Astronomické fórum

Howking píše:

MilAN píše:Nebylo by lepší pochopit , jak to funguje ?

- no to sis dovolil moc! Ty chceš po někom kdo se v podstatě zajímá o vědu, aby myslel? :-O

Mně se ten "Astrophotography and CCD Calculator" zdá šikovný. Ono to totiž umožňuje (samozřejmě pokud je to OK) rychlou "what if" analýzu, kterou bych na papíru neviděl jako příliš rychlou a zábavnou.
Podobně jsem si v spreadsheetu dělal třeba kalkulaci řemeničkových převodů (nemyslím převodového poměru ), když jsem nerozuměl vzorcům.

Nebylo by třeba víc od věci, kdyby machři na trojčlenky, pravoúhlé trojúhelníky a hlavně na danou problematiku ty celkem jednoduché vzorečky zkontrolovali a dali zpětnou vazbu či recenzi?

Takových stránek s kalkulátory najdeš desítky. A předpokládám, že co je funkce tangens, není potřeba zde na AF nikomu vysvětlovat. Zrovna jako trojčlenkový vztah z = F/f = D/d =w/W..
A více vzorců zde k tomu není potřeba, více toho stejně tyhle kalkulátory neumí.
No , a pokud sem dává někdo nějaký odkaz, měl by to být asi on, kdo ho zkontroloval a považuje to za vhodné dál šířit.

jj sdílení odkazů není žádná věda imho mít v jednou souboru přehled o všech možných zvětšeních i s použitím barlow pokládám za praktické a mít v jednom článku všechny základní vzorce vztahující se k tématu této diskuze taky. Každopádně chápu že veteráni ví víc, ale není tato diskuze pod Fórem pro začátečníky?? Nebo je to forum pro nositele Nobelovky za optiku? no offence

Ty vzorce jsem tam uvedl. Jsou to všechny. Předpokládám, že nevyžadují více než absolvování základní školy. Ale chápu, že dnes vyžadovat byť elementární matematiku není zrovna in a na FB to moc palců nepřidá

I tak je to slušný na 300s expozici. Kolega chce 700mm Newton F3.3, takže ten by měl dát za 15s opravdu hodně fotonů.

Psion píše:I tak je to slušný na 300s expozici. Kolega chce 700mm Newton F3.3, takže ten by měl dát za 15s opravdu hodně fotonů.

Obávám se, že to průměrem nebude
Jediná cesta je buď vyšší světelnost nebo delší expozice

Pepo, průměr němá takový vliv, ale světelnost. Hlavní je kolik dostane fotonů do jednotlivého pixelu. Tak proti mne to je (4/3,3)^2 na stejný senzor. Př . 1"/ pixel , ale při 2x větším dalekohledu to bude 0,5"/pixel tedy do pixelu dopadne stejně množství světla(4x větší plocha objektivu a 4x menší úhlová polocha pixelu). Pokud ale ke stejnému f zvětším průměr, tak do pixelu dopadne více světla.

Ano, je to "jen" matematika. Samozřejmě záleží i na kameře, tedy s průměrem a stejným ohniskem roste počet fotonů v pixelu. Pokud mám dvojnásobné ohnisko, musím udělat binning 2x2. Tedy v ohnisku 2.1 m s citlivou mono kamerou a binnigem 4x4 něco vidět určitě bude oproti dalekohledu s třetinovým průměrem a ohniskem 500 mm. Jen doplním, že toto probíráme už 15 let na tomto fóru, tedy je to notoricky známá věc, ale opakování je fajn.

astar píše:Pepo, průměr němá takový vliv, ale světelnost.

To je zajímavé. Já mám přesně opačnou zkušenost. Pro danou velikost objektu a průměru dalekohledu podle mne moc nezáleží na světelnosti - když to zredukuju, tak mám sice lepší světelnost, ale objekt je malý, když prodloužím ohnisko, tak je objekt větší, ale fotonů nepřibude. Nechce se mi to počítat, ale není to náhodou tak, že na konkrétní (relativně malou) plochu objektu na čipu dopadá pořád stejně fotonů v závislosti na průměru a bez ohledu na ohnisko/světelnost?

Právě, že to je jen matematika a platí reciproční zákon. Takže u plošných objektů samotná změna průměru při zachování ostatních parametrů nic nepřináší ( tedy v zisku, - v rozlišení samozřejmě ano). Jenže ty parametry mohu změnit i u stávající optiky a dosáhnu téhož. Jen velikost bude menší

Záměrně nemluvím o binování, je to matematika, poměr ploch, při jednotkovém vstupu tedy úhlové jasnosti objektu. Přesně jsem čekal podobné reakce . Záměrně píši o stejném senzoru. Bill, nedal jsem k tomu upřesnění, že to platí pro plošné objekty.

A zase je tu debata která nemá s tématem nic společného .
Jinak prosím moderátory o přesunutí od příspěvku 77 do vodného tématu . Děkuji.

to: Bill: Je to stejné, jako při normálním focení přírody. Také při výměně širokoúhlého objektivu s malým průměrem za teleobjektiv s velkým průměrem neměníš parametry ( clona, čas) a výsledek je stále stejný. Zrovna tak v astronomii, když jde o plošné objekty. Jinak je to samozřejmě u hvězd a letících bodů

Souhlasím s přesunem do jiného vlákna, nicméně si jako vždy u těchto diskuzí neodpustím tento odkaz

http://www.stanmooreastro.com/f_ratio_myth.htm

Ano, ten poslední obrázek odpovídá mé zkušenosti - při stejném průměru a konktrétním (slabém) objetku moc nezáleží na světelnosti...
"Varying the f-ratio of a constant aperture has little or no affect on real S/N, except in certain limited circumstances."

Jenže, pokud je snímek dělán stejným průměrem , stejnou kamerou a 1/3 ohniskem, měl by být objekt na snímku třetinový. A ve zvětšeném výsledku nebudou mít hvězdy stejný průměr. Nějaké srovnání bych bral, kdyby byly oba snímky ve 100 % rozlišení, bez úprav,- což tady evidentně není.