Astronomické fórum

No tak pokud máš PixInsight, tak je nejlepší to v něm udělat celé. Žádný DSS už k tomu nepotřebuješ. HDR složení pak samozřejmě umí PI také.

MMys píše:Dostatečný dynamický rozsah na M42 nemá ani 16-bitová CCD kamera s kapacitou pixelu klidně i 100k e-, natož DSLR s max. 14-bitovým A/D převodníkem a relativně maličkými pixely.

Pokud ponecháš nepřepálený střed, okraje jsou utopené hluboko pod vyčítacím šumem. Za dobu expozice tam z té mlhoviny nemusí přiletět ani foton. A to je pak těžko něco fotit. Když ze snímku zalovíš, vylezou ve slabých čístech různé šmouhy, nedokonalosti senzoru, které převáží nad akumulovaným signálem z objektu. Ty okrajové partie lze vyfotit pouze delšími expozicemi, a to už zase nevyhovuje pro střed.

Matrine, toto plně chápu, ale asi si pod pojmem "okrajové partie" představuji něco jiného, jasnějšího.
Ale pokud to mám chápat tak, že chci mít na snímku naexponované i ty velmi slabé temné mlhoviny, tak pak je ten postup více sad různých expozic nutností, to je jasné.
Ale i se 14bit A/D převodníkem lze zrovna tu M42 "slušně" vyfotit i jednou sadou expozic.

MMys píše:No tak pokud máš PixInsight, tak je nejlepší to v něm udělat celé. Žádný DSS už k tomu nepotřebuješ. HDR složení pak samozřejmě umí PI také.

Já se naučil skládat v DSS a nevadí mi to. V Pixi jsem si stacking zkusil taky a dopadlo to poněkud ošklivě. Ale prima, najdu si tutorial na HDR složení v Pixi.

MMys píše:

pedrosanchez píše: v DSS zkalibruješ a seskládáš sady stejných expozic (stejný čas a ISO) a odpovídajících DF. Když budeš fotit třeba třemi různými časy , budou výsledkem tři složeniny. Ty pak zpracuješ a smontuješ třeba v tom Photoshopu.

Jak se to zpracuje a smontuje? Určitě nebude stačit jen zregistrování a součet. Ty přepálené oblasti by se měly nějak zastínit, aby na jejich místě vynikly ty kratší expozice.

No v PS přes masky, vyrobenou ručně třeba rozostřením z těch přepálených ploch. Při větším množství snímků třeba pomocí funkce HDR merge (sloučit do HDR).

A PixInsight na to má automat, HDR composition. Masky pro sloučení si zkonstruuje sám.

Aké dĺžky expozícii by ste odporučili pre kameru QHY10 + newton N250/1000?
Uvažoval som nad 1,3,6,9 minút. Plánujem si ísť spraviť databázu DF.

Teplota -15 bude dostačujúca?
Čítal som že pri QHY10 pod -10 nie je skoro žiaden rozdiel.

Ta kamera je 16-bitová a FWC pixelu je 45k e-. Ty krátké expozice absolutně nemají smysl. Stanov si nejdelší expozici, při které je ještě rozummné množství nepřepálených hvězd. A moc neruší. Po zkušenostech s QHY8 na f/4 přístroji to bude někde okolo 10-15minut.

Bude pouze pár vyjímečných objektů, kde dynamika senzoru nestačí (M42, M31, Plejády, Laguna, a to je asi tak myslím vše). A u těchhle objektů stačí docvaknout přepálené oblasti kratší expozicí, kterou stejně musíš zkusit (a bude do 1 minuty, spíš méně) a doplnit tím to přepálené ve výsledném snímku. A tyhle expozice desítky sekund až minuta snad ani není třeba kalibrovat, nebo stačí bias, a univerzální hotpixel mapa.

A dokonce, pokud se dobře pamatuji, já u své QHY8 DF vůbec nepoužíval, pouze jednou vygenerovanou defectmap, udělanou na základě nějakého 15-20min DF, pro lokalizaci kde jsou hotpixely. A pak jsem kalibraci dělal jen pomocí Biasu + cosmetic correction (dointerpolování hotpixelů z okolí) a pomocí FF opraveného o ten samý bias. Důležitý je při snímání dělat dithering. Tyhle senzory měly v obraze jakýsi velmi slabý fixní vzor, prouhy (protože to to je interlaced readed interline transfer senzor) a ten vylezl když se v obraze hodně zalovilo.

Tohle zjednodušení si lze dovolit díky velmi nízkému temnému proudu. QHY10 se bude chovat podobně.

MMys píše: A dokonce, pokud se dobře pamatuji, já u své QHY8 DF vůbec nepoužíval, pouze jednou vygenerovanou defectmap, udělanou na základě nějakého 15-20min DF, pro lokalizaci kde jsou hotpixely. A pak jsem kalibraci dělal jen pomocí Biasu + cosmetic correction (dointerpolování hotpixelů z okolí) a pomocí FF opraveného o ten samý bias. Důležitý je při snímání dělat dithering. Tyhle senzory měly v obraze jakýsi velmi slabý fixní vzor, prouhy (protože to to je interlaced readed interline transfer senzor) a ten vylezl když se v obraze hodně zalovilo.

Tohle zjednodušení si lze dovolit díky velmi nízkému temnému proudu. QHY10 se bude chovat podobně.

