Velký achromát vs. APO vs. zrcadlo

[Artaban]

BertCZ: Ahoj už proběhlo nějaké pozorování planet? Případně jiné pozorování?

[Kami]

Myslím, že vzhledem ke zde, jakožto i jiných vláknech, probíranému fagottu 203 mm f13.3 by někteří skalní refraktoriáni mohli mít z následujících fotek kolegiální, neřkuli kamarádskou, radost. Především pak proto, že tyto fotografie nebyly pořízeny v Německu, ale v jedné vísce u Prahy

Vítej do klubu bratře refraktoriáne.... Krásný kousek, radost pohledět. Já jsem skalní zastánce rovných trubek. Ta nepohodlnost k refraktoru přece patří. Když je dobrá rovina, tak proč to nezalomit. Já tu svoji 200 bych mohl zalomit do Z (dvě roviny) podle původní stavby v Třinci, ale tubus nechám nakonec rovný. Jak velký máš tubusový roury? Já jsem sehnal 200 komínovku. Bude to pěkně tuhý tubus, včetně clon.

[Kami]

Jak velký máš tubusový roury?

Dohledáno....

https://forum.astronomie.de/threads/8-r ... us.326188/

[Alnitak]

Ahoj velký refraktor je také Secretan 130/1930 mají ho v Upici , mne zaujalo že je korigován pro čáry B- F oproti dnešním objektivům které jsou korigovaného pro C - F což je vhodnější pro pozorování Hvězd a pozemních cílů ,údajně na planetárních discích tyto objektivy ukazují lepší kontrast právě kvůli korekci typu B kterou používali v 19 století , kvůli tomu že Planety svítí ve žluté části spektra , tuto korekci zavedl Fraunhofer , zajímalo by mne jaký je viditelný rozdíl v praxi oproti dnešním objektivům. O korekci typu B jsem tu na fóru nenalezl žádné informace .

[Achernar]

O korekci typu B jsem tu na fóru nenalezl žádné informace .

Já mám jeden historický objektiv s touto korekcí. Kromě jednoho nouzového pozorování jsem s ním zatím ale ještě nepozoroval, nemám ho namontovaný v žádném dalekohledu. Je to objektiv Merz 125 / 1400 z let 1860 – 1867. Snad se k tomu někdy v nějaké dohledné době dostanu. Vždycky jsem si představoval, že z něj udělám hlavní dalekohled své hvězdárny. Ale to je zatím jenom marný sen. Tedy ta hvězdárna.

[Alnitak]

Pro Achernar: Tak to je moc pěkný objektiv a i průměr čočky do toho bych se rád někdy podíval ten musí moc pěkně ukazovat Planety a Měsíc tomu by slušel i mahagonový tubus údajně v dřevěným je i klidnější obraz co jsem četl někde v Říše Hvězd .

[Artaban]

Ahoj velký refraktor je také Secretan 130/1930 mají ho v Upici

Možná spíš delší, než velký
Možná tenhle je větší, ale zase by mohl být delší, ale kdo by se s tím tahal

1665326437957 (3).jpg (16.15 KiB) Zobrazeno 2787 x

[Achernar]

Pro mě je každý refraktor nad 12 cm velký. Malý je do šesti cm, mezi šesti a deseti střední, mezi deseti a dvanácti větší a nad dvanáct velký.

[hades]

Diskuzi o dřevěném tubusu jsem přesunul do ATM: viewtopic.php?p=489049

[Beda]

V nabídce Teleskop-Expres jsou achromatické objektivy firmy Barride-Optics s interferogramy v zajímavých aperturách 150(152)/2250mm (1000 Eur), 204(210)/1800 mm (2.736 Eur) a 228(234)/1800 mm (3.118 Eur) .
https://www.teleskop-express.de/shop/pr ... 00-mm.html
Chromatické aberace u obou světelných typů budou znatelné, ale zřejmě jsou použitá kvalitní skla, když mají v nabídce také 300/3000 mm aperturu. Podle údajů výrobce mají plochy přesnost λ/4 P-V na 632.8nm.
Astrofografií s achromáty se zabývá majitel hvězdárny v rakouském Saxenu:
https://www.sternwarte-au60.at/astrofot ... toren.html
Prezentuje také snímky získané 228mm Barride-Achromátem na paralaktické monáži vlastní výroby.

[Psion]

S chromatickou aberací achromátu se dá celkem dobře poradit buď focením přes úzkopásmové filtry a dá se s ní pracovat v jistých mezích i pomocí software.

