Zdravím všechny.
Občas se nestíhám divit kam se amatérská astronomie řítí a jakou rychlostí.Před pár lety byla CCD kamera pro všechny absolutně nedostupnou sci-fi...a dnes? Zesilovače jasu obrazu atd...koukám jak blázen a jsem zvědav co nás čeká za řekněme 10let?
Možná třeba výše uvedené.Dokázal by mi někdo vnést pořádek do těchto dvou pojmů a vysvětlit principy? (to jen kdyby mě třeba zítra napadlo se do toho pustit) ;D
Aktivní vs. adaptivní optika
Aktivní vs. adaptivní optika
Mám pouze takové přiblížení pojmů než přesné vysvětlení.
AKTIVNÍ optika - U primárního zrcadla se automaticky odstraňují nepřesnosti, způsobené váhou zrcadla, teplotou, výrobou. Zhruba to vypadá tak, že pod zrcadlem je systém senzorů, které měří v nm deformaci a "zpětně" se zrcadlo rovná zpět.
ADOPTIVNÍ optika - je to přizpůsobení dalekohledu neklidu atmosféry. Vyfotí se hvězda ať už pravá nebo umělá vytvořená laserem v horních vrstvách atmosféry a ta musí být přesně kulatá. Pokud není tak se optika upraví tak aby byla. Je potřeba poměrně velká rychlost korekce a proto se nejčastěji upravuje sec. zrcátko.
Takže vyklepej kus plechu zhruba do paraboly 2m a ono se to už seřídí (aktivní) a pozoruj na rozpáleném asfaltovém parkovišti ono si to už poradí (adoptivní). :D
AKTIVNÍ optika - U primárního zrcadla se automaticky odstraňují nepřesnosti, způsobené váhou zrcadla, teplotou, výrobou. Zhruba to vypadá tak, že pod zrcadlem je systém senzorů, které měří v nm deformaci a "zpětně" se zrcadlo rovná zpět.
ADOPTIVNÍ optika - je to přizpůsobení dalekohledu neklidu atmosféry. Vyfotí se hvězda ať už pravá nebo umělá vytvořená laserem v horních vrstvách atmosféry a ta musí být přesně kulatá. Pokud není tak se optika upraví tak aby byla. Je potřeba poměrně velká rychlost korekce a proto se nejčastěji upravuje sec. zrcátko.
Takže vyklepej kus plechu zhruba do paraboly 2m a ono se to už seřídí (aktivní) a pozoruj na rozpáleném asfaltovém parkovišti ono si to už poradí (adoptivní). :D
Aktivní vs. adaptivní optika
Take pridam svuj nazor na vec a doufam, ze ho nekdo uvede na pravou miru :
Aktivni optika : jakakoliv sestava, ktera dynamicky koriguje obraz pohybem nejakeho optickeho clenu ( nebo nekolika clenu ). Sem patri i ruzne stabilizatory obrazu v objektivech, ktere vyrovnavaji pohyb objektivu, objektu, nebo treba i seeing.
Adaptivni optika je "podmnozinou" aktivni optiky a vyznacuje se tim, ze koriguje nejen posun bodu v zornem poli, ale i deformaci cele vlnoplochy. K tomu uz obvykle nestaci jen pohyb nejakeho prvku, ale je nutna i zmena jeho tvaru. Jde k tomu vyuzit obraz hvezd, ale casto se pouziva "umela hvezda" vytvorena laserem, ktery sviti do zorneho pole. Velikost a tvar obrazu paprsku je totiz presne definovany, takze vyhodnocovaci software muze byt jednodussi a tedy rychlejsi.
Peknym prikladem adaptivni optiky je na "Starfire Optical Range" u Kirtland AFB v Novem Mexiku - ta stanice je znama tim snimkem rozpadajici se Columbie. Stanice je urcena k podrobnemu fotografovani leticich druzic. Sledovaci dalekohled se musi rychle a nerovnomerne pohybovat, takze dochazi k jeho deformaci nejen gravitaci, ale i zrychlenim. Navic se rychle meni refrakce atmosfery, kdyz objektiv kazdou sekundu miri jinam. Za tim ucelem tam maji 3.5m zrcadlo, ktere je silne jen par cm a snadno se tedy deformuje. Pod zrcadlem je spousta rychlych servomotoru, ktere pres prevody tlaci na jeho zadni stranu a mohou tedy menit jeho tvar. Vedle sledovane druzice pritom sviti silny zeleny laser, podle jehoz obrazu se tvar zrcadla nepretrzite koriguje. Je tedy zaroven korigovana geometrie zrcadla i seeing.
Tu fotku Columbie ovsem neudelali tou masinkou, ale amaterskym 9cm Questarem, ktery by se tak rychle hybat nemohl, tak pred nej dali sadu pohyblivych zrcadel rizenych pocitacem, ktera sledovala Columbii a odrazela jeji obraz do objektivu. To je zase priklad aktivni ( nikoliv adaptivni ) optiky.
Aktivni optika : jakakoliv sestava, ktera dynamicky koriguje obraz pohybem nejakeho optickeho clenu ( nebo nekolika clenu ). Sem patri i ruzne stabilizatory obrazu v objektivech, ktere vyrovnavaji pohyb objektivu, objektu, nebo treba i seeing.
Adaptivni optika je "podmnozinou" aktivni optiky a vyznacuje se tim, ze koriguje nejen posun bodu v zornem poli, ale i deformaci cele vlnoplochy. K tomu uz obvykle nestaci jen pohyb nejakeho prvku, ale je nutna i zmena jeho tvaru. Jde k tomu vyuzit obraz hvezd, ale casto se pouziva "umela hvezda" vytvorena laserem, ktery sviti do zorneho pole. Velikost a tvar obrazu paprsku je totiz presne definovany, takze vyhodnocovaci software muze byt jednodussi a tedy rychlejsi.
Peknym prikladem adaptivni optiky je na "Starfire Optical Range" u Kirtland AFB v Novem Mexiku - ta stanice je znama tim snimkem rozpadajici se Columbie. Stanice je urcena k podrobnemu fotografovani leticich druzic. Sledovaci dalekohled se musi rychle a nerovnomerne pohybovat, takze dochazi k jeho deformaci nejen gravitaci, ale i zrychlenim. Navic se rychle meni refrakce atmosfery, kdyz objektiv kazdou sekundu miri jinam. Za tim ucelem tam maji 3.5m zrcadlo, ktere je silne jen par cm a snadno se tedy deformuje. Pod zrcadlem je spousta rychlych servomotoru, ktere pres prevody tlaci na jeho zadni stranu a mohou tedy menit jeho tvar. Vedle sledovane druzice pritom sviti silny zeleny laser, podle jehoz obrazu se tvar zrcadla nepretrzite koriguje. Je tedy zaroven korigovana geometrie zrcadla i seeing.
Tu fotku Columbie ovsem neudelali tou masinkou, ale amaterskym 9cm Questarem, ktery by se tak rychle hybat nemohl, tak pred nej dali sadu pohyblivych zrcadel rizenych pocitacem, ktera sledovala Columbii a odrazela jeji obraz do objektivu. To je zase priklad aktivni ( nikoliv adaptivni ) optiky.
e-mail : mpec(at)cce(dot)cz&&