Trochu som zmätený, popravde to počujem prvý krát, vždy sa všade písalo spraviť čo najviac dakrov, flatov a biasov. Myslel som si že všetci používajú DF "aj chladené kamery", len výhoda chladených kamier má byť v tom, že mi stačí spraviť napríklad 3 sady na celý rok:
- jedna sada 50ks DF pri -15C a 30s "pre jasné objekty",
- druhá sada 50ks DF pri -15C a 5min "keď je vyššia šanca pokazenia záberov",
- tretia sada 50ks DF pri -15C a 10min "keď je všetko ok".
Takže stačí jeden 20min DF pri -15C?

No, tak uvidíš, že s tímhle senzorem DF fakt parkticky nepotřebuješ Ona není chlazená kamera jako chlazená kamera. Tyhle senzory od Sony mají velmi malý temný proud, na rozdíl třeba od KAF a KAI senzorů od Kodaku (vlastně dneska už On Semiconductors). Jen mapu hotpixelů (kvůli ní musíš pár DF ale nafotit abys ji měl z čeho vyrobit ) a bias a flat. Můžeš si to zkusit. Na druhou stranu, nafocením DF nic nezkazíš. Prostě si je udělej.

Na druhou stranu, ta kamera velkou kapacitu pixelu, a relativně velký vyčítací šum přes 10e-, takže s ní nejde to co se současnými CMOSy. Prostě krátké expozice. 10-15min (na tmavém místě) není nic nenormálního. Ona ti bude na první pohled připadat jako hrozně málo citlivá (ve srovnání třeba s DSLR osolenou na 800-1600 ISO), musíš si zvyknout, že to má fakt 16-bitů a slabé objekty se ukrývají kdesi v dolních stovkách, ty jasnější dolních tisícovkách ADU. Samozřejmě foť na nejnižší zisk, nemá moc smysl používat žádný jiný (snad s vyjímkou že potřebuješ z nějkého důvodu zkrátit expozice). Nastavením vyššího zisku se okrádáš o dynamiku.

LukasNestak píše:Trochu som zmätený, popravde to počujem prvý krát, vždy sa všade písalo spraviť čo najviac dakrov, flatov a biasov.

Záleží na kameře a na temném proudu. Já mám Atik460 a temný proud je tuším tak jeden elektron za několik minut (Dark Current: ~0.0004 electrons/second at -10°). DF je u takové kamery úplně zbytečný. Používám jenom bias a kosmetickou korekci (odstranění hot pixelů). Flaty jsou zapotřebí pro kompenzací vad optiky, to s kamerou nesouvisí.

MMys: Píšeš 10-15min na tmavom mieste, ale to nie môj prípad. Som na kraji 15tis mesta, takže ten čas bude rozdielny?

To poznáš sám. Bude to žluté jak čert, to je jasné, ale 10min by určitě jít mělo. Bohužel bude ve snímku dominovat fotonový šum, který bude v řádu mnoha desítek ADU, takže tě nemusí mrzet, že kamera má vyšší čtecí šum. Na tvé obloze při RGB focení přes barevný senzor je totiž úplně jedno, jestli máš kameru se čtecím šumem 2e- nebo 10e-. Jediné kdy to jedno není je úzkopásmové focení, ale to se tě moc netýká.

A na co se připrav - při tak světlém pozadí je to extrémně citlivé na přesně udlěané flatfieldy. Pravděpodobně ti budou fungovat dobře pouze sky-flaty.

No zkus a uvidí. Třeba to budeš mít stejné jako já 5km od stotisícového města

MMys píše: A na co se připrav - při tak světlém pozadí je to extrémně citlivé na přesně udlěané flatfieldy. Pravděpodobně ti budou fungovat dobře pouze sky-flaty.

Všetky nasledovné otázky sú ohladom qhy10.
Takže nemusím vyrábať/kupovať FF box a stačí cez biele tričko?
Je pre skyflat lepsia ranná/večná vymetená, alebo zamračená obloha?
Nebolo by lepšie riešiť flaty v Pixi s procesmi Automatic Background Extraction a Dynamic Background Extraction?
Darky pre flaty nebude teba?
Ak by som nerobil DF, tak by stačila defectmap spravená z jednúho 15-20min DF a tá sa robí v Pixi?

Sorry za toľko otázok, ale kto sa nespýta tak ten sa nedozie alebo nemému decka ani vlastná mater nerozumie.

- pokud nebude fungovat flatbox, nebude obvykle fungovat ani tričko. A naopak Je to dané konfigurací optiky a těžko hádat jak moc to bude nebo nebude přesné. Jediné přesné je to když je zdroj hodně daleko/v nekonečnu.

- obloha buď vymetená, klidně i denní nejlépe na straně naproti slunci (QHY10 má elektronickou závěrku, takže jdou nastavit kratinké časy) a nebo totání mlíko, nesmí být vidět struktury mraků

- ABE/DBE - pokud máš v poli malou galaxii a okolo nic, a vinětace je rozumná, tak to jde. Pokud jsou mlhoviny přes značnou část záběru, tak to rozhodně nejde.

- DF pro FF jsou nutnost, musíš odstranit offset složku flatfieldu (to co je nezávislé na osvětlení), jinak to pochopitelně kalibruje blbě. Ale díky zanedbatelnému temnému proudu je můžeš nahradit biasem, stejně jako u light snímku. Tedu od Light snímku i od FF odečteš tentýž bias.

- tu defectmap udělej raději ze složeniny nějakých alespoň 4 DF složených třeba mediánem, ať se z toho vyeliminují nejaké zásahy radioaktivními a kosmickými částicemi a podobně.

Ďakujem za vysvetlenie. V celku si ma potešil, že si vystačím s FF + BIAS.
Zložiť 4x DF mediánom, znamená zobrať vyššiu polovicu hotpixelov? To budem mať možnosť vybrať pri tvorbe MDF? Sorry som z toho trochu zmätený.