení o refraktorech je tady a něco od Istar tam taky je https://www.cloudynights.com/forum/67-refractors/

jj

Istar robi myslim dobru robotu, napr jupiter v realtime cez 230mm refraktor https://www.youtube.com/watch?v=Yhmkyd7Z11E ... krasa ...

ak to ale porovnam napr zo 102mm refraktorom tiez jupiter - https://www.youtube.com/watch?v=Ehdze5-UN7s a ked je o 50% mensi objektiv ako istar, tak kvalita neni az o polovicu mensia, povedal by som ze len o cca20%

rikoz píše:jj

Istar robi myslim dobru robotu, napr jupiter v realtime cez 230mm refraktor https://www.youtube.com/watch?v=Yhmkyd7Z11E ... krasa ...

ak to ale porovnam napr zo 102mm refraktorom tiez jupiter - https://www.youtube.com/watch?v=Ehdze5-UN7s a ked je o 50% mensi objektiv ako istar, tak kvalita neni az o polovicu mensia, povedal by som ze len o cca20%

Myslím, že takhle nelze porovnávat. Naprosto jiná optika ( světelnost , typ, průměr - a z toho vyplývající rozlišení optiky), podmínky, způsob snímání, způsob zpracování ( umění či neumění z dat vydolovat maximum) ...

rikoz: Ten obraz v achromátu 203mm (nikoliv 230mm) F8.8 je naprosto dokonalej, samozřejmě nejen díky seeingu, to ti určitě otvrdí i Artaban.

Ten obraz je ale právě o seeingu, barevná vada je tam vidět ovšem na ten dalekohled je to i tak slušné. Vezmi si opačnou situaci. Máš kvalitní dalekohled ale špatný seeing. Vždycky tě akorát napadají myšlenky na to, že je něco s optikou ...

Seeing byl určitě nadprůměrný, ale mnohokrát jsem zažil ještě klidnější vzduch. Stejně ale nejde podle jednoho videa hodnotit kresbu objektivu. Neznáme podrobně podmínky během natáčení videa. Jaká byla průzračnost vzduchu, nebo možná šlo i lépe zaostřit. Hlavně ale kamera není lidské oko. Obraz byl moc velký a bylo tak větší rozostření obrazu.
Např. v mém R172 za hodně dobrého seeingu a přes binohlavu zvětšením asi 200x, je Jupiter menší a mnohem světlejší. GRS má pevné okraje, je pěkně ostrá a barevnější. Na videu je spíš rozmázlá a barva není nijak zajímavá . Téměř jistě ten Istar dokáže víc, než ukazuje na videu.
Určitě to je dobře navržený achromát, ale jako planetární dalekohled nedokáže naplno využít svůj průměr objektivu. Stejných detailů lze docílit menším, ale kvalitním dalekohledem.
Z levných dalekohledů, to může být i Dobson(Newton) 250/1200. To ale neznamená, že pořízení takového a né zrovna levného achromátu, nemá tím pádem cenu. Pozorování velkým refraktorem má své kouzlo, ale to by mohl lépe říct Matěj

Na kameře je barevná vada vidět více než okem, ale zkuste si někdo natočit takové video přes achromát a pak jej ukažte, nemůžete chlapi porovnávat obraz pozorovaný okem a kamerou. Uvidíte sami, že to není úplně easy dosáhnout takového obrazu s kamerou v ruce.