MP napsal: Ja mam opacne zkusenosti : u Mesice se automatika vetsinou chyti, pokud ten Mesic zabira vetsinu snimku a nastavi kratkou expozici ( umi az 1/100000 sec. ). U planet automatika nefunguje, protoze jsou moc male a ta automatika ma tendenci ridit expozici podle tmavsich casti snimku ( holt je to "bezpecnostni" kamera pro koukani do temnych koutu ... ). Takze to jde jen tehdy, pokud je mozne nastavit spravnou expozici jen rizenim zisku zesilovace pri 1/50sec. Pokud je ta 1/50 moc, je nutne snizit svetelnost objektivu ( zaclonit objektiv, pridat Barlow pred kameru apod. ). Napr. Venuse je vzdycky preexponovana, na Jupiter potrebuji s Makem127 jeste Barlow ( svetelnost kolem f/30 ).
Ono by se dalo pridat i rucni rizeni kratkych expozic, ale to by tam pribyly dalsi 4 draty, nejmene 2 tranzistory a potreboval bych dalsi 4 porty procesoru ( ten maly Atmel uz by nestacil ), tak jsem usoudil, ze astrokamera kratke expozice nepotrebuje
Jo, Marku, ono to neni uplne spatne, ale jasne kratery a parsky jsou proste nadoraz (aspon u me), a ani v Registaxu z toho pak tim padem nic nedostanu. A hlavni preblem je mozaika ze snimku, protoze kazde pole je pak exponovane jinak, podle toho, jak jasne oblasti jsou v zaberu, hrozne blbe se to sklada. Tady je fakt lepsi WEBkamera, kde jede dat plny manual...