[rys]

To co teď napíši berte prosím jako můj subjektivní pocit nezkušeného pozorovatele, který pozoruje teprve 10 let. Asi nenapíši nic nového, ale dám to sem.
Několik týdnů, jsem testoval vždy vedle sebe, Newton 150 F8, a ED100 F9 s Naglerem zoom 3-6mm. Koukal jsem ve dne na sloup veř. osvětlení asi na 60m. Celkový obraz při stejném zv. byl hodně podobný. Skoro bych někdy nepoznal čím se koukám. Koukal jsem na dráty, koaksiály, svorky, šrouby, apd. Pak tam byla nějaká bílá součástka podobná jako ( klubouk), s černými čísly a písmeny. A když jsem se zaměřil jen na ten nápis, tak tady jsem v ED 100 až do zv. 300x bez problémů přečetl úplně všechno, ale s Newtonem jsem nebyl schopen rozlišit jediný znak, ani při 200x. Jinak celkový obraz toho ( klobouku) byl velice podobný v obou dalekohledech. Takto to trvalo asi půl hodiny. Pak se tyto mini detaily ukázaly i v Newtonu. Tak jsem myslel, že to bylo temperací, i když byly dalekohledy venku 2hod. Seening jsem kvůli krátké vzdálenosti vyloučil. Jenže asi po půl hod. se opět v N nedalo přečíst nic, a v ED 300x luxusně všechno. A takto se to opakovalo. Zkoušel jsem i jiné cíle, jako např. pozinkovaný šroub s torxem a vyraženými čísly na hlavě. Toto na 50m, opět se stejným výsledkem. Celkový obraz šroubu byl v obou dal. hodně podobný, ale ty číslice byly v ED100 krásně ostře čitelné, a v N jsem vůbec nepřečetl nic. A nejvíce to bylo vidět v tom vyraženým torxu, kdy v ED jsem viděl na dně torxu nedokonalé zinkování, a v N jsem těžko rozlišil tvar torxu. Asi po 1hod. jsem v N viděl luxusní obraz toho torxu i číslic. A za 10min. zase v N nic, a v ED pořád krásně čitelné. Jako nebýt těchto mini detailů, tak jsem si ničeho výmečného nevšiml. Takto to bylo podobně po asi tři týdny, co jsem zkoušel.Tak si troufám napsat, že problém bude zřejmě v otevřeném tubusu u Newtona, kde si myslím, že vznikají nějaké turbulence v tubusu. Jinak si to neumim vysvětlit. A ještě jedna věc, když uklízim oba dalekohledy po pozorování, tak Newton je orošený skoro vždy, a ED jen tak z 50% pozorování. Tady mě napadl jen rozdíl v mat. tubusů. Hliník u ED vs. ocel u Newtona. V noci jsem si těchto mini detailů nikde nevšiml. Tady hrál největší rozdíl seening, vždy ve prospěch ED 100, kdy jsem mohl 90% času koukat na saturn zv. 150-180x. A s Newtonem to bylo tak 100-150x, výmečně 200x. Ale pri těch 200x ukázal Newton na saturnu o něco více. Na jupiteru vždy lepší obraz podal ED 100. Takže koupi ED100 nelituji. Zjistil jsem, že mě nikdy neomezoval průměr, ale seening.

[zdenek]

To co popisuješ je pravděpodobně ukázkový příklad atmosférické turbulence (shodou náhod zrovna dnes řešili "moji" študáci podobný příklad z atmosférické optiky). Pokud je N vytemperovaný, turbulenci v tubusu bych v tomto případě asi nepodezříval. On totiž 150mm dalekohled (lhostejno zda refra či N) je více než 2x citlivější na stav atmosféry než 100mm. Takže obraz pak ve 100mm vypadá lépe než ve větším přístroji, to je obvyklý jev. Ve dne je to vidět právě při zkoumání malých ostrých přechodů-detailů.

Ono i těch 50m je ve dne docela dost (čím větší zvětšení, tím to je patrnější). Stačí pak opravdu málo - Slunce přes slabší mraky pak se vzduch zamíchá pofukujícím větříkem. Výsledek: ve větší apertuře se obraz na chvíli zlepší a následně je opět horší. V menší obraz vypadá stabilněji.

To je patrné zvlášť, když je pozorování někde na terase-zahradě-ulici, zkrátka v civilizaci a koukáš např. na ulici-přes silnici (střechu, záhon, ...). Stačí pak málo a dopadne to přesně podle popisu.

Suma sumarum: Za vynikajících podmínek dá větší apertura excelentní obraz, ve většině případů ale menší refra dá lepší obrázek.

[rys]

Ok, je to jak píšeš. Bylo to právě vidět jen ve dne, a jen na těch mini detailech. Na celkovém obrazu ne. Díky za podrobné vysvětlení.

[Psion]

Podle zkušeností má vliv u špatného seeingu i kvalita vlnoplochy optiky